Přeskočit na obsah

Eugenio Beltrami

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eugenio Beltrami
Narození16. listopadu 1835
Cremona, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. února 1900 (ve věku 64 let)
Řím, Italské královstvíItalské království Italské království
Místo pohřbeníCampo Verano (41°54′6″ s. š., 12°31′10″ v. d.)
ObčanstvíItalské království
Alma materUniverzita v Pavii (1853–1856)
Povolánímatematik, vysokoškolský učitel, politik, fyzik, zeměměřič a geodet
ZaměstnavateléBoloňská univerzita (1862–1864)
Univerzita v Pise (1864–1866)
Boloňská univerzita (1866–1873)
Univerzita La Sapienza (1873–1876)
Univerzita v Pavii (1876–1891)
Univerzita La Sapienza (1891–1900)
OceněníCena za matematiku Národní akademie věd (1875)
důstojník Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
velkodůstojník Řádu italské koruny
Funkceředitel Národní akademie rysů (1898–1900)
senátor Italského království (1899–1900)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugenio Beltrami (16. listopadu 1835 Cremona – 18. února 1900 Řím) byl italský matematik narozený v Lombardii (tehdy území Rakouské říše), který se uplatnil zejména v diferenciální geometrii a matematické fyzice.

Matematiku studoval na univerzitě v Pavii, avšak studia nedokončil kvůli finančním potížím a politickým problémům s rakouskými úřady. Pracoval pak na železnici. Na studiích ho ovlivnil matematik Francesco Brioschi. Roku 1862 se stal profesorem na univerzitě v Bologni. Roku 1889 se stal prezidentem Accademia dei Lincei (italské akademie věd). Krátce před smrtí, roku 1899, byl zvolen senátorem.

Jako první prokázal platnost neeuklidovské geometrie (s využitím tzv. Beltramiho-Kleinova modelu). Beltramiho použití diferenciálního počtu pro problémy matematické fyziky nepřímo ovlivnilo vývoj tenzorového počtu. Zabýval se též matematickou teorií elektřiny a magnetismu. Beltramův teorém je klíčový pro zobrazování zakřiveného povrchu v mapách. Ve fyzice plazmatu se uplatnil koncept Beltramova pole (jehož rotace je úměrná samotnému poli), užívá se při popisu helikálních struktur (silokřivky mají tvar šroubovice).

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]