Přeskočit na obsah

Dolný Moštenec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dolný Moštenec
Poloha
Souřadnice
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Dolný Moštenec
Dolný Moštenec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolný Moštenec je městská část města Považská Bystrica. Nachází se jižně od Považské Bystrice a severně od městské části Horný Moštenec. K městu byla přičleněna v roce 1979. K obci se váže i nedaleký Cingelov laz.

Rozloha katastrálního území Dolního Moštenca je 5 739 475 m 2. [1] Katastrální území obce hraničí s katastrem města Považská Bystrica (na severu a východě), s Horným Moštencom (na jihu), s Horným Lieskovom (na jihozápadě) a se Sverepcom (na západě).

Obec a její katastrální území leží v Podmanínské pahorkatině, v krajinném podcelku Považské podolie. Má značně odlesněný pahorkatinový povrch s plochými hřbety a bažinatými dolinami.

Dominantami území jsou vrchy Stráň (471,5 m n. m.) na jihovýchodě, Skalica (463,2 m n. m.) na jihozápadě, Žadovec (457,5 m n. m.) na východě a Prašnice na severu.

Nadmořská výška ve středu obce je 344 m n. m. [2] Osada Cingelov laz leží v západní části katastru obce.

Vesnice má výhodnou dopravní polohu, protože leží blízko nejfrekventovanějšího dopravního tahu (Bratislava-Košice), který spojuje východ a západ Slovenska. Vzdálenost od centra okresního města Považská Bystrica je 4,1 km, od krajského města Trenčín 50 km, od hlavního města Bratislava 169 km, od ostatních krajských měst: Trnava 123 km, Nitra 134 km, Žilina 36 km, Banská Bystrica 125 km, Prešov 256 km, Košice 280 km.

Nejbližší železniční stanice v Považské Bystrici se nachází 4,6 km a nejbližší letiště v Dolnom Hričově při Žilině 25 km od obce.

Do obce jezdí autobusová linka MHD 9 na trase Považská Bystrica - Dolný Moštenec - Horný Moštenec.

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Obec měla v roce 2009 741 obyvatel. [3]

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází římskokatolický Kostel sv. Gorazda, který posvětil dne 29. července 2001 nitranský sídelní biskup, otec kardinál Ján Chryzostom Korec. Autory projektu kostela jsou Ing. Arch. Eduard Kolek a Ing. Arch. Marta Koleková. Oproti kostelu najdeme kulturní dům.

O tom, že blízké okolí obce bylo osídleno již odedávna svědčí několik archeologických nálezů. Významným archeologickým nalezištěm je skalní bradlo Skalica. Podle drobných i větších střepů nalezených v těchto místech se usuzuje, že zde existovalo sídliště již v pozdní době kamenné ( eneolitu). Nacházelo se zde opevněné hradiště, resp. hrádek, který byl umístěn na skalním hřebenu, chráněný mohutným valem. Znatelné propálení násypu poukazuje na to, že sídlo zaniklo násilně. [4] Ústní tradice hovoří o osadě Kobyla, která se prý na tomto místě nacházela.

V lesíku zvaném Prieseka, nedaleko od Skalice se nachází slovanské pohřebiště (mohylník) s vícero mohylami. V této oblasti se uskutečnilo několik archeologických průzkumů. Například v dokumentu vydaném Povážským muzeem v Žilině po tom, jak se zde uskutečnily arch. průzkumy roku 1961 se píše : "V lese vašeho katastru se cca 200 metrů od útesů na Skalica nachází skupina staroslověnských hrobů, pravděpodobně z doby velkomoravské. Je to velmi vzácná památka pro objasnění dějin našeho kraje, protože pocházejí z doby, ze které se v našem kraji nedochovaly žádné knihy nebo jiné psané památky. V hrobech se nacházejí materiálně bezcenné památky (střepy hrnců, uhlíky, zrezivělé železné zlomky drobných užitkových předmětů), z nichž se ale dá určit doba vzniku hrobů. " Území obce bylo tedy osídleno slovanským etnikem už dávno před nejstarší písemnou zmínkou o obci.

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1397. [5] Byla to listina vystavena uherským králem Zikmundem Lucemburským pro Mikuláše, bratra Ctibora z Beckova. Podle ní dostal Mikuláš do držby hrad Košeca i hradní panství. Mezi lokalitami patřícími k hradu se zmiňují i oba Moštence (Dolný a Horný) jako "possessio Mosenech et alter Mosenech" (neboli doslovně držení Moštenec i druhý Moštenec).

V 15. století tedy obec patřila hradnímu panství Košeca. Později, roku 1506, se jí majiteli stali Rožonovci, kteří protizákonně obsadili hrad v Košeci. Zanedlouho se hrad dostal do rukou Petröciovcov, Dolný Moštenec však nadále zůstal v držení Rožonovců. Kolem roku 1580 se stává Dolný Moštenec zemanskou obcí. Nepatřil však k velkým obcím. Podle portálních soupisů zde například bylo roku 1598 jen 22 zemanských domů. Obyvatelstvo se živilo až do počátku 20. století převážně zemědělstvím a chovem užitkových zvířat.

Vývoj počtu obyvatel: [6]

rok 1598 1784 1828 1869 1880 1900 1921 1950 1970 2009
počet obyvatel 120 200 333 240 241 305 362 590 802 741

Názvy obce (byly často pomaďarčované): [7]

rok 1773 1786 1808 1863 - 1888 1892 - 1902 1907 - 1913 1920 po současnost
Úřední název obce Dolny Mosstenecz, Alsó-Mostenecz Alschó-Moschtenecz Dolní Moštenec, Alsó-Mosztenyecz Alsómostenec Alsómostyenec Alsóhidas dolní Moštenec

V obci se nachází obchod, pohostinství a pizzerie.

Letní turistika
Zimní turistika
  • Okolí má dostatek luk, které se v zimě dají využít zejména na běžkování.

Vesnicí protéká potok a, do kterého se vlévají potoky Niva, Dušianica a potok, který teče z oblasti Cingelová lazu. Mošteník se v Považské Bystrici vlévá do Váhu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolný Moštenec na slovenské Wikipedii.

  1. Podľa geoportal.sk Archivováno 13. 3. 2012 na Wayback Machine.
  2. Podľa letnej turistickej mapy SÚĽOVSKÉ VRCHY, ktorú vydal VKÚ Harmanec (redakčná uzávierka 1.5.1997)
  3. Podľa povazska-bystrica.sk
  4. Podľa knihy Považská Bystrica (vyšla v roku 2006, zostavovateľ Mgr. Bohuslav Kortman),strana 20
  5. Podľa knihy Považská Bystrica (vyšla v roku 2006, zostavovateľ Mgr. Bohuslav Kortman), strana 39
  6. Podľa lexikónu Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 — 1970 (vydal Federální statistický úrad, v Prahe roku 1987, 1. vydanie, 800 strán ), portálne súpisy z kroník
  7. Podľa Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV, slovniky.juls.savba.sk

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]