Friedrich Schachner

Friedrich Schachner
Friedrich Schachner
	Friedrich Schachner v roce 1902
Narození	14. prosince 1841; Atzenbrugg; Rakouské císařství
Úmrtí	7. listopadu 1907 (ve věku 65 let); Vídeň; Rakousko-Uhersko
Povolání	stavitel, architekt
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Schachner (14. prosince 1841 Atzenbrugg – 7. listopadu 1907 Vídeň) byl rakouský architekt z období historismu. Je autorem dostavby pražské budovy Spořitelny české (nyní ústředí Akademie věd ČR) v letech 1894–1896.

Život[editovat | editovat zdroj]

Schachnerův otec byl správcem kláštera v Atzenbruggu a později přednostou rakouského okresu Mödling. Schachner studoval nejprve na Technické univerzitě ve Vídni a poté na Akademii výtvarných umění ve Vídni u architektů Eduarda van der Nülla a Augusta Siccarda von Siccardsburga (mj. autorů Vídeňské státní opery). Pracoval ve studiu Johanna Romana a Augusta Schwendenweina, kteří postavili řadu městských paláců, a podnikl několik studijních cest do Itálie. Od roku 1866 až do své smrti pak pracoval Schachner jako poměrně zaneprázdněný nezávislý architekt ve Vídni.^[1]

Stejně jako jeho učitelé Schachner zpočátku projektoval v novorenesančním stylu. Jeho velkým, i když nerealizovaným projektem byl ale novobarokní návrh Městského muzea císaře Františka Josefa (1901–1902, jeho konkurentem byl Otto Wagner).

Schachner obdržel různé řády a ocenění, včetně rytířského kříže Čestné legie jako porotce na světové výstavě v Paříži v roce 1867. V roce 1959 po něm byla pojmenována jedna z ulic ve Vídni (Schachnerstrasse v obvodu Donaustadt).