Evangelický kostel v Čáslavi

Evangelický kostel v Čáslavi
Místo
Stát	Česko
Souřadnice	49°54′32,27″ s. š., 15°23′24,11″ v. d.
Základní informace
Církev	Českobratrská církev evangelická
Současný majitel	Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Čáslavi
Architektonický popis
Výstavba	1864
Další informace
Adresa	Čáslav-Staré Město, Česko
Ulice	Jana Karafiáta
Kód památky	22915/2-924 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Čáslavi stojí v ulici Jana Karafiáta. Je to jedna z největších evangelických kostelních staveb v České republice. Spolu s kostelem svatého Petra a Pavla se výrazně podílí na charakteristické siluetě města. Památkově chráněn je kostel s přilehlým pozemkem.

Historie

Stojí v ohrazeném travnatém prostranství poblíž městských hradeb na místě bývalého minoritského kláštera zaniklého za husitských válek nad městským rybníkem. Místní evangelíci se scházeli v původním sídle tolerančního sboru v Močovicích, kde ze staré sýpky brzy po vydání Tolerančního patentu (1781) byla postavena modlitebna, která sloužila mnoho let. Teprve v polovině 19. století vznikla myšlenka přenést sbor do Čáslavi a vybudovat nový kostel.^[1]

Základní kámen byl položen v roce 1864, stavba kostela navržená chrudimským stavitelem Františkem Schmoranzem st. v historizujícím slohu doznívajícího romantismu s novogotickými a novorománskými prvky byla dokončena v roce 1869. Ve výroční den upálení Mistra Jana Husa 6. července 1869 byl kostel vysvěcen. 4. října 1931 byly posvěceny nové zvony, které nahradily původní zrekvírované za první světové války. V letech 1954-1957 byly v kostele postaveny varhany. V roce 2009 byla provedena rekonstrukce a kostel byl znovu slavnostně otevřen. Kostel je dnes využívána i jako koncertní síň.^[2]

Architektonické řešení

Kostel je k jihozápadu orientované trojlodí s užším odsazeným a pětiboce zakončeným presbytářem. Sedlová střecha je krytá plechem.

Věž se sdruženými okny a čtyřmi opěrnými věžičkami záměrně připomíná věž nedalekého kostela svatého Petra a Pavla.

Trojlodní kostel je členěn do dvou pater. Západní stěna lodi se otevírá dveřními portály s půlkruhovými záklenky a kamenným ostěním. Dveřní výplň má historizující kování a kliky.

Vedle kostela byla v roce 1928 postavena fara se síní Komenského.^[3]

Osobnosti

V roce 1872 byl v Čáslavi otevřen jediný reformovaný učitelský ústav v Čechách, v němž jedním z učitelů v letech 1872-1875 byl evangelický farář Jan Karafiát.^[4]

V letech 1888-1925 v Čáslavi působil významný evangelický kazatel František Kozák (1857-1925), který v městě založil ženský dobročinný spolek Marta (1889) a v roce 1913 evangelický sirotčinec „Husův asyl“, v jehož činnosti pokračuje Diakonie Českobratrské církve evangelické.^[5]

Odkazy

Reference

↑ ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická v nakladatelství Trilobit s.r.o., 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 171.
↑ ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek české reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická ve vydavatelství Trilobit, s.r.o., 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 170–171.
↑ Národní památkový ústav. Katalog památek [online]. Dostupné online.
↑ KARAFIÁT, Jan. Paměti spisovatele Broučků. Brno: BOOKS and PIPES, 2020. 317 s. ISBN 978-80-7485-225-1. S. 231–250.
↑ ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická ve vydavatelství Trilobit s.r.o., 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 171.

Literatura

DOČEKAL, Pavel. Čáslavsko a vznik Českobratrské církve evangelické. Čáslavské noviny. 2019, č. 1, s. 13.
NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Praha: Kalich, 2009. S. 222-223.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel v Čáslavi na Wikimedia Commons

[1] ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická v nakladatelství Trilobit s.r.o., 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 171.

[2] ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek české reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická ve vydavatelství Trilobit, s.r.o., 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 170–171.

[3] Národní památkový ústav. Katalog památek [online]. Dostupné online.

[4] KARAFIÁT, Jan. Paměti spisovatele Broučků. Brno: BOOKS and PIPES, 2020. 317 s. ISBN 978-80-7485-225-1. S. 231–250.

[5] ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická ve vydavatelství Trilobit s.r.o., 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 171.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]