František Hnátek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O českém sociálně demokratickém politikovi pojednává článek František Hnátek (politik).
František Hnátek
sochař František Hnátek
sochař František Hnátek
Narození7. ledna 1873
Trněný Újezd
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. ledna 1941 (ve věku 68 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníBudeč
Povoláníspisovatel, sochař, kritik, malíř, restaurátor a dramatik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
František Hnátek: Náhrobek Jana B. Lambla, dobové foto 1910

František Serafinský Hnátek (7. ledna 1873 Trněný ÚjezdKladna[1]16. ledna 1941 Praha) byl český sochař, malíř, umělecký kritik, restaurátor, novinář, prozaik a dramatik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se (a byl pokřtěn ten samý den) v rodině kameníka Františka Hnátka a jeho manželky Kateřiny, rozené Kalinové.[1]

První sochařské vzdělání nabyl u sochaře Vedlíka ve Slaném (mj. autor sochy sv. Václava ve Vraném), pak studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Wurzla a Suchardy a poté v Brně. Pobýval v Paříži, Mnichově, Drážďanech, Vídni. Po návratu do Čech pracoval mimo jiné na obnově průčelí Kamenného domu v Kutné Hoře. K oslavám milénia budečské rotundy měl vytvořit sochu sv. Václava (nerealizováno). Vytvořil také velký basreliéf horníků pro chystaný pomník pro uhelný revír kladensko-slánský (nerealizováno).

Napsal řadu drobných prací jak beletristických, tak umělecko-kritických.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Psal pod pseudonymy: Pavel z Budče, Hnátek-Zákolanský, Ivan, Zakolanský

  • Hrstka veršů
  • Tři příhody. Mělník 1919
  • Naše moderní stavitelství a protest anglických architektů proti stavbě Moderní galerie v Praze na Kampě. Trněný Újezd 1929
  • Hradčanská kathedrála. Trněný Újezd (1929)
  • Pražský hrad. Trněný Újezd (1929)
  • Delegace venkovanů k Umělecké radě v Praze 1928. Trněný Újezd, b. d.
  • Slovanstvo v anarchismu. b. m. 1930
  • Výtvarní potomci národního malíře Josefa Mánesa. Trněný Újezd [1930]
  • Komu a proč stavíme pomníky. b. m.
  • Naše stavební památky (historie měst a vesnic). Trněný Újezd b. d.
  • Episody. b. m.
  • Padanky výtvarného umění. Trněný Újezd 1931 (Ř. III/11)
  • Jaký máme stavební program pro Velkou Prahu. Trněný Újezd 1932
  • Veršem i prosou. Trněný Újezd (1929)
  • Kritika žen. Praha 1934 (Ř. I/1)
  • „Úspěchy“ výtvarnických radů. Praha 1934 (Ř. I/2)
  • Kytarismus čili „Nový vítr“ v malířství spolku Mánes. Praha 1934 (Ř. II/3)
  • Umění a zbraně. Praha 1934 (Ř. I/4)
  • Kristian (Romanetto z doby probuzenské). Praha 1935
  • Zrada na pražském hradě. Praha 1935 (Ř. I/5)
  • Na litoměřickém hřbitově. Praha 1936 (Ř. II/1)
  • Vysoký pán. Praha 1936 (Ř. II/2–3, 4–5)
  • Brozany nad Ohří. Praha 1938 (Ř. III/3)
  • Kutná Hora. Paměti o naší stavební historii. Praha 1938

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]