Filip Turek (výtvarník)
| Filip Turek | |
|---|---|
| Narození | 5. ledna 1968 (58 let) Cheb  Československo |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | umělec, performer, malíř, konceptuální umělec, instalační umělec a grafický designér |
| Rodiče | Jiří Turek |
| Manžel(ka) | Věra Chase Ivana Turková |
| Děti | dva chlapci a dvě děvčata |
| Příbuzní | Jakub Turek (bratr) Ondřej Turek (synovec) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Filip Turek (* 5. ledna 1968 Cheb) je český výtvarník, konceptuální umělec, performer a grafický designér.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Dětství prožil v Chebu a Mariánských Lázních, poté se přestěhoval do Prahy.
V letech 1982–1986 vystudoval Střední výtvarnou školu Václava Hollara, poté studoval rok dějiny umění na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a následně v letech 1987–1993 Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Milana Knížáka a Aleše Veselého. Na podzim 1999 čerpal tvůrčí stipendium v Egon Schiele International Art Centre v Českém Krumlově.
Ve volné tvorbě jsou jeho doménou instalace a performance.[1][2][3][4][5] V užitém umění dal grafickou tvář vybraným pořadům televize Nova a později České televize, například kutilskému seriálu Rady ptáka Loskutáka, detektivnímu seriálu Rapl, reality show Dovolená v éře páry a Dovolená v protektorátu, filmům Apoštol národní zrady a Úhoři mají nabito. Vytvořil výrazná loga například Horydoly.cz, Evolve, Milujeme čtyřku a Po jedné stopě. Stojí též za grafickou podobou projektu Bahno Prahy.
Jeho otec je spisovatel Jiří Turek, druhou manželkou byla básnířka Věra Chase, bratr je novinář Jakub Turek, syn překladatel Matouš Turek a synovec Ondřej Turek.
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Samostatné výstavy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 1994 – Z dějin Umění: O cenu J. Chalupeckého, Galerie MXM, Praha
- 1996 – Sladké tajemství, Galerie U dobrého pastýře, Brno
- 1998 – Josef Sudek Revisited – Photoshop Remix, Galerie 761, Ostrava
- 2001 – Fünf Minuten mit Chloroform, Galerie Jelení, Praha[6]
- 2008 – Kryptonormal, Tranzitdisplay, Praha[7]
- 2009 – Quasikryptonormal, Šternberk, Galerie Šternberk[8]
- 2011 – V práci, doma, venku, A.M.180, Praha[9]
- 2013 – Přídělový systém, DOX, Praha[10]
- 2015 – Díry v abstrakci a jiné příběhy, Měsíc ve dne, České Budějovice[11]
- 2016 – Funkce a styl, Galerie 2017, Praha[12]
Společné výstavy (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- 1989 – Konfrontace VI, Svárov
- 1990 – People to People / Totalitní zóna, Stalinův pomník, Praha
- 1990 – Art Party, Rock Cafe, Praha
- 1991 – Výstava studentů AVU – ateliér prof. Knížáka, Kulturní středisko Blatiny, Praha
- 1991 – Art Party II, Paraplu Fabrieken, Nijmegen
- 1991 – Nová jména, Galerie Václava Špály, Praha
- 1991 – Výstava Akademie výtvarných umění, Palác U Hybernů, Praha
- 1992 – Objekty a inštalácie, Považská galeria umenia, Žilina
- 1992 – Kontakte '92, Museum Ostdeutsche Galerie, Řezno
- 1992 – Její bratr, jeho manžel, Galerie Václava Špály, Praha
- 1992 – Od Ezopa k Mauglímu, Galerie Václava Špály, Praha
- 1992 – Slovaques et Tcheques, Galerie Jojo Maegh, Paříž
- 1992 – Prague, Bratislava, D'une génération l'autre, Musée d'Art moderne de la Ville de Paris, Paříž
- 1992 – Sirup, Pasinger Fabrik, Mnichov
- 1992 – Výstava, Galerie MXM, Praha, Petr Lysáček, Michal Nesázal, Petr Písařík, Filip Turek
- 1993 – Jako ženy, Galerie Nová síň, Praha
- 1994 – Jinde a v čase, Státní galerie Náchod, Náchod
- 1994 – Hybernatus, Galerie Akademie výtvarných umění, Praha, Štěpánka Šimlová, Ivan Vosecký, Trixi Weis, Filip Turek
- 1994 – Výstava, Galerie Obecní dům, Praha
- 1995 – Selfmade, Grazer Kunstverein, Štýrský Hradec, Véronique Elena, Rachel Evans, Mariko Mori, Steven Pipin, Jason Rhoades, Barbara Visser, Filip Turek
- 1996 – Sladké tajemství, U dobrého pastýře, Brno[13]
- 1996 – Mrkačka, Galerie MXM, Praha
- 1997 – Mrtvé duše, Galerie Nová síň, Praha
- 1998 – To není možný, Galerie MXM, Praha, Petr Písařík, Vilém Kabzan, Vladimír Skrepl, Petr Pavlík, Jakub Španihel, Filip Turek
- 1998 – Harmonie 98, Galerie Václava Špály, Praha
- 1998 – Snížený rozpočet, Galerie Mánes, Praha
- 1999 – CZ99 – Devadesátá léta, Artlab, Praha, Jan Kadlec, Jiří David, Filip Turek
- 2008 – IN/visible, Olomouc
- 2010 – 4+4 dny v pohybu, Desfourský palác, Praha
- 2011 – Krajská galerie výtvarného umění Zlín, Nový Zlínský salón, Zlín[14]
- 2017 – Jak to vlastně bylo, U dobrého pastýře, Brno[15]
- 2019 – Monolog kominíka ve městě bez komínů, Nevan Contempo, Praha[16]
- 2020 – Vykladači světa, Villa Pellé, Praha[17]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Artlist - databáze současného umění: Filip Turek. www.artlist.cz [online]. [cit. 2020-10-24]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Druhý ročník Festivalu Fotograf pronikne do pražských ulic. Deník.cz. 2012-08-28. Dostupné online [cit. 2020-10-24].
- ↑ REDAKCE. Festival Fotograf útočí na veřejný prostor. Deník.cz. 2012-10-02. Dostupné online [cit. 2020-10-24].
- ↑ Galerie TIC. Galerie TIC [online]. [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VITVAR, Jan H. Strašlivá vojna s Turkem. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2020-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Funf Minuten mit Chloroform
- ↑ Horolezec jako umělecký objekt
- ↑ Quasikryptonormal
- ↑ Filip Turek bude v práci, doma i venku
- ↑ Přídělový systém
- ↑ Díry v abstrakci a jiné příběhy
- ↑ Funkce a styl. www.umprum.cz [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-29.
- ↑ Webová rekonstrukce podle instalace v Domě U dobrého pastýře
- ↑ Nový Zlínský salón
- ↑ Jak to vlastně bylo. galerie-tic.cz [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-08.
- ↑ Nesnesitelná výstava citlivých mužů
- ↑ Vykladači světa v Galerii Villa Pellé
