Gösta Mittag-Leffler

Gösta Mittag-Leffler
Gösta Mittag-Leffler
Rodné jméno	Magnus Gustaf Mittag-Leffler
Narození	16. března 1846; Stockholm, Švédsko
Úmrtí	7. července 1927 (ve věku 81 let); Djursholm, Švédsko
Místo pohřbení	Djursholmský hřbitov (od 1927; 59°24′26″ s. š., 18°2′11″ v. d.)
Alma mater	Uppsalská univerzita
Povolání	matematik, vysokoškolský učitel, vědec, editor a podnikatel
Zaměstnavatel	Stockholmská univerzita
Ocenění	zahraniční člen Královské společnosti (1896)
Choť	Signe Mittag Leffler
Rodiče	Olof Leffler a Gustava Wilhelmina Mittag
Příbuzní	Anne Charlotte Leffler, Frits Läffler a Artur Leffler (sourozenci); Gaetano Gösta Del Pezzo Leffler (synovec); Pasquale del Pezzo (švagr)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magnus Gustaf (Gösta) Mittag-Leffler (16. března 1846, Stockholm – 7. července 1927, Djursholm) byl švédský matematik, zakladatel skandinávské matematické školy.

Život

Jeho otec se jmenoval Leffler, později si ke jménu ovšem připojil i jméno matky Mittag, jako výraz podpory ženskému hnutí. Jeho sestra Anne Charlotte Lefflerová se stala významnou spisovatelkou.

Matematiku vystudoval na Uppsalské univerzitě, absolvoval roku 1865, titul PhD získal v roce 1872. Ve stejném roce zde začal učit matematiku a stal se docentem. Poté se vydal na studijní cestu po Evropě, v Paříži si doplňoval vzdělání pod vedením Charlese Hermita a v Berlíně u Karla Weierstrasse. Roku 1878 se stal profesorem matematiky na univerzitě v Helsinkách, roku 1881 na univerzitě ve Stockholmu. Rok poté založil, s finanční podporou švédského krále Oscara, časopis Acta Mathematica, který pak dalších 45 let vedl. Zde mimo jiné podporoval Cantorovy či Poincarého teorie. V roce 1883 se stal členem švédské Královské akademie věd. Byl bojovníkem za práva žen a na univerzitě ve Stockholmu probojovával profesuru pro ruskou matematičku Sofii Kovalevskou, která se tak stala první ženou na světě s tímto titulem v matematice. Stejně tak, jako člen Nobelova výboru, sehrál zásadní roli v udělení Nobelovy ceny Marii Curie-Sklodovské. Věnoval se též podnikání, ale roku 1922 zkrachoval.

Sám se věnoval komplexní analýze, zejména teorii počtu, analytické geometrii a teorii pravděpodobnosti. Pracoval na obecné teorii funkcí (viz Mittag-Lefflerův teorém), která měla zejména vyjasnit vztahy mezi závislými a nezávislými proměnnými.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gösta Mittag-Leffler na anglické Wikipedii.

↑ Klara kyrkoarkiv, Dopböcker över äkta barn, SE/SSA/0010/C I b/8 (1828-1850), bildid: C0056124_00270. Dostupné online. [cit. 2018-04-21].
↑ Magnus Gosta Mittag-Leffler | Swedish mathematician [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gösta Mittag-Leffler na Wikimedia Commons
Heslo v MacTutor History of Mathematics archive Univerzity St Andrews

[0bcaefdeeaa4553f2855ba6f26f36b50b2096955-1] Klara kyrkoarkiv, Dopböcker över äkta barn, SE/SSA/0010/C I b/8 (1828-1850), bildid: C0056124_00270. Dostupné online. [cit. 2018-04-21].

[2] Magnus Gosta Mittag-Leffler | Swedish mathematician [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.

[1]

[2]