Přeskočit na obsah

Evangelický kostel (Křížlice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Evangelický kostel v Křížlicích
Kostel v roce 2009
Kostel v roce 2009
Místo
StátČeskoČesko Česko
krajliberecký
okresSemily
ObecKřížlice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevevangelická
Seniorátliberecký
SborKřížlice
Statuskostel
Současný majitelFarní sbor Českobratrské církve evangelické v Křížlicích
Datum posvěcení1. ledna 1786
Architektonický popis
Výstavba1786
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaKřížlice, ČeskoČesko Česko
Kód památky106443 (PkMISSezObrWD) (součást památky soubor staveb evangelického sboru)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evangelický kostel v Křížlicích je jednolodní kostel z roku 1786. Původně luterská modlitebna patří českobratrskému sboru v Křížlicích.

První písemná zmínka o obci Křížlice pochází z roku 1492, avšak malý dřevěný kostelík zde stál již roku 1358. V 15. století jej zřejmě užívala církev podobojí. Rozvoji protestantství napomáhal i majitel panství Václav Záruba z Hustířan. Po bitvě na Bílé hoře bylo sice vydáno Obnovené zřízení zemské které zapovídalo existenci nekatolických vyznání, avšak díky odlehlosti Křížlic a rozložení domů v krajině se zde snahy o rekatolizaci obyvatel dlouho míjely účinkem. Napomohla tomu i mírná povaha Kardinála Arnošta z Harrachu, možnost uprchnout do blízké Lužice či velmi časté kázání v němčině.[1]

Když byl roku 1781 byl vydán Josefem II. toleranční patent, v Křížlicích vznikl o rok později největší evangelický sbor v Čechách a přihlásil se k luterskému vyznání.[2] V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova.[3] Protestanti shromáždili za pomoci německých luteránů dostatečnou částku k výstavbě kostela, pozemek věnoval sedlák Matěj Zelinka a 1. ledna 1786 byl kostel posvěcen. Prvním pastorem se stal Štěpán Šimko (1782–1786), Slovák z Trenčína.

Varhany byly díky sbírkám postaveny roku 1842 a roku 1878 byla dostavěna věž. Roku 1881 byly na věž instalovány tři zvony (Víra, Naděje a Láska). Jejich slavnostního vysvěcení se účastnilo na 1500 osob a dokonce i jilemnický c. k. okresní hejtman.[1] Během druhé světové války se povedlo ubránit zvony před rekvírováním.

Po vzniku Československa v roce 1918 se zdejší sbor stal součástí Českobratrské církve evangelické.

Od roku 2019 je v rámci souboru sborových staveb památkově chráněn.

Kostel je obdélníková stavba s oltářem orientovaným k východu. Celé přízemí je vyplněno původními hrubými dřevěnými lavicemi. Kruchta je rozšířena po třech stranách lodi a podepřena jednoduše vyřezávanými dřevěnými sloupy. Nad oltářem je umístěna kazatelna s typickou vyřezávanou bíle natřenou luterskou zahrádkou. Nachází se zde dvě sakristie zdobené vyřezávanými poloslunci.

  1. a b Stručné seznámení s historií křížlického sboru | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Křížlicích [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. 
  2. LUŠTINEC, JAN (1953- ). Pamiątki sakralne Karkonoszy. Vrchlabi: Správa Krkonošského národniho parku 48 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87706-73-2, ISBN 80-87706-73-0. OCLC 946447996 
  3. Evangelický kostel Křížlice. Místa reformace [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-26. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]