Kvalitativní výzkum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

V sociálních vědách pojem kvalitativní výzkum označuje výzkum, který se zaměřuje na to, jak jednotlivci a skupiny nahlížejí, chápou a interpretují svět. Podle jiných kritérií může být jako kvalitativní výzkum označován takový výzkum, který neužívá statistických metod a technik. V tomto pojetí je v opozici k výzkumu kvantitativnímu, v praxi psychologického a sociologického výzkumu jsou oba přístupy nejčastěji doplňkem jeden druhého.

Charakteristika kvalitativního výzkumu[editovat | editovat zdroj]

Impulsem pro rozšíření kvalitativního výzkumu byla reakce výzkumníků na dominanci kvantitativních metod zkoumání, které se opírají o přírodovědný a pozitivistický způsob řešení výzkumných otázek, hypoteticko-deduktivní paradigma, strukturovaný sběr dat a statistické metody testování hypotéz.

Kvalitativní výzkum se snaží interpretovat pohledy subjektů na zkoumaný předmět tím, že výzkumník přejímá jejich perspektivu. Využívá se podrobný popis každodenních situací. Jde o porozumění akcím a významům v jejich sociálním kontextu. Při kvalitativním výzkumu se neredukuje počet proměnných ani vztahy mezi nimi, o jejich redukci rozhodují samy zkoumané subjekty. Jsou upřednostňovány otevřené a nestrukturované výzkumné plány, analýza vychází z velkého množství informací o malém počtu jedinců. Převažuje zájem o reálné celky, interakce mezi aktéry a individuální osudy. Úkolem kvalitativního výzkumu je vytvoření holistického obrazu zkoumaného předmětu, zachycení toho, jak účastníci procesů situace interpretují a zachycení interpretací těchto interpretací.

Předpoklady kvalitativního výzkumu[editovat | editovat zdroj]

  1. Ontologické předpoklady znamenají zodpovědět otázku jaká je povaha a forma reality.
    Kvalitativní výzkumníci považují za rozhodující tu realitu, která je konstruována zkoumanými jedinci. Z toho vyplývá, že existuje v jedné situaci mnoho realit (reality výzkumníka, zkoumaných osob, čtenářů, kteří studii interpretují).
  2. Epistemologické předpoklady definují vztah mezi výzkumníkem a tím co se poznává.
    V kvalitativním výzkumu jsou výzkumníci a sledované osoby ve vzájemné interakci. Interakce má podobu delšího pobytu ve sledované skupině nebo jde přímo o spolupráci. Výzkumník se snaží zmenšit odstup od lidí na nejnižší možnou míru.
  3. Axiologické předpoklady se týkají hodnotového systému.
    V kvalitativním výzkumu výzkumník aktivně informuje o svých hodnotách a hodnotách dalších účastníků výzkumu a z toho vyplývající systematické ovlivnění pozorování.
  4. Rétorické předpoklady.
    Jazyk výzkumu je neformální, osobní a je často založen na definicích vytvořených během studie.
  5. Metodologické předpoklady jsou odvozovány z předešlých aspektů.
    V kvalitativní metodologii převládá induktivní a abduktivní logika. Kategoriální systémy a teorie jsou vytvářeny na základě získaných dat, to zajišťuje, že vzniklé teorie jsou úzce kontextově spojené se zkoumaným jevem. Existuje průběžná interakce mezi výzkumnou otázkou, daty a použitými metodami.

Kvalitativní výzkum se může zabývat[editovat | editovat zdroj]

  • popisem procesů, vztahů, okolností, situací, systémů nebo lidí
  • interpretací, explanací a explorací
  • verifikací předpokladů, teorií nebo zobecnění
  • evaluací a komparací praktik, inovací programů

Základní přístupy ke kvalitativní analýze dat[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : základní teorie, metody a aplikace. Praha : Portál, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. (čeština)  
  • ČERMÁK, Ivo, ŘIHÁČEK, Tomáš, &  HYTYCH, Roman (2013). (Eds.), Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy. Brno: Masarykova Univerzita.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]