Přeskočit na obsah

Hana Kotková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hana Kotková
Základní informace
Narození3. května 1967 (57 let)
Olomouc
Povoláníhudebnice
Nástrojehousle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hana Kotková (3. května 1967 v Olomouci) je česká houslistka.

Pochází ze starého rodu moravských lidových hudebníků, kteří byli ve své době přímým studijním zdrojem Leoše Janáčka.[1]

Studovala na ostravské konzervatoři u Vítězslava Kuzníka, poté na Akademii múzických umění v Praze u Josefa Vlacha, Jiřího Nováka a Ivana Štrause. Poté studovala na Menuhinově akademii ve švýcarském Gstaadu u Alberta Lysého a Yehudiho Menuhina.[2] Navštěvovala mistrovské kurzy u Wolfganga Marschnera, Josefa Gringolda a Pierra Amoyala. Veřejně debutovala s orchestrem v devíti letech, kdy hrála Vivaldiho koncerty. Jako velmi mladá laureátka Kocianova Ústí získala v 18 letech první cenu v Beethovenově soutěži v Hradci nad Moravicí a v roce 1997 v Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro.[2]

Matka dvou dívek, Dagmar (1998) a Karolíny (2003), žije již mnoho let ve Švýcarsku, nedaleko Lugana.[2]

Mezinárodní kariéra Hany Kotkové zahrnuje sólovou i komorní hudbu. Kromě velkého klasického repertoáru se věnuje také hudbě 20. století a hudbě současné. Jako sólistka se představila na mnoha premiérových vystoupeních.

Na začátku roku 2000 hrála ve Smetanově triu v Praze. Dnes je členkou Tria des Alpes.[3] V roce 2002 byla pozvána Martou Argerich k účasti na jejím projektu Martha Argerich Project v Luganu.

Od roku 2003 je pravidelným hostem na bienále nové hudby Ostravské dny.

V roce 2005 reprezentovala Českou republiku na světové výstavě Expo v japonském Aiči se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK.

V roce 2011 debutovala v newyorské Carnegie Hall jako sólistka v koncertu pro housle a orchestr Riti neurali Luca Francesconiho[4] a v následujícím roce byla protagonistkou prvního amerického provedení Violin and Orchestra Mortona Feldmana v newyorském Lincolnově centru ("Hana Kotková, vynikající sólistka, hrála s duchem a nuancemi, zrádné mikrotonální pasáže zvládala s půvabnou lehkostí" napsal při té příležitosti kritik Steve Smith v New York Times).[5]

Se svým Kotková Ensemble (formace s proměnlivou geometrií) se účastnila speciálních projektů na různých festivalech, kde hrála díla klasického i současného repertoáru, a to i s využitím počítačů a live-elektroniky.

Vyučuje hru na housle na Conservatorio della Svizzera italiana v Luganu. Vedla také několik mistrovských kurzů v Evropě a ve Spojených státech.

Záznamy a videa

[editovat | editovat zdroj]

Nahrávala pro Studio Matouš, Forlane, Lotos a Dynamic. Pro švýcarskou televizi natočila několik videozáznamů, včetně kompletního provedení sonát Eugèna Ysaÿe.[6] Dokumenty jí věnovaly Švýcarská televize[7] a Česká televize.[8]

  1. MIŠUREC, Zdeněk. Leoš Janáček - Korespondence a studie. [s.l.]: Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0979-5. S. 122–149. 
  2. a b c Hana Kotková: od cimbálové k supermoderní hudbě. Témata [online]. 2005-05-13 [cit. 2022-06-28]. Dostupné online. 
  3. Trio des Alpes. www.triodesalpes.com [online]. [cit. 2022-06-28]. Dostupné online. 
  4. KOZINN, Allan. When Soloists Don’t Necessarily Star. The New York Times [online]. [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  5. SMITH, Steve. Celebrating a Centenary With Works by a Friend. The New York Times [online]. 2012-11-08 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  6. Hana Kotkovả a 6 Ysaÿeho sonát, režisér: Mando Bernardinello, RTSI 2001
  7. Po stopách Ysaÿe, režisér: Mando Bernardinello, Renzo Rota, RTSI 2000
  8. HANA KOTKOVÁ, režisér: Jan Mudra, Česká televize, 2002

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]