Hradčany (poštovní známky)

Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hradčany
Hradčany, typ B, 100 haléřů
Hradčany, typ B, 100 haléřů
Datum vydání18. prosinec 1918
Platnost do30. duben 1921 (srpen 1928)
VýtvarníkAlfons Mucha
Metoda tiskuknihtisk
Rozměry22×26 mm
ZobrazujePražský hrad

Hradčany je filatelistický název série prvních československých poštovních známek vydaných v letech 1918–1920, jejichž autorem je Alfons Mucha. Jejich motivem je panorama pražských Hradčan. Sběratelé rozdělují Hradčany na pět hlavních typů, z nichž každý má zase mnoho podtypů. Tyto známky platily do dubna 1921. Vydání série Hradčany se od poválečných let slaví v Česku a na Slovensku jako Den poštovní známky.

Motiv[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Motivem série známek je panorama centra Prahy, hlavního města nově zrozeného státu, konkrétně Hradčan – Pražského hradu s katedrálou sv. Víta a kostelem sv. Mikuláše.[1] Kompozice pohledu na chrámy je Alfonsem Muchou dispozičně upravena,[2] podle některých zdrojů je kostel sv. Mikuláše zrcadlově obrácen.[3] Zpoza katedrály vychází slunce jako symbol zrodu nového státu, přestože ve skutečnosti za Hradem nevychází. Známky navržené secesním malířem Alfonsem Muchou byly vybrány z více než deseti návrhů.[4] Mucha zvolil mimo jiné[5] motiv hradu, protože:

„ Každý národ má svůj symbol ztělesňující doby minulé i budoucí. Já od dětství viděl jsem a ctil ve vznešených formách chrámu sv. Víta na hradě pražském hmotné vtělení tohoto symbolu. Nemohl jsem proto zvolit jiného námětu pro můj návrh než Hradčany a okolní středověkou architekturu. “
— Alfons Mucha[4]

Panorama lemuje vzorovaná výzdoba v secesním stylu. Podle Alfonse Muchy jsou listy v horních rozích obrazu slovanské symboly kvetení a probuzení, malá srdce symbolizují mír, stylizovaní kohouti v dolních rozích vítají východ slunce a oznamují začátek nového dne.[6] Pozdější typy Hradčan (viz typy D a E) již slunce nezobrazují, jen záři.[1]

Označení[editovat | editovat zdroj]

Nominální hodnota je uvedena ve spodní části návrhu známky ve vodorovném oválu. Protože souběžně s vydáním prvních poštovních známek se v zemi připravovala finanční reforma[7] a v té době ještě nebyl schválen název nových peněžních jednotek Československa, měly známky nominální hodnotu v rakouských haléřích, ale pouze v číslech, bez uvedení měny.[8]

Měnová reforma byla provedena mezi 25. únorem a 9. březnem 1919, poté byly všechny hodnoty poštovních známek v oběhu uváděny v československých haléřích bez přetisků, tato událost se projevila pouze v účetních knihách pošt.[8]

Autorem první poštovní známky Československa mohl být i další československý výtvarník a rytec Jindřich Jindra Schmidt (1897–1984). Skica poštovní známky na stejné téma „Hradčany“, kterou vytvořil spolu s několika zaměstnanci tiskárny Politika, však byla doručena poštovnímu ministerstvu příliš pozdě a silně připomínala již existující projekt Alfonse Muchy.[9] Podle filatelistického časopisu The Czechoslovak Specialist bylo poštovnímu oddělení doručeno celkem asi deset různých projektů.[4]

Série[editovat | editovat zdroj]

korespondenční lístek se známkami
5haléřová známka Hradčany použitá v roce 1919 na maďarském korespondenčním lístku

Byly vydány dvě různé série, které se dají rozčlenit na pět typů. V první sérii (typy A, B) je nápis Pošta Česko-Slovenská uspořádán po stranách a na vrcholu, zatímco ve druhé sérii (typy C, D, E) je nápis Česko-Slovenská v jedné řadě pod hlavním vyobrazením Hradu. Různé typy vykazují jemné rozdíly v návrhu, rovněž se vyskytuje několik chyb včetně vad a nedostatků způsobených vadnými nebo rozdílnými tiskovými deskami. V následných emisích již lze nalézt méně variací, neboť se výtvarníci, rytci i tiskárny postupně zlepšovali.[4]

