Ferdinand Hiller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ferdinand Hiller
Ferdinand Hiller2.jpg
Narození 24. října 1811
Frankfurt nad Mohanem
Úmrtí 11. května 1885 (ve věku 73 let)
Kolín nad Rýnem
Místo odpočinku Melaten-Friedhof
Povolání hudební skladatel, klavírista, dirigent a vysokoškolský učitel
Ocenění Řád Maxmiliánův pro vědu a umění (1862)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Hiller (24. října 1811, Frankfurt nad Mohanem11. května 1885, Kolín nad Rýnem) byl německý hudební skladatel, dirigent a hudební pedagog.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Jeho prvním učitelem byl Aloys Schmitt a v deseti letech byl poslán k Hummelovi do Výmaru. Zde se věnoval kompozici a udělal velký pokrok ve hře na klavír. Počátkem roku 1827 jel s Hummelem do Vídně, kde navštívil umírajícího Beethovena.

Po krátkém pobytu doma odešel Hiller v roce 1829 do Paříže, kde zůstal do roku 1836. Do Frankfurtu se vrátil až po smrti otce. 8. ledna 1839 uvedl v Miláně svou operu La Romilda a začal pracovat na oratoriu Die Zerstörung Jerusalems. Odešel za svým přítelem Mendelssohnen do Lipska, kde v letech 1843 až 1844 dirigoval v Gewandhausu řadu koncertů a uvedl své oratorium.

Po cestě do Itálie, kde studoval chrámovou hudbu byly provedeny další dvě opery: Der Traum a Konradin, 1845 a 1847 v Drážďanech. Jako dirigent působil v Düsseldorfu a Kolíně; v Paříži vedl v letech 1851 a 1852 Opéra Italien. Od roku 1853 byl dvanáctkrát ředitelem Dolnorýnského hudebního festivalu.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • La Romilda (Gaetano Rossi) (premiéra 8. ledna 1839 v Miláně)
  • Der Traum der Christnacht (Carl Gollmick), 3 akty (premiéra 9. dubna 1845 v Drážďanech)
  • Konradin (Robert Reinick) (premiéra 13. října 1847 v Drážďanech)
  • Der Advokat (Roderich J. Benedix), komická opera, 2 akty (premiéra 21. prosince 1854 v Kolíně)
  • Die Katakomben (Hartmann), 3 akty (premiéra 15. února 1862 ve Wiesbadenu)
    Ferdinand Hiller
  • Der Deserteur (Ernst Pasqué), 3 akty (premiéra 17. února 1865 v Kolíně)

Pro klavír a orchestr[editovat | editovat zdroj]

  • Klavírní koncert č. 1, f-moll op. 5
  • Klavírní koncert č. 2, fis-moll, op. 69
  • Klavírní koncert č. 3, As-Dur „Concerto espressivo“ op. 170

Jiná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Die Zerstörung Jerusalems, oratorium
  • ABC-Buch für kleine und große Kinder / gezeichnet von Dresdner Künstlern. Mit Erzählungen und Liedern von R. Reinick und Singweisen von Ferdinand Hiller. Wigand, Lipsko 1845 Digitalizovaná verze
  • Düsseldorfer Lieder-Album : 6 Lieder mit Pianofortebegleitung. - Düsseldorf : Arnz, 1851. Digitalizovaná verze

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Plaudereien mit Rossini, Kölnische Zeitung, 1855
  • Aus dem Tonleben unserer Zeit, 3 svazk, 1868–1871
  • Ferdinand Hiller v hudebním kabinetu v Kolíně, 1881
    Briefe an eine Unbenannte. Kolín nad Rýnem 1877
  • Künstlerleben, 1880
  • Erinnerungsblätter, 1884

Žáci[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Arthur F. Bussenius: Carl Wilhelm Taubert, Ferdinand Hiller (Die Componisten der neueren Zeit; 43). Verlag Balde, Kassel, 1857.
  • Russell Martin, Beethovens Locke. Eine wahre Geschichte , Piper: 2000, ISBN 3-492-04276-7 (Hiller měl údajně odstřihnout mrtvému Beethovenovi loknu vlasů.)
  • Reinhold Sietz: Ferdinand Hiller und Moritz Hartmann; in: Ursula Eckart-Bäcker: Studien zur Musikgeschichte des Rheinlandes (III). FS Heinrich Hüschen zum 50. Geburtstag. Kolín: Arno Volk 1965.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Hiller na německé Wikipedii.