Státní zemědělský intervenční fond

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je státní instituce, která zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů a zajišťuje následnou kontrolu oprávněnosti užívání dotací. SZIF je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského fondu pro rozvoj venkova. Fond ročně spravuje finance v celkové hodnotě 35–40 miliard Kč a aktuálně má přibližně 1150 zaměstnanců.[1]

Činnost fondu[editovat | editovat zdroj]

SZIF vznikl v roce 2000 z původního Státního fondu tržní regulace. Sídlí v Praze a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství.[2] Jeho ředitelem byl Oldřich Černoch, kterého 16. 2. 2012 ministr Bendl odvolal.[3] Činnost a hospodaření SZIF kontroluje Dozorčí rada SZIF.

V současné době SZIF administruje režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky[zdroj?] – přímé platby, tržní opatření a Program rozvoje venkova. SZIF rovněž zajišťuje marketingovou podporu a administruje národní značky kvality KLASA a od roku 2012 i Regionální potravina. [4]

V rámci Společné organizace trhu (SOT) SZIF zajišťuje tzv. intervenční a subvenční nákupy, spravuje vývozní a dovozní licence některých zemědělských komodit a administruje podpůrné programy jako je např. Ovoce do škol, Mléko − bílé plus pro Vás a mnohé další.

SZIF jako platební agentura přispívá k plnění závazků vyplývající ze Společné zemědělské politiky a v souladu s právními předpisy, právem Evropských společenství a mezinárodními smlouvami zajišťuje tyto činnosti.

SZIF rozhoduje o poskytnutí dotace, s výjimkou Operačního programu Rybářství, a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace a v případě neplnění podmínek poskytování dotace stanoví sankce, provádí intervenční nákupy zemědělských výrobků a potravin a zajišťuje skladování těchto výrobků, prodává nebo jiným způsobem převádí intervenčně nakoupené zemědělské výrobky a potraviny, provádí vládou schválené programy zaměřené na nepotravinářské využití a zpracování zemědělských výrobků, provádí činnost související se systémem produkčních kvót, poskytuje subvence při vývozu zemědělských výrobků a potravin, rozhoduje o poskytnutí licence při dovozu a vývozu zemědělských výrobků a potravin a kontroluje plnění podmínek poskytnutí licence, ukládá, vybírá a odvádí finanční dávky z výroby cukru a v odvětví mléka a mléčných výrobků, provádí programy strukturální podpory a Program rozvoje venkova, provádí činnost související se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání producentů zemědělských výrobků nebo potravin v oblasti společných organizací trhu a strukturálních opatření, vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z přímo použitelného předpisu ES, provádí podporu marketingu zemědělských výrobků a potravin, provádí činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelných předpisů ES upravující strukturální fondy nebo Evropský rybářský fond.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Fond je tvořen centrálním pracovištěm v Praze a sedmi regionálními odbory (RO), které odpovídají úrovni NUTS II:

  • v Praze (RO Střední Čechy),
  • v Ústí nad Labem (RO Severozápad),
  • v Českých Budějovicích (RO Jihozápad),
  • v Hradci Králové (RO Severovýchod),
  • v Brně (RO Jihovýchod),
  • v Olomouci (RO Střední Morava),
  • v Opavě (RO Moravskoslezsko).

Od 1. 1. 2013 bylo v rámci transformace rezortu zemědělství pod SZIF začleněno 66 resp. 64 místních pracovišť Agentur pro zemědělství a venkov (AZV), které se tak staly Odděleními příjmu žádosti a LPIS (OPŽ) spadající pod jednotlivé RO SZIF.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1993 – při rozdělení Československo na dva samostatné státy vznikl Státní fond tržní regulace v zemědělství
  • 2000 – vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který měnil a rozšiřoval působnost Státního fondu tržní regulace a změnil jeho název na Státní zemědělský intervenční fond
  • 2000 – vznikla agentura SAPARD pro administraci předvstupního programu
  • 2003 – nové organizační uspořádání SZIF: vzniklo 7 regionálních pracovišť – odborů (rozdělených podle NUTS II)
  • 2003 – došlo k rozhodnutí o sloučení SZIF, agentury SAPARD a Agrární platební agentury
  • 2004 – Ministerstvo financí udělilo fondu akreditaci jako platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu
  • 2007 – Ministerstvo financí udělilo fondu akreditaci jako platební agentuře pro provádění opatření státní zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova
  • 2013 − byla do organizační struktury SZIF v rámci restrukturalizace zemědělského rezortu začleněna většina dřívějších Agentura pro zemědělství a venkov

Zákonná úprava činnosti[editovat | editovat zdroj]

Činnost SZIF se řídí těmito právními předpisy:

  • zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu,
  • zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství,
  • nařízeními Rady nebo Komise Evropských společenství,
  • nařízeními vlády vydanými k provedení zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 252/1997 Sb.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DRAHORÁD, Jan. Ministři schválili rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu [online]. Mediafax, 2011-11-23, [cit. 2012-02-17]. Dostupné online.  
  2. Kariéra v SZIF [online]. [cit. 2012-02-17].  
  3. KÁLAL, Jan. Ministr Bendl zbavil Oldřicha Černocha vedení zemědělského intervenčního fondu [online]. Mediafax, 2012-02-16, [cit. 2012-02-17]. Dostupné online.  
  4. Podivný tendr na Regionální potravinu: média prohrála [online]. Mediaguru, 2012-02-16, [cit. 2012-02-17]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]