Od 18. prosince a několik dalších dní se čerstvě vytištěné poštovní známky prodávaly pouze v Praze. Filatelistické okénko na hlavní poště bylo v těchto dnech dokonce nuceno omezit prodej na 10 kusů od každé nominální hodnoty na osobu. Po 20. prosinci byly výtisky Hradčan prodávány také mimo hlavní město.[8]

Zhruba měsíc a půl po zahájení prodeje byly Hradčany používány k frankování poštovní korespondence poměrně zřídka, protože byly stále v oběhu poštovní známky Rakouska a Maďarska (částečně s různými poloúředními místními a soukromými přetisky názvu nového státu). Zásoby těchto známek ještě nebyly vyčerpány, takže prosincová a lednová použití Hradčan v zimě 1918/1919 jsou vzácná.[8] Všechny známky Rakousko-Uherska platily do 28. února 1919.[10] Následně byly na popud Jaroslava Lešetického opatřeny přetiskem a používány ještě rok.[10]

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Hradčany byly vyrobeny (původně bez perforace) na papíře bez vodoznaku v arších po 100 kusech knihtiskem.[11]

Protože až do prosince 1918 nebyly na československém území nikdy tištěny poštovní známky (příslušné tiskárny Rakouska-Uherska byly ve Vídni a Budapešti), byla to pro Ministerstvo pošty a telegrafu i pro společnost Česká grafická unie první taková zkušenost.[8]

chybotisk, dva posunuté obrazy na jedné známce
Chyba tisku: Ofsetový dvojitý válec

V důsledku toho proces probíhal s četnými výrobními režiemi (například s předčasnými opravami a výměnami tiskových desek) a vedl k velkému množství druhů v oběhu – barev, typů perforace, defektů desek apod.[5][6]

Dohled nad výrobou měl Jaroslav Lešetický,[5] zaměstnanec ministerstva pošt a telegrafů, sám zanícený filatelista.[10] Některé vzorky typografických vad, místo aby byly zničeny, byly zaměstnanci odcizeny – svůj vliv zde uplatnil i Jaroslav Šula, předseda spolku filatelistů[12] – a za účelem dalšího prodeje skončily u prodejců známek. Údajně takto Lešetický vynesl přes 3 tuny materiálu.

Zoubkování[editovat | editovat zdroj]

V době zahájení tiskových náběhů tiskárna neměla děrovací stroje (ty začaly být k dispozici tiskařům až po několika měsících a různé modely), a tak bylo rozhodnuto uvést do oběhu poštovní známky bez perforace. Řada velkých soukromých společností s velkým objemem obchodní korespondence (převážně banky) získala od úřadů povolení k samostatnému perforování známek. Některé místní pošty si navíc vyráběly vlastní perforaci a/nebo děrování archů pocházejících z Prahy.[6]

Dohromady to vedlo k široké škále různých, včetně kombinovaných, perforací série Hradčany. Po příchodu příslušných strojů do tiskárny se značková perforace začala dělit na „oficiální“ a „neoficiální“. Specializovaný katalog československých známek Pofis identifikuje sedm oficiálních typů zoubkování a množství neoficiálních.[9][13]

Teprve v polovině roku 1919 začala pošta vydávat další nominální hodnoty – 10, 20 a 30 haléřů – zpočátku s perforací. Ale i v tomto případě se ukázalo, že část nákladu se dostala do prodeje neperforovaná (Mezi sběrateli jsou v současnosti (2020) vzácné).[6]

Přehled oficiálních zoubkování[14]
Katalogové číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26
Nezoubkované X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
HZ 13¾ : 13½[z 1] X X X X X X X X X X
HZ 11¾ X X X X X X
ŘZ 13¾[z 2] X X X X X X X
ŘZ 11½ X X X X X X X X X
ŘZ 11½ : 10¾ X X X X
ŘZ 13¾ : 11½ X X X
ŘZ 11½ : 13¾ X X
ŘZ 13¾ : 10¾ X X
  1. ↑ Hřebenové zoubkování
  2. ↑ Řádkové zoubkování

Existuje i množství neoficiálních soukromých zoubkování (vesměs řádkové jiných rozměrů než oficiální), průpichů a průseků.

