Hřbitov ve Vrbně pod Pradědem
| Hřbitov ve Vrbně pod Pradědem | |
|---|---|
.JPG) Hřbitovní kaple | |
| Lokalita | |
| Stát | Česko |
| Okres | Bruntál |
| Obec | Vrbno pod Pradědem |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′0,28″ s. š., 17°22′33,01″ v. d. |
 | |
| Specifikace | |
| Náboženství | Římskokatolické |
| Výstavba | první polovina 17. století |
| Světitel | Breuer |
| Datum posvěcení | 1777 |
| Rozloha | 5000 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 37269/8-204 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřbitov ve Vrbně pod Pradědem, okrese Bruntál je areál s hřbitovními kaplemi, obvodovou zdí, bránou a náhrobkem Anny Heleny Roesnerové. Do státního seznamu kulturních památek byl zapsán před rokem 1988.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve Vrbně pod Pradědem vznikl v roce 1613 protestantský hřbitov. O něco později vzniká katolický hřbitov v horní části náměstí u kostela sv. Michala, který byl v roce 1655 vysvěcen biskupem Janem Gobarem. V roce 1633 v prostranství před lesem na staré andělohorské silnici zřízen samostatný morový hřbitov. Byla zde postavena kaple sv. Josefa.[2]
Po zástavbě prostoru kolem náměstí a nedostatku místa bylo další pohřbívání na tomto hřbitově v roce 1826 ukončeno. V roce 1774 byl zakoupen pozemek ve svahu za městem, který byl obehnán kamennou zdí a v roce 1777 byl hřbitov vysvěcen olomouckým biskupem hrabětem Breuerem.[2] Výstavba hřbitova byla ukončena v roce 1819 za finanční podpory majitelů textilních továren rodin Rösslerů a Weissů.[3][4] Ze starého hřbitova po roce 1826 byly přemístěny mnohé pomníky a ostatky na nový hřbitov. Dokladem je náhrobní kamenná deska v ohradní zdi s letopočtem 1707. V roce 1893 byla zvětšena plocha hřbitova a hřbitov přešel do vlastnictví církve. Zvětšení na konečnou výměru 5000 m2 bylo provedeno v roce 1911.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Empírový hřbitov má kosodélný půdorys, areál je rozdělen pravoúhlými cestičkami. Terasovitý prostor v mírném svahu je obehnán zdí z lomového kamene, koruna zdi byla krytá šindelovou stříškou. Součástí hřbitovní zdi jsou k ní přistavěné hrobní kaple. V jižní části jsou dvě vstupní brány s kovanými mřížemi a v jihovýchodním rohu je menší branka s jednoduchou mříží vedle hřbitovní kaple. Empírová hřbitovní kaple z roku 1817 je zděná obdélná stavba s trojbokým závěrem. Štítové průčelí je členěné lisénovými rámy, vchod má segmentový záklenek. Střecha je krytá břidlicí.[5]
Náhrobek Anny Heleny Roesnerové je vytvořen z pískovce. Na soklu čtvercového půdorysu je postaven nad profilovanou římsou obelisk. Na stěnách obelisku v horní části jsou spojené přes hranu vavřínové festony. Obelisk opatřený nápisy.[6]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Mimo areál hřbitova je památkově chráněna hřbitovní kaple, obvodová zeď, vstupní brány a náhrobek Anny Heleny Roesnerové[7]. Z dalších zajímavých památek jsou:
- hrobní kaple rodiny Weissovy z roku 1817 je zapuštěna do východní obvodové hřbitovní zdi. Je zděná omítaná stavba na obdélníkovém půdorysu. Štítová stěna ukončena zubořezem zdobeným trojúhelníkovým štítem. Vstup ukončen stlačeným záklenkem a uzavřen mříží. Uvnitř postavený sarkofág zdobený akantem a nápisem. Na sarkofágu stojí socha anděla, která drží v rukou desky se jmény a daty Johana Adolpha Weisse a jeho ženy Marie Viktorie.[2][7] Raně empírová figurální sepulkrální plastika.
- hrobní kaple Marca Aurelia Rösslera z roku 1817 je zapuštěna do severní obvodové hřbitovní zdi. Je zděná omítaná stavba na obdélníkovém půdorysu. Štítová stěna ukončena zubořezem zdobeným trojúhelníkovým štítem. Vstup ukončen stlačeným záklenkem a uzavřen mříží. Na třech stupních umístěn sarkofág s pootevřeným víkem a nápisy. Raně empírová figurální sepulkrální plastika.
- hrobka č. 14, kterou zhotovil v roce 1933 významný slezský sochař a architekt Josef Obeth. Dochovala se část hrobky, která představuje bránu na čtyřech polosloupech po stranách strážícími dvěma anděly. V žulovém tympanonu ve tvaru stlačeného záklenku je umístěna černá mramorová nápisová deska s nápisem Gottes Frieden.
- Jsou zde zachovány rodinné hrobky význačných vrbenských podnikatelů Grohmannů.[8] Areál hrobky Josefa Grohmanna z druhé poloviny 19. století a areál hrobky Emila Grohmanna z roku 1905. Hrobka Josefa Grohmanna patří mezi nejstarší náhrobky z roku 1789.
- hrobka rodiny Hugo Grohmanna z roku 1930
- litinový kříž na mramorovém podstavci z roku 1863
- hrobka č. 756 ohrazena secesní kovanou mříží a sochou truchlící ženy od sochaře Jana L. Urbana.
- náhrobek z roku 1707, který byl přenesen z původního hřbitova u kostela sv. Michala
- památník obětem první světové války představuje kamenná mohyla zakončená křížem. A další.[2]
Revitalizace hřbitova v roce 2013 byla podpořena penězi Státního zemědělského intervenčního fondu.[9]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hrobní kaple Marca Aurelia Rösslera z roku 1817 -
hrobní kaple rodiny Weissovy z roku 1817 -
Hřbitovní zeď se vstupními bránami
.JPG)
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-02]. Identifikátor záznamu 149178 : Hřbitov, z toho jen: zeď s kaplemi, bránami a náhrobek Anny Heleny Roesnerové. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Historie hřbitova ve Vrbně pod Pradědem - VRBNO pod Pradědem. www.vrbnopp.cz [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online.
- ↑ O nás – Odetka a. s.. odetka.cz [online]. [cit. 2018-02-05]. Dostupné online.
- ↑ ŠAFAŘÍKOVÁ, Tereza. vliv rodiny Grohmannů na hospodářský vývoj Vrbna pod pradědem v "dlouhém" 19. století. Olomouc 2014. Dostupné online
- ↑ Detail dokumentu - G0188200. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Seznam ohrožených nemovitých památek. monumnet.npu.cz [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie - VRBNO pod Pradědem. www.vrbnopp.cz [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Stavby a architektura - Vrbno pod Pradědem - TAGGMANAGER.CZ. m.taggmanager.cz [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online.
- ↑ JANEČEK, Karel. Hřbitov ve Vrbně získá nový kabát. Bruntálský a krnovský deník. 2013-01-20. Dostupné online [cit. 2018-02-02].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřbitov ve Vrbně pod Pradědem na Wikimedia Commons
