Hospodine, pomiluj ny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Traktát Jana z Holešova o písni "Hospodine, pomiluj ny". (Opis ze 14. století.) NK ČR, III.D.17

Hospodine, pomiluj ny je nejstarší známá česká duchovní píseň. Vznikla zřejmě na přelomu 10. a 11. století. Jedná se o chorál jednoduché formy s 8 verši, bez rýmu a strofického členění. V jednotném kancionále je označena číslem 930.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prapůvod skladby lze vidět ještě v odkazu cyrilometodějského působení a její definitivní verze vznikla v době, kdy staroslověnština zápasila s latinou a přijímala do sebe české prvky. Autorství písně bylo připisováno přímo svatému Vojtěchovi. Ačkoli to nebylo potvrzeno, mohlo tomu tak být, traduje se, že sv. Vojtěch hudbu skládal – v době svého polského pobytu měl prý složit píseň „Bogurodzica“ (Bohorodička), kterou Poláci zpívali jako píseň bojovou. Jistější je však, že polská píseň vznikla teprve ve 13. století.

Píseň „Hospodine pomiluj ny“ je poprvé doložena roku 1055, kdy byla zpívána při volbě knížete Spytihněva II. Nejstarší dochovaný zápis pochází z kroniky břevnovského mnicha Jana z Holešova z roku 1397. Byla zpívána i mimo kostel, zejména při slavnostních příležitostech, i jako píseň válečná. Karel IV. ji zařadil do korunovačního řádu. Mistr Jan Hus ji dával zpívat v Betlémské kapli. Společně se Svatováclavským chorálem patřila k prvním českým národním hymnám. Píseň se zpívá dodnes, většinou po bohoslužbách ve znění, které je jen málo změněnou verzí původního textu.

Text ve staroslověnštině[editovat | editovat zdroj]

Hospodine, pomiluj ny!
Jezukriste, pomiluj ny!
Ty, spase všeho mira,
spasiž ny i uslyšiž,
Hospodine, hlasy našě!
Daj nám všěm, Hospodine,
žizn a mír v zemi!
Krleš! Krleš! Krleš!

Vysvětlivky:

  • pomiluj ny = smiluj se nad námi
  • spase mira = spasiteli světa
  • spasiž ny i uslyšiž = spas nás a vyslyš
  • žizn = hojnost
  • mír = pokoj
  • Krleš = Kyrie eleison (Pane, smiluj se)

Modifikace[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v případě Svatováclavského chorálu se tato píseň stala několikrát předlohou pro skladatele vážné hudby. Nejvýznamnějšími jsou:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Dvořák: Svatá Ludmila

Literatura[editovat | editovat zdroj]