Glenn Curtiss

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Glenn Curtiss
Narození 21. května 1878
Hammondsport
Úmrtí 23. července 1930 (ve věku 52 let)
Buffalo
Ocenění National Aviation Hall of Fame
National Inventors Hall of Fame
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Glenn Hammond Curtiss (21. května 1878 Hammondsport23. července 1930 Buffalo) byl americký průkopník letectví, zakladatel Curtiss Aeroplane and Motor Company, v současnosti části Curtiss-Wright Corporation.

Život[editovat | editovat zdroj]

G. H. Curtiss začal s vyděláváním peněz již jako školák ve funkci poslíčka telegrafního úřadu. Svého prvního zaměstnání u fotografické společnosti Eastman-Kodak využil jako jeden z prvních leteckých průkopníků systematickým dokumentováním své činnosti na filmový pás.

Cyklista a motocyklista[editovat | editovat zdroj]

Glenn Curtiss na stroji Curtiss V8

V roce 1895 si Glenn Curtiss koupil své první jízdní kolo. Účastnil se cyklistických závodů a v roce 1896 zvítězil v New Yorku. Roku 1901 si se zkušenostmi ze závodů otevřel ve svém rodném Hammondsportu na západě státu New York dílnu na výrobu jízdních kol, které prodával pod značkou „Hercules“.

V roce 1902 začal Curtiss vyrábět na přání zákazníků vlastní motocykly osazené lehkými jednoválcovými motory, které sám konstruoval. V roce 1903 uvedl na trh jako první americký výrobce motocykl s dvouválcovým vidlicovým motorem nazvaný „Hercules–Twin“. Koncem roku 1903 změnil název firmy, která nyní nesla jeho jméno.[1]

V roce 1903 se svým strojem zvítězil v prvním americkém motocyklovém závodě do vrchu, v lednu 1904 stanovil se strojem „V–Twin“ s motorem o objemu 695 cm³ rychlostní rekord 67,3 mil v hodině (108,3 km/h) v závodě na 10 mil.[2]

24. ledna 1907 zajel s motocyklem Curtiss V8 o výkonu asi 40 koní na trati v Ormond Beach na Floridě neoficiální rychlostní rekord 219,4 km/h. Curtiss tak byl až do roku 1911 „nejrychlejším mužem světa“, tento titul uváděly i tehdejší noviny.[3] Tento rekord na motocyklu překonal až 31. srpna 1930 Joseph S. Wright na stroji „OEC Temple“ firmy J.A.P..[4]

Vzduchem chlazený motor vlastní konstrukce byl navržen pro použití v letectví.[5] Motocykl je vystaven v Smithsonian Institution.[6] Curtissův úspěch posílil jeho pověst vedoucího výrobce vysoce výkonných strojů a motorů.[7]

Letectví[editovat | editovat zdroj]

Pilotní průkaz Glenna H. Curtisse

Již od roku 1904 spolupracoval s kalifornským konstruktérem balonů a vzducholodí Tomem S. Baldwinem, kterému dodával pohonné jednotky pro vzducholodě. S vidlicovým motorem Curtiss 9 HP, určeným pro motocykly létala také Baldwinova vzducholoď „California Arrow“[8], která v roce 1904 v USA uskutečnila první let na uzavřeném okruhu. Šlo o první řiditelnou vzducholoď v USA.[3] V roce 1907, pozval Alexander Graham Bell Curtisse k vývoji vhodného motoru pro stroj těžší vzduchu. Bell představil Curtisse jako „největšího odborníka na motory v zemi“[3] a přizval jej do své Aerial Experiment Association (AEA).

Po pokusech s kluzáky pak v dubnu 1908 vzlétl první motorový letoun AEA nazvaný Aerodrome No.1, na jehož konstrukci i motoru se Curtiss podílel. Ještě téhož roku létal Aerodrome No.4 „Silver Dart“ s motorem Curtiss o výkonu 37 kW. V březnu roku 1909 pak Curtiss v Hammondsportu založil leteckou továrnu Curtiss Aeroplane Company. V letech 1909–1910 zaměstnával mnoho pilotů jako byli Eugene Ely, Charles K. Hamilton a Hugh Robinson. Letecké soutěže a exhibice napříč Severní Amerikou pomáhaly představit letectví zvědavému publiku. Curtiss plně využil těchto představení k propagaci svých výrobků.[9]

Ještě před I. světovou válkou bylo v Hammondsportu vyvinuto a sestrojeno značné množství typů letadel několika kategorií. Roku 1915 byla na základě značného množství oficiálních zakázek během tří měsíců ve městě Buffalo postavena rozlehlá letecká továrna. V roce 1917 byla označovaná za největší na světě. Do roku 1919 v ní vzniklo přes 5200 letounů, z nichž 3375 bylo cvičných řady JN.

