František Josef Pachta z Rájova
| František Josef Pachta z Rájova | |
|---|---|
 Rodový erb Pachtů z Rájova | |
| Prezident Českého zemského soudu | |
| Ve funkci: 1783 – 1789 | |
| Panovník | Josef II. |
| Předchůdce | úřad vznikl přejmenováním z nejvyššího zemského sudího, který zastával právě František Josef Pachta z Rájova |
| Nástupce | Prokop Lažanský z Bukové |
| Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 15. dubna 1774 – 1783 | |
| Panovník | Marie Terezie, Josef II. |
| Předchůdce | Prokop Jan Krakowský z Kolowrat |
| Nástupce | úřad byl přejmenován na prezidenta zemského soudu a nadále ho zastával František Josef Pachta z Rájova |
| Nejvyšší dvorský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 1766 – 1744 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | Arnošt Vilém ze Schaffgotsche |
| Nástupce | František Antonín z Nostic-Rienecku |
| Ředitel přestavby Pražského hradu | |
| Ve funkci: 1757 – ? | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Nejvyšší mincmistr Českého království | |
| Ve funkci: 1755 – 1774 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Nástupce | Karel Ignác z Clary-Aldringenu |
| Místodržící Českého království | |
| Ve funkci: 1747 – 1748 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Narození | 12. srpna 1710 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 28. listopadu 1799 (ve věku 89 let) Praha Habsburská monarchie |
| Choť | (1740) Terezie Karolina Trappová, ovdovělá Pöttingovou (1710–1786) |
| Rodiče | Jáchym Josef Pachta z Rájova (1676–1742) Antonie Josefa Scheidlernová (1694–1776) |
| Děti | Jáchym Josef (1746–1826) František Jan (1750–1796) |
| Příbuzní | bratr: Arnošt Karel Pachta z Rájova (1718–1803) bratr: Hubert Karel Pachta z Rájova (asi 1720–1760) bratr: Jan Josef Filip Pachta z Rájova (asi 1723–1822) |
| Rod | Pachtové z Rájova |
| Profese | soudce, úředník, politik |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Josef Pachta z Rájova (12. srpna 1710, Praha – 28. listopadu 1799 tamtéž) byl český šlechtic z hraběcího rodu Pachtů z Rájova. Ve své době, tedy především v období vlády Marie Terezie, zastával řadu významných funkcí (byl místodržícím, nejvyšším mincmistrem a předsedou nejvyššího soudu). Je také známý jako znalec architektury a umění, stavebník a numismatik.
Stejné jméno nesli později i dva z jeho potomků: vnuk František Josef (1776–1861), který měl syna Františka Josefa (1814–1886).
Život
[editovat | editovat zdroj]
Byl synem Jáchyma Josefa Pachty z Rájova (1676–1742) a Antonie Josefy Scheidlernové (1694–1776), jeho mladšími bratry byli Arnošt Karel (1718–1803), Hubert Karel (asi 1720–1760) a Jan Josef Filip (asi 1723–1822).
V roce 1736 byl František Josef jmenován do rady nad apelacemi. V roce 1740 se oženil s Terezií Karolinou (1710–1786), ovdovělou hraběnkou Pöttingovou, rozenou Trappovou. Za francouzské okupace Prahy v roce 1742 byl jeho otec Jáchym zajat a Francouzi ho odvezli z Prahy, kde po cestě zemřel. František Josef se pak jako jeho dědic v roce 1744 stal majitelem panství Bezno a Nemyslovice. V roce 1744 byl také jmenován zemským soudcem a pak v roce 1747 královským místodržícím.
V roce 1750 rozšířil svůj majetek o panství Jablonné v Podještědí a Velký Valtinov, která odkoupil od bratra Filipa Josefa. V letech 1755–1774 zastával funkci nejvyššího mincmistra. V roce 1757 byl jmenován ředitelem tereziánské přestavby Pražského hradu. V letech 1766–1774 byl dvorským sudím, v roce 1774 byl jmenován nejvyšším sudím zemským a v roce 1783 prezidentem zemského soudu.
Byl prvním prezidentem Vlastenecko-hospodářské společnosti v Praze.
Jeho syny byli Jáchym Josef (1746–1826) a František Jan (1750–1796).[1]
Jméno Františka Josefa Pachty z Rájova se často objevuje v souvislosti s některými památkami, jejichž výstavbu financoval nebo řídil. Patří k nim:
- zámek, kostel sv. Petra a Pavla a fara v Bezně,
- tzv. Pachtův palác čp. 86 v Praze (na křižovatce ulic Křížovnické a Platnéřské, zbořen roku 1868),
- Nová mincovna v Praze (jinak též Palác Pachtů z Rájova, Celetná 36),
- přestavba zámku Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí,
- úpravy kostela Narození Panny Marie v Jablonném v Podještědí.
Jako architekti se na těchto stavbách podíleli zejména Jan Josef Wirch (1732–1787) a Filip Heger (1734–1804), ale není vyloučena ani autorská spoluúčast samotného stavebníka.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný/Pachta – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ CHRÁSTECKÁ, Marie. Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, 2017. 179 s. Dostupné online. Diplomová práce.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný. Díl 19. Heslo Pachta z Rájova. 1. vyd. Praha: J. Otto, 1902. Dostupné online. S. 27–29.
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty - erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Díl 1. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1992. 197 s. ISBN 80-901020-3-4.
- CHRÁSTECKÁ, Marie. Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Ústav dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Daniela Štěrbová. Dostupné online.