Gellértova hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gellértova hora
Vrchol 235 m n. m.
Prominence 130 m
Poloha
Světadíl Evropa
Státy MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Souřadnice
Gellértova hora
Gellértova hora
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gellértova hora (maďarsky Gellért-hegy, německy Blocksberg, latinsky Mons Sancti Gerhardi, turecky Gürz Elyas bayiri) je 235 metrů vysoká hora nad řekou Dunaj v Maďarsku. Je součástí I. a XI. budapešťského okrsku. Gellértova hora je pojmenována po Svatém Gellértovi, který se po smrti krále Štěpána nepohodl s jeho zástupci a byl během povstání napaden rozlíceným davem, vsazen do káry a shozen z hory. Na vrcholu hory je Citadela. V úbočí hory dnes stojí socha Svatého Gellérta a uvnitř hory je Gellértova jeskyně, která ústí k hotelu Gellért a k Dunaji. U úpatí hory na Gellértově náměstí, poblíž mostu Svobody, se nachází hotel Gellért a Gellértovy lázně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický výhled na Budapešť z Gellértovy hory. Řeka Dunaj rozděluje město na Budín a Pešť.
Socha Svatého Gellérta v úbočí hory.
Socha Svobody s Citadelou v pozadí

Ve starověku bylo na hoře oppidum keltského kmene Eravisků. V mezi roky 18-51 založili v sousedství hory císařové Tiberius a Vespasián nejdříve dřevěný a poté i kamenný vojenský tábor. Později u vojenského tábora vzniklo o civilní město Aquincum, jehož pozůstatky jsou dnes součástí Budína, části Budapešti na pravém břehu Dunaje.

V 18. století byly svahy hory pokryty vinicemi. Okrsek Tabán na úpatí hory byl důležitým centrem vinařství v Budíně. Podle registru půdy z roku 1789 pokrývaly vinohrady 128 hektarů půdy na hoře (a pouze 7,62 hektaru bylo využíváno jako pastviny).[1]

V 18. století byla také na vrcholu hory postavena malá kalvárie, která byla později okolo roku 1820 přestavěna. Na Velikonoční pondělí stoupá strmou cestou poutní procesí, aby oslavilo zmrtvýchvstání Krista.

Citadela (maďarsky Citadella) byla postavena jako pozorovatelna sousedního Hradního vrchu po letech 1848–49 kdy došlo k Maďarské revoluci proti vládnoucím Habsburkům. Až do konce 2. světové války se nic nepřihodilo, potom se tu však usadila německá armáda, která Citadelu totálně zdevastovala. Dnes se v základech Citadely nachází malé vojenské muzeum.

Před Citadelou stojí socha Svobody (maďarsky Szabadság-szobor). Autorem 14 metrů vysoké sochy bohyně Niké je sochař Zsigmond Kisfaludi Strobl. Byla odhalena v roce 1947 na počest vítězství Rudé armády ve 2. světové válce. U nohou ženské postavy, vysoko držící palmovou ratolest, jsou dvě další sochy. První symbolizuje alegorii pokroku, druhá boj se zlem.

Z Gellértovy hory ostřelovaly sovětské tanky Budapešť během 2. světové války i Maďarského povstání v roce 1956.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Na kopec je možno dojet autobusem číslo 27. Zastávka Búsuló Juhász (Citadella). Autobus jezdí ze stanice metra Móricz Zsigmond körtér
  • Chráněná oblast napájí svými termálními prameny tři sousední léčebné lázně. Luxusnější Gellért a dvoje turecké lázně Rudas a Rác.
  • Terasa opevnění Citadely z 19. století umožňuje daleký panoramatický rozhled po celém městě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Eltűnt budai szőlők nyomában, in: Borbarát, 2007/3, p. 52