Giovanni Palatucci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Giovanni Palatucci
Giovanni Palatucci.jpg
Narození 31. května 1909
Montella
Úmrtí 10. února 1945 (ve věku 35 let)
Dachau
Alma mater Turínská universita
Ocenění Spravedlivý mezi národy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Spravedlivý
mezi národy
Hlavní článek
Holocaust
Lidé, kteří pomáhali Židům
Spravedlivost
Sedm Noemových přikázání
Jad Vašem
Slavní jednotlivci

DamaskinosHoLutzSchindlerSendlerowaWallenbergPalatucciSousa-MendesGrüningerPitter

Národy a skupiny

Čeští spravedliví
Polští spravedliví
Spravedliví podle země

Giovanni Palatucci (31. května 1909, Montella - 10. února 1945, Dachau) byl italský právník, policista a bojovník proti nacismu, který jako velitel policie ve Fiume za druhé světové války zachránil tisíce Židů před deportací do vyhlazovacích táborů. Zemřel v koncentrační táboře v Dachau. V roce 1990 jej Jad Vašem prohlásil spravedlivým mezi národy. Katolická církev otevřela v roce 2002 proces jeho blahořečení.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Giovanni Palatucci se narodil v městečku Montella v provincii Avellino v Kampánii Felicemu a Angelině Palatucciovým. Rod Palatucciů tradičně silně inklinoval ke katolické víře, mezi Giovanniho příbuznými byla celá řada významných postav římskokatolické církve. On sám se této tradici nijak nevymykal a byl hluboce zbožným katolíkem.[1] Byl velmi nadaný a schopný student, vystudoval práva na Turínské univerzitě (promoval v roce 1932). Po čtyřech letech právnické praxe vstoupil do služeb policie v Janově a o rok později byl přidělen do města Fiume (dnes Rijeka v Chorvatsku). Zde se stal rychle nejprve šéfem cizineckého oddělení, v roce 1938 pak šéfem policie.

Boj proti holokaustu[editovat | editovat zdroj]

Když Itálie v roce 1938 vyhlásila přes odpor katolické církve[2] rasové zákony proti Židům, rozhodl se jim Palatucci pomoci, neboť pronásledování Židů odmítal jak z lidských, tak náboženských důvodů.[3][4] Italská protižidovská politika sice neplánovala vyhlazování Židů, nicméně bylo zde riziko vydávání Židů do Německa, zejména pak pokud šlo o židovské uprchlíky z cizích zemí, jakož i možnost, že si Němci likvidaci či vydávání italských Židů vynutí.

Palatucci dospěl k závěru, že mají-li být Židé v bezpečí, musí prostě z Fiume zmizet. Rozhodl se tedy, že většinu nechá „úředně deportovat“, oficiálně do Německa, ve skutečnosti ale do střední a jižní Itálie, do internačních táborů, nad nimiž budou držet ochrannou ruku jeho strýcové Giuseppe (minorita a biskup Campagna) a částečně i Alfonso (provinciál františkánského řádu v Apulii, jeho podíl byl menší, protože disponoval podstatně menším finančním zázemím).

Palatucci velmi obratně působil tak, aby na nezasvěcené úředníky, před nimiž nemohl akci utajit, udělal dojem, že jde o regulérní deportace, většina z nich se ovšem nikde neevidovala a deportovaní dostávali falešné doklady, takže v internačních táborech už byli přijímáni jako nežidé. Faktický výsledek byl ten, že Židé končili v bezpečnějších oblastech, zcela mimo evidenci úřadů. O tom, kde vlastně jsou, věděli pouze Palatucciové a několik jejich nejbližších spolupracovníků. Projekt bezchybně fungoval a Židé se v těchto táborech dočkali osvobození od spojeneckých armád. Jedinou vážnou komplikací byly finance - podpora táborů pro tisíce uprchlíků přivedla diecézi i františkánskou provincii na pokraj krachu, prostředky se ale nakonec podařilo sehnat, část z nich poskytl papež Pius XII.[5][6]

Palatucci též začal shromažďovat na svém úřadu veškerou úřední evidenci o Židech ve Fiume a tamních uprchlických táborech, oficiálně kvůli jejímu prostudování a aby byla po ruce, až bude potřeba, ve skutečnosti ovšem většinu těchto dokumentů okamžitě ničil.

Palatucci si též dokázal minimálně do roku 1943 udržovat přehled o všech větších akcích proti Židům nejen ve Fiume, ale i v Jaderském moři, a pilně je sabotoval. V roce 1939 znemožnil plánované přepadení lodi s 800 židovskými uprchlíky, kterou nacističtí příznivci hodlali zastavit a vrátit do Třetí říše. Na jeho zásah skončili i tito uprchlíci v jižní Itálii v bezpečných táborech. Pravidelně informoval židovské představitele o plánovaných „lovech na Židy“, takže se skrývající členové jejich komunity měli vždy čas přemístit a ukrýt.

Když Itálie v roce 1943 kapitulovala, Fiume obsadili Němci. Palatucci zůstal hlavou místní policejní správy, ovšem ztratil většinu pravomocí. Patrně teprve nyní si nacisté a jejich kolaboranti uvědomili, že s Palutuccim „nebude něco v pořádku“: když jej požádali o dokumentaci týkající se Židů ve Fiume, dodal jim pouze zlomek předpokládaných dokumentů, který navíc obsahoval pouze údaje o židovských rodinách, které už dávno emigrovaly (všechny ostatní dokumenty již byly dávno zničeny). Židé, kterých mělo podle nacistů ve Fiume žít na 3500, nebyli většinou k nalezení, stejně jako většina Židů z uprchlických táborů.

Brzy se stalo veřejným tajemstvím, že zatčení policejního šéfa je pouze otázkou času. Švýcarský konzul v Terstu, blízký Palatucciho přítel, mu dal nevyplněné vízum a doporučil mu, ať urychleně zmizí do Švýcarska. Palatucci vízum přijal, nicméně dal je své snoubence (Židovce) a ve Fiume a v úřadu setrval. Pokračoval v zachraňování Židů a spolupracoval s hnutím odporu.

13. září 1944 byl Palatucci zatčen gestapem a krátce poté odsouzen k smrti „pro zradu a spiknutí“. Rozsudek byl posléze na nátlak jeho přátel a známých z vysokých vrstev italské společnosti a církevních a diplomatických kruhů změněn na deportaci do Dachau (provedena 22. října 1944), kde jako vězeň č. 117 826 později zemřel, podle některých zdrojů na podvýživu, podle jiných zastřelen dozorci.[7]

Odkaz a pocty[editovat | editovat zdroj]

Palatucciho ulice v Caggianu.

Palatucci patří mezi nejúspěšnější zachránce Židů během holokaustu. Odhaduje se, že v průběhu svého sedmiletého úsilí zachránil podnik Palatucciů více než 5000 Židů.[8] Protože však pracoval v přísném utajení a jeho hlavní architekt zemřel v Dachau, stal se známým poměrně pozdě. Izraelská komise Jad Vašem oficiálně vyhlásila Giovanniho Spravedlivým mezi národy v roce 1990. Římskokatolická církev otevřela v roce 2002 proces jeho blahořečení.[9]

Bylo po něm pojmenováno několik ulic, náměstí a parků.

Amos Luzzatto, prezident Unie italských židovských společenství, se na adresu Palatucciho vyjádřil takto:

Byly zde dvě formy hrdinství. První, které vzešlo s neočekávaných potřeb a impulsů, a Palatucciho každodenní hrdinství, které bylo stále znovu a znovu opakováno a potvrzováno tváří v tvář jistotě smrtelného nebezpečí. Jako součást bezpečnostních struktur si policejní šéf musel být vědom rizika. Jednal s vědomím, že je na cestě k sebeobětování. Podle něj se vyplatilo dát svůj život i jen za jediného člověka.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura o Palatuccim[editovat | editovat zdroj]

  • Goffredo Raimo: A Dachau, per amore. Giovanni Palatucci. Montella (AV) 1992.
  • Luigi Parente, Francesco Saverio Festa: Giovanni Palatucci. La scelta, le differenze, Mephite, Avellino,2004
  • Angelo Picariello: Capuozzo, accontenta questo ragazzo. La vita di Giovanni Palatucci. San Paolo edizioni, Cinisello Balsamo, 2007

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://palatucci.com/_wsn/page4.html
  2. Katolická církev obecně odsoudila rasismus i antisemitismus jako neslučitelný s křesťanskou vírou v řadě kázání svých nejvyšších představitelů (včetně např. papeže Pia XI.), encyklikách (Mit brennender Sorge v roce 1937) i výnosech Svatého officia (1928); Svatý stolec a Pius XI. osobně se snažili zabránit zavedení rasových zákonů v Itálii a tvrdě je kritizovali, viz F. X. Halas: Fenomén Vatikán, CDK, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9; str. 386-395
  3. Chtějí nás přesvědčit, že srdce je pouhý sval, aby nám zabránili činit, jak nám naše srdce a víra káží...; A Brief Biography of Giovanni Palatucci (1909 – 1945) od Antidefamační ligy, str. 1, dostupné: http://www.adl.org/education/curriculum_connections/palatucci/Biography%20of%20Palatucci%20Handout.pdf (navštíveno 12. 5. 2008)
  4. Giovanni Palatucci měl víru v Boha a v nespravedlivě pronásledovaných Židech viděl Krista. - msgre. Giuseppe Amato, asistent biskupa Palatucciho, podle Antonio Gaspari: Uncovered: Correspondence Of Pius XII, dostupné: http://www.catholicculture.org/library/view.cfm?recnum=4685 (navštíveno 11. května 2008)
  5. http://www.catholicculture.org/library/view.cfm?recnum=4685
  6. http://res.claritatis.cz/?id=2457 Židovský historik Martin Gilbert v rozhovoru na stránkách Res Claritatis
  7. A Brief Biography of Giovanni Palatucci (1909 – 1945) od Antidefamační ligy, str. 1, dostupné: http://www.adl.org/education/curriculum_connections/palatucci/Biography%20of%20Palatucci%20Handout.pdf (navštíveno 12. 5. 2008
  8. http://isurvived.org/Rightheous_Folder/Palatucci_Giovanni.html
  9. http://www.catholicnewsagency.com/new.php?n=12277
  10. http://www.ewtn.com/vnews/getstory.asp?number=1947