Eleonora Šomková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eleonora Šomková
Eleonora Šomková (1886)
Narození 25. února 1817
Rakouské císařství Praha, Rakouské císařství
Úmrtí 31. října 1891
Rakousko-Uhersko Praha, Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eleonora Šomková (25. února 1817 Praha31. října 1891 Praha) byla snoubenka českého básníka Karla Hynka Máchy a matka jeho syna Ludvíka. Mácha jí říkal „Lori“ a jako Lori se zapsala do kulturního povědomí.

Rodina Šomkova[editovat | editovat zdroj]

Narodila se do rodiny Josefa (17861848) a Marie (17761836) Šomkových. Josef Šomek byl vyučeným knihařem, ale jako vojenský invalida se živil výrobou krabiček pro kapslovku Sellier-Bellot. Lori měla pět sourozenců, z nichž stojí za pozornost Antonie Šomková-Boubínová (18151889), která byla matkou slavné herečky Národního divadla Marie Bittnerové. V době Máchova seznámení s Lori bydlela rodina Šomkových v Truhlářské ulici číslo 1099/II.

Život s Máchou[editovat | editovat zdroj]

S Karlem Hynkem Máchou se seznámila v zimě 18331834 po zkoušce Klicperovy aktovky Kytka, která probíhala v soukromém ochotnickém divadle u kostela sv. Mikuláše na Starém Městě. Lori i Mácha měli ve hře vystupovat. K samotnému seznámení došlo až v Celetné ulici v kavárně U Suchých. Přítomni byli i Josef Kajetán Tyl a jeho pozdější manželka Magdaléna Forchheimová (18031870). Mácha a Lori měli v té době před sebou necelé tři roky společného soužití.

O jejich vztahu se dovídáme z Máchových dopisů, z jeho intimního deníku z roku 1835 a ze vzpomínek jeho současníků a přátel – Karla Sabiny, Eduarda Hindla, Josefa Kajetána Tyla, jenž o Máchovi napsal knihu Rozervanec, a dalších.

Komplikovaný vztah Máchy a Lori určovalo mnoho faktorů, především Máchova přecitlivělá labilní povaha, jež se těžko vyrovnávala s Lořinou lhostejností k českému jazyku (nikdy se nenaučila česky) i se záležitostmi zcela intimního charakteru, jež lze tušit za mnohými tématy v Máchově díle, zejména v Máji a Cikánech.

Zásadním pro jejich vztah byl rok 1836. Lori čekala potomka. Mácha dokončil studia práv a koncem září nastoupil na místo koncipienta v Litoměřicích. Lori však zůstala v pokročilém stádiu těhotenství v Praze. 1. října 1836 se Lori a Máchovi narodil syn Ludvík. Záhy byl pokřtěn u svatého Vojtěcha. Kmotrem mu byli Máchovi přátelé Antonín Strobach (18141856) a František Břetislav Trojan (18161889). Zatímco Lori zůstala v Praze u Máchových rodičů, Mácha se zabydlil v Litoměřicích, odkud jí psal množství dopisů, stejně tak rodině a přátelům. V noci z 15. na 16. října běžel Mácha z Litoměřic do Prahy, aby spatřil nemocného syna. Bylo to také naposledy, kdy se Lori s Máchou viděla.

2. listopadu napsal Mácha podrážděný dopis Lori; jde o poslední známý literární text velkého českého básníka. O čtyři dny později zemřel.

V den plánované svatby, 8. listopadu 1836, se konal v Litoměřicích Máchův pohřeb.

Pozdější léta[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek Eleonory Šomkové na vinohradském hřbitově

Po Máchově smrti se uchýlila ke svému otci a věnovala se churavějícímu synovi, který však již 5. července 1837 zemřel. Žila s otcem až do jeho smrti. Poté si zařídila niťařský krámek a seznámila se s policejním úředníkem Františkem Siehem. Jejich svatba se konala 11. února 1849. Když byl Sieh přeložen do Lvova, putovala oddaně s ním. Po jeho smrti se jako bezdětná vdova vrátila do Prahy.

Karla Hynka Máchu přežila o více než padesát let, ale není známo, že by kdy navštívila jeho hrob v Litoměřicích.

Na sklonku života, v roce 1886, poskytla rozhovor novináři a spisovateli Josefu Ladislavu Turnovskému (18381901), v němž vzpomínala na člověka, jenž se zatím stal legendou. Rozhovor byl uveřejněm 8. května 1886 v Hlasu národa.

Zemřela 31. října 1891 v Praze a je pochována na vinohradském hřbitově, oddělení 3, číslo 178. Náhrobek se nachází na hrobě rodiny Zedníčkovy a je na něm nápis: MÁCHOVA LORI. Eleonora Šomková, provdaná Siehová, 1817 - 1891. Péčí Kulturní rady 1944.

Lori jako součást máchovského kultu[editovat | editovat zdroj]

Karel Hynek Mácha se stal legendou, jeho snoubenka je pro některé Máchovy obdivovatele dodnes součástí máchovského kultu.

V roce 1936, roce stého výročí Máchova úmrtí, vyšla kniha Jaroslava Rudloffa O Máchově Lori a rodině Šomkově. Roku 2008 se objevilo beletristické dílo Dagmar Štětinové Lori – múza Karla Hynka Máchy.

Lori se stala hojným motivem i ve výtvarném umění, nacházíme ji u Cyrila Boudy, Jaroslava Šerých a dalších.

Několikrát byla její postava ztvárněna i v českém filmu. Poprvé v němém filmu Svatopluka Innemanna Josef Kajetán Tyl (1925). Dále v životopisném filmu Karel Hynek Mácha (1937) režiséra Zeta Molase. Postava Lori nechybí ani ve filmové labutí písni Františka Vláčila – ve filmu Mág (1987), kde Lori Šomkovou představuje herečka Veronika Žilková.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • JANSKÝ, K. Karel Hynek Mácha. Život uchvatitele krásy. 1. vyd. 1953.
  • Literární pouť Karla Hynka Máchy. 2. vyd. 2004. ISBN 80-200-1249-4.
  • VAŠÁK, P. Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy. 1. vyd. 2007. ISBN 978-80-7304-083-3.