Geografie obyvatelstva
Geografie obyvatelstva je základní disciplínou socioekonomické geografie, velmi úzce spojenou s geografií sídel, a zabývá se vývojem a rozmístěním obyvatelstva, jeho strukturou či dynamikou.[1] Procesy, kterými se geografie obyvatelstva zabývá jsou například: vývoj počtu obyvatel, vývoj lidských populací, prostorová struktura obyvatelstva, přirozený či mechanický pohyb obyvatelstva anebo hustota zalidnění.
Vývoj obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
Vývoj obyvatelstva se zabývá především prognózami ve vývoji počtu obyvatelstva a změnami, které jsou významné pro formování lidských ras, formování selektivních charakteristik nebo kulturních odlišností v lidské populaci.
Rozmístění obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
Prostorová struktura obyvatelstva je sledována jak v geografii obyvatelstva, v geografii sídel, ale také například v geografii ekonomické. Sledován je jak sídelní prostor, tak hospodářsky využívané prostředí, které je vázáno právě na lidská sídla. Faktory ovlivňující rozmístění obyvatelstva jsou přírodní (například vzdálenost od pobřeží, nadmořská výška a klima) nebo socioekonomické (dopravní dostupnost, potenciál cestovního ruchu, zemědělská výroba apod.).
Struktura obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
Struktura obyvatelstva se zabývá jeho složením. Složení můžeme sledovat podle biologických znaků (pohlaví, věk, zdravotní stav a rasová struktura), ekonomických znaků (povolání, zaměstnání, hospodářské odvětví a sociální struktura) nebo znaků kulturních (vzdělání, národnost a náboženství). Ve statistikách najdeme nejčastěji věkovou strukturu obyvatelstva, vzdělanost nebo pohlaví.
Pohyby obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]
Pohyby obyvatelstva můžeme rozdělit v geografii do tří kategorií: přirozený pohyb obyvatelstva, mechanický pohyb obyvatelstva a sociálně-ekonomický pohyb obyvatelstva.
- Přirozený pohyb obyvatelstva je výsledkem přirozených pohybů – tedy umírání (mortalita) a rozmnožování (natalita), neboli počet zemřelých a počet živě narozených. Rozdílům mezi těmito údaji se říká přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva. Dalšími demografickými událostmi, které ovlivňují přirozený přírůstek obyvatelstva, je například rozvodovost, počet uzavřených manželství nebo potratovost.[2]
- Mechanický pohyb obyvatelstva je výsledkem prostorových přesunů, nejčastěji se jedná o emigrace nebo imigrace. Poměr těchto složek nazýváme migračním přírůstkem nebo naopak úbytkem obyvatelstva.
- Sociálně-ekonomický pohyb je zvláštní typ přesunů obyvatelstva, tentokrát mezi sociálními skupinami. Tyto změny jsou způsobené kupříkladu změnou rodinného stavu, změnou úrovně vzdělání nebo změnou zaměstnání.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BRYCHTOVÁ, Šárka. Geografie obyvatelstva: Geografie sídel: (socioekonomická geografie). Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. 127 s. ISBN 80-7194-599-4.
- ↑ Pohyb obyvatelstva - metodika - https://www.czso.cz/csu/czso/pohyb-obyvatelstva-metodika Archivováno 17. 11. 2020 na Wayback Machine.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BRYCHTOVÁ, Šárka; FŇUKAL, Miloš. Geografie obyvatelstva: Geografie sídel: (socioekonomická geografie). Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. ISBN 80-7194-599-4.
- CHALUPA, Petr; TARABOVÁ, Zdeňka. Základy geografie obyvatelstva, demografie a geografie sídel. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. Dostupné z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d7955350-314c-11e3-bd38-5ef3fc9ae867.