Po válce stavba letadel pokračovala s převažující produkcí létajících člunů, například NC-4 pro US Navy. Roku 1929 továrna Curtiss Aeroplane & Motor Company zaměstnávala 3275 osob. To již došlo ke spojení s motorářskou firmou Wright, založenou Orvillem Wrightem.

G. H. Curtiss z firmy oficiálně odešel již v roce 1921, ale stálé čestné místo v představenstvu si zachoval až do své náhlé smrti 23. července 1930 ve věku 52 let.

Náhrobní kámen Glenna Hammonda Curtisse

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Ustanovením Kongresu z 1. března 1933 byl Glenn Curtiss in memoriam vyznamenán Záslužným leteckým křížem (Distinguished Flying Cross), ten je nyní ve sbírkách Národního muzea letectví a kosmonautiky. V roce 1964 byl uveden do National Aviation Hall of Fame, v roce 1990 do Motorsports Hall of Fame of America, v roce 1998 do Motorcycle Hall of Fame a do National Inventors Hall of Fame v roce 2003.

National Air and Space Museum uchovává sbírku Curtissových originálních dokumentů[10], sbírku letadel, motocyklů a motorů.[11]

Newyorské letiště LaGuardia se od roku 1929 nazývalo Letiště Glenna H. Curtisse (Glenn H. Curtiss Airport).

Životu a dílu Glenna Curtisse je věnováno i Glenn H. Curtiss Museum v jeho rodném Hammondsportu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Glenn Curtiss na německé Wikipedii a Glenn Curtiss na anglické Wikipedii.<references> [3]

  1. Jerry Hatfield: Standard Catalog of American Motorcycles. 1898-1981. Krause Publications, ISBN 978-0-89689-949-0, s. 237
  2. Jerry Hatfield: Standard Catalog of American Motorcycles. 1898-1981. Krause Publications, ISBN 978-0-89689-949-0, s. 44
  3. a b c d Roseberry, C.R. Glenn Curtiss: Pioneer of Flight. Garden City, New York: Doubleday & Company, 1972. ISBN 0-8156-0264-2.
  4. The Art Of The Motorcycle. Guggenheim Museum, Las Vegas. ISBN 0-89207-207-5. S. 107
  5. House 2003, s. 40.
  6. "Curtiss V-8 Motorcycle." Smithsonian Air and Space Museum Collections. Retrieved: February 24, 2011.
  7. Hatch 2007, s. 36.
  8. Baldwin California Arrow, (anglicky), 2017-01-27
  9. Casey 1981, pp. 65–67.
  10. "Glenn H. Curtiss Collection." National Air and Space Museum – Documents., 2011-04-23.
  11. "Glenn H. Curtiss Collection." National Air and Space Museum., 2014-01-28.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jack Carpenter: Pendulum. The Story of America's three Aviation Pioneers: Wilbur Wright, Orville Wright and Glenn Curtiss. Arsdalen, Bosch & Co., Carlisle MA 1992, ISBN 0-9600736-1-2.
  • Erich H. Heimann: Die schnellsten Flugzeuge der Welt. Von 1906 bis heute. Motorbuch-Verlag, Stuttgart 1978, ISBN 3-87943-540-5.
  • Niels Klußmann, Arnim Malik (Hrsg.): Lexikon der Luftfahrt. Springer, Berlin u. a. 2004, ISBN 3-540-20556-X.
  • Cecil R. Roseberry: Glenn Curtiss. Pioneer of flight. Doubleday, Garden City NY 1972 (Nachdruck: Syracuse University Press, Syracuse NY 1991, ISBN 0-8156-0264-2).
  • Seth Shulman: Unlocking the sky. Glenn Hammond Curtiss and the race to invent the airplane. Harper Collins, New York NY 2002, ISBN 0-06-019633-5.
  • G. Schmitt, W. Schwipps: Pioniere der frühen Luftfahrt. Gondrom Verlag, Blindlach 1995, ISBN 3-8112-1189-7.
  • Lawrence Goldstone: Birdmen : the Wright brothers, Glenn Curtiss, and the battle to control the skies. New York : Ballantine Books, 2014 ISBN 978-0-345-53805-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]