Elektrický přístroj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jistič kombinovaný s proudovým chráničem, jeden z nejběžnějších ochranných elektrických přístrojů

Elektrický přístroj je speciální elektrické zařízení, které může být přímou součástí elektrických obvodů (např. obvodů určených pro rozvod elektrické energie), nebo se jedná o detekční, signalizační či měřící prvky umístěné mimo elektrický obvod. Jedná se o velmi obsáhlý sortiment elektrických zařízení.[1] Elektrické přístroje slouží zejména k:[2][3]

  • obsluze, ovládání a spínání elektrických obvodů
  • jištění elektrických rozvodů a spotřebičů
  • ochraně lidí a zvířat před úrazem elektrickým proudem
  • k měření a regulaci fyzikálních veličin

Základními stavy elektrického přístroje jsou:[1][3]

  • Vypnutý - na kontaktech je maximální napětí sítě (U = UN), neprotéká proud (I = 0)
  • Zapnutý - protéká proud (I = IN), na kontaktech (hypoteticky) žádný úbytek (U = 0)

Činnost přístroje pak spočívá v přechodu mezi výše uvedenými stavy, tedy v procesu zapínání a vypínání.

Dělení a příklady elektrických přístrojů[editovat | editovat zdroj]

Spojovací[editovat | editovat zdroj]

Slouží pro trvalé nebo dlouhodobé spojení. Důležité při spojování vodičů je znát materiál kontaktů těchto přístrojů a zejména se vyvarovat přímého spojení dvou nejčastějších vodičů: mědi a hliníku. Hliník je značně reaktivní a snadno oxidující kov a přesto se v praxi osvědčil jako korozivzdorný materiál. Za tuto vlastnost vděčí odolné oxidační vrstvě, která se vytváří na jeho povrchu působením vzdušného kyslíku. Je li pak slučován s nějakým ušlechtilejším kovem - což je právě měď - dochází za přítomnosti elektricky vodivých kapalin, mezi které patří i kondenzační voda, k elektrochemické reakci v podobě galvanického článku s měděnou anodaou, vodou coby elektrolytem a hliníkovou katodou. Napětí, které je vytvářeno tímto článkem, působí přes kvazi-kovový kontakt měď–hliník do zkratu, následně dochází k tvorbě usazenin, resp. k rozkladu hliníku. V důsledku zvýšení přechodového odporu narůstá teplota v místě dvoukového spoje a v nejhorším případě může dojít k zahoření a následnému vzniku požáru.[4]

Spínací[editovat | editovat zdroj]

Spínají a rozpínají elektrický obvod - galvanicky oddělují zdroj od spotřebiče. Obvykle má dva kontakty - jeden pevný a druhý pohyblivý. Elektrický proud procházející z jednoho kontaktu do druhého musí překonat přechodový závislý na materiálu kontaktů, přítlaku, teplotě a dalších parametrech. Při rozpínání elektrického obvodu vzniká oblouk, jehož teplem se kontakty opalují. Vypínání stejnosměrného proudu je mnohem obtížnější než vypínání proudu střídavého, protože proud prochází během jednoho kmitu dvakrát nulou. U stejnosměrného proudu ztěžuje vypínání indukčnost obvodu, neboť oblouk se v tomto případě snaží co nejdéle udržet.[5] Tyto přístroje se dají obecně rozdělit na dvě skupiny: nesamočinné, u kterých k sepnutí dochází vnějším mechanickým zásahem, např. rukou, částí stroje apod., a samočinné, které jsou ovládány elektromagnetem, případně např. hydraulicky či pneumaticky.

Jistící a ochranné[editovat | editovat zdroj]

Chrání elektrický obvod a okolí před účinky poruchových stavů, tedy přetížení, nadproudů, zkratů, přepětí, podpětí, obloukových výbojů atd.[3] Výjimkou nejsou ani kombinované přístroje (např. jistič + proudový chránič).

Měřící[editovat | editovat zdroj]

Spouštěcí, řídící, signalizační[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VRÁNA, Václav; KOLÁŘ, Václav. Elektrické přístroje [online]. Redakce Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  2. CHMIEL, Pavel. Praktické činnosti - Elektrické přístroje [online]. Střední škola Havířov-Šumbark [cit. 2022-04-29]. Dostupné online. 
  3. a b c HELŠTÝN, David; KAČOR, Petr; HYTKA, Zdeněk. Elektrické přístroje spínací ochranné a jisticí. Ostrava: Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO, 2003. ISBN 80-248-0315-1. 
  4. Správné spojování hliníku a mědi [online]. FCC public [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  5. KREJČÍ, František. TEORIE: Elektrické spínací přístroje [online]. Elektrika.cz, 2010-10-14 [cit. 2022-08-07]. Dostupné online. 
  6. a b c KUPILÍK, Martin. Elektrodynamické účinky zkratového proudu na odpojovač. Plzeň, 2015 [cit. 2022-07-14]. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni - Fakulta elektrotechnická. Vedoucí práce Ing. Jaroslav Šnajdr. Dostupné online.
  7. a b c ČSN EN 60947-3. Spínací a řídicí přístroje nízkého napětí - Část 3: Spínače, odpojovače, odpínače a pojistkové kombinace. 2010-02-01. detail.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kříž, Michal: Montáž a připojování elektrických přístrojů, In-el 1999, ISBN 80-86230-12-0