Barvy a hodnoty[editovat | editovat zdroj]

Celkem existuje 26 základních známek s dvaceti nominálními hodnotami. Všechny existují jak nezoubkované (z nich však tři nebyly oficiálně v oběhu), tak zoubkované. Katalog československých známek[14] uvádí pro základní barvy známek řady Hradčany různých nominálních hodnot následující barvy a typy:

Č. Pofis[14] Nominální hodnota Obrázek Barva Typ
1 1 hnědá C
2 3 červenofialová A
3 5 světle zelená (někdy i tmavě) A
4 5 modrozelená (někdy i tmavě) E
5 10 červená (někdy i tmavě) A
6 10 zelená (pouze zoubkovaná) E
7 15 oranžovočervená (někdy i hnědočervená či červenohnědá) E
8 20 modrozelená A
9 20 karmínovočervená (pouze zoubkovaná) E
10 25 modrá (někdy i světle) A
11 25 fialová (někdy i černofialová) E
12 30 žlutoolivová A
13 30 světle červenofialová (pouze zoubkovaná) E
Č. Pofis Nominální hodnota Obrázek Barva Typ
14 40 hnědooranžová A
15 50 fialová C
16 50 modrá E
17 60 žlutooranžová (někdy červenooranžová) D
18 75 šedozelená E
19 80 olivovozelená D
20 100 hnědá B
21 120 šedá (někdy světle či stříbřitě) E
22 200 ultramarinová (někdy fialovomodrá) B
23 300 zelenošedá D
24 400 modrofialová B
25 500 červenohnědá E
26 1000 červenofialová (někdy modrofialová) D

Při tisku byl problém s nedodržením barevných standardů – v důsledku toho lze téměř každou šarži známek rozlišit okem již podle barvy, i bez ohledu na jiné charakteristiky.[6]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Za krátkou dobu svého vydávání (přibližně 2,5 roku) však Hradčany prošly znatelným vývojem. Podle znaků nápisů a středové části návrhu známek rozlišují filatelisté obvykle pět základních typů této řady – A, B, C, D a E (případně I, II, III, IV a V). Každý z těchto typů obsahuje variety.[6] Chronologicky byly známky série Hradčany vydány nikoli ve vzestupném pořadí nominálních hodnot, ale na přeskáčku. Kvůli tomu například katalog Scott považuje první známku Československa za tříhaléřovou (Sc #1, Pofis #2), ačkoliv vyšla až 21. prosince 1918, oproti tomu pětihaléřová (Sc #2, Pofis #3) a desetihaléřová (Sc #3, Pofis #5) o tři dny dříve, 18. prosince.[11] Nejmladší známka nominální hodnoty 30 haléřů typu E (Pofis #13), byla vydána až 12. dubna 1920.[15]

  • Typ A, malý bílý nápis na barevném podkladě i po stranách, hodnoty 3, 5 10, 20, 25, 30 a 40
    Typ A, malý bílý nápis na barevném podkladě i po stranách, hodnoty 3, 5 10, 20, 25, 30 a 40
  • Typ B, malý barevný nápis na bílém podkladě i po stranách, hodnoty 100, 200 a 400
    Typ B, malý barevný nápis na bílém podkladě i po stranách, hodnoty 100, 200 a 400
  • Typ C, velký bílý nápis na barevném podkladě, hodnoty 1 a 50
    Typ C, velký bílý nápis na barevném podkladě, hodnoty 1 a 50
  • Typ D, velký bílý nápis na barevném podkladě, bez slunce, hodnoty 60, 80, 300 a 1000
    Typ D, velký bílý nápis na barevném podkladě, bez slunce, hodnoty 60, 80, 300 a 1000
  • Typ E, velký bílý nápis na barevném podkladě, bez keře a slunce, větší sv. Mikuláš, hodnoty 5, 10, 15, 20, 25, 30, 50, 75, 120, 500
    Typ E, velký bílý nápis na barevném podkladě, bez keře a slunce, větší sv. Mikuláš, hodnoty 5, 10, 15, 20, 25, 30, 50, 75, 120, 500
  • Panorama Hradčan v reálu
    Panorama Hradčan v reálu

Hradčany byly staženy z oběhu 30. dubna 1921[14] (zbytek jejich nákladu s dodatečnými přetisky však platil až do roku 1928, viz níže). Jednotlivých hodnot bylo vydáno od 447 tisíc (1000 h) po cca 170 milionů kusů (10 h červená).[14] Celkový náklad všech oficiálních známek edice byl podle československého katalogu Pofis &0000001060816000.0000001 060 816 000.[14][13] Tím se Hradčany staly nejrozšířenějším a nejznámějším Muchovým uměleckým dílem na světě.[9]

Mezi sběrateli je většina běžných známek bez větší hodnoty, u nezoubkovaných je nejdražší nejméně vydávaná 1000 haléřová.[14] Dražší jsou pak různé barevné odchylky, některá zoubkování, chybotisky atp.

Přetisky[editovat | editovat zdroj]

V letech 1918–1928 byla série přetištěna pro různé účely, existují čtyři druhy úředních přetisků.[6]

  1. Existují téměř všechny hodnoty s přetiskem VZOREC, které byly určeny pro ústředí Světové poštovní unie (UPU) v Bernu. Jsou však dostupné i mezi filatelisty.
  2. V únoru 1920, aby byla zajištěna normální poštovní komunikace v oblastech plebiscitu o státním vlastnictví oblasti východního (Těšínského) Slezska, sporného území mezi Polskem a Československem, byly známky přetištěny nápisem SO 1920 (zkratka pro Silesie Orientale).[10] Existují čtyři druhy takových přetisků, včetně červeného.[15] Kvůli narůstajícímu mezietnickému napětí bylo později rozhodnuto opustit myšlenku plebiscitu, v červenci se strany obrátily na velmoci a rozhodnutím konference ve Spa došlo v témže měsíci k rozdělení regionu mezi ČSR a Polskem v poměru přibližně 60:40.[16] Přetištěné známky byly v oběhu v plebiscitních oblastech až do srpna 1920.[15]
  3. V témže roce byly vysoké nominální hodnoty série přetištěny pro leteckou poštu a staly se tak prvními leteckými známkami v Československu. Známé jsou tmavě modré, červené a zelené přetisky letadla v hodnotách 14 Kč na známce 200 haléřů, 24 korun na známce 500 a 28 korun na nominální hodnotě 1000 haléřů.[11]
  4. V letech 1920 až 1927 se nepoužité kusy série Hradčany dočkaly „druhého života“: pomocí přetisků nových nominálních hodnot a slova Doplatit byly přeměněny na doplatní známky (na doplacení nedostatečně ofrankovaných zásilek). Z oběhu byly staženy v srpnu 1928.[15]

Kromě těchto oficiálních přetisků je také známo několik místních i soukromých, zejména dobročinné přítisky ve prospěch Československého červeného kříže.[15]

Všechny výše uvedené přetisky existují jak ve dvojité a převrácené podobě, tak i diagonálně.[14] Katalogy varují před kvalitními padělky.[11][14]

  • Přetisk VZOREC
    Přetisk VZOREC
  • Přetisk SO 1920
    Přetisk SO 1920
  • Přetisk pro leteckou poštu
    Přetisk pro leteckou poštu
  • Přetisk DOPLATIT
    Přetisk DOPLATIT
  • Přetisk pro červený kříž
    Přetisk pro červený kříž

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

aršík s motivem Hradčan, 1918–1948, cena 10 Kčs
Aršík ke 30 letům od vydání Hradčan[17]

Vydání série Hradčany je pravidelně oslavováno jako významná událost a památné datum. V prvních poválečných letech bylo datum uvedení těchto známek do oběhu – 18. prosinec – oficiálně stanoveno jako Den československé poštovní známky.[18]

K tomuto výročí československá pošta v letech 1965–1992 každoročně vydávala příležitostná razítka a známky, které byly obvykle věnovány historii pošty, různým známkám první série a jejich tvůrcům – umělcům a rytcům.[18][19]

Muchovy Hradčany vyšly v Československu ještě na pěti dalších známkách, vždy po deseti letech ke dni československé poštovní známky:

  • V roce 1948 vyšel pamětní aršík se zobrazením Hradčan.[17]
  • V roce 1958 vyšla známka s částečným vyobrazením Hradčan.[20]
  • V roce 1968 vyšla známka se dvěma obrázky Hradčan.[21]
  • V roce 1978 vyšla známka s Alfonsem Muchou a Hradčany.[22]
  • V roce 1988 vyšel aršík s Alfonsem Muchou a Hradčany.[23]

Kromě toho existuje několik dalších známek s motivem Hradčan od jiných tvůrců.

