František Michálek (skladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Michálek
Základní informace
Narození 10. března 1895
Komiža
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. listopadu 1951 (ve věku 56 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Žánry klasická hudba a duchovní hudba
Povolání hudební skladatel, sbormistr, varhaník, varhanář a hudební pedagog
Nástroje varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Michálek (10. března 1895 Komiža18. listopadu 1951 Brno) byl český varhaník a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na ostrově Vis v Dalmácii, kde byl jeho otec varhaníkem a ředitelem Městské hudební školy. Jako pedagog byl velice úspěšný a publikoval řadu škol pro různé hudební nástroje (kontrabas, violoncello, viola, trombón, tuba, trubka, fagot aj.) i Univerzální školu pro všechny dechové nástroje. Ze svého povolání varhaníka se věnoval i chrámové hudbě a pro potřeby svého kostela sestavil český kancionál. Syn tak vyrůstal v hudebním prostředí a od dětství hrál na klavír a na varhany.

V roce 1901 se rodina vrátila do Čech a František byl přijat na Pražskou konzervatoř. Studoval u Josefa Kličky a Karla Steckera. V roce 1915 absolvoval mistrovský kurz skladby u Vítězslava Nováka.

Stal se ředitelem kůru v Pardubicích. V Pardubicích působil i jako varhaník v krematoriu a jako sbormistr pěveckého spolku Suk. Po založení Městské hudební školy se stal jejím ředitelem. Vyučoval hře na klavír, varhany a harmonii. Krátce řídil rovněž Pardubickou filharmonii.

V roce 1935 byl jmenován řádným profesorem varhanní hry na brněnské konzervatoři. Dále působil jako koncertní varhaník. Ve spolupráci s brněnským rozhlasem uskutečnil na 60 rozhlasových koncertů. Byl oblíbený jako pohotový improvizátor.

Za okupace pracoval jako inspektor soukromých hudebních škol a jako člen (později i předseda) zkušební komise. V roce 1946 byl jmenován profesorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a v roce 1948 se habilitoval docentem.

Byl známý i jako varhanář. Již během svého působení v pardubickém krematoriu inicioval postavení nového nástroje a navrhl jeho dispozici. Později navrhl řadu varhan a úspěšně řešil problémy varhan jak z technického, tak i uměleckého hlediska. Mezi dochované varhany v jeho pojetí patří např. nástroje v Židlochovicích, v Brně-Králově-Poli, v Uherském Hradišti nebo v kostele na Vranově u Brna. Navrhl rovněž varhany pro Janáčkovu Akademii v Brně a pro Husův sbor. Spolupracoval s generálním ředitelstvím varhanářské firmy v Krnově. Řídil i stavbu moderních varhan na Stadiónu v Brně. Z oboru varhanářství připravoval i praktické učebnice, nestačil je však dokončit.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 2 suity pro klavír (1913, 1932)
  • Trios petitts morceaux (1928)
  • Drobné klavírní skladby (1934)

Varhanní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Fantasie D-dur (1914)
  • Fugy (1917)
  • Partita na chorál Všichni věrní křesťané (1949)
  • Introdukce a passacaglia (1948)
  • Chorálové předehry (1951)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Serenáda pro smyčcový orchestr (1914)
  • Adagio pro housle a varhany (1937)
  • Passacaglia a fuga pro smyčcový kvartet a varhany (1937)

Sbory[editovat | editovat zdroj]

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Missa Scti. Francisci
  • Mše ke cti sv. Václava
  • Ave Maria pro soprán a varhany (1931)
  • Svatý Václave pro soprán, mužský sbor a varhany (1952)
  • 6 Pange lingua v církevních tóninách (1949)

Scénická hudba[editovat | editovat zdroj]

Upravoval a redigoval Zpěvy moravských kopaničářů a 20 svazků varhanních skladeb starých českých mistrů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Barbara Rosolová: Dějiny varhanního oddělení brněnské konzervatoře. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Brno 2009
  • Bohumil Štědroň, Hudební rozhledy 1952, č. 1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]