Edelštejn
| Edelštejn | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
ochrana zlatých dolů | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1. polovina 13. století |
| Stavebník | páni z Linavy |
| Současný majitel | stát |
| Poloha | |
| Adresa | Zlaté Hory,  Česko |
| Souřadnice | 50°14′8″ s. š., 17°22′56″ v. d. |
  Edelštejn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32462/8-224 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Edelštejn (německy Edelstein) je zřícenina slezského hradu poblíž města Zlaté Hory v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Jedná se o jeden z největších slezských hradů, ze kterého však zůstaly do dnešního dne jen malé zbytky zdiva. Podle plánu hradu zakresleného v roce 1936 Herbertem Weineltem byly rozměry hradu 120x65 metrů a navíc byl obklopen kruhovými příkopy.
Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad patrně založil český panovník k ochraně blízkých zlatých dolů. Hrad se poprvé výslovně uvádí 2. září 1281, kdy ho drželi bratři Otta a Oldřich z Linavy. Ti odsud podnikali loupežné výpravy do vratislavského biskupství, proto byli vyzvání Mikulášem I. Opavským k vydání hradu. Mikulášův bratranec – vratislavský biskup Jindřich podnikl vůči Edelštejnu trestnou výpravu a hrad v dubnu 1285 dobyl. Poté dostal hrad do zástavy biskup jako náhradu škod způsobených předchozí posádkou hradu. Od roku 1339 byl hrad v majetku českého krále Jana Lucemburského, ale roku 1361 ho vrátil Karel IV. opavským knížatům. Roku 1440 dostal Edelštejn do zástavy opolský kníže Bolek V. zvaný Heretik, o pět let později hrad vyhořel. Kníže Bolek ho však nechal opravit a v roce 1465 ho postoupil Jiřímu z Poděbrad, který z Edelštejna vytvořil husitskou oporu proti katolickému Slezsku. Hrad byl však roku 1467 dobyt a pobořen vojenskou výpravou vratislavského biskupa. Od té doby již nebyl obnoven.
V roce 1904 byla zřícenina odlesněna. Zároveň byla vybudována přístupová pěšina, kterou lemovaly lavičky.
Archeologické nálezy[editovat | editovat zdroj]
V roce 1944 našel učitel Schubert a skupina dalších lidí ze Zlatých Hor hřebíky, hroty šípů a kladiva pod kořeny vyvráceného buku. V roce 1982 nalezl Frobel zvířecí zuby a zbytky střepů, nejstarší z nich pocházely ze 13. století. Ty dnes můžete vidět v muzeu města Bietingeim.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-16]. Identifikátor záznamu 144044 : hrad Edelstein, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HUBÁČEK, Jaroslav. Historické zajímavosti Zlatohorska. Zlaté Hory: Klub přátel Zlatých hor, 2001. 73 s.
- KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-85983-08-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edelštejn na Wikimedia Commons - Edelštejn na webu Hrady.cz