V České republice vyšla v roce 2018 známka s původní kresbou Hradčan, doplněná o hodnotu „A“ a zemi původu,[24] v roce 2020 pak další, s hodnotou „B“.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Градчаны (серия марок) na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b История в марках. Sachev.ru [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-20. (rusky) 
  2. ↑ ČEŠELKA, Miroslav. Pohľad Alfonsa Muchu na Hradčany. Infofila.cz [online]. Zdeněk Jindra, 2021-08-02 [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ Czechoslovakia’s Hradcany 1918—1920 [online]. Mark Wilson [cit. 2022-12-22]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-12-06. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d FREER, Phillips B. The Philately of Czechoslovakia, Part 1. The Czechoslovak Specialist. Shippensburg: Society for Czechoslovak Philately, 2010, roč. 72, čís. 621, s. 12—17. ISSN 0526-5843. (anglicky) 
  5. ↑ a b c HRBEK, František. Dva tucty glos k dějinám filatelie XI. - Hradčany - první československé známky. Infofila.cz [online]. Zdeněk Jindra, 2013-03-22 [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g The Hradcany Issue - Czechoslovakia's First Stamps [online]. The Stamp Collector [cit. 2022-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-06. (anglicky) 
  7. ↑ TRAVIN, D.; MARGANIA, O. Европейская модернизация. Moskva: ACT, 2004. ISBN 5-17-027096-8. Kapitola Глава 4. Австро-Венгрия: развод по габсбургскому счёту, s. 665. (rusky) 
  8. ↑ a b c d e KUNC, Lubor. The early usage of Hradcany issue. The Czechoslovak Specialist [online]. 2001 [cit. 2022-12-22]. Čís. 6. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-08. (anglicky) 
  9. ↑ a b c BATZ, Gerhard. Die Briefmarkengalerie tschechischer und slowakischer Graphik-Kunst: Jindra Schmidt [online]. [cit. 2022-12-22]. Kapitola Anfänge. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-05-03. (německy) 
  10. ↑ a b c d ČTVRTNÍK, Pavel; GALUŠKA, Jan; TOŠNEROVÁ, Patricia. Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Liberec: Knihy 555, 2008. 
  11. ↑ a b c d Scott. Standard Postage Stamp Catalogue. New York: Amos Press, 2006. (anglicky) 
  12. ↑ MICHALÍK, Jaroslav. Hradčany – 89. výročí. Infofila.cz [online]. Zdeněk Jindra, 2007-11-26 [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b BENEŠ, František. Československo 1918–1939: specializovaný katalog. Praha: Pofis, 1999. 175 s. 
  14. ↑ a b c d e f g h i Katalog : Československo 1918-1992, Slovenská republika 1993-1996, Česká republika 1993-1996. Příprava vydání Martin Trojan. Praha: Print 2000, 1996.  (V knize uvedené ISBN 80-901044-0-5 je chybné.)
  15. ↑ a b c d e HOFFMAN, Peter. Peter’s page of Czechoslovakian stamps: Hradčany [online]. [cit. 2022-12-22]. Je nutné kliknout na stránce vlevo na nabídku Articles, odkaz Articles 2006 a v kapitole Speciální obor ČSR I. kliknout na odkaz Prosím podívejte se!. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-17. 
  16. ↑ ZAHRADNIK, Stanisław; RYCZKOWSKI, Marek. Korzenie Zaolzia. Varšava: Polska Agencja Informacyjna, 1992. 181 s. 
  17. ↑ a b Czechoslovakia – Postage stamps – 1948 – The 30th Anniversary of Czechoslovakian Stamps. Stampworld.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b OPLATEK, Oldřich. Tradice poštovní známky. www.oplateko.cz [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-02. 
  19. ↑ Deň poštovej známky a filatelie 2015. Postoveznamky.sk [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  20. ↑ Czechoslovakia – Postage stamps – 1958 – The 40th Anniversary of the First Czech Postage Stamps. Stampworld.com [online]. [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  21. ↑ Czechoslovakia – Postage stamps – 1968 – Stamp Day and 50th Anniversary of 1st Czech Stamps. Stampworld.com [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Czechoslovakia – Postage stamps – 1978 – Stamp Day. Stampworld.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ Czechoslovakia – Postage stamps – 1988 – Praga '88 International Stamp Exhibition – The 70th Anniversary of First Czechoslovak Stamps. Stampworld.com [online]. [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  24. ↑ JINDRA, Zdeněk. A. Mucha - Hradčany A. Infofila.cz [online]. Zdeněk Jindra, 2018-02-28 [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ JINDRA, Zdeněk. Alfons Mucha B. Infofila.cz [online]. Zdeněk Jindra, 2020-09-15 [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hradčany_(poštovní_známky)&oldid=23747633“