Eleonora Šomková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eleonora Šomková
Eleonora Šomková (1886)
Eleonora Šomková (1886)
Narození25. února 1817
Rakouské císařství Praha, Rakouské císařství
Úmrtí1. října 1891 (ve věku 74 let)
Rakousko-Uhersko Praha, Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníspisovatelka a básnířka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eleonora Maria Šomková (25. února 1817 Praha[1]1. října 1891 Praha[2]) byla snoubenka českého básníka Karla Hynka Máchy a matka jeho syna Ludvíka. Mácha jí říkal „Lori“ a jako Lori se zapsala do kulturního povědomí.

Rodina Šomkova[editovat | editovat zdroj]

Narodila se do rodiny Josefa (1786–1848) a Marie (1776–1836) Šomkových. Josef Šomek byl vyučeným knihařem, ale jako vojenský invalida se živil výrobou krabiček pro kapslovku Sellier & Bellot. Lori měla šest sourozenců, z nichž stojí za pozornost starší sestra Antonie Šomková-Boubínová (1815–1889), která byla matkou slavné herečky Národního divadla Marie Bittnerové, a mladší sestra Anna Šomková-Rudloffová (1818-1895), která byla babičkou dramatika, prozaika a básníka Jaroslava Rudloffa (1876-1955). V době Máchova seznámení s Lori bydlela rodina Šomkových v Truhlářské ulici číslo 1099/II.

Život s Máchou[editovat | editovat zdroj]

S Karlem Hynkem Máchou se seznámila v zimě 1833–1834 po zkoušce Klicperovy aktovky Kytka, která probíhala v soukromém ochotnickém divadle u kostela sv. Mikuláše na Starém Městě. Lori i Mácha měli ve hře vystupovat. K samotnému seznámení došlo až v Celetné ulici v kavárně U Suchých. Přítomni byli i Josef Kajetán Tyl a jeho pozdější manželka Magdalena Forchheimová (18031870). Mácha a Lori měli v té době před sebou necelé tři roky společného soužití.

O jejich vztahu se dovídáme z Máchových dopisů, z jeho intimního deníku z roku 1835 a ze vzpomínek jeho současníků a přátel – Karla Sabiny, Eduarda Hindla, Josefa Kajetána Tyla, jenž o Máchovi napsal knihu Rozervanec, a dalších.

Komplikovaný vztah Máchy a Lori určovalo mnoho faktorů, především Máchova přecitlivělá labilní povaha, jež se těžko vyrovnávala s Lořinou lhostejností k českému jazyku (nikdy se nenaučila česky) i se záležitostmi zcela intimního charakteru, jež lze tušit za mnohými tématy v Máchově díle, zejména v Máji a Cikánech.

Mácha byl velice žárlivý. Když odcestoval z domu, Eleanoru zamykal i v době těhotenství doma, protože ji podezříval z nevěry.

Zásadním pro jejich vztah byl rok 1836. Lori čekala potomka. Mácha dokončil studia práv a koncem září nastoupil na místo koncipienta v Litoměřicích. Lori však zůstala v pokročilém stádiu těhotenství v Praze. 2. října 1836 se Lori a Máchovi narodil syn Karel Ludvík.[3] (V literatuře též uváděn jako Ludvík Schomek a datum narození 1. října.) Dne 5. října byl pokřtěn u svatého Vojtěcha. Kmotrem mu byli Máchovi přátelé Antonín Strobach (1814–1856) a František Břetislav Trojan (1816–1889). Zatímco Lori zůstala v Praze u Máchových rodičů, Mácha se zabydlil v Litoměřicích, odkud jí psal množství dopisů, stejně tak rodině a přátelům. V noci z 15. na 16. října běžel Mácha z Litoměřic do Prahy, aby spatřil nemocného syna. Bylo to také naposledy, kdy se Lori s Máchou viděla.

Dne 2. listopadu napsal Mácha podrážděný dopis Lori; jde o poslední známý literární text velkého českého básníka. O čtyři dny později zemřel.

V den plánované svatby, 8. listopadu 1836, se konal v Litoměřicích Máchův pohřeb.

Pozdější léta[editovat | editovat zdroj]

Náhrobek Eleonory Šomkové na Vinohradském hřbitově

Po Máchově smrti se uchýlila ke svému otci a věnovala se churavějícímu synovi, který však již 5. července 1837 zemřel.[4] Žila s otcem až do jeho smrti. Poté si zařídila niťařský krámek a seznámila se s policejním úředníkem Františkem Siehem. Jejich svatba se konala 11. února 1849. Když byl Sieh přeložen do Krakova a později Lvova, putovala s ním. Po jeho smrti se jako bezdětná vdova vrátila do Prahy.[5]

Karla Hynka Máchu přežila o více než padesát let, ale není známo, že by kdy navštívila jeho hrob v Litoměřicích.

Na sklonku života, v roce 1886, poskytla rozhovor novináři a spisovateli Josefu Ladislavu Turnovskému (1838–1901), v němž na Máchu vzpomínala. Rozhovor byl uveřejněn 8. května 1886 v Hlasu národa a článek s životopisnými údaji 28. května 1886 ve Světozoru.[5]

Zemřela 1. října 1891 v Praze. Pohřeb se konal 3. října a je pochována na Vinohradském hřbitově, oddělení 3, číslo 178. Náhrobek se nachází na hrobě rodiny Zedníčkovy a je na něm nápis: MÁCHOVA LORI. Eleonora Šomková, provdaná Siehová, 1817 - 1891. Péčí Kulturní rady 1944.

Lori jako součást máchovského kultu[editovat | editovat zdroj]

Karel Hynek Mácha se stal legendou, jeho snoubenka je pro některé Máchovy obdivovatele dodnes součástí máchovského kultu.

V roce 1936, roce stého výročí Máchova úmrtí, vyšla kniha Jaroslava Rudloffa O Máchově Lori a rodině Šomkově. Roku 2008 se objevilo beletristické dílo Dagmar Štětinové Lori – múza Karla Hynka Máchy.

Lori se stala hojným motivem i ve výtvarném umění, nacházíme ji u Cyrila Boudy, Jaroslava Šerých a dalších.

Několikrát byla její postava ztvárněna i v českém filmu. Poprvé v němém filmu Svatopluka Innemanna Josef Kajetán Tyl (1925). Dále v životopisném filmu Karel Hynek Mácha (1937) režisérky Zet Molas. Postava Lori nechybí ani ve filmu Františka Vláčila Mág (1987), kde Lori Šomkovou představuje Veronika Žilková.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika narozených, sv. Petr 1809-1822, snímek 152 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 
  2. Nevěsta Karla Hynka Máchy. S. 3. Národní listy [online]. 1891-10-03 [cit. 2021-03-01]. S. 3. Dostupné online. 
  3. Matrika narozených, sv. Vojtěch, 1835-1840, snímek 70
  4. Matrika zemřelých, sv. Petr, 1836-1850, snímek 26
  5. a b TURNOVSKÝ, Josef Ladislav. Tetinka Lori. S. 394. Světozor [online]. [cit. 2021-03-01]. S. 394. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANSKÝ, K. Karel Hynek Mácha. Život uchvatitele krásy. 1. vyd. 1953.
  • Literární pouť Karla Hynka Máchy. 2. vyd. 2004. ISBN 80-200-1249-4.
  • VAŠÁK, P. Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy. 1. vyd. 2007. ISBN 978-80-7304-083-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]