German z Paříže

German z Paříže
German z Paříže
Rodné jméno	Germanus
Narození	496; Autun
Úmrtí	28. května 576 (ve věku 79–80 let); Paříž
Místo pohřbení	Klášter Saint-Germain-des-Prés
Povolání	katolický kněz a spisovatel
Nábož. vyznání	křesťanství
Funkce	pařížský bikup (555–576); biskup
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

German z Paříže (496 u Autunu – 28. května 576 Paříž) je francouzský světec, který byl v letech 550–576 pařížským biskupem. V liturgickém kalendáři se připomíná 11. října.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

German (Heřman) se narodil poblíž Autunu v Burgundsku a žil jako poustevník. V roce 530 byl vysvěcen na kněze. O deset let později roku 540 byl zvolen opatem kláštera svatého Symforiana v Autunu a později, roku 555 biskupem v Paříži a kaplanem franského krále Childeberta I. Stal se populárním kazatelem, zejména mezi zajatci. German se za vlády krále podílel na misijní činnosti, zejména na pokřesťanštění Franků a budování kostelů a klášterů ve své diecézi. Spolupracoval s Legérem (Leodegarem) z Autunu, který byl za svou činnost také svatořečen. Childebert I. dovezl ze španělské Zaragozy ostatky svatého Vincenta a založil pro ně v Paříži benediktinský klášter, který byl vysvěcen v roce 558.

Podle legendy biskup předpověděl své úmrtí dlouho dopředu a nechal si na pelest své postele vytesat datum 28. května. Po své smrti v roce 576 byl pohřben v kapli u kláštera sv. Vincenta, odkud se jeho úcta a relikvie postupně šířily:

Kostely[editovat | editovat zdroj]

V roce 754 bylo Germanovo tělo přeneseno do klášterního kostela benediktinů na jižním břehu Seiny, který posléze získal jeho zasvěcení – Saint-Germain-des-Prés (sv. German v lukách). Kolem kláštera za městem se později vytvořila stejnojmenná čtvrť, kterou dnes protíná Boulevard Saint-Germain.
Druhá část ostatků dala základ pařížskému gotickému chrámu Saint-Germain-l'Auxerrois na severním břehu Seiny, který byl postaven východně od královského hradu Louvru, stal se ve 14. století farním chrámem francouzských králů, a posléze i celé stejnojmenné pařížské čtvrti.
Třetí relikvie byla asi roku 1060 vložena do oltáře chrámu v Saint-Germain-en-Laye severozápadně od Paříže, kde svatý German se svatým Legérem působili.
Čtvrté zasvěcení v okruhu světcova někdejšího působení ve středověku dostal kostel Saint-Germain-de-Charonne na východním okraji dnešní Paříže, při kterém byl malý hřbitov, rozšířený po roce 1803 na Hřbitov Père-Lachaise s celoměstskou působností.

Patrocinia[editovat | editovat zdroj]

German je patronem vězňů, zajatců a hudby. Je vzýván proti požárům a horečce.

Ikonografie[editovat | editovat zdroj]

Bývá zobrazován jako biskup v kasuli s mitrou na hlavě a s berlou v pravici, často s gestem oranta. K jeho atributům patří řetězy a hořící dům. Objevuje se ve dvojici se svatým Vincencem. Nedostatek zpráv o jeho životě vedl k jeho identifikaci se svatým Germanem z Auxerre^[1]. Jeho patrocinium nese několik obcí ve Francii (v départementech l’Ardèche,’Aube, Meurthe-et-Moselle, Haute-Saône, Vienne, Saint-Germain-du-Bel-Air, Saint-Germain-de-Confolens, Saint-Germain-de-Montbron, a Éghezée v Belgii.