Přeskočit na obsah

Hostín (Kovářov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hostín
Památník V. Pešičky
Památník V. Pešičky
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKovářov
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel12 (2021)[1]
Katastrální územíBřezí u Kovářova
PSČ399 01
Počet domů12 (2011)[2]
Hostín
Hostín
Další údaje
Webwww.kovarov.cz/os-hostin.php
Kód části obce71374
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostín (německy Hostin) je vesnice, část obce Kovářovokrese Písek. V Hostíně žil v mládí sběratel lidových písní Čeněk Holas.

První písemná zmínka o Hostínu pochází z roku 1573.[3] Koncem následujícího desetiletí vesnici vlastnil Jan Šturm z Hiršfeldu, který ji roku 1590 prodal Jindřochovi Čechočovickému z Čechočovic. Po Jindřichově smrti vdova Dorota prodala Hostín Janovi Jiřímu ze Švamberka, který ji připojil k orlickému panství.[4] Během třicetileté války obyvatelé vsi strádali válečnými útrapami způsobenými procházejícími vojsky. Vesnice tehdy téměř zanikla.[5] V roce 1930 zde žilo 49 obyvatel v 9 popisných číslech.[6]

  • K památkám ve vesnici patří výklenková kaple se zvonicí. Kaple je zasvěcená Panně Marii. Podle jednoho zdroje byla postavena roku 1887.[7] Podle druhého zdroje byla postavena roku 1908.[8] Ve 20. století byla postupně opravena.[5]
  • Zhruba 30 metrů jižně od silnice mezi Březím a Radvánovem se nachází pomník Václava Pešičky.
  • Na konci vesnice u cesty k mlýnu stojí Kupcův kříž.[5]
  • Čeněk Holas (1855 Hostín (Kovářov) – 1939 Písek), středoškolský profesor, sběratel lidových písní a tanců, básník. Vystudoval v Písku, později pražské technice. Podnikl i několik zahraničních cest, i do Ruska. Věnoval se tělovýchově. Byl profesorem na Malé Straně v Praze. V roce 1906 vydal Sbírku národních písní českých. Později se přestěhoval do Milevska, kde bydlel v čp. 237 v ulici Č. Holase nad zdejším autobusovým nádražím. Později odešel do Písku.[6]
  • Václav Pěšička (1915 Hostín (Kovářov) – Bełżyce), letec, četař aspirant československé letecké legie v Polsku.[9]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226. 
  4. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Orlicku, s. 78–79. 
  5. a b c ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 66. Dále jen Šimečková (2009). 
  6. a b KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 130–131. 
  7. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 52. 
  8. Šimečková (2009), s. 67.
  9. JÍŠA, Zdeněk. Letci Písecka na bojištích druhé světové války. [s.l.]: Prácheňské muzeum v Písku, 1992. S. 8–13. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice