Gerberga Saská
Gerberga Saská | |
---|---|
![]() | |
Narození | 913 Nordhausen |
Úmrtí | Laon |
Místo pohřbení | Bazilika sv. Remigia (Remeš) |
Povolání | politička |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Choť | Giselbert Lotrinský (od 928)[1] Ludvík IV. Francouzský (od 939)[1] |
Děti | Alberada Lotrinská Hedvika Lotrinská Jindřich Lotrinský[2] Gerberga Lotrinská Lothar I. Francouzský Matylda Francouzská … více na Wikidatech |
Rodiče | Jindřich I. Ptáčník a Matylda z Ringelheimu |
Rod | Otoni |
Příbuzní | Hedvika Saská, Jindřich I. Bavorský, Ota I. Veliký, Bruno Saský a Thankmar (sourozenci) Gislebert de Roucy, Brunon de Roucy a Ermentrude of Roucy (vnoučata) |
Funkce | ![]() Q50245121 (od 959) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e4/Gerberga_Sasko.jpg/170px-Gerberga_Sasko.jpg)
Gerberga Saská (913 – 5. května 969) byla lotrinská vévodkyně a poté západofranská královna, manželka krále Ludvíka IV.
Život
Narodila se pozdějšímu východofranskému králi Jindřichovi I. a jeho druhé ženě Matyldě z Ringelheimu. Pravděpodobně roku 928 či 929[3] byla Gerberga provdána za Giselberta Lotrinského, což zdá se společně s uznáním titulu vévody lotrinského zapřičinilo změnu jeho politické orientace.[4] Giselbert byl dlouhá léta věrný tchánově straně a až po jeho smrti, kdy na východofranský trůn nastoupil Ota I., který změnil dosavadní pojetí vlády a na rozdíl od svého otce začal prosazovat zvláštní postavení krále, se rozhodl pro další změnu. Přísahu věrnosti nabídl západofranskému králi Ludvíkovi, což v důsledku vedlo ke Giselbertově smrti na útěku z bitevní pláně. Lotrinský vévoda se neslavně utopil v Rýnu.[5] Vdova Gerberga po letech věnovala opatství v St. Rémy věnovala bohaté statky v oblasti Meersenu, aby získala pravidelné modlitby za spásu své duše i duše Giselbertovy.[5]
Král Ludvík byl v době Giselbertova náhlého skonu zřejmě již na cestě a na podzim 939 se urychleně oženil s ovdovělou Gerbergou,[pozn. 1] sestrou Oty I., což Otu zpočátku příliš nenadchlo. Na podzim byla Gerberga korunována v Laonu.[5] Dle svých současníků byla nová královna inteligentní a vzdělaná. Snažila se působit na vztahy mezi svým mužem a bratrem, což se jí i dařilo.[6] Mnich Adso věnoval Gerberze své dílo Libellus de Antichristo.[7] Roku 953 byla její snaha o smír mezi Ludvíkem a Hugem korunována úspěchem. Oba muži v Soissons zpečetili mír,[8] který vydržel do konce Ludvíkova života. Král při pronásledování vlka spadl z koně a při pádu si způsobil vnitřní zranění, jež 10. září 954 zapřičinila smrt.[9]
Jako regentka za nezletilého syna Lothara byla Gerberga donucena Hugem Velikým k předání vévodství burgundského a akvitánského. Korunovace mladého panovníka proběhla v listopadu 954 a Hugovi se nepodařilo vojensky získat Akvitánii a Burgundska si příliš neužil,[10] zemřel náhle v létě 956 zřejmě v důsledku morové nákazy. Gerberga poté vládla ve shodě se svou sestrou Hedvikou, vdovou po Hugovi a jejich bratr Bruno,[pozn. 2] kolínský arcibiskup, byl oběma rádcem. Rovnováha byla porušena roku 965, kdy zemřel Bruno stále se pokoušející o čestné vyrovnání mezi oběma syny svých sester[12] a poté roku 969, když Gerberga zemřela a Lothar se pokusil o získání Lotrinska.[13]
Potomci
Gerberga saská byla vdaná dvakrát. Poprvé si vzala Giselberta, vévodu lotrinského. Po jeho smrti v roce 939 se provdala za západofranského krále z rodu Karlovců Ludvíka IV.
1. manžel Giselbert Lotrinský
- Jindřich (zemřel před 944)
- Hadwiga (zemřela mladá)
- Alberada, manželka Renaulda, remešského hraběte
- Gerberga (zemřela po 978), manželka Alberta I., hraběte z Vermandois
2. manžel Ludvík IV. Francouzský
- Lothar I. Francouzský (941 – 986), západofranský král
- Matylda (943 – po 981), manželka Konráda III. Burgundského
- Karel (945 – před 953)
- dcera neznámého jména (narozena 948)
- Ludvík (948 – 954)
- Karel Dolnolotrinský (953 – po 991), vévoda dolnolotrinský
- Jindřich (953, zemřel brzy po křtu, Karlovo dvojče)
Vývod z předků
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerberga (Frankreich) na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de
- ↑ VAN DER HORST, Han. Dějiny Nizozemska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-487-4. S. 44. Dále jen Dějiny Nizozemska.
- ↑ a b c Francouzští králové, str. 51
- ↑ Francouzští králové, str. 53-54
- ↑ BROOKE, Christopher. Evropa středověku v letech 962-1154. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-831-2. S. 12.
- ↑ Francouzští králové, str. 57
- ↑ Francouzští králové, str. 58
- ↑ Francouzští králové, str. 60
- ↑ Francouzští králové, str. 59
- ↑ Francouzští králové, str. 54
- ↑ DUBY, Georges. Dějiny Francie od počátků po současnost. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-7184-514-0. S. 157.
Literatura
- KELLER, Hagen. Otoni. Jindřich I. Ptáčník, Ota I., II., III., Jindřich II. Praha: Vyšehrad, 2004. 119 s. ISBN 80-7021-733-2.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerberga Saská na Wikimedia Commons
- (německy) Genealogie
- (francouzsky) Životopis
Francouzská (západofranská) královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ema Francouzská |
939 - 954 Gerberga Saská |
Nástupce: Emma Italská |