Franz von Epp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz von Epp
Narození16. října 1868
Mnichov, Bavorské království
Úmrtí31. prosince 1946 (ve věku 78 let)
Německo Mnichov, Německo
RodičeRudolf Epp
Vojenská kariéra
HodnostGeneral der Infanterie
Doba služby1887–1945
Sloužil Německé císařství (do roku 1918)
Výmarská republika (do roku 1933)
Třetí říše
Složka Reichsheer (do roku 1918)
Reichswehr (do roku 1923)
Velel1. bavorská brigáda myslivců
Freikorps von Epp
21. brigáda Reichswehru
VálkyPrvní světová válka
Druhá světová válka
VyznamenáníPour le Mérite
Rytířský kříž válečného záslužného kříže s meči
Rytířský kříž bavorského řádu Maxe Josefa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Franz Xaver rytíř von Epp (16. říjen 186831. prosinec 1946) byl vysoce vyznamenaný německý veterán první světové války, politik a pozdější generál Wehrmachtu za druhé světové války. Mimo jiné byl držitelem mnoha vysoce ceněných vojenských vyznamenání včetně pruského řádu Pour le Mérite, bavorského rytířského kříže vojenského řádu Maxe Josefa nebo nacistického rytířského kříže válečného záslužného kříže s meči.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a počátky vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Franz Epp se narodil 16. října roku 1868 v bavorském Mnichově jako syn uměleckého malíře Rudolfa Eppa a jeho ženy Kathariny (rozenná Steibelová). Měl dvě mladší sestry, Helene a Auguste.

Nejdříve navštěvoval obecnou školu v Mnichově a následně přešel na místní gymnázium, kde později v létě roku 1887 maturoval. Následně se rozhodl vstoupit k 16. srpnu téhož roku do německé císařské armády, kde byl v hodnosti tříročního dobrovolníka a důstojnického čekatele zařazen k 9. bavorskému pěšímu pluku u něhož se propracoval až do hodnosti nadporučík (Premierleutnant).

S tímto povýšením rovněž nastoupil k 13. říjnu roku 1896 na bavorskou vojenskou akademii v Mnichově. Zde studoval až do konce září roku 1899. Po dokončení sloužil dále u 9. pěšího pluku a to až do července roku 1900, kdy byl přeložen k 4. východoasijskému pěšímu pluku (4. Ostasiatischen Infanterie-Regiment), s kterým se podílel na potlačení Boxerského povstání v Číně.

Potom se stal velitelem rot v Německé kolonii Deutsch Südwestafrika (nyní Namibie), kde se účastnil krvavého drcení Hereroova povstání. Během první světové války sloužil von Epp jako velící důstojník bavorského regimentu ve Francii, Srbsku a Rumunsku. Za svou válečnou službu dostal von Epp rytířský titul.

Po válce a působení v NSDAP[editovat | editovat zdroj]

Po konci války vytvořil von Epp Freikorps von Epp, pravicovou, polovojenskou formaci většinou vytvořenou z válečných veteránů (jejími členy byli například Gregor Strasser a Ernst Röhm). Freikorps se pod vedení von Eppa účastnilo rozdrcení Bavorské republiky rad roku 1919. Von Epp se ten samý rok připojil k Reichswehru a v roce 1922 se stal generálmajorem.

Von Epp se roku 1928 stal členem NSDAP, kde setrval až do roku 1945. Von Epp sloužil v NSDAP jako hlava armádní politické kanceláře, a později jako vůdce německé koloniální společnosti, organizace všech bývalých německých kolonií.

Po Hitlerově jmenování říšským kancléřem v roce 1933 se stal von Epp říšským komisařem pro Bavorsko, kde se dostal do sporu s bavorským nacistickým ministerským předsedou Ludwigem Siebertem. Von Eppův pokus sesadit Sieberta z postu bavorského vůdce selhal. Von Epp ale pokračoval ve vykonávání úřadu říšského komisaře do konce války. Během druhé světové války se von Epp od ostatních nacistických vůdců distancoval.[zdroj⁠?] Hlavní důvod byl osobní odpor k některým z nich. Často se s nimi na ničem nedohodl, nebo nesouhlasil s jejich politikou.

Pád[editovat | editovat zdroj]

Von Epp byl roku 1945 zatčen skupinou FAB, která se úspěšně pokusila svrhnout vládu v Bavorsku. Vůdce FAB, Rupprecht Gerngroß, později vydal von Eppa Američanům. Na konci války byl von Epp uvězněn Američany a zemřel v zajateckém táboře v roce 1946.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]