Eugenio Beltrami

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eugenio Beltrami
Beltrami.jpg
Narození 16. listopadu 1835
Cremona
Úmrtí 18. února 1900 (ve věku 64 let)
Řím
Alma mater Università degli studi di Pavia (1853–1856)
Zaměstnavatelé Boloňská univerzita (od 1862)
Univerzita v Pise (od 1864)
Univerzita La Sapienza (od 1873)
Ocenění grand officer of the Order of the Crown of Italy
důstojník Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugenio Beltrami (16. listopadu 1835 Cremona18. února 1900 Řím) byl italský matematik narozený v Lombardii (tehdy území Rakouské říše), který se uplatnil zejména v diferenciální geometrii a matematické fyzice.

Matematiku studoval na univerzitě v Pávii, avšak studia nedokončil kvůli finančním potížím a politickým problémům s rakouskými úřady. Pracoval pak na železnici. Na studiích ho ovlivnil matematik Francesco Brioschi. Roku 1862 se stal profesorem na univerzitě v Bologni. Roku 1989 se stal prezidentem Accademia dei Lincei (italské akademie věd). Krátce před smrtí, roku 1899, byl zvolen senátorem.

Jako první prokázal platnost neeuklidovské geometrie (s využitím tzv. Beltramiho-Kleinova modelu). Beltramiho použití diferenciálního počtu pro problémy matematické fyziky nepřímo ovlivnilo vývoj tenzorového počtu. Zabýval se též matematickou teorií elektřiny a magnetismu. Beltramův teorém je klíčový pro zobrazování zakřiveného povrchu v mapách. Ve fyzice plazmatu se uplatnil koncept Beltramova pole (jehož rotace je úměrná samotnému poli), užívá se při popisu helikálních struktur (silokřivky mají tvar šroubovice).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]