Franciszek Gągor
Franciszek Gągor | |
---|---|
Generál Franciszek Gagor | |
Náčelník generálního štábu | |
Ve funkci: 27. února 2006 – 10. dubna 2010 | |
Předchůdce | Mieczysław Cieniuch |
Nástupce | Mieczysław Stachowiak |
Vojenská služba | |
Doba služby | 1969–2010 |
Hodnost | armádní generál |
Vyznamenání | |
Narození | 8. září 1951 Koniuszowa, Polsko |
Úmrtí | 10. dubna 2010 Pečersk, poblíž Smolenska, Rusko |
Příčina úmrtí | havárie Tu-154 u Smolenska |
Místo pohřbení | Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě |
Národnost | polská |
Profese | voják |
Webová stránka | www |
Commons | Franciszek Gągor |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Franciszek Gągor (8. září 1951, Koniuszowa, Polsko - 10. dubna 2010, Pečersk, Rusko) byl generál pozemních sil polské armády, mezi lety 2006-2010 náčelník generálního štábu polské armády[1]. Tragicky zahynul při letecké havárii u letiště Smolensk 10. dubna 2010.[2] Posmrtně obdržel Velkokříž Řádu Polonia Restituta (Krzyż Wielki Orderu Odrodzenia Polski).[3]
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Roku 1969 absolvoval I Liceum Ogólnokształcącego im. Jana Długosza v Nowem Sączi. Mezi léty 1969-1973 studoval na Vysoké škole důstojnické mechanizovaných vojsk (Wyższa Szkoła Oficerska Wojsk Zmechanizowanych) ve Vratislavi. Vystudoval také anglickou filologii na Univerzitě Adama Mickiewicze (Uniwersytet im. Adama Mickiewicza) v Poznani. V roce 1998 obhájil na půdě Akademie Obrony Narodowej svoji práci Mezinárodní mírové operace a jejich místo v současné doktríně obrany Republiky polské (Międzynarodowe operacje pokojowe oraz ich miejsce we współczesnej doktrynie obronnej Rzeczypospolitej Polskiej) a získal titul doktora vojenských věd (doktor nauk wojskowych). V roce 2002 dokončil postgraduální studium na National Defense University v USA.
Armádní kariéra
[editovat | editovat zdroj]- podporučík - 1973
- poručík - 1976
- kapitán - 1980
- major - 1985
- podplukovník - 1989
- plukovník - 1993
- brigádní generál - 1997
- divizní generál - 2003
- generał broni - 2006
- generál - 2006
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Stát/Organizace | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Česko | Čestný odznak Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého[4] | 1. března 2007 | |
Francie | Komandér Řádu čestné legie | 17. prosince 2008 | |
Kanada | Záslužný kříž za službu (vojenská divize)[5] in memoriam | 13. dubna 2011 | |
Polsko | Velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska[6] in memoriam | 16. dubna 2010 | |
Důstojník Řádu znovuzrozeného Polska[7] | 2005 | ||
Rytíř Řádu znovuzrozeného Polska[8] | 1998 | ||
Zlatý Záslužný kříž | 1991 | ||
Zlatá Medaile ozbrojených sil ve službě vlasti | |||
Stříbrná Medaile ozbrojených sil ve službě vlasti | |||
Bronzová Medaile ozbrojených sil ve službě vlasti | |||
Zlatá Medaile za zásluhy na národní obraně | |||
Stříbrná Medaile za zásluhy na národní obraně | |||
Bronzová Medaile za zásluhy na národní obraně | |||
Zlatá Medaile za dlouholetou službu | 2008 | ||
Medaile Pro Memoria | |||
Portugalsko | Velkokříž Řádu za zásluhy[9][10] | 1. září 2008 | |
Spojené státy americké | Komandér Legion of Merit | 22. května 2008 | |
Organizace spojených národů | Medaile OSN za UNEF II | ||
Medaile OSN za UNDOF | |||
Medaile OSN za UNIKOM |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franciszek Gągor na polské Wikipedii.
- ↑ M. Satała, S. Śmierciak, Franciszek Gągor: całe życie służył Rzeczypospolitej
- ↑ SOUKUP, Jaroslav; TROUSILOVÁ, Alžběta. Prokletá Katyň: Poláci znovu ztratili část své elity. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-04-10 [cit. 2010-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Komunikat Nr 163/VI kad. [online]. 2010-04-16 [cit. 2010-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-24. (polsky)
- ↑ Slavnostní ceremoniál na Vítkově | Ministerstvo obrany. www.army.cz [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online.
- ↑ ..:: Ministerstwo Obrony Narodowej - serwis internetowy :: Aktualności ::... archiwum2013.mon.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 16 kwietnia 2010 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-25.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 7 listopada 2005 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 22 czerwca 1998 r. o nadaniu orderów.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-03]. Dostupné online.
- ↑ Diário da República. 26. února 2009, čís. 40, s. 7691. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Franciszek Gągor na Wikimedia Commons
- Polští generálové
- Armádní generálové
- Oběti havárie Tu-154 u Smolenska
- Nositelé Medaile Za zásluhy na národní obraně
- Nositelé Medaile ozbrojených sil ve službě vlasti
- Nositelé Medaile Pro Memoria
- Nositelé Legion of Merit
- Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy (Portugalsko)
- Rytíři velkokříže Řádu znovuzrozeného Polska
- Důstojníci Řádu znovuzrozeného Polska
- Rytíři Řádu znovuzrozeného Polska
- Komandéři Řádu čestné legie
- Nositelé polského Záslužného kříže
- Narození v roce 1951
- Narození 8. září
- Narození v Malopolském vojvodství
- Úmrtí v roce 2010
- Úmrtí 10. dubna
- Úmrtí v Rusku
- Pohřbení na Powązkowském hřbitově