Ferdinand Schlögel-Merzin

Ferdinand Schlögel-Merzin
Ferdinand Schlögel-Merzin
Narození	19. února 1899; Lehnice; Německá říše (dnes Polsko)
Úmrtí	6. března 1983 (ve věku 84 let); Jiříkov; Československo
Povolání	básník, národní správce, dělník
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Schlögel-Merzin, občanským jménem Ferdinand Schlögel^{[p 1]} ( 19. února 1899 Lehnice – 6. března 1983 Jiříkov^{[p 2]})^[1] byl český básník, skaut, cestovatel a archeolog.

Život

Mládí

Narodil se roku 1899 v Lehnici, v tehdejším Německu, v rodině stavitele pian^{[p 3]} Ferdinanda Schlögla st. (1872–1910) a jeho manželky Anny, rozené Gebauerové (1873–??), dcery obchodníka v Jičíně.^[2] Byl starší ze dvou synů.^[3] Otec často cestoval do zahraničí, matka provozovala v Praze na Ovocném trhu obchod s piany.^[4]

V roce 1910 zemřel Ferdinandu Schlögelovi otec. Pod vlivem této smrti začal záhy psát básně. Vystudoval státní českou reálku na Starém Městě, kde maturoval v roce 1919. Současně studoval hru na klavír a hudbu. Spisovatel Eduard Štorch vzbudil jeho zájem o archeologii.^{[p 4]} Po studiích žil střídavě v Praze a Hradci Králové.

Skauting

Ferdinand Schlögel byl aktivním skautem. Byl od roku 1913 jedním z prvních skautů družiny A. B. Svojsíka. V roce 1920 doprovázel Svojsíka na 1. celosvětové skautské jamboree v Londýně.

Pobyt v zahraničí

V letech 1920–1937 pobýval většinou v cizině, kde se živil jako obchodník a zástupce etiopských dolů na slídu. V roce 1922 navštívil Káhiru; v roce 1926 byl pro podezření ze špionáže zatčen v Súdánu kam se dostal na své expedici z Alžíru přes Saharu.

Roku 1930 ve funkci sekretáře a jednatele Klubu přátel Orientu^[5] se zúčastnil vykopávek na Krétě a Sicílii, v letech 1933–1934 vedl pod záštitou Klubu přátel filmovou expedici do Španělska a Maroka (označenou tiskem za cestu „...do Afriky a Arábie...“).^[6] Navštívil Himálaje, opakovaně Saúdskou Arábii a Palestinu. (K jeho cestám mu pomáhala znalost arabštiny a arabských dialektů, ve 30. letech konvertoval k islámu.) Též absolvoval cestu automobilem Teherán-Paříž-Gibraltar. V době španělské občanské války pobýval v Barceloně, odkud uprchnul do Jugoslávie.^[1]

Období Protektorátu a po 2. světové válce

Během německé okupace žil nejprve v Praze, společně s Konstantinem Bieblem. Později pobýval ve vile Gabriela v Libníči u Českých Budějovic.^{[p 5]} Ve vile v té době žila řada dalších českých umělců jako Karel Konrád (1899- 1971) a Jaroslav Kratochvíl (1885-1945), Konstantin Biebl (1898-1951) a Kamil Bednář (1912-1972) Hana Vítová a Rudolf Hrušínský (1920-1994).^[7]

V roce 1945 ho doporučil Ivan Olbracht, aby se stal národním správcem továrny na piana August Förster v Jiříkově a výrobce klaviatur Hermann Stamnitz tamtéž. Když v roce 1948 zdědil větší částku jako spolumajitel firmy na hudební nástroje Schlögl, stal se spisovatelem z povolání.

V roce 1950 byl vyloučen z KSČ a podruhé se oženil s Dánkou E. M. Olsenovou.^{[p 6]} Pracoval jako úředník, později jako noční hlídač. Přátelil se nejen se spisovateli, ale i s hudebními skladateli, jako Alois Hába. Je pochován v Jiříkově.

Zajímavost

Jméno Merzin přijal údajně se svolením hedžánského šejcha Hadži Tahara Merzina, který mu v Arábii zachránil život. Tuto historku uvádějí v zásadě všechny zdroje o spisovatelově životě, ale bez podrobností a upřesnění, kdy a kde se tak mělo stát.

Dílo

V díle Ferdinanda Schlögela-Merzina převažují exotická, hudební a milostná témata.

Ambra (básně z Orientu, litografie Václav Mašek, Praha, Bohuslav Čepelák, 1935)
Ale zítra (sociální poesie, Praha, Odeon, Jan Fromek, 1938)^{[p 7]}
Bakchický jazz (vydáno jako bibliofilie, 1939)
Amoroso (básně na milostná témata, bibliofilie, 1946)
Chopin a klavír (k uctění skladatele, snaha o vytvoření ekvivalentu hudebního díla, vydáno v Jiříkově, nákladem autora, 1948)

Posmrtné ocenění

Ferdinand Schlögel-Merzin je čestným občanem města Jiříkov
Jeho hrob na hřbitově v Jiříkově byl převzat do péče města a v roce 2016 zde byla odhalena pamětní deska^[8]
Písemná pozůstalost Ferdinanda Schlögela je uložena v Památníku národního písemnictví^[9] a Divadelním ústavu Praha. V akademickém roce 2016/2017 vypsal Ústav české literatury a komparatistiky téma pro diplomovou práci s využitím tohoto fondu.^[10]

Odkazy

Poznámky

↑ Příjmení psáno též Schlegel, Schlogl, Schlögl.
↑ Lexikon české literatury uvádí jako místo úmrtí Rumburk.
↑ Stavitelem pian byl již jeho otec, viz matrika oddaných.
↑ Viz Lexikon české literury. Štorch byl o 21 let starší, kdy k seznámení došlo není uvedeno.
↑ Vilu postavil podnikatel Ferdinand Zátka, za okupace patřila potomkům JUDr. Františka Hromady.
↑ Údaje o prvním manželství prozatím nezjištěny.
↑ Uvádí se, že bylo v září 1939 zabaveno gestapem (bez uvedení zdroje).

Reference

↑ ^a ^b MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. Kapitola Ferdinand Schlögel-Merzin, s. 113–114.
↑ Matrika oddaných, Jičín, 1881–1920, snímek 194^{[nedostupný zdroj]}
↑ Soupis pražských obyvatel, Schlögl Ferdinand, 1872
↑ Piana a pianina... (inzerát fy Schlögel). Národní listy. 3. 11. 1903, s. 8. Dostupné online.
↑ Klub existoval v Praze v letech 1930–1935.[1]
↑ Členové Klubu přátel Orientu.... Národní listy (Večerník). 11. 7. 1933, s. 2. Dostupné online.
↑ VOŠICKÁ, Šárka. UMĚLECKÝ MECENÁT JAKO NÁSTROJ REPREZENTACE ČESKOBUDĚJOVICKÉ RODINY ZÁTKŮ. České Budějovice, 2014 [cit. 2017-05-19]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Hynek Látal. s. 73–77. Dostupné online.
↑ Skauti Most: Odhalení pamětní desky br. Merzina. most.skauting.cz [online]. [cit. 2017-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-04.
↑ Průvodce po fondech Literárního archivu PNP, písmeno S. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-02.
↑ Téma práce: Ferdinand Schlögel-Merzin a jeho fond

Literatura

MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. Kapitola Ferdinand Schlögel-Merzin, s. 113–114.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Schlögel-Merzin
(recenze knihy Ambra. Lumír. 30. 12. 1935, s. 188–189. Dostupné online.

[1] Příjmení psáno též Schlegel, Schlogl, Schlögl.

[2] Lexikon české literatury uvádí jako místo úmrtí Rumburk.

[4] Stavitelem pian byl již jeho otec, viz matrika oddaných.

[8] Viz Lexikon české literury. Štorch byl o 21 let starší, kdy k seznámení došlo není uvedeno.

[11] Vilu postavil podnikatel Ferdinand Zátka, za okupace patřila potomkům JUDr. Františka Hromady.

[13] Údaje o prvním manželství prozatím nezjištěny.

[14] Uvádí se, že bylo v září 1939 zabaveno gestapem (bez uvedení zdroje).

[merhaut-3] MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1670-6. Kapitola Ferdinand Schlögel-Merzin, s. 113–114.

[5] Matrika oddaných, Jičín, 1881–1920, snímek 194^{[nedostupný zdroj]}

[6] Soupis pražských obyvatel, Schlögl Ferdinand, 1872

[7] Piana a pianina... (inzerát fy Schlögel). Národní listy. 3. 11. 1903, s. 8. Dostupné online.

[p-9] Klub existoval v Praze v letech 1930–1935.[1]

[10] Členové Klubu přátel Orientu.... Národní listy (Večerník). 11. 7. 1933, s. 2. Dostupné online.

[12] VOŠICKÁ, Šárka. UMĚLECKÝ MECENÁT JAKO NÁSTROJ REPREZENTACE ČESKOBUDĚJOVICKÉ RODINY ZÁTKŮ. České Budějovice, 2014 [cit. 2017-05-19]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Hynek Látal. s. 73–77. Dostupné online.

[15] Skauti Most: Odhalení pamětní desky br. Merzina. most.skauting.cz [online]. [cit. 2017-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-04.

[16] Průvodce po fondech Literárního archivu PNP, písmeno S. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-02.

[17] Téma práce: Ferdinand Schlögel-Merzin a jeho fond

[p 1]

[p 2]

[1]

[p 3]

[2]

[3]

[4]

[p 4]

[5]

[6]

[p 5]

[7]

[p 6]

[p 7]

[8]

[9]

[10]