Přeskočit na obsah

František Turinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Turinský
Jan Vilímek: Fr. Turinský
Jan Vilímek: Fr. Turinský
Narození26. ledna 1797
Poděbrady
České královstvíČeské království České království
Úmrtí4. září 1852 (ve věku 55 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníHradec Králové
Povoláníspisovatel, dramatik, básník, soudce a dramaturg
DětiMoric Turinský[1]
PříbuzníJiří Turinský[2] (vnuk)
Funkcesoudce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Františka Turinského od Bohuslava Schnircha. Je na budově staré radnice v Poděbradech.

František Turinský (26. ledna 1797, Poděbrady[3] – 4. září 1852 v Praze), byl básník, spisovatel, úředník a soudce.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Františka Dominika Turinského, městského úřadního sluhy a nájemce obecní hospody v Poděbradech, a jeho manželky Anny, rozené Jahodové[4]. V Poděbradech získal základní vzdělání, do Prahy odešel studoval na gymnáziu a posléze práva na univerzitě. Po vystudování práv roku 1822 se stal vrchnostenským úředníkem na různých místech, nejdříve v Praze u dr. Schustera, dále ve Žďáru nad Sázavou, aktuálem v Libochovicích, justiciárem ve Vlachově Březí a v roce 1826 v Mikulově na Moravě. V roce 1837 ve věku 40 let byl jmenován vrchním na panství žďársko-vojnoměsteckém.

Své lyrické básně otiskoval v různých časopisech své doby (Rozmanitosti, Rozličnosti, Musejník, Lumír). Byl také aktivním divadelním ochotníkem. Hlavní význam má jeho dramatická divadelní tvorba, tehdy vysoko ceněná. Oženil se poprvé v Libochovicích s vdovou Veronikou Vilímkovou. Roku 1844 byl jmenován vrchním ředitelem dittrichsteinského panství (Libochovice a Budyně nad Ohří). V revolučním roce 1848 zde dokončil hru Pražané 1648, chystané představení pod širým nebem pro stovku účinkujících úřady zakázaly. Už proto, že zde s nadšením ohlásil zrušení roboty. Téhož roku byl jmenován okresním soudcem na Křivoklátě. Hodně se věnoval politice, v roce 1848 dokonce za Poděbrady kandidoval do českého sněmu. Podruhé byl ženatý s Alžbětou Viravskou. Byl často nemocný (srdeční choroba), zemřel brzy a tak řadu prací nestačil dokončit. V jeho díle se projevila i německá pozdně romantická tvorba.

Spřátelil se i s Janem Nerudou, který byl v Libochovicích v srpnu 1852 u lože umírajícího Františka. Pochován byl na hřbitově v Pouchově, dnes části Hradce Králové. Syn Moric Turinský některé práce vydal po otcově smrti až roku 1880. V Poděbradech na bývalé radnici má tento zdejší rodák pamětní desku, na které je Turinského medailon od sochaře Bohuslava Schnircha.

Dílo básnické

[editovat | editovat zdroj]
  • Jedna toliko vlast – vlastenecká, zařazena Jungmannem do Slovesnosti
  • Sen císaře Josefa II (1848)

Drama

[editovat | editovat zdroj]
  • Angelina (1821), oceňovaná romantická truchlohra, druhé vydání 1840
  • Virginie (1841), římská tragédie
  • Pražané v roce 1648 (1825), vlastenecká činohra hraná později ve Stavovském divadle

Nedopsaná díla vydaná posmrtně

[editovat | editovat zdroj]
  • Záviš Vítkovec z Růží
  • Vladyka Mirovít (1821)
  • Chorinský
  • Alžběta Přemyslidka
  • Přemysl Otokar
  • Zůstane při starém (1847)
  • Hrad a barák

Příbuzenstvo

[editovat | editovat zdroj]
  • Syn Moric Turinský (1847[5]-1918)[6] byl odborníkem na pojišťovnictví. Pracoval jako tajemník pojišťovny Rakouský Fénix ve Vídni.[5] V letech 1881-82 vydával Assekurační listy, první český časopis pro tento obor.[7] Věnoval se také dobročinnosti (Spolek asekuračních úředníků a Spolek pro české feriální osady) a příležitostně psal básně a prózu.[5] Byl rovněž autorem podrobného životopisného doslovu k otcovým sebraným spisům, vydaným r. 1880.[8]
  • Básníkova sestra Karolína Turinská se narodila 23. 2. 1818 a zemřela 27. 2. 1841 na tuberkulózu. Její pískovcová náhrobní deska s německým nápisem a srdcem ovinutým růžemi pochází ze starého hřbitova v Poděbradech, od roku 1932 je vystavena v Lapidáriu Národního muzea v Praze.[9]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Národní politika, 30. 7. 1918, roč. 36, č. 171, s. 4. Dostupné online.
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 267 • 1847 • Turinský, Mauritz. Dostupné online.
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  4. ↑ Státní oblastní archiv Praha, Matrika narozených z let 1785 - 1803 římsko-katolického úřadu v Poděbradech, zápis ze 26. ledna 1797.
  5. ↑ a b c Osobní. Národní listy. 1907-10-30, roč. 47, čís. 300, s. 4. Dostupné online [cit. 2014-10-10]. 
  6. ↑ Úmrtí. Národní politika. 1918-07-30, roč. 36, čís. 171, s. 4. Dostupné online [cit. 2014-09-29]. 
  7. ↑ Viz záznam v kartotéce J. Kunce Archivováno 15. 10. 2014 na Wayback Machine., popř. v katalogu NK ČR.
  8. ↑ TURINSKÝ, Moric. Život Františka Turinského. In: TURINSKÝ, František. Františka Turinského básnické spisy. Praha: I. L. Kober, 1880. Dostupné online. S. 699–733.
  9. ↑ J. Fajt-L.Sršeň, Lapidárium Národního muzea, průvodce. Praha 1993, s.103.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra. Praha : Šolc a Šimáček, 1941, str. 35–7
  • Literární atlas Československý, díl 1.,vydání 1952, str.96, autoři Bohumil Vavroušek, Arne Novák
  • Severočeské kulturní kapitoly, vydání 1978, autor Fr.Marek
  • Česká literatura 19. století, vydalo SPN 1990, autor prof.PhDr Josef Polák CSc
  • HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. 
  • TURINSKÝ, Moric. Život Františka Turinského. In: TURINSKÝ, František. Františka Turinského básnické spisy. Praha: I. L. Kober, 1880. Dostupné online. S. 699–733.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Turinský&oldid=24298141“