Dominik Pecka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ThDr. h. c.
Dominik Pecka
Profesor P. Dominik Pecka na maturitním tablu gymnázia Husovice v roce 1952. Šlo o poslední rok, kdy byla jeho fotografie ještě umístěna na maturitním table – třída si to odhlasovala.
Profesor P. Dominik Pecka na maturitním tablu gymnázia Husovice v roce 1952. Šlo o poslední rok, kdy byla jeho fotografie ještě umístěna na maturitním table – třída si to odhlasovala.
Osobní údaje
Datum narození4. srpna 1895
Místo narozeníČejkovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí1. května 1981 (ve věku 85 let)
Místo úmrtíMoravec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, katolický kněz, filozof, kněz, teolog, učitel, publicista, redaktor, překladatel a středoškolský učitel
Řády a oceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 2. třídy in memoriam (1996)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dominik Pecka (4. srpna 1895, Čejkovice[1]1. května 1981, Moravec) byl český římskokatolický kněz (vysvěcený v Brně roku 1918), od roku 1926 gymnaziální profesor, autor řady studií z oblasti sociologie, antropologie a teologie. Byl také činný v oblasti krásné literatury a působil jako redaktor časopisů Úsvit a Jitro. Byl perzekvován komunistickým režimem (vězněn v letech 1954–1955 a 1959–1960).

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval nejprve na gymnáziu v Kyjově (v letech 1906–1907), poté v kněžském semináři v Brně (1907–1912). Maturoval v roce 1914 na gymnáziu na Starém Brně. Po maturitě pokračoval ve studiu v kněžském semináři v Brně. Kněžské svěcení přijal 5. července 1918. Po svěcení působil v letech 1918 až 1926 postupně jako kaplan v Tuřanech, Loděnicích a Zábrdovicích.

Na doporučení představených se rozhodl pro pedagogickou službu. V roce 1926 získal po složení předepsaných zkoušek profesorskou způsobilost pro gymnázia. Vyučoval náboženství, filosofii, němčinu a francouzštinu. Jeho působištěm bylo v letech 1926 až 1941 české gymnázium v Jihlavě. Po jeho zrušení učil na gymnáziu v Brně – Králově Poli (1941–1946) a v Brně-Husovicích (1946–1953). V letech 1949–1950 působil také jako docent sociologie na Teologickém ústavu v Brně.

V květnu 1954 byl zatčen a odsouzen na dva a půl roku odnětí svobody. Po propuštění na amnestii v květnu 1955 se vrátil do Brna, kde pak působil jako zpovědník Kongregace milosrdných sester III. řádu sv. Františka. V roce 1958 byl však znovu zatčen a pro „maření dozoru nad církvemi“ odsouzen na čtrnáct měsíců vězení. Po propuštění v únoru 1960 odešel do brněnského kapucínského kláštera.

V roce 1969 byl částečně rehabilitován; téhož roku mu Cyrilometodějská teologická fakulta udělila čestný doktorát. Poslední rok života prožil v kněžském domově v Moravci.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Oheň na zemi, 1931
  • Skryté paprsky, 1932
  • Listy otce synovi, 1932
  • Listy matky dceři, 1932
  • Tajemství života. Aforismy, 1932, 4. vyd. 1948
  • Svatí a lidé, 1933
  • Smysl života, 1936
  • Tvář člověka, 1939
  • Cesta k pravdě. Základní otázky náboženské, 1940, 3. vyd. 1969
  • Ze zápisníku starého profesora, 1940
  • Umění stárnouti za školou, 1943
  • Assunta, 1944
  • Umění žíti. Katolická mravouka, 1947
  • Škola a život, 1947
  • Moderní člověk a křesťanství, 1948
  • Člověk a dějiny, 1969
  • Člověk a technika, 1969
  • Úvod do filosofie, 1969
  • Člověk. Filosofická antropologie I–III, Řím 1970–71
  • Z deníku marnosti, 1993
  • Starý profesor se hlásí o slovo, 1995
  • Starý profesor vzpomíná, 1996
  • Moudrost pana profesora Dominika Pecky, Cesta, 2018

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 116. 
  • HUSÁK, Petr. Osobnost Dominika Pecky. Vývoj pojetí kněžství v prostředí českého katolicismu ve 20. století. Brno: CDK, 2012. ISBN 978-80-7325-276-2.
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 835–837. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 528. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 535. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]