Diskuse s wikipedistou:Ozzy/Archiv 2010

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Něco málo ze starších věcí

I. iterace

PL: „krźownicza“ turbína —

Nowak píše, že Rjúdžó měla v každé sestavě turbín ještě jednu, označovanou jako „krźownicza“. Mělo se jednat o vysokotlakou parní turbínu, do které se vháněla pára z vysokotlaké a nízkotlaké turbíny, aby ještě v této turbíně předala zbytek energie. Nikde nemůžu najít, jak se taková turbína nazývá v češtině. Nesetkal ses s tím už?

Ehm… Věc se jeví triviální při opisu významu termínu krźownicza turbina (resp. spíše krąźownicza turbina, angl. pak cruising turbine) z polštiny. Poněkud komplikovanější (resp. nesmyslnou) se jeví z hlediska popisu Tebou uvedeného… Jsi si zcela jistý překladem z polštiny? Tj. zejména onou „cestou páry“, buď »vysokotlaká turbína => nízkotlaká turbína => vysokotlaká/krźownicza turbína« či (dokonce) »vysokotlaká a nízkotlaká turbína => vysokotlaká/krźownicza turbína«? …v případě že ano, doporučil bych, by sis onen zdroj dal na nějaký privátní index, či mezi zdroje kvůli kvalitě nepoužitelné — buď nepoužitelné zčásti, či zcela:
zdroje na indexu, problematické a zcela neakceptovatelné zdroje

Problém tkví jednak v tom, že tento „popis“ neodpovídá čemukoli, co lze nalézt v literatuře, ať „lodní“ či strojařské, a… A jednak, ehm — dost by mne zajímalo, jak autor onoho popisu, p. Nowak, by vyřešil vstup z „nízkotlaké“ turbíny do oné údajné „vysokotlaké“ (krźownicke) turbíny? Docela bych se obával toho, že z „vysokotlaké krźownicke“ turbíny by pára proudila zpětně do turbíny nízkotlaké… Ale zpět od Nowaka ku turbíně „krźowniczkej“.

Trošku zeširoka vzato… Lodní pohony založené na parní turbíně prošly během prvních 30-40 let (od Turbinie Charlese Algernona Parsonse, později sira Charlese, až řekněme k pohonu válečných lodí z přelomu 30. a 40. let) poměrně bouřlivým vývojem. Jednak bylo nutné kvůli účinnosti snížit otáčky lodní vrtule, jednak kvůli zvýšení účinnosti, a také i zmenšení rozměrů soustrojí, bylo nutné u turbín pracovat se stále vyššími teplotami a tlaky páry — a také s vyššími otáčkami. Což si vynutilo použít reduktorů, snižujících na přijatelnou míru otáčky vrtulí. Mimo to je u válečných lodí značným problémem požadovaný rozsah rychlostí — na jedné straně je požadována maximální rychlost řekněme řádově 30 uzlů a více, na straně druhé je kvůli dosahu požadována trvalá cestovní rychlost řekněme v rozmezí 10-15 uzlů (zatímco třeba u velké pasažérské lodi na transatlantických linkách stroje pracují takřka stále v oblasti blízké návrhovému režimu). Představu co to asi znamená si lze udělat z toho, že požadovaný výkon roste (zhruba) s třetí mocninou rychlosti, tedy že pro zdvojnásobení rychlosti je potřeba výkonu alespoň osminásobného: kupříkladu na japonských těžkých křižnících třídy Mogami jsou instalována soustrojí s celkovým výkonem řádu 111 800 kW (při 340 ot/min vrtulí), tak pro cestovní rychlost dávalo každé soustrojí (při 140 ot/min vrtulí) pouhých cca 2758 kW. Ovšem při částečném zatížení, daleko od návrhového režimu pro který byly optimalizovány, pracují turbíny značně nehospodárně. Pročež pro trvalý provoz při nižších — cestovních — rychlostech se nejpozději na začátku 20. let celkem běžně začínají konstruovat soustrojí, kde je krom 2-3 tělesového soustrojí („vysokotlaká“ a „nízkotlaká“, popř. „vysokotlaká“, „středotlaká“ a „nízkotlaká“ turbína, plus samozřejmě turbína vratná, pro zpětný chod) přidává turbína pro cestovní chod. Ta je v návrhu optimalizována pro „nízký“ výkon, při kterém ovšem pracuje trvale. Při cestovním chodu pak je po expanzi v turbíně pro cestovní chod pára ještě vedena do „vysokotlaké“ turbíny, odkud pak již obvyklou cestou pokračuje dál (přes „nízkotlakou“ turbínu, resp. přes turbínu „středotlakou“ a „nízkotlakou“), až do kondenzátoru.

Btw: nenapadá tě teda něco k té dodatečné vysokotlaké turbíně?

BTW — ke které přesně? Výše vidím jasný dotaz na „krźownicza“ turbína?

Mimochodem, překlady, resp. „překlady“… Tebou vytvořená „motorová“ hesla CODAG, CODLAG (plus i celý zbytek) značně trpí „doslovností“. Nelze dost dobře překládat termíny (velmi mnohé) doslova, neb to zřetelně posunuje jejich význam. Kupříkladu gas turbine je plynová turbína — ovšem třeba terminus »kombinovaný diesel a plyn — CODAG neboli Combined diesel and gas« je nutno překládat ve významu Combined diesel and gas (turbine), čili alespoň »kombinovaný (pohon) vznětovým motorem a plynovou turbínou, nikoli (!) však „…a plyn“. V opačném případě, heh… V češtině to dostává význam — proti originálu ovšem značně posunutý — zhruba v tom směru, že pohonnou hmotou spalovanou ku pohonu oné turbíny je plyn, přičemž by bylo lhostejno, zda-li jde o turbínu plynovou, nebo turbínu parní (prostě třeba mnohé „dvojslovné“ ternímy je třeba znát, nikoli překládat jako dvě samostatná slova — jako kupříkladu někdo tu u motoru Sakae svého času přeložil connecting rods jako táhla, nikoli jako ojnice; upřimně řečeno se třeba docela těším, až někdo přeloží U.S. termín gas — z gasoline, tj. benzín — jako plyn).

Nicmene vzhledem k tomu, ze vykon je velice casto "zaokrouhlen" na tisice (s)hp, prijde mi odpovidajici, uvadet prepocet v MW.

Ano — zvláště ty výkony lodních strojů, změřené při zkouškách, jsou velice kulaté, že?

Navic MW neni o nic mene pomeritelna jednotka, nez kW.

…nepochybně. Nepochybně..? Hmm, a asi proto jsou výkony leteckých motorů v článcích u letadel, stejně jako výkony motorů automobilů, tanků, etc., také uváděny v MW, a to systematicky, že? Čistě za sebe si dovolím vyjádřit názor, že jde o dodatečné zdůvodnění — prostě šablona se jen tak přebrala z en.wiki, a teprve na dotaz se vymýšlí „proč“.

Imho je na tom, kdo sablonu vyplnuje, aby tam uvedl tonaz v BRT, NRT, ci v obojim. A nazvat tu kolonku "prostornost" misto "tonaz" mi prijde divne (ano, vim, ze to jsou jednotky objemu, ale proste jsem se afaik jeste nesetkal s tim, ze by se nekde psalo o prostornosti a ne o tonazi – kdyz uz se primo nepise o vytlaku uvedenem v BRT).

Já se zase setkávám — na „papíře“ — v češtině s termínem prostornost. Jinak s termínem tonáž nikoli — zato ale ovšem, ovšem pouze v literatuře anglosaské, s termínem tonnage. Jinak, když už jde o výtlak, pak se zase setkávám s výtlakem (ang. displacement) v tunách, nikoli v BRT (to je zase jednotka pro prostornost — anglicky tonnage).

***

Výkony… V koních…

Takžeeee, znovu:

přešlo Japonsko v roce 1921 na metrický systém (což mělo i pár vedlejších efektů, ale to není podstatné). Jinak předtím používalo anglosasko-britskou. Výkon uvádím v koňských silách, neboť tak jej uvádějí i zdroje ze kterých čerpám a nechci se dopouštět dalších zbytečných zaokrouhlovacích (a jiných) chyb v převodech. Já používám jenom shp, jakožto

Nowak uvádí koňské síly KM a globalsecurity uvádí shp. Všechny zdroje se ale shodují v tom, že to bylo 65 000 jednotek, ať už jsou těma jednotkama KM, či shp. Takže bych to asi nechal na těch shp.

Ehm… Jsi schopen odůvodnit (tj. ODŮVODNIT — nikoli uvést link na „SHP“ na en.wiki, sic!) důvod proč (!) bys tam ponechal ty shp? Máš-li dva zdroje, oba uvádějí výkon 65 tisíc „jednotek“, ovšem jeden jednotku jednu, druhý jinou — velikostí odlišnou? Vcelku logicky z toho vyplývá, že jeden ze dvou údajů — bez ohledu na to, že obé je „zdrojovatelné“ — nutně musí být nepravdivý. Z čeho jsi odvodil, že použiješ (korektně?) hp, nikoli koně „metrického“ — Japonci si tedy uzákoní sice používání „metriky“, ale jednotku výkonu, jednotku odvozenou, si ponechají definovanou v britských jednotkách? A to P R O Č?

A proč zde, v této editaci — D3A

— uvádíš HP „bez přívlatků“, žádné BHP, SHP, IHP, pouze „čistá HP“..?

Motorová jednotka:
D3A1: 1x motor Micubiši Kinsei 43 s výkonem 745,7 kW (1000 hp) nebo 44 s výkonem 797,9 kW (1070 hp)

D3A2: 1x motor Micubiši Kinsei 54 o výkonu 969 kW (1300 hp)

***

Ještě několik upřesnění ke zbraním:

Tato editace: velkorážový kulomet M2 Browning

Jeho design je velice podobný těžkému{ {fakt|} } kulometu M1919 Browning, ze kterého konstrukčně vychází.

Obávám se, že i přes shrnutí editace [opravdu byl M1919 tezky kulomet?] mi uniká čeho se přesně má týkat položka »FAKT«? Můžeš to nějak zřetelně popsat?

25 mm typ 96:

25 mm L/60 Typ 96 byl japonský víceúčelový rychlopalný kanón (…)

100 mm typ 98:

100 mm L/65 Typ 98 byl japonský víceúčelový rychlopalný kanón (…)

Docela bych se obával, že jde (jak kupř. funkčním cyklem, tak i z jiných hledisek) o už principiálně zcela odlišné zbraně. Co si mám představit u těchto dvou zbraní, že značí onen identický termín „rychlopalný kanón“?

Mimochodem, je francouzský 25mm automatický kanón firmy Hotchkiss a velkorážový kulomet Hotchkiss kalibru 13,2 mm „natolik stejné“ se svými japonskými následovníky, že je vhodné z těchto vytvořit přesměrování na ony japonské zbraně?

A ještě poslední „zbrojní“ věc: 127 mm typ 88 a 89

Typ 89 používal celkem čtyři druhy munice:

• Explozivní munice typu 0 byla standardní municí pro kanóny typu 89.

Co přesně má značit terminus technicus „explozivní munice“? Obávám se, že známe munici tříštivou, trhavou, zápalnou (…), etc., etc. (viz kupř. knihy a články L. Popelínského), ale… Tzn. to explozivní že značí co vlastně?

Zdravím, --Algernon 1. 1. 2010, 22:09 (UTC)

Zdravím! Je toho poněkud hodně, tak to zkusím vzít postupně.

ad 1) turbína: Jo, mohlo mě to trknout, že to bude tato. Ohledně průchodu páry přes jednotlivé turbíny: to je můj překladatelský kopanec. Za svoji polštinu bych ruku do ohně nedával Y_Y;;;

ad 2) CODAG, etc: Ano, souhlasím. Ty překlady jsem dělal před x lety a později jsem si taky říkal, že by to chtělo nějak předělat i když jsem spíš uvažoval mít ty články přímo pod zkratkami a ne zkratky jenom jako redirect. Už jsem se k tomu ale potom nedostal (ani k dokončení překladů zbývajících kombinací).

ad 3) výkon: ok, příště budu používat kW místo MW.

ad 4) tonáž vs. prostornost: Hm, že bych už byl opravdu tak zblblej z anglických textů? tak asi jo…

ad 5) výkony v koních: Hmm… Přečetl jsem si i související diskuzi ke koňské síle a začínám mít pocit, že nejlepší bude neuvádět žádné rozměry, hmotnosti, ani výkony. Asi tam zkusím dát nějakou vysvětlující poznámku (a přepočet podle metrického koně). Ad D3A: Použil jsem jednotku uvedenou ve zdroji. Tam se používá KM, tedy koňská síla v polštině a ta má – aspoň podle článku – zkratku hp.

ad 6) kulomet M2 a M1919: Zpochybňoval jsem to, že M1919 byl _těžkým_ kulometem. Šlo o ráži .30 a ještě jsem opravdu neslyšel, že .30 je těžký kulomet.

ad 7) 25 a 100mm kanony: Hm, pravděpodobně můj přestřel. K 25mm kanónu by spíš mělo přijít „automatický“. U 100mm kanónu si nejsem jistý, zda „Spring-operated, semi-automatic rammers“ znamená, že se jednalo o poloautomatický kanón. Již dříve jsem říkal, že by se hodil někdo od dělostřelců. Ad redirecty: Na 25 mm L/60 Typ 96 žádný redirect z Hotchkisse není – jak jsi na to přišel? Od francouzského vzoru se japonský mírně lišil (i když je otázka, jestli je mít jako dva články). U 13,2mm kulomet Hotchkiss jsem udělal přesměrování já, protože kromě způsobů lafetace (což je popsáno v článku) nevím o jiných rozdílech. Pokud bys o nějakých věděl, může se to v článku uvést, ale imho je zbytečné mít dva články.

ad 8) Explozivní munice: Mea culpa. Originál byl "HE", tedy tříštivotrhavý. Btw: napadá Tě, jak přeložit „semi-armor piercing“ v případě letecké pumy? Tento termín používá Lundstrom v souvislosti s japonskými pumami.

Uff, vyčerpávající, ale přesto díky za připomínky ^_^ --Ozzy 2. 1. 2010, 15:57 (UTC)

II. iterace

Zdravím,
…vy-co, — vyčerpávající? Neboj, a bude hůř.

ad bod 1.) …vyřešeno? (Pokud kupř. nedojde, resp. až do doby než nedojde, na některá zajímavá schémata, třeba turbíny parní „z dob před použitelnými ozubenými soukolími“, či zajímavé schéma použité tuším na japonské Akagi.)

Body 2., 3., 4.) …zřejmě taktéž. („Dvojka“ — možná by se někdy vyplatilo to důkladně přepsat… Někdy.)

Ad bod 5: ? (» že nejlepší bude neuvádět žádné rozměry, hmotnosti, ani výkony.«) Ale ano, „rozměr“ (jednotky) ano — kůň, v závorce převedeno na kW (řekněme že asi by bylo optimální jako první upřednostňovat původní údaj, tj. „z dob předkilowattových upřednostňovat rozměr v koních“, a jen pro orientaci uvést i přepočet na kW — ať se vlk nažere a je učiněno zadost zákonným jednotkám). Jinak, ehm, rozměry… Obávám se (listoval jsem — prozatím jen přes Westland Wapiti a Gloster Gambet. Wapiti a TTD — co originální /EN/ údaje skutečně přepočítat, nikoli opsat z enwiki? É… A kde jsi nabyl toho dojmu, že nosná plocha z jakýchsi internetových stránek je údajem věrohodným — na rozdíl od TTD z „Masona“? /„Mason“ — Francis Kenneth Mason, jeden z nejlepších anglicky píšících autorů./) Jinak, jsi si jistý tím, že přesměrování z Gloster Gambet je na místě — popř. jsi si jistý daty (tj. zejména těmi technickými), pro typ Nakajima A1N? (V případě že by tato byla korektní, bylo by zcela na místě pro významně odlišný Gambet vytvořit samostatné heslo.) É, mimochodem, v A1N — ty „reference“… Sám sis, tj. Ty osobně, ty data v uvedených pramenech ověřil? (Tedy — ne že bych tomu moc věřil… Vzhledem ke shodě v prvním /min. 1a, 1b/ i druhém /1a/ bodě. V opačném případě by ovšem asi bylo korektní jen [!] uvést zdroj, tj. enwiki příslušné verze textu.)
Vlastně nikoli, nelze to u bodu číslo 5 vše považovat za jasné: »Tam se používá KM, tedy koňská síla v polštině a ta má – aspoň podle článku – zkratku hp.« Ehm… Bylo by lze ještě jednou? Pro mne asi v nerozvitých větách, krátce, úsečně, stručně…
…vida, až doposud jsem žil v přesvědčení, že polský „kůň“ (KM) má zkratku KM, nikoli že by „hp“ — a ten polský KM že je stejně jako „náš“, francouzký, italský, ruský (etc.) přibližně roven 0,7355 kW… Asi takto: Poláci používají (stejně i jako my, a vyjma Británie vlastně celá Evropa, a podstatné části světa) „metriku“… Tj. koně — definovaného jako 75 kg*.m/sec (kg* jest dobové označení „silového kilogramu“, později označovaného jako kp), je-liž pravda? (A je lhostejné, nazývají-li to Poláci KM, Rusové v azbuce … či Němci jako PS.) Překládáme — pře-klá-dá-me (alespoň co se pamatuju ze školy, nepřekládají se jen jména — tj. třeba stejně jako Johnnie Walker nepřekládáme jako „Jeník Chodec“, či nepřekládáme jména lodí, třeba Illustrious nebo Wasp). Ale jednotky — byť (…) výkonu? Tedy, ehm, dle zdroje budeš třeba rozměr v milimetrech (kupř. ráže 20mm kanónu Hispano), opsáno z anglicky psané publikace, psát jako m/m, či milimetres, nikoli mm (též milimetrů), eh?

Ad bod šestý a kulomet M1919: A co jsi tedy slyšel že je M1919? Popř. co si myslíš, že lehký/těžký kulomet je? Jak to jen říci… Už v době, kdy jsi vkládal onu šablonu, bylo lze se „doklikat“ přímo z textu M2 do textu „kulomet“ (kliknutím na link „těžký kulomet“, již tehdy umístěno v tom vpravo umístěném „popiskovém chlívečku“). A i ten, kupodivu (!), obsahuje řekněme sice snad ne zcela přesnou, nicméně alespoň vyhovující definici. A, eh… Kulomet M1919, s pásovým zásobováním municí (kupodivu ovšem pásem nikoli plátěným, nýbrže kovovým, který se po vytažení náboje rozpadá na jednotlivé články) a lafetací na trojnožce — byť „jen“ na náboj puškový — je zcela jasně kulometem těžkým (což platí jak pro nejrozšířenější verzi kulometu, M1914A4, tak i pro pozdější konstrukce na puškový náboj, určené pro výzbroj letadel /ovšem neplatí, že by šlo o nějaké další varianty M1919, jak je v částech „další ráže“ a „verze používané letectvem“ uváděno/, ať v americké ráži 30-06, či v britské .303" — vlastně až na nepříliš zdařilý a nepříliš rozšířený pokus o postavení „lehké varianty“ M1919A6). Fakticky lehký/těžký není označení ráže (a pro označení kulometů s kalibrem „větším než je náboj puškový“ se používá spíše termínu kulomet velkorážný), nýbrže fakticky jde o vztah převážně k hmotnosti (a tím i ovladatelnosti) zbraně. S kulometem na trojnožce (trojnohá lafeta bývá i násobně těžší než samotná zbraň), pásovým zásobováním — a popřípadě i těžkou, vodou chlazenou hlavní jen těžko budou vojáci postupovat vpřed, coby s doprovodnou zbraní. Mimochodem, velkorážný kulomet M2 — letecký kulomet je (opět) samostatnou konstrukcí… Používá sice stejný náboj, a ve verzi M2 i stejný funkční princip, ale tím veškerá podobnost končí (jen na okraj řečeno, letecký „půlcoul“ M2 má kadenci 750 výstřelů za minutu; až poválečný letecký „půlcoul“ M3 s kadencí 1200 výstřelů za minutu pak je konstrukcí už skutečně dalece odlišnou).

Bod sedmý:
»K 25mm kanónu by spíš mělo přijít „automatický“.« Vcelku nepochybně a bezesporu — zbraň plně automatická (samočinná), střílející dávkou.
»Co si mám představit u těchto dvou zbraní, že značí onen identický termín „rychlopalný kanón“?« (…) »U 100mm kanónu si nejsem jistý, zda „Spring-operated, semi-automatic rammers“ znamená, že se jednalo o poloautomatický kanón.« Dotaz byl nikoli na „poloautomatický“ (ostatně je otázkou, zda-li je „znakem poloautomatiky“ pružinová mechanika natahovaná během zákluzu, pouze následně zasouvající náboj do nábojové komory), ale na „rychlopalný“ (a to zvlášť s důrazem na to, že jednou tento termín byl použit u 100mm kanónu, zatímco podruhé u automatické zbraně střílející dávkou). Jinak pokud jde o „rychlpalnost“ japonského 100mm kanónu — konstrukce někde z roku 1938. Škodovka po válce použila pro program R9 (úprava německého PL kanónu ráže 88 mm vz. 41, vybaveného nabíjecím zařízením, automatickým nastavováním časovaného zapalovače a podávacím stolem na 5 nábojů) stejného principu, jako u 105mm PL kanónu M. V této podobě německý vz. 41 dosahoval rychlosti střelby 30 výstřelů za minutu. (A ryze poválečná škodovácká konstrukce 100mm PL kanónu R11 dosáhla rychlosti střelby 35 výstřelů v minutě.) Ovšem… Zmíněný škodovácký PL kanón „M“ ráže 105 mm navazoval na předválečnou konstrukci dvojúčelového lodního kanónu téže ráže. Když si vezmeme jen škodovácké konstrukce lodních děl z 30. let (začasté i vyráběné na export, kupř. pro Jugoslávii), tak existovaly dva 120mm kanóny (z roku 1936 a 1937, s délkou hlavně 46, resp. 50 ráží, přičemž první byl navrhován v různých koncepcích — mj. jak pro jednotné tak i dělené střelivo, s různě automatizovaným nabíjením — od roku 1932), zprvu s pružinovými mechanismy, využívajícími k činnosti energie zákluzu. Ovšem již předválečné lodní provedení výše zmíněného 105mm kanónu „M“, vybavené nabíjecí automatikou s hydropneumatickým mechanismem vlastní konstrukce (díky tzv. hydropneumatickému jímači akumuloval energii zpětného rázu, která byla využita pro pohon nabíjecího zařízení), dosahoval rychosti střelby 50 ran za minutu. (Jen pro srovnání — Karlický uvádí pro německý 10,5 cm PL kanón vz. 39, „pozemní“, rychlost střelby 10-15 výstřelů za minutu. A ještě krátce před válkou opět plzenská Škodovka zkonstruovala nabíjecí zařízení pro 150mm lodní kanón, tj. pro zbraň s dělenou municí, s rychlostí střelby 10 výstřelů v minutě.) Asi zákonitě se pak nabízí otázka, nakolik „rychlopalná“ vlastně je japonská konstrukce 100mm kanónu — ve srovnání se starší konstrukcí ráže 105 mm plzeňské Škodovky. Popř. jak vlastně definovat či rozlišovat dělo rychlopalné (přičemž samozřejmě musí být bráno v potaz třeba i to, zda-li jde o lodní dělo, umožňující svojí „statičností“ značné využití různé možnosti automatizace jak v nabíjení, tak i v přísunu střeliva, či třeba mobilní PL dělo — omezené kupř. už jen tím, že většina činnosti bude záviset na ruční obsluze děla, které navíc bude muset být schopno přesunu).
Ad redirekty — 25mm bude můj kopanec — nicméně mám za to, že ještě někde nějaký podobný lítá, nepůjde jen o ten kulomet Hotchkiss ráže 13,2 mm. A ad kulomet Hotchkiss…
»U 13,2mm kulomet Hotchkiss jsem udělal přesměrování já, protože kromě způsobů lafetace (což je popsáno v článku) nevím o jiných rozdílech.« (…) »ale imho je zbytečné mít dva články.« É… Tj. jde o natolik identické zbraně, že mají „prakticky shodné“ parametry, vzájemně zaměnitelné díly a používají vzájemně zaměnitelnou munici? (Mimochodem… „Tvé“ prameny uvádějí pro fr. zbraň, tj. zbraň samotnou, významně odlišnou hmotnost — ač v textu zde není zmíněna: cca 30 kg, což je oproti cca 42 kg zbraně japonské jen cca 72% u vzoru.) Tady něco nehraje..? Mimochodem, za další je u japonské verze uváděno (vyjma náboje s průbojnou střelou) použití munice s výrazně lehčími střelami (a také je u japonské verze udávána menší hmotnost kompletního náboje, v rozmezí 113-119 gramů — a vyšší není udávána ani pro náboj průbojný). Zatímco u zbraně japonské jsou navíc uváděny vyšší úsťové rychlosti (nutno podotknout, že naopak pro japonský průbojný náboj je uváděna laborace střely těžší než u laborací fr.). Mimochodem… Náboj je sice značen 13,2×99 Hotchkiss, ovšem toto (tj. 99 mm) je vztaženo k délce nábojnice (viz normy C.I.P.), nikoli k délce celého (tj. včetně střely — z nábojnice samozřejmě vyčnívající) náboje. Tj. náboj se značí 13,2×99 Hotchkiss, ale 99 mm je délka nábojnice — a i „tvůj“ webový zdroj uvádí (cca) délku kompletního „japonského“ náboje 134-137 mm (položka „Complete Round“).

Ad bod osmý… Hmm, tříštivotrhavý? Ostatně za zamyšlení evidentně stojí i „zdroj“. HE značí trhavý. Pro tříštivý (spíše tříštivý — neb cíl bude ničen účinkem střepin) se ovšem spíše používá FRAG, od slova fragmentation. Ad »Btw: napadá Tě, jak přeložit „semi-armor piercing“ v případě letecké pumy? Tento termín používá Lundstrom v souvislosti s japonskými pumami.« On se termín SAP používá i jinde, nejen pokud jde o (některé) japonské pumy. Překlad je jasný — puma průrazná. Sice jsem se už (semi-česky) setkal s „překladem“ poloprůrazná… (Puma, hlavice rakety, granát leteckého 20mm kanónu.) Nicméně tento novotvar fakticky nic neznačí. Každopádně jde o průraznou pumu, byť vedle termínu semi armour piercing se lze setkat i s termínem armour piercing. (Pravda, na základě dřívějšího seznámení se s materiály k britským leteckým pumám mám jistou vlastní teorii ohledně toho, kdy je puma označována jako AP a kdy jako SAP, nicméně vzhledem k tomu, že jde o „vlastní výzkum“, nečiní mi nejmenší problémy ponechat si tyto závěry pouze pro sebe, nikoli pro wiki.) :D Fakticky ovšem v případě AP i SAP jde o „silnostěnnou“ průraznou pumu, a s trhavou náplní v obou případech — ale ovšem česká terminologie tyto dva termíny nerozlišuje, prostě jde o průrazné (popř. protipancéřové) pumy, o nic více; každopádně bych se rozhodně jako čert kříži vyhýbal vytváření či přebírání různých novotvarů, jako je ten výše zmíněný „poloprůrazná puma“.

Ještě na závěr taková jedna (tj. další) série terminologická:

Ad „světlice“ (jap. 127 mm kanón): světlicí se rozumí osvětlovací či signální munice vystřelovaná buď ze signální pistole (běžně ráže kolem 26,5 mm), popř. jde o jednorázové odpalovací zařízení, na způsob ohňostrojové rakety (ve vojenství ap. používaná spíše dříve, později se začala běžně a široce používat signální pistole). Jinak pro „zařízení“ vystřelované z dělové hlavně se používá termín osvětlovací granát (odpovídá tomu jak odlišnost konstrukčního provedení granátu ve srovnání se světlicí — první z nich mj. musí vydržet enormní zrychlení během pohybu v hlavni —, tak i vzájemná nesouměřitelnost jak po stránce hmotnosti, tak i svítivého výkonu obou).

Ad „projektil“: střela (náboje pro ruční či automatické zbraně), granát pak pro zbraně dělostřelecké.

Ad (gyroskopický) stabilizátor Sperry: »U dna lodě byl umístěn stabilizátor typu Sperry.«
1.) Bylo by zcela na místě napsat „gyroskopický stabilizátor Sperry“.
2.) Je na místě vkládat za slovo „stabilizátor“ link na heslo „gyroskop“? Resp. co se čtenář (nebohý čtenář) na tomto prolinkování dozví — a to zejména o stabilizaci plavidel setrvačníkem? (Tj. zda-li by nebylo na místě buď „link:gyroskop“ smazat, resp. vložit link na „gyroskopický stabilizátor“, byť zatím neexistující — můžeš si to dát pak za úkol, navštívit nejbližší slušnější technickou knihovnu a následně zamodřit tento link, bude to dozajista velice záslužný čin, jeden z největších na poli zprostředkování poznávání techniky masám v dosavadních dějinách cs.wiki). Neb se obávám, že z velice stručného hesla se čtenář dozví houby — leda tak (i to ovšem tak nanejvýš z ilustračního obrázku) o té vlastnosti setrvačníku uloženého v kardanově závěsu, že totiž je schopen zachovávat rotační osu ve stále stejném směru, bez ohledu na pohyb „vnějšku“, mimo závěs. Má ovšem toto jakoukoli souvislost s gyroskopickými stabilizátory? Nemá.

Ad „vodoryska“ — úprava textu »Rjúdžó« z 13. 2. 2009, 10:25 (tady):
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rj%C3%BAd%C5%BE%C3%B3_(1931)&diff=next&oldid=3618516
(…) a popiska (teď) druhé fotky shora „Rjúdžó těsně po dokončení a zařazení do služby. Všimněte si celkové mohutnosti nástavby v kontrastu se šířkou trupu na vodorysce.“ …mimochodem, „typograficky“ správně se fotky popisují kursivou — a za textem se nedělá tečka): Vodoryska a čára ponoru nejsou (!) synonyma, tj. délka lodi sice je udávána na VODORYSCE (vedle dalších délkových údajů — celkové délky, délky mezi svislicemi), ovšem (viz popiska fotky) zde nejde o vodorysku, ale o ČÁRU PONORU.

Zdar, měj se --Algernon 18. 1. 2010, 00:35 (UTC)

Zdravím!

ad 1) tak do tohoto minového pole se (aspoň zatím) pouštět nehodlám. Schéma Akagi jsem snad ještě nikde neviděl, či mu nevěnoval patřičnou pozornost. Btw: nechce se ti napsat nějaký článek jako třeba „Historie vývoje lodních pohonů“? Koukal jsem se, žes Nadkachnovi navrhoval sepsání nějakého výkladu terminologie na stránkách portálu loďstvo. S tím jenom souhlasím.

ad 5a) Ke Gloster Gambet jsem nikde nic dalšího nenašel (přiznám se, že ani moc nehledal, spokojil jsem se s tvrzením, že to byl prototyp, podle kterého své A1N postavili Japonci). Pokud je opravdu tak odlišný, stačí redirect předělat na příslušný článek (na což si ale netroufám a nemám čas) a nebo lze prostě tento redirect smazat. Jinak pokud si vzpomínám, tak údaje přepočítávám, ale buďto jsem někde mohl zapomenout, nebo u přepočtu metrického koně na kW taky může být v tom, že google kalkulačka (kterou jsem k tomu dříve používal) pracuje s imperiálním koněm. Masona doma nemám, ani nevím, co je zač a proto jsem upřednostnil údaj ze stránek, které aspoň vidím, než údaj z en-wikipedie, že Mason o tom píše to a to… Data u A1N jsem osobně neověřoval, převzal jsem je z en wikipedie, což se dá zjistit porovnáním s příslušnou verzí uvedenou v externích odkazech jako "V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nakajima A1N na anglické Wikipedii.". Když už jsme u zdrojů: všiml jsem si, jak ses chopil mnou založeného Hudsona. Ale chtělo by to ještě doplnit zdroje, reference a taky trošku wikifikovat (s tím posledním mohu pomoci). ^_^

ad 5b) a zase ty koně… Bylo tím myšleno, že polský metrický kůň (se zkratkou KM) je shodný s českým metrickým koněm, který má – aspoň dle článku na české wikipedii – zkratku hp. V článku se uvádí, že „V češtině se používala (tedy již nepoužívá - by ozzy) také česká zkratka k (kůň), někdy nesprávně i ks (koňská síla).“ Jediné co mě k tomu napadá, je nepoužívat tedy zkratku hp (i když je údajně správně), ale rozepisovat (i s doplněním „metrický“?).

ad 6) Ok, díky za objasnění. Požadavek na zdroj jsem odstranil.

ad 7) 25 a 100mm kanony jsem teda upravil. Ad 13,2mm: Aha, tak to jsem přehlídl. Teď je otázka, jestli to teda rozdělit na dva články, nebo jenom doplnit infobox. Ososbně bych spíš preferoval jenom doplnění infoboxu. Nic jiného totiž k těm rozdílům nemám. Víme tedy, že se lišili hmostnosti, ale čím a proč to bylo způsobeno se v mnou odkazovaných článcích neříká.

ad 8) Ok, opravil jsem na trhavý. Ten překlad SAP se mi bude hodit, až se dostanu k předělání konce Hornetu. Díky ^_^

ad 9) svetlice a projektil: opraveno

ad 10) gyroskopický stabilizátor a vodoryska: ok, předělám, až se budu v Rjúdžó zase hrabat (plánuji ještě něco doplnit k ubytování posádky). Co se týká typografie u popisek: italiku by asi bylo lepší řešit nějakou systémovou úpravou, než pak v každém článku zvlášť. Takže do tohoto bych se zatím nepouštěl, když to prakticky nikde na wikipedii není. O tečce na konci vím. Když je popiskou jedna věta, tak jí nepíši, ale když je to několik vět, přijde mi divné nechat tu poslední bez tečky. A co se týká článku o gyroskopickém stabilizátoru: na to si netroufám. Ani nevím, nastudováním které literatury bych měl začít.

Díky za připomínky a zatím… --Ozzy 19. 1. 2010, 21:28 (UTC)

III. iterace

Jak to jen říci… Třetí pokus? Dva rozepsané texty mi „vysublimovaly“, tři hodiny v ***. Takže ještě jeden pokus:

Ad 1) »tak do tohoto minového pole se (aspoň zatím) pouštět nehodlám. Schéma Akagi jsem snad ještě nikde neviděl, či mu nevěnoval patřičnou pozornost.« No jo, ale psát o technice — či o věcech s technikou byť i jen spojených — bez alespoň nějaké povědomosti o? Dříve či později „do toho stejně budeš muset šlápnout“ (ať tím „cosi“ je cokoli). »Btw: nechce se ti napsat nějaký článek jako třeba „Historie vývoje lodních pohonů“?« Jak to jen (ve stručnosti — právě tady jsem přišel o rozepsaných „iks“ řádků) říci? Problematika vývoje lodních pohonů je natolik obsáhlá, že to je téma na několik knih. Minimálně na jednu by vyšlo už jen věnovat se pouhým samotným parním turbínám jen od „Turbinie“ řekněme do roku 1920 — ne déle. (To „už“ vykrystalizovalo schéma uspořádání, běžné po několik dalších desítek let — jak jsem se už někde zmínil, mezi prvními „velkými“ loděmi s reduktorovými parními turbínami byl HMS Hood. A ano, ten skutečně nebyl první, prvenství v tomto uspořádání měla HMS Courageous.) A to jsme se nevěnovali vývoji pozdějšímu v turbínách, pístovým parním strojům, vznětovým motorům… (Výboj parních strojů — řekněme od … přes vícenásobnou expanzi, kondenzaci, použití ventilových rozvodů místo rozvodů šoupátkových… Kupř. ve své době byla taková kombinace pístového stroje s trojnásobnou expanzí, za kterým byla kondenzační turbína na výfukovou páru, v provozu významně hospodárnější (natolik významně, že rozdíl v nákladech na palivo — při tehdejších cenách za palivo — stála za vyšší investici při pořizování) než kondenzační stroj s čtyřnásobnou expanzí — ale taky hospodárnější než kterákoli tehdejší parní turbína. A právě tohle schéma uspořádání pohonu bylo použito na RMS Titanic. A jen tak na okraj řečeno, podle údajů Lloyda ještě v roce 1981 bylo po světě v civilním provozu 82 námořních plavidel, které měly pohon právě kombinací pístový stroj/kondenzační turbína na výfukovou páru.) A motory vznětové? Od dánské M/S Selandia, řekněme alespoň po dvoudobé dvojčinné vznětové motory (po osmi!) na kapesních bitevních lodích? Hmm, fakt si myslíš, že to je téma na článek? :D Jinak asi tak — když už píšu, tak spíš jinam (nějak nemám ani třeba problém „udat“ práci pro vytištění, čili proč sem, a navíc wiki není „můj“ či mne oslovující projekt — textů podřadných a ještě horších sem přibývá rychleji, než textů alespoň nikoli nesmyslných, čili osobně wiki považuji za „mrtvolu“), a sem píšu řekněme namátkově (vyjma posledního týdne spíš tak jednou za týden až jednou za měsíc), řekněme když něco zde shledám natolik zoufalým…
»Koukal jsem se, žes Nadkachnovi navrhoval sepsání nějakého výkladu terminologie na stránkách portálu loďstvo. S tím jenom souhlasím.« Takhle — předpokládal jsem (a doufal bych že jsem to i tak napsal) že si příslušnou literaturu projdete vy, pánové (už jen proto, ať si ujednotíte terminologii). Což alespoň aby sis prošel starší poznámky, tuším že k USS Enterprise, kde tuším jsou „délka na vodorysce, mezi svislicemi“ (a občas tuším i s příslušnými ekvivalenty v angličtině a němčině) a připíchl to „někde“ na „lodní portál“? (Co já vím kam — zda-li udělat nějakou „diskusi (2)“ nebo „terminologický slovníček“.) Popř. bys k tomu mohl i z diskuse vytáhnout poznámku „Curtisova turbína, nikoli Curtissova“, a z Grafa Spee vytáhnout „mechanické spojení mezi hnacím strojem a lodní vrtulí se nazývá hřídelové vedení“ (poměrně nedávno se tuším právě po tomhle termínu sháněl někdo u nějakého článku o nové civilní námořní lodi — aha tady MS Deutschland (1998), aneb terminus technicus „vlnovod“). Třeba tam poté — co už někde bude „slovníček“ viset — snad i sem-tam opravdu občas něco připíšu.

Ad 5A) »spokojil jsem se s tvrzením, že to byl prototyp, podle kterého své A1N postavili Japonci« No jo, ano, Japonci jej podle něj stavěli — jenomže to ještě neznamená (i když další věcí je, nakolik jsou spolehlivé data k A1N) že TTD, etc., budou totožná. Kupříkladu si vezmi francouzský předválečný bombardér Bloch MB-200, a jeho licenci stavěnou u nás. U naší licenční verze jsou tedy technická data skutečně výrazně odlišná od vzoru.
»Jinak pokud si vzpomínám, tak údaje přepočítávám« No jo, ale u toho nešťastného Westlandu Wapiti to je zřetelně opsané, nikoli přepočítané — stačí se podívat na nosnou plochu (enwiki aneb Mason: 488 sq.ft. — čili cca 45,337 m² — plus enwiki metrika 45 m², vs. cswiki 45 m²), a totéž i u Lockheedu Hudson (hmotnosti: 12,000/18,500 lb lb, 5400/8390 kg). Právě ale v TTD bývají značné „mezery“ mezi skutečnou hodnotou, a „plusmínusautobus“ přepočtem do „metriky“ na enwiki. To mi tedy vysvětli. (Jen tak na okraj řečeno, proč TTD mícháš ze dvou zdrojů, třeba opět Wapiti — Mason a nějaké internetové stránky? V čem, či na základě čeho, Ti tedy Mason — resp. jeho citace na enwiki — přijde „pro něco“ z TTD coby nevěrohodný zdroj, zatímco web historyofwar.org ano?)
»Když už jsme u zdrojů: všiml jsem si, jak ses chopil mnou založeného Hudsona. Ale chtělo by to ještě doplnit zdroje, reference a taky trošku wikifikovat« Chopil… Spíš se mne jímá zděšení — a to i v tuhle chvíli (ze strany druhé — dělat sem, pro wiki, nějaký detailní přehled výroby a dodávek /nebo dokonce „kontradodávek“ čili seznam co Američani po Pearl Harboru v měsících následujících zase zabavili pro vlastní potřebu — načež Britové výrazně doplatili třeba i u dodávek Mustangů a Liberatorů/, verzí a jejich dodávek v přímých nákupech a podle zákona o půjčce a pronájmu, popisu různých verzí, nějaké detailní služby … toho jsem fakt dalek, tolik volného času zase nemám). No vzhledem k tomu, že toho tam chybí — mne nějaký seznam použité literatury bude trápit teprve nakonec, až budu mazat úvodní šablonu… :D Linky na ostatní texty tam už vesměs jsou (třeba jsem uvažoval o Ventuře ještě dole, u VB-125, jenomže link směřující tamtéž už je nahoře — zase ať ten text není strakatej jako sedmibarevnej kocour, že). Jinak, ehm, „reference“… Zásadně vkládám data ověřená a lety prověřená, nikdy žádné takzvané „převratné novinky“ či věci sporné až nedoložitelné/neuvěřitelné, které by popíraly věci zveřejněné dříve… A vlastní výzkum primárních zdrojů (zejm. archiválií), na které by bylo potřeba vkládat reference, za účelem „wikipsaní“ neprovádím. Čili, projdu-li si text příslušného doporučení, plně vystačím s uvedením použité literatury. Jinak, když už, a vkládal bych něco natolik zásadního a zároveň neznámého, pak bych považoval za vhodné text přímo citovat, nikoli vložení nějakého odkazu „kde-že-to-snad-možná-je“. Jenomže tuto potřebu jsem poprvé (a zároveň dozajista naposledy) měl pouze v tomto případě, že jsem měl text usvědčující dnešní „irvingomilce“ z vědomé lži (neb sám Irving — byť možná „ve slabé chvilce“ — před dávnými lety veřejně přiznal, že jím uváděná čísla ohledně počtu mrtvých v Drážďanech nejsou věrohodná), viz citace z The Hardest Victory:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bombardov%C3%A1n%C3%AD_Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fan&oldid=3804049
Ad 5B) »V článku se uvádí, že „V češtině se používala (tedy již nepoužívá - by ozzy) také česká zkratka k (kůň), někdy nesprávně i ks (koňská síla).“ Jediné co mě k tomu napadá, je nepoužívat tedy zkratku hp (i když je údajně správně), ale rozepisovat (i s doplněním „metrický“?)«

Kristovanoho!

1.) Tím, ech, „rozepisovat i s doplněním metrický“ — to jako že bys to psal »horse power — metrický«, é?
2.) Výše jsem tuším psal, že text u hesla kulomet (resp. ono vysvětlení co je kulomet těžký) je (kupodivu) i ve wikipodobě vcelku přijatelné. Zřetelně to neplatí u hesla kůň/koňská síla /druhá podoba je — česky — nesprávná/…
Jak to jen… Není důvodu u koně nepoužívat zkratku k. Resp. jen asi wikipedisté ví, proč pro jednotku výkonu kůň použít („nesouvislou“) zkratku hp či ps (až dosud jsem měl za to, že zkratka nějak zkráceně vyjadřuje původní text, čili že je v návaznoti na něj … jako třeba P.S. je od „Post Scriptum“, etc. je od „et cetera“, aj. je od „a jiné“, atd. od „a tak dále“). Sic! (Jen na okraj poznamenám, že nic nekodifikuje zkratku jednotky již nezákonné — tj. nic, snad vyjma wikipedistů, „nezměnilo“ zkratku pro koně z k na hp a ani na ps. Prostě jednotky zákonné, tj. soustavu S.I., včetně označení jednotek a jejich zkratek, kodifikuje příslušný zákon — jednotky již minulé již definovány byly — v minulosti. Nic ovšem nemění „minulé“ definice, způsoby jejich označování ani nic jiného jednotek již minulých — tím méně česká wikipedie.)

To co neplatí, to není ona zkratka, nýbrže sama jednotka… Která je — od přijetí soustavy S.I. — jednotkou tzv. nezákonnou (tj. neměla by se již nadále používat — a to zejména tam, kam patří, tedy třeba v technice, neb by se „ponovu“ — už tedy někde třicet let — měly výkony udávat ve wattech a jejich násobcích, popř. desetinných zlomcích). Byť je ovšem otázkou, zda-li není na místě používat tyto původní údaje vyjádřené v původních jednotkách třeba právě v textech, zabývajících se různou technikou historickou (a pro ty, pro které už kůň není jednotkou tak říkajíc vžitou, tyto pak dodatečně přepočítat na kW aj.).
Čili: v češtině je (vcelku logicky) zkratkou pro koně stále ono písmeno „ká“. Pouze pro odlišení tam, kde byly používány jednotky odlišné (a kde by při „překladu“ došlo k posunutí významu, popřípadě i ke zkreslení informace o výkonu — to kdybychom údaj udaný v „anglosaské“ hp omylem přepočítali koeficientem platným pro jednotku metrickou) je na místě tuto odlišit. Je otázkou, zda-li prostě a jednoduše tuto značit hp, či třeba psát k^{(anglosaský)} (také bychom do toho indexu mohli dát ^anglo-saxon, či ^an.-sax., že) mně osobně přijde logické (a kde to jde, tam to prosazuji) prostě pro hp používat zkratku hp, a kde používali jednotky „metrické“ (čili definovanou jako 75 kg*.m/sec) všude značit č-e-s-k-y písmenem k.

Ad 6, 7… Že bych něco přidal o weekendu? Třeba k debatě „rychlopalný“, či „co by to mohlo-být/mělo/mělo-nárok-na-označení rychlopalný“? (I když — kdoví jestli to má cenu.) :D

Ad 8) Máš tam i něco konkrétního? Třeba hmotnosti, rozměry (…), či cokoli k oné SAP?

Ad 10) První dvě věci (text v R-) Ti asi vbrzku umažu/přepíšu (skutečně mi termín stabilizátor bez onoho gyroskopický vadí). Ehm, kursiva — a „italiku by asi bylo lepší řešit nějakou systémovou úpravou“… Nevím jak Tobě, ale třeba (stále ještě) mi v některých heslech (třeba v MiG-17) „lezou“ ty příčné čáry z „první úrovně nadpisu“ do fotek či rámečků infoboxů. Již před lety (hádám tak dva roky nazpátek) mi kdosi psal, že se o tom ví — a „že se na to pracuje“… Výsledek — dnes? Stále tam tu čáru přes mám… :DD I proto se snažím vyhýbat se použití oné „první úrovně nadpisu“ — čára kupř. přes fotku mi vysloveně vadí, ostatně i ta čára přes šířku stránky u „první úrovně“ je pěkně hnusná. Ostatně —systémová úprava. Co když budeš chtít něco v textu popisky zvýraznit? Pro vyznačování se u normálního písma používá („typograficky“ správně) kursiva — nikoli písmo tučné. A v italice se zase k vyznačování používá normálního řezu písma. Ne že bych se spoléhal, že by to (i kdyby motyka spustila a něco se stalo) potom bylo „systémově“ vyřešeno správně, a v italice mi to zvýraznění řez písma zase „překlopilo“ na normální…

Ad gyroskopický stabilizátor — no viz začátek… :DD Když už ses dal do psaní o technice, či o věcech s technikou nerozlučně spojených, pak se tuž. Mimochodem, fyzweb snad stále ještě funguje, ne? A neporadili-li by ti tam, pak malá nápověda. Tedy nevím jak dnes (co potřebuju ze strojařiny, to vesměs mám už řadu let v domácí knihovničce), ale výborná byla literatura kterou v SNTL vydávala Česká matice technická (řada Technický průvodce). Prostě zkus knihovnu nebo antikvariát, a „něco o strojařské fyzice“, resp. mechanice. Třeba sehnal-li bys Mechaniku z SNTL, pak II. díl — dynamika (seženeš-li tu, pak hledej část speciální partie dynamiky tuhého tělesa a jeho soustav, a tam pak teorii gyroskopů a následující části).

Zdravím, --Algernon 22. 1. 2010, 01:26 (UTC)

Ahoj! Omlouvám se, že tentokrát přichází reakce až tak pozdě, ale nějak nemám poslední dobou na Wikipedii náladu (uvidí se, jestli je to jen přechodné).

ad 1) Jo, chápu, že se ti do toho nechce. Tak třeba časem něco takto povytaháme z různých diskusí.

ad 5A) redirect Gloster Gambet jsem tedy navrhl na smazání. Teď ještě jestli se najde někdo, kdo vytvoří článek… Ad přepočty jednotek: tak to mi opravdu ujelo. Míchání zdrojů: již jsem psal, že Masona jsem neznal, takže jsem ani nemohl hodnotit jeho důvěryhodnost vzhledem k historyofwar.org. Ale jinak uvádění zdrojů: ona fakta znáš ty, znám je já (víceméně), ale neznalý čtenář v tom bude vidět jenom delší text napsaný nějakým anonymem, neboť sice jseš v editacích uveden jako autor textu, ale přiznejme si, že nick Algernon je dosti anonymní (to by bylo i jméno Jan Novák, ale to je vedlejší).

ad 5B) nemusíš za vším hledat nejhorší možnou variantu. Myslel jsem rozepsat jako „koňská síla“,a le nakonec jsem dal jenom ono „k“.

ad 8) SAP: Lundstrom to rozepisuje jenom minimálně. HE pumy popisuje jako „the 242-kilogram high-explosive "land bomb"“, zatímco ona SAP je „250-kilogram "ordinary" bomb (semi-armor-piercing)“

ad 10) gyroskopiský stabilizátor jsem doplnil, tak snad mazání nebude nutné ^_^ Jinak mě se třebas MiG-17 zobrazuje korektně. Kdysi se mi to taky stávalo, ale to je záležitost prohlížeče (a jeho verze), jak si poradí s kódem stránky a už jsem se s tím dlouho nesetkal. Jinak jsem se na onu italiku u obrázků ptal několika lidí, co se typografií zabývají a víceméně se všichni shodli na tom, že jestliže popiska je oddělena od okolního textu (což tady je rámečkem a navíc menším písmem), tak je italika zbytečná, naopak snižuje čitelnost.

Onu Mechaniku jsem našel jenom v knihovně ČVUT, ale ještě jsem se tam ani nedostal.

Tak zatím… --Ozzy 15. 2. 2010, 13:20 (UTC)

Wikikvítí

Přijmi prosím wikikytičku za heslo 127 mm L/40 Typ 88 a 89, které jsi dostal mezi dobré články. Jsem moc rád, že máme dalšího zástupce a že se to povedlo nakonec všechno dořešit :) S pozdravem --Chmee2 4. 1. 2010, 09:50 (UTC)

Díky ^_^ (sice bych měl větší radost, kdyby tam ten puzzlík dal někdo jiný, ale co se dá dělat) --Ozzy 4. 1. 2010, 09:53 (UTC)

. já ti ho tam dát chtěl, ale byl jsi moc hrrr :) Proto jsem měl furt heslo ve sledovaných a až teďka, jak sis dal DČ, tak jsem ho vypnul ;) Ber to ale tak, že s připnutím souhlasím a jen jsi mi pomohl s byrokracií zařazování ;) --Chmee2 4. 1. 2010, 09:56 (UTC)

Svatá Ludmila

I já zdravím - je pravdou že zařazovat Hájka mezi literaturu coby zdroj relevantních informací není to pravé ořechové, na druhou stranu jako literární dílo o Sv. Ludmile by někde být uvedeno asi mělo - ale když někdo usoudí že tam informace nepatří, budu to respektovat.--Skot 4. 1. 2010, 14:29 (UTC)

Ad rychlopalný kanón

Dle Encyklopedie zbraní a zbroje - Dělo rychlopalné - konstrukce z přelomu 80. a 90. let 19. století, vyavená brzdovratným zařízením. Udržela se až do 20. století. Tolik k rychlopalným kanónům (nevím, zda ty dva typy 25mm a 100mm jsou rychlopalné, ale tento pojem existuje). Jen zamyšlení, zdar --Petr Losert 18. 1. 2010, 09:37 (UTC)

Zdravím! Jo, taky mám za to, že jsem tento termín někde zahlédl. Je otázka, co ale přesně znamená a jestli se dá použít i na onen japonský 100mm. Algernon uvedl řadu případů, proč nikoliv. --Ozzy 19. 1. 2010, 21:28 (UTC)

Njn, to víš, já se orientuji především v německy mluvících marínách a ještě pro 1. světovou, no a tam byly zastoupeny u r-u floty minimálně jako 7cm děla. Ale to ti nepomůže co.. ;-) --Petr Losert 20. 1. 2010, 08:09 (UTC)

Werner Molders

Ahoj Ozzy, děkuju moc za připomínky...ty nepřesnosti ohledně Schwarm - hejno, roj jsem jaksi přehlédl. Chtěl bych se zeptat na ten název Rotte-Rota. Myslíš, že by bylo lepší to nechat pod původním německým názvem? Ještě jednou díky za upozornění a zdravím --Gothic2 18. 1. 2010, 15:01 (UTC)

Ahoj! Já osobně bych to nechal německy a možná překlad dal do závorky, ale opravdu si nejsem jistý, jestli se to tak vůbec překládá. Zeptal jsem se na nyxu, tak uvidime, jestli nekdo bude neco vedet. Zatim! --Ozzy 18. 1. 2010, 15:09 (UTC)

Ok, máš pravdu, že s těma hodnostma je strašnej bordel. Kdyby se ti chtělo, tak to pak v tom článku klidně oprav sám, jak to uznáš za vhodné :-) Díky, zatím --Gothic2 18. 1. 2010, 15:17 (UTC)

Ahoj Ozzy, díky za ty připomínky, odpověděl jsem ti v diskusi k tomu článku. Jinak s tím soubojem Molders Vs. Malan bude asi problém, protože každý zdroj uvádí něco jiného...kterému z nich věřit? Který je věrohodnější? Klidně to všechno předělej podle sebe, jak se to zdá tobě. Já se bránit nebudu :-) Jde o to, že tvoje připomínky se netýkají (IMHO) nijak zásadních závad či nedostatků, jsou ale piplacího (technického) charakteru, který je časově dost náročný a já momentálně asi nebudu časově stíhat. Takže jak jsem říkal, klidně ti přenechám štafetu a pokud máš zájem, předělej to dle svého názoru. Každopádně jsem ale rád, že je článek tak brutálně propírán, protože je prvním svého druhu, který má potenciál stát se NČ a je potřeba, aby šel skutečně příkladem, no ne? :-) Díky a zdravím --Gothic2 22. 1. 2010, 16:20 (UTC)

Zdravím kolego, věř nebo ne, ale podařilo se mi vyštrachat tu tabulku Moldesových sestřelů, jak jsi o ní mluvil v diskusi. Dokonce to ani nebude moc velká piplačka, takže ji tam během dopoledne vrazím a poprosil bych o její zkontrolování, kdyby jsi měl čas a náladu :-) Zdraví --Gothic2 26. 1. 2010, 09:24 (UTC)

Výborně! Jenom bych se přimlouval spíš za použití tabulky wikitable – viz např. Třída Mucuki. Když budeš fajnšmekr, dala by se udělat i sortable, ale to by chtělo ještě další čas navíc. Jinak třeba „sestřel nepotvrzen“ by spíš mělo přijít do sloupečku poznámky. A taky by to chtělo doplnit zdroj té tabulky. Zatím… --Ozzy 26. 1. 2010, 12:19 (UTC)

Sestřely

Ahoj, chtěl jsem se tě zeptat, jak se do tabulky sestřelů započítávají skupinové sestřely, případně sestřely některého ze střelců letadla. Příklad - Skomorochov měl 54 sestřelů a Pokryškin 53 samostatných + 6 ve skupině. Má být tedy Pokryškin nad Skomorochovem se 59 sestřely nebo má být nad ním s 53 + 6 nebo má být pod ním? Další věc - střelci - maršál Jefimov byl pilotem bombardéru a jeho posádka sestřelila 7 letounů. Má být tedy on v tabulce se 7 sestřely nebo tam nemá být vůbec?? Zdraví --Petr Losert 31. 1. 2010, 11:25 (UTC)

Ahoj! Dal ses do sestavování seznamů leteckých es? Já osobně bych dal přednost počítání vlastních sestřelů před souctem vlastnich a ve skupine. Ale lepší bude,když se podíváš do nějaké knihy a uděláš to podle ní. Imho u tech sestrelu "ve skupine" ani nemuzes rict (pokud neznas konkretni pripady), jak moc velkou zasluhu na tom sestrelu mel. Britsky system aspon pouzival zlomky (coz sice taky problem uplne neresi, ale...) takze i sestrely ve spolupraci se daly nakonec nejak nascitat a dojit k jednomu cislu (i kdyz je otazka, nakolik sjou srovnatelne vysledky napr. 10x1/2 a nebo 5x samostatny sestrel). Ale v sovetskem letectvu se moc nevyznam. Ad Jefimov: jestlize ty sestrely dosahl nikoliv on, ale jeho palubni strelci, tak bych ho tam nepocital a nebo aspon udelal zvlast tabulku pro bombardery. Zatim... --Ozzy 31. 1. 2010, 15:03 (UTC)

Ano, dělám seznam. Zatím jsem požádal Gothica2 o pomoc, tak tímto žádám i tebe. Prvotní návrh tabulky mám zde Wikipedista:Petr Losert/ESA, teď ještě domyslet, jestli nepřidat nějaké další sloupce. Také je důležité, jak to řadit - zda všechny dohromady (+ do tabulky sloupeček národnost/příslušnost) nebo zda zvlášť Němce, Rusy.... Když tak diskutujte na stránce toho seznamu. --Petr Losert 31. 1. 2010, 15:10 (UTC)

Malá otázečka

Ahoj Ozzy, je to taková drobnost, ale nevím, koho bych se zeptal jiného. Jak se označují děla?? Mám třeba jedno na svém "Ostrostřelci", je to 66milimetrové, délka hlavně L30, výrobce Škoda... Mám ho v boxu uvést jako 5x 66 mm/L30 dělo Škoda nebo 5x 66/L30 dělo Škoda či 5x Škoda 66 mm/L30 dělo nebo mám rovnou vynechat to slůvko dělo. Tak jak? Poradíš? --Petr Losert 18. 2. 2010, 12:24 (UTC)

Ahoj! Jak je to v psano v Ostrostrelci (vidim, ze sis ho nakonec poridil ^_^)? Ja bych asi to "delo" vynechal a psal "5x 66 mm/L30 Škoda" nebo "5x Škoda 66 mm/L30". Zatim... --Ozzy 18. 2. 2010, 12:29 (UTC)

Je to tam psáno různě, jedná se o poslepovanou informaci - škodovácký 7cm kanón, delší verze L30 (problém tu je v tom, že to Rakušáci popisovali v cm, takže zaokrouhlovali z 6,6 cm, tak nevím, zda uvést přesnou ráži 66 mm nebo zůstat u zavádějících 7 cm). A jinak jsem podnikl pokus na DČ právě s Ostrostřelcem, viz zde.

Ja bych to nechal v mm a pak budto udelat k tomuto kanonu samostatnou stranku (mimochodem, neco k nemu je tady) a nebo to aspon zminit v clanku. Ale spis ten samosttny clanek vzhledem k tomu, na kolika lodich byl tento kanon pouzit - mimochodem ctyri kusy nesl i nas President Masaryk. Todle je problem, ktery resim i u japonskeho namornictva a tam pisu skutecny prumer v mm... Jinak napr. hlavni vyzbroj bit. lodi tridy Nagato byla oficialne oznacovana jako "40 cm", ale jejich raze byla 410mm a u tridy Jamato pak dokonce "40 cm" znamenalo razi 460mm. To vse kvuli zamlceni faktu o prekroceni dohodami povolene maximalni raze del (Nagato), ci vubec existence neceho tak monstrozniho (Jamato).

S Ostrostrelcem drzim palce. Jeste te ceka spousta prace ^_^ --Ozzy 18. 2. 2010, 14:01 (UTC)

Tož já bych teda založil nějaký pahýlek na ten kanón, který bych pak v článcích uváděl jako Škoda 7cm... Ale jaký zvolit název? Námořní dělo Škoda 7 cm? 7cm námořní dělo Škoda? Nebo jen Škoda 7 cm či 7cm Škoda?? Ah jo, tyhle názvy :-( --Petr Losert 18. 2. 2010, 16:05 (UTC)

Ahoj! Se založením článku souhlasím, ale na první místo názvu bych dal ráži a „Škoda“ až nakonec. Projdi si kategorii dělostřelectvo, jak jsou pojmenované ostatní kanóny. Pořád se mi ale nelíbí to „zaokrouhlené“ pojmenování 7cm – obzvlášť, když potom chceš v článku hovořit o Škoda 7cm. Já si u toho představuji, jak by vypadalo směšně, když by se u Jamato neustále mluvilo o tom, že hlavní výzbroj představovala „40cm“ děla. Já bych dal přednost přesné ráži v mm, takže „66 mm L/30 Škoda“ nebo „66 mm L30 Škoda“ (bylo tam to lomítko?).

PS: Teď jsem si všiml, že mnou odkazovaný článek na navweapons je jiný „7 cm“ s délkou 50 ráží Y_Y;;; --Ozzy 19. 2. 2010, 11:05 (UTC)

Ozzy asi mě špatně chápeš, jednalo se o oficiální název děla, tedy pod tímto názvem by měl být v názvu článku uveden. První věta by pak zněla takto - 7cm kanon Škoda byl kanon ráže 66 mm vyrobený podnikem Škoda Plzeň... V ostatních článcích by se mluvilo o 66 mm dělech (pokud by byl bez upřesnění typu) nebo o 7 cm Škoda dělech (s případným upřesněním ráže v závorce, případně odkazem na článek o kanonu, kde to bude vysvětleno). Druhý problém je zde ten, že nemůžu v názvu článku použít údaj o délce hlavně, protože onen 7cm kanon se vyskytoval jak ve verzi L30 tak L45 (dva články o v podstatě tom samém dělu jen s delší hlavní mi nepříjde jako rozumný nápad). Jo a v Ostrostřelci je uváděn celý název (byl až v příloze u obrázků, proto jsem ho hned nenašel ;-) jako Lodní kanon Škoda 7cm/L30 respektive Lodní kanon Škoda 7cm/L45 (nevím jak je to invence autora nebo originální přejatý název). --Petr Losert 19. 2. 2010, 11:31 (UTC)

Třeba takový 4cm kanón vz. 36 je uveden pod svým oficiálním označením, i když se jednalo o kanon ráže 47 mm (poté za Němců byl označen jako 4,7cm PaK 36(t)). Další příklad - 8cm polní kanón M 17 (později přeznačen na 7,65 cm FK 17 (ö)). Je tu v tom velký bordel na wiki, sjednocení prakticky žádné, ale každopádně IMNSHO by se měl používat oficiální název nad fakticky správným názvem. --Petr Losert 19. 2. 2010, 11:40 (UTC)

Ook! Akorát u japonských zbraní já osobně asi zůstanu u přesné ráže v mm, protože název článku jako 四〇口径八九式十二糎七高角砲 by mi tu asi neprošel ^_^ --Ozzy 19. 2. 2010, 11:52 (UTC)

Jsou v tom zmatky... Teď jsem tady našel verzi 7 cm L/45 Skoda. No nevím, asi to vidím na 7cm lodní kanón Škoda, kde budou redirektovány obě (obě všechny ;-) verze, jestli někdo bude mít něco proti, tak si to může přemístit. Tolik povyku kvůli článku o třech větách... --Petr Losert 19. 2. 2010, 11:56 (UTC)

No, pokud chceš ten článek mít jenom jako „7cm lodní kanón Škoda“, tak ty verze jsou ve skutečnosti (minimálne) tři: L30, L45 a L50. Ale jinak teda s názvem souhlasím. Ten článek nutně nemusí být jen o třech větách. Když tam dáš data těch kanonů a jejich munice, určitě se toho dá sehnat víc. Zatím… --Ozzy 19. 2. 2010, 12:53 (UTC)

Ufff ufff ufff, článek je založen zatím jako pahýlek. Ten L/50 vystupuje jako dělo na třídě Tegetthoff, ale podle jiných zdrojů se jedná o L/66 (nevím, jestli záměna s 66 mm či opravdu takto dlouhé dělo existovalo - skoro 4,4 metrů no asi chyba). Variantu L/50 doplním aspoň do infoboxu, část užití by chtěla rozepsat, ale to nechám na povolanější (článek již svůj účel zajistil, zamodřil odkaz na Ostrostřelci). --Petr Losert 19. 2. 2010, 13:02 (UTC)

Šablona válečná loď

Zdárek Ozzy, neumíš náhodou trochu pracovat se šablonama? Řešim teď, jak přehledně odkazovat u jediné postavené lodě své třídy (o které používáme jiný infobox než u celých tříd) na třídu předchozí a následující. Teď jsem založil Truxtun, před kterým je v posloupnosti single loď, ale za ní už celá odlišná třída. Chtěl jsem, aby si ty třídy mohl člověk proklikat, jako to může udělat v infoboxu Třída válečných lodí, nebo na ENwiki dole v přehledové šabloně třídy (do nich bych tuhle funkcionalitu chtěl taky doplnit, ale to už je jiný příběh). Neuměl bysi to do té šablony přidat jako nepovinný parametr? Sorry, jestli to píšu moc komplikovaně, ale měl jsem zrovna dvě kafe:-) Měj se. --Nadkachna 8. 3. 2010, 11:49 (UTC)

Přidání parametru do šablony není problém, já už tam takhle přidal řádek s jmenovcem (tedy po kom/čem byla ta loď pojmenována).Stačí zkopírovat jeden již udělaný parametr s funkcí if (třeba toho mého jmenovce) a doplnit své parametry (jsou tři, první musí být shodný s třetím, druhý je název, který se zobrazí v infoboxu), pak už stačí příslušný řádek zkopírovat do dokumentace šablony a je to. --Silesianus 8. 3. 2010, 12:25 (UTC)

Jak psal Silesianus (budu si chvilku muset zvyknout na nove jmeno), je to celkem jednoduche. Tak jsem to udelal. --Ozzy 8. 3. 2010, 14:48 (UTC)

Klidně mi dál říkej Petře :D --Silesianus 8. 3. 2010, 15:00 (UTC)

Velké zemětřesení v Kantó

Srdečně zdravím a oznamuji, že pro týden od 15. do 21. března 2010 byla na hlavní stranu vybrána zajímavost z hesla Velké zemětřesení v Kantó, jehož jste autorem. Na stránce WP Article Statistics se můžete podívat na jeho návštěvnost. Pokud víte o nějaké další zajímavosti vhodné pro uvedení na hlavní straně, rovněž ji prosím navrhněte. Přeji hezký den. Jan.Kamenicek 14. 3. 2010, 23:18 (UTC)

Díky ^_^ --Ozzy 15. 3. 2010, 07:30 (UTC)

SMS Schleswig-Holstein

Ahoj, kolego. Souhlasím s Tvojí opravou, i když já měl predreadnough připravený na začátku historického oddílu. Jen tak mimochodem, když se podíváš na cizí wiki, panuje v úvodní klasifikaci všude bordel. Němci to mají jako liniovou loď, Angláni a Poláci jako bitevní a Rusové jako křižník. A v knize Největší bitvy WWII, z níž čerpám, to je jako bitevní křižník (jde o angl. knihu). Tož to, aby sa jeden... Jelikož si jednotlivé wikiverze a moje zdrojová kniha dost odporují i co do TTD, asi Tě stejně, až dodám 1. a 2. válku, poprosím o laskavou prověrku. Zatím Tě srdečně zdravím--Feťour 29. 3. 2010, 22:17 (UTC)

Predreadnought je označení konstrukčního typu bitevní lodě. Bitevní loď jako takovou můžeme rozdělit na několik konstrukčních typů - predreadnought (pancéřová loď s různorodou výzbrojí), semidreadnought či polodreadnought (mezistupeň mezi predreadnoughtem a dreadnoughtem) a dreadnought (tzv. all-big-guns-ship, neboli loď jen s velkými děly, tedy loď se standardizovanou výzbrojí (8-12 velkých děl jedné ráže + sekundární, případně terciální dělostřelectvo)). Němci své bitevní lodě zvali Linienshiff, pojem Schlachtschiff nepoužívali pro své lodě (stejně jako pro lehké křižníky používali pojem Kleiner Kreuzer). O bitevní křižník rozhodně nejde, neodpovídá tomu ani konstrukční zařazení Němců, ani rychlost a pancéřování. Jako bitevní křižník je to zařazeno (jen tak pro zajímavost) ve hře Hearts of Iron 2, ale na začátku druhé světové války tato již zastaralá bitevní loď (třeba vezmeme-li v potaz moderní třídy jako Bismarck a Jamato či South Dakota) nesplňovala dobové požadavky na bitevní loď, navíc byla v té době již lodí školní. --Silesianus 30. 3. 2010, 07:08 (UTC)

Navíc Rusové to mají jako броненосный военный корабль, tedy obrněná válečná loď. Křižník jsem tam nikde neviděl. --Silesianus 30. 3. 2010, 07:16 (UTC)

Ahoj! Jak psal Silesianus, správná klasifikace je "bitevní loď" a přesněji pak "predreadnought". Onu knihu bych chtěl vidět a pokud je tam opravdu bitevní křižník (battle cruiser), tak bych se od té knihy držel dál ^_^ Zatím… --Ozzy 30. 3. 2010, 08:42 (UTC)

Kolegové, díky za vysvětlení

@Ozzy - fakt je tam "battle cruiser", ale já se vůbec nedivím, některá britská nakladatelství si s fakty moc hlavu nelámou. Zahazuji. ☺

@Silesianus Já ruštinu moc nemusím, takže jestli je tam броненосец nebo броненосный военный корабль - всё ровно, sorry--Feťour 30. 3. 2010, 23:02 (UTC)

Pokud je mi známo, tak броненосец (v transkripci broněnosec, česky obrněnec) je označení pro jakoukoliv obrněnou loď. Pro křižník se spíše používá označení крейсер (tedy krejser). Víte, ono se nedá věřit slovníkům, pokud se týká takovýchto specializovaných termínů (třeba na Slovník.seznam.cz je první výraz na броненосец křižník, což neodpovídá skutečnosti, teda odpovídá skutečnosti laické, která neoperuje s námořnickým názvoslovím). To jen tak na okraj ;-) --Silesianus 31. 3. 2010, 07:33 (UTC)

Ono se to totiž zažilo podle Ezenštejnova filmu Broněnosec Potěmkin, který se u nás odjakživa překládal jako Křižník Potěmkin :-( --Feťour 31. 3. 2010, 11:30 (UTC)

Japonština

Hoj, mám dotaz. Anglicky Ichirō Hatoyama, japonsky (dle iw) 鳩山一郎 (kdyžtak je to tato stránka), je to Ičiro či Ičiró? Za odpověď kdyžtak děkuju. S pozdravy --Silesianus 30. 4. 2010, 12:59 (UTC)

Zdárek, pokud tu trankripci trochu ovládáš, tak tě pak možná taky trochu zneužiju, protože se chystám na pár článků o současných japonských lodích a zrovna třeba Hrbek to bohužel převzal v anglickém přepise

-) Ahoj. --Nadkachna 30. 4. 2010, 13:03 (UTC)

Ahoj… Mělo by to být Ičiró. Zatím a pěkný Beltine ^_^ --Ozzy 30. 4. 2010, 13:07 (UTC)

Díky, jsem si to myslel, že ta čárka tam nebude jen tak :D. Ale narazil jsem na závažnější problém. Ičiruův syn se prý jmenoval Iichirō (鳩山威一郎), tak tady už fakt nevím :D. Ijčiró, Jičiró (to by bylo předpokládám s Y na začátku) či sna Yčiró (:D). Nebo úplně jinak? --Silesianus 30. 4. 2010, 13:10 (UTC)

Tak to by mělo být Iičiró. Znak 威 se zde čte jako "i" a nasledujici znak 一 je "iči", takže dojde ke zdvojení "i" na začátku. Při čtení by pak asi mělo byt slyšet, že tam jsou dvě i vedle sebe (aby se odlisilo cteni 威一郎 od 一郎). Obdobne napriklad Masao Iizuka. --Ozzy 30. 4. 2010, 13:37 (UTC)

Díky moc. --Silesianus 30. 4. 2010, 13:56 (UTC)

Prosba

Zdravím. Všiml jsem si v Diskuse:První křížová výprava, že Vám toto období není cizí a že máte zajímavé a podnětné připomínky. Rád bych Vás požádal, zda-li byste nemrkl na článek Robert II. Flanderský. Uvažuji o NNC a rád bych měl ještě před tím nezaujaté připomínky. Díky moc (za případnou) ochotu. --Saltzmann 20. 5. 2010, 19:38 (UTC)

Ok, zkusim to, ale nevim, jak v nejblizsi dobe budu mit cas ^_^ --Ozzy 20. 5. 2010, 21:38 (UTC)

Díky. V pořádku. Však jak Vám to výjde. --Saltzmann 20. 5. 2010, 22:23 (UTC)

Díky moc za podnětné připomínky. --Saltzmann 26. 5. 2010, 13:06 (UTC)

Maikaze

Ahoj Ozzy, nastala nám tu taková zvláštní situace. Někdo založil článek Maikaze a pak Maikaze (1941), tak jsem dal na Maikaze šablonu smazat a Kaciř to mázl, ale přesunul tam stránku Maikaze (1941). Tak jsem mu psal, aby to vrátil. Přitom jsem se zamyslel, zda je tam ten rozlišovač vůbec nutný. A to u celé třídy. Je tedy nutný nebo je to jen pro sichr? S pozdravy --Silesianus 26. 5. 2010, 17:53 (UTC)

Auuu... Ja z editaci tohodle anonyma uz obcas docela silim, ale todle je hodne. Jinak ty rozlisovace jsou tam proto, ze jsem planoval, ze bez rozlisovace bude rozcestnik, nebot obcas tech lodi stejneho jmena bylo vic, nebo (jako tady) je to japonske prijmeni/umelecke jmeno, pod kterym se pak skryva vice lidi... --Ozzy 26. 5. 2010, 18:48 (UTC)

Tulagi

Srdečně Vás zdravím a oznamuji, že na Hlavní stranu byla pro týden od 14. do 20. června 2010 vybrána zajímavost z hesla Tulagi, jehož jste autorem. Na stránce WP Article Statistics se můžete podívat na jeho návštěvnost.

Pokud byste věděl ještě i o jiných zajímavých heslech, zcela jistě je prosím rovněž navrhněte. Velmi Vám děkuji a přeji hezký týden. Jan.Kamenicek 13. 6. 2010, 22:00 (UTC)

Diky ^_^ --Ozzy 14. 6. 2010, 04:21 (UTC)

Zdymadlo a tak...

Ahoj Ozzy, u zdymadla už nové recenze nikdo nepřidal a dosavadní připomínky jsem už myslím zapracoval. Myslíš, že už je to tak ok? Díky a pěkný víkend přeju. --Nadkachna 18. 6. 2010, 21:29 (UTC)

Jo, myslim ze je to ok. Puzzlik mu muzes dat sam, ale tak jsem to udelal za tebe (vypada to asi lip, kdyz ho prideli nekdo jiny ^_^ i kdyz proti pravidlum to neni). Gratuluji! (A taky gratuluji k dostudovani! ^_^) --Ozzy 19. 6. 2010, 11:03 (UTC)

Mapka

Ahoj, já bych ti tu mapku zkusil přepsat do češtiny, případně ji celou graficky upravit (něco ve stylu Soubor:Německo 1871.png) třeba hodit to do barvy. Tak se kdyžtak ozvi --Silesianus 22. 6. 2010, 09:31 (UTC)

Ahoj ^_^ Dik. To ja bych predelat zvladnul (snad), jen slo o nutnost vynalozene prace ^_^ Spis nez upravovat tudle mapu (kde se bojim, ze by se to muselo asi cele predelat do vektoru, aby to bylo pouzitelne => prilis mnoho prace) jsem take zvazoval moznost pouzit nejakou lepsi mapu jako podklad (treba neco jako satelitni snimek - i kdyz je tu jisty casovy nesoulad mezi misi v r. 1945 a datem porizeni snimku jizniho Japonska a Ryukyu, ale to by snad nemuselo vadit, ostrovy jsou vetsinou vsechny tam, kde by mely byt ^_^) a do toho jednak prevest tudle mapu podle USSBS a pak do toho zkusit zanest i trasu podle Hary (velitele Jahagi), ktera se lisi v popisu plavby na zapad v casnych hodinach 7. dubna... --Ozzy 22. 6. 2010, 10:16 (UTC)

Soubor:MapaJ.png

...jsem udělal toto.

Taky super. ;-) No já už si s tím začal hrát, tak uvidím, co mi z toho vyleze --Silesianus 22. 6. 2010, 10:42 (UTC)

Hele, tak tohle je první výsledek, zatím jen ostrovy bez popisků, mohlo by to být? --Silesianus 22. 6. 2010, 11:23 (UTC)

Jo, super! Tohle zatim staci. Dystak to zatim nech, me ted napadl zpusob, jak to mozna prevest jako celek (aneb jak to dopada, kdyz clovek zapomene, co vlastne studoval ^_^;;;) Ale zeptam se: kdyz uz by se to predelavalo, uvazuji, ze by stalo za to udelat tu mapu jazykove nezavislou - tedy vyznamne body oznacity cislicemi a k obrazku by pak byla legenda, ktera by se vzdy dala udelat v konkretnim jazyce. Jen nevim, jestli nazvy ostrovu napsat rovnou do mapy (s tim, ze bych asi zvolil nekterou z transkripci do anglictiny) a nebo ostrovy taky delat pres legendu (aby tam pak ta legenda neprerostla pres nejakou rozumnou mez). Kazdopadne diky ^_^ --Ozzy 22. 6. 2010, 11:45 (UTC)

No jazykově neutrální verzi si udělat můžeš, ale já bych rád vytvořil čistě českou mapu. Popisky a trasu jsem zatím nedával, chtěl jsem vědět, zda se ti líbí blankytnost moře a písečnost ostrovů ;-) (tedy kontrast barev), abych mohl přestoupit do fáze 2. --Silesianus 22. 6. 2010, 11:50 (UTC)

Tak jsem tam přikreslil dráhy obou svazů a americké vyhledávání. Teď už stačí jen doplnit popisky... --Silesianus 22. 6. 2010, 12:50 (UTC)

Ok, diky ^_^ U popisek jsem se zasekl na tom, ze bych nerad míchal české a japonské názvy dohromady. Jenomže na české wikipedii je v tom překladu japonských názvů děsný zmatek, takže bych to asi nechal na japonských. Btw: Šikoku se píše s krátkým „u“ a místo „oblast amewrického hledání“ bych dal spíš „oblast amerického průzkumu“.

Ty názvy: Tokujama, Bungo Suidó (~ Bungo Str.), Tanega Šima, Ósumi Kaikjó (~ Van Dieman Strait), Ósumi Guntó, Tokara Guntó, Kusaki Šima, Košiki Rettó, Amami Óšima (též proto jsem zůstal u jap. jmen: odlišit Óšima a Šima, tedy „velký ostrov“ a „ostrov“), Čedžu (~ Quelpart I). Další popisky (od vyplutí po konec): „Zpozorování B-29“, „Radarový kontakt amerických ponorek“, „Japonský svaz zpozorován průzkumem z Essexu“, „Svaz střílí na PBM“ (ten cas, co je u toho uvedeny a vypada jako 0117 ma být 10:17), „Letecké útoky“, „Jamato se potápí“.

Komentář Kusurija 9. 7. 2010, 16:56 (UTC) přesunut na konec debaty (kvůli přehlednosti)

Kdybys do toho přidal po okrajích mapy ty značky poledníků a rovnoběžek, bylo by to úplně dokonalé. Díky moc! --Ozzy 22. 6. 2010, 13:43 (UTC)

Dodatek: Task Force 58 bych nechal tak, jak je. --Ozzy 22. 6. 2010, 13:45 (UTC)

Update o zeměpisné popisky, překontroluj, jestli to ukazuje na co to ukazovat má a také velikost. Když tak to lehce změním. Jen nevím u těch dat, nelíbí se mi to 1600/6, nešlo by den určit jinak? --Silesianus 22. 6. 2010, 14:20 (UTC)

Možná názvy průlivů jestli by šly buďto větším písmem nebo kontrastněji vzhledem k podkladu (asi spíš). Dost blbě se čtou. Rovněž u Tokujami bych odstranil tu italiku (jak vypadají ty průlivy bez italiky? s ní to vypadá pěkně, ale nečitelně). To Kusaki Šima bych možná rozdělil do dvou řádků, jako v originále. To zapisování datumů a časů: mě se to zas naopak líbí. Asi už jsem si na to zvykl z těch všelijakejch map. Bylo by dobré rozlišit plavbu 6. a plavbu 7. Když ne takto, tak co třeba jinou barvou (nebo stylem? čárkovaně pro 6.) čáry značící plavební trasu? Jinak ty časy se občas blbě čtou, zobraz si ten obrazek v plne velikosti (ty casy jsou nekdy jinak, nez uvadi TROM, ale ja bych je nechal takto a s tim, ze toto je podle USSBS). --Ozzy 22. 6. 2010, 15:35 (UTC)

Takže 1) průlivy - můžu je dát černou, větší ne, na to mi překáží ta trasa plavby a pod ni to dávat nechci, 2)Tokujama je italikou proto, že se jedná o město, aby si někdo neznalý nemyslel, že máme ostrovy Kjúšú, Šikoku a Tokojama ;-), 3) psal bych to asi způsobem 16:00/6. (přesně takhle), lomená čára by to komplikovala, 4) už dvakrát jsi napsal Kusaki Šima, zatímco na té mapce je Kusakaki Shima... Toť asi vše --Silesianus 22. 6. 2010, 16:40 (UTC)

ad 1) ok, tak asi teda černá (já měl spíš na mysli zůstat u modré, ale třeba vrátit moře do původního odstínu a průlivy ztmavit); ad 2) jo, to mě napadlo. Co teda aspoň o bod, dva zvětšit písmo? ad 3) To nevím, jestli je dobré. Při velikosti fontu to bude ještě hůře čitelné, než původní forma v originále - možná nešlo by celou mapku zvětšit? (předpokládám, že to děláš ve photoshopu nebo gimpu a png je jenom export) Ad 4) jo, to je muj error ^_^ Si navymejšlím, co? ^_^ Dík a zatím --Ozzy 22. 6. 2010, 17:11 (UTC)

Tak máš tu finální obrázek, verze 1.00. Trošku jsem ho zvětšil, popisky by měly být čitelné i z původní velikosti (stačí rozkliknout 1x a ne 2x). Je to trošku nepřehledné, tak si řekni co a kam posunout. --Silesianus 22. 6. 2010, 17:26 (UTC)

Wow! Já myslím, že výborné. Pokud bys do toho přeci jen ještě šahal, tak možná u "Potopení Jamato" dát Jamato italikou. A "Svaz střílí na PBM" trošku posunout doleva a také tam dát tu malou šipku. Velikost je akorát ^_^ Jinak myslím, že se to může nahrát na Commons (teda asi spíš přesunout pomocí commonshelperu - pokud v nem nejses registrovany, mohu to presunout ja). --Ozzy 22. 6. 2010, 17:52 (UTC)

Posunuto (stačí tak?) a zitalikováno. Teď mě napadá, že jsi tam chtěl ještě ty odrážky na souřadnice na bok a taky tam chybí ta tabulka (vpravo dole prostě něco chybí ;-). Jinak bych to nahrál pod commons rovnou a pokud možna jako .svg (nebo teď už nevím, co tam preferujou), jen ty kategorie.. ahhh. --Silesianus 22. 6. 2010, 18:00 (UTC)

Jo, výborně. Pokud se ti do těch souřadnic bude chtít. Jinak ta tabulka tam být nemusí (nebo řeba jen, že je to podle USSBS Campaign of the Pacific War. Zbytek stejně bude v one sablona na commons. Pokud budeš dávat na commons, tak to opravdu chce raději přesunout. Pokud máš svg verzi, bylo by to možná lepší. Jinak stačí, když to tam dáš, kategorie můžu doplnit já. --Ozzy 22. 6. 2010, 18:12 (UTC)

Takže takto? Poslