Gekončík noční

Gekončík noční
	gekončík noční
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	Živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Reptilia);
Řád	šupinatí (Squamata);
Čeleď	gekonovití (Gekkonidae);
Podčeleď	gekončíci (Eublepharinae);
Rod	gekončík (Eublepharis);
Binomické jméno
	Eublepharis macularius; Blyth, 1854
	Areál rozšíření Areál rozšíření areál rozšíření gekončíka nočního
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gekončík noční (Eublepharis macularius) (= gekončík skvrnitý) je díky své nenáročnosti a mnoha barevným formám jedním z nejčastěji chovaných a velmi oblíbených obyvatelů terárií.

Výskyt

Gekončík noční obývá území od jihovýchodu Afghánistánu přes Pákistán až po sever Indie.

Vzhled

Dorůstají velikosti 16 až 30 cm. Jejich oči mají vertikální zornici, jako jedni z mála plazů mají pohyblivá oční víčka. Na končetinách mají 5 prstů s drápky, díky kterým dokáží lézt po skálách a větvích, nikoliv však po skle. Klasicky zbarvený gekončík je hnědo-žlutý s tečkami nebo skvrnami, existuje ale mnoho barevných forem a mutací. Dožívají se až 25 let. Dospělý jedinec váží 45 až 60 gramů a dorůstá zhruba 30 cm. Samice bývají většinou menší než samci.

Chov

Gekončíci jsou chováni samostatně nebo ve skupině jednoho samce a více samic. Samci se pohromadě nesnesou, může docházet k soubojům a slabší jedinec může v teráriu uhynout. Také není vhodné kombinovat gekončíky s jinými druhy gekonů. Optimální velikost terária je 60 cm (d)×50 cm (h)×50 cm (v), pro větší skupinu je pak vhodnější větší terárium. Jako podklad jsou vhodné oblé kamínky ve velikosti 5 až 10 mm (nebude docházet k pozření podestýlky), popřípadě terarijní neprašný písek, kdy je nutné krmit z pinzety. Chovné zařízení by mělo být doplněno kameny, kořeny a úkryty (obrácené květináče, půlky kokosů, keramické jeskyně, apod.) a vybavené žárovkou nebo topnou fólií zajišťující denní teplotu kolem 25 °C, u zdroje může teplota vystoupat na 35 °C, v noci může teplota klesnout na 20 °C.

Potrava

Gekončíci vyžadují živou potravu. V zajetí jsou krmeni cvrčky, šváby, moučnými červy (potemník brazilský) a podobným hmyzem odpovídajícím velikosti chovaných zvířat. Nejsou doporučována sarančata neboť mají tvrdou skořápku, která se gekončíkům špatně tráví. Doplnit lze výjimečně sladkým měkkým ovocem, kvalitními dětskými přesnídávkami, tvarohem, medem a podobnou potravou. Dospělí jedinci jsou schopni pozřít i holátka myší, obvykle jsou podávány samicím po nakladení vajec nebo všem gekončíkům po zimování aby rychle znovu získali na váze. V zajetí se také podává krmný hmyz obalený ve směsi vitamínů, většinou směsi vitamínu D3 a vápníku nebo multivitamínových přípravcích pro plazy.

Zimování a rozmnožování

V zajetí se gekončíci noční zazimovávají postupným poklesem teploty v teráriu na pokojovou teplotu. Zimování trvá 1 až 3 měsíce a po jeho skončení jsou zvířata přirozeně připravena k páření. Při páření se samec zakousne samici do krku a podsune se ocasem pod ní, následně dojde k několika sekundovému spojení. To se opakuje několikrát po sobě. Samice poté klade nejčastěji po dvou vejcích do předem připraveného kladiště.

Barevné formy

Gekončíci noční mají mnoho barevných forem, od které se odvíjí cena gekončíka.^[zdroj⁠?!] Mutace se buď zachovávají v chovných skupinách, nebo se kříží mezi sebou a vznikají noví unikátní gekončíci.^[zdroj⁠?!] Známé barevné mutace jsou: