Státní zemědělský intervenční fond

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Státní zemědělský intervenční fond
Budova SZIF
Budova SZIF
Logo SZIF
Logo SZIF
Vznik 1. ledna 1993
Právní forma fond (ze zákona)
Sídlo Ve Smečkách 801/33, Praha, 110 00, Česko
Oficiální web www.szif.cz
IČO 48133981 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF nebo také Fond) je česká státní instituce v působnosti Ministerstva zemědělství, která zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů a zajišťuje následnou kontrolu oprávněnosti užívání dotací. SZIF je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského fondu pro rozvoj venkova. Fond ročně spravuje finance v celkové hodnotě 35–40 miliard Kč a aktuálně má přibližně 1300[1] zaměstnanců. V čele stojí generální ředitel, v současnosti jím je Martin Šebestyán.[2]

Činnost fondu[editovat | editovat zdroj]

Poměr vyplacených podpor v roce 2018

Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády. SZIF je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci Společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a v rámci Společné rybářské politiky z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). V rámci Společné zemědělské politiky se v EU uplatňují tři zásady – společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách, zvýhodnění produkce ze zemí Unie na úkor vnější konkurence a finanční solidarita – financování ze společného fondu, do něhož všichni přispívají.

V současné době SZIF administruje režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky – jedná se o tyto typy podpor:

V roce 2018 SZIF vyplatil 36,6 miliard Kč, z toho více než polovinu tvořily přímé platby a asi třetinu platby na Program rozvoje venkova.[3] Kontroverzní jsou platby koncernu Agrofert českého předsedy vlády Andreje Babiše, které od roku 2012 činily celkem cca 6,5 miliardy.[4] V roce 2019 SZIF pozastavil proplácení dotací Agrofertu a také firmám spojeným s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem s tím, že úředníci analyzují zprávu o auditu Evropské komise týkající se údajného střetu zájmů.[5]

SZIF na veletrzích a výstavách

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Fond je tvořen centrálním pracovištěm v Praze, sedmi regionálními odbory (RO), které odpovídají úrovni NUTS II a 65 Odděleními příjmu žádostí a LPIS (OPŽL), dříve Agentury pro zemědělství a venkov (AZV).

Regionální pracoviště (RO)
  • v Praze (RO Střední Čechy),
  • v Ústí nad Labem (RO Severozápad),
  • v Českých Budějovicích (RO Jihozápad),
  • v Hradci Králové (RO Severovýchod),
  • v Brně (RO Jihovýchod),
  • v Olomouci (RO Střední Morava),
  • v Opavě (RO Moravskoslezsko)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Projektová opatření
  • 1993 – při rozdělení ČSFR vznikl Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR).
  • 2000 – vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který upravoval a rozšiřoval působnost SFTR a měnil název na Státní zemědělský intervenční fond. Vznikla agentura SAPARD pro administraci předvstupního programu.
  • 2003 – došlo k novému organizačnímu uspořádání SZIF – vzniklo 7 nových regionálních pracovišť (Odbory SZIF – NUTS II) a k rozhodnutí o sloučení SZIF, agentury SAPARD a Agrární platební agentury APA.
  • 2004 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky (SZP) financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
  • 2007 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření SZP financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
  • 2008 – oficiálně byla zahájena činnost Celostátní sítě pro venkov (CSV). Od roku 2014 SZIF plní funkci koordinátora CSV, na regionální a krajské úrovni je organizace zajišťována regionálními a krajskými pracovišti SZIF.
  • 2013 – do organizační struktury SZIF byly v rámci restrukturalizace zemědělského rezortu začleněny Agentury pro zemědělství a venkov (AZV), nynější Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL).
  • 2015 – SZIF začíná provádět aktualizaci půdního registru LPIS.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kariéra - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  2. Organizační struktura - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  3. Výroční zpráva za rok 2018 [online]. Státní zemědělský intervenční fond, 2019 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  4. Zemědělský fond vyplatil Agrofertu od roku 2012 přes 6,5 miliard korun. Byznys noviny [online]. 2019-06-03 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. (česky) 
  5. Státní zemědělský fond zastavil výplaty dotací pro Agrofert a firmy Tomanovy rodiny. E15.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]