Heinrich von Handel-Mazzetti

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Heinrich svobodný pán Handel-Mazzetti
Prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora
Ve funkci:
1873 – 1874
PředchůdceKarl baron von Mertens
NástupceJohann Karl hrabě Huyn
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpolní zbrojmistr (1867), polní podmaršál (1854), generálmajor (1849)
Narození6. ledna 1806
Bad Mergentheim
Úmrtí1. května 1887 (ve věku 81 let)
Vídeň
Titulsvobodný pán
RodičePaul Anton Freiherr von Handel
DětiEduard von Handel-Mazzetti
PříbuzníRudolf Handel a Sigmund Handel (sourozenci)
Heinrich von Handel-Mazzetti, Hermann Freiherr von Handel-Mazzetti a Eduard Freiherr von Handel-Mazzetti (vnoučata)
Profesevrchní velitel a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich svobodný pán von Handel-Mazzetti (6. ledna 1806 Bad Mergentheim, Německo – 1. května 1887 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V rakouské armádě sloužil od roku 1824, vystřídal působiště v Itálii, Uhrách a rakouských zemích. V závěru své vojenské dráhy působil v armádní justici a v roce 1867 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra. Svou kariéru završil jako prezident Nejvyššího vojenského soudního dvora (1873–1874). Tuto funkci zastával později i jeho syn Eduard von Handel-Mazzetti (1838–1898).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze staré německé rodiny nobilitované v 17. století. Narodil se jako druhorozený syn diplomata Paula Handela (1776–1847)[1] povýšeného v roce 1819 do stavu svobodných pánů.[2] Heinrich studoval v letech 1815–1824 na Technické vojenské akademii ve Vídni a v roce 1824 vstoupil do armády. Sloužil u různých posádek převážně v Itálii a postupoval v hodnostech (nadporučík 1829, rytmistr 1833, major 1841, podplukovník 1846). V revolučních letech 1848–1849 se vyznamenal v bojích proti maďarským povstalcům u Györu a Komárna. Během revoluce byl v roce 1848 povýšen na plukovníka.

V roce 1849 dosáhl hodnosti generálmajora a nadále sloužil v Itálii jako velitel brigády u 6. armádního sboru, poté byl velitelem v Klagenfurtu.[3]. V roce 1854 byl povýšen na polního podmaršála a stal se velitelem divize u 9. armádního sboru.[4] Později velel v Uhrách a nakonec byl velitelem ve Štýrsku.[5] V roce 1864 byl povolán do Vídně jako zástupce velitele 2. armádního sboru Karla Thun-Hohensteina[6] V letech 1865–1873 byl prezidentem vojenského odvolacího soudu (K.k. Militär Appellations Gericht)[7][8] a v roce 1867 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra. Nakonec byl v letech 1873–1874 prezidentem Nejvyššího vojenského soudního dvora (Oberster Militär-Gerichtshof). K datu 1. února 1874 byl penzionován[9] a od té doby žil v soukromí.

Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Spolu s otcem užíval od roku 1819 titul svobodného pána. V roce 1862 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[10] V roce 1867 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny a od roku 1869 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 10.[11] Předtím zastával v letech 1858–1869 čestnou funkci druhého majitele pěšího pluku č. 19 (formálně byl majitelem pluku korunní princ Rudolf, který se však teprve v roce 1858 narodil.[12][13] Během vojenské kariéry obdržel také několik ocenění, byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy, rytířem Leopoldova řádu s válečnou dekorací a držitelem Vojenského záslužného kříže. V zahraničí získal pruský Řád červené orlice I. třídy, mexický císařský Řád Guadalupe a papežský Řád svatého Řehoře Velikého.[14]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1835 se v Miláně oženil s baronkou Karolinou Mazzetti (1814–1876)[15] a na základě císařského majestátu z roku 1849 začal užívat jméno Handel-Mazzetti.[16] Z jejich manželství pocházelo šest dětí, z nichž synové Gustav (1836–1896) a Heinrich (1839–1870) sloužili v armádě. Nejvyššího postavení dosáhl Eduard (1838–1898), který byl stejně jako otec polním zbrojmistrem a prezidentem Nejvyššího vojenského soudního dvora. Nejmladší syn Anton (1852–1913) byl právníkem a prezidentem krajského soudu ve Štýrském Hradci.[17]

Jeho starší bratr Ludwig (1804–1864) sloužil také v rakouské armádě a dosáhl hodnosti generálmajora. Byl majitelem velkostatku se zámkem Hagenau v Horním Rakousku a zakladatelem starší rodové linie Handel-Mazzetti (Ludwigova a Heinrichova manželka byly sestry). V různých sférách veřejného života vynikli i jejich mladší nevlastní sourozenci z otcova druhého manželství. Maximilian (1809–1885) se uplatnil jako diplomat a byl dlouholetým rakouským vyslancem ve Württembersku (1848–1866). Další bratr Sigmund Handel (1812–1887) byl státním úředníkem a v politice se uplatnil jako poslanec rakouské Říšské rady. Nejmladší z bratrů Rudolf Handel (1821–1879) působil také ve státních úřadech, byl též poslancem Říšské rady a hornorakouského zemského sněmu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Rodokmen rodu Handel a Handel-Mazzetti dostupné online
  2. ↑ Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1848; Gotha, 1848; s. 154 dostupné online
  3. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1851; Vídeň, 1851; s. 29, 58 dostupné online
  4. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1856; Vídeň, 1856; s. 51 dostupné online
  5. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 90 dostupné online
  6. ↑ Militär Schematismus des österrichishen Kaiserthumes 1864; Vídeň, 1864; s. 71 dostupné online
  7. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1865; s. 73, 85 dostupné online
  8. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 156 dostupné online
  9. ↑ Služební postup Heinricha Handel-Mazzettiho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 64 dostupné online
  10. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 110 dostupné online
  11. ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 10 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 398 dostupné online
  12. ↑ Pěší pluk č. 19 in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 171
  13. ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 19 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 416 dostupné online
  14. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Heinricha Handel-Mazzettiho in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 156 dostupné online
  15. ↑ Rodina Heinricha Handel-Mazzettiho na webu geni.com dostupné online
  16. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1873; Gotha, 1873; s. 255–257 dostupné online
  17. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1907; Gotha, 1907; s. 288–289 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Heinrich_von_Handel-Mazzetti&oldid=23654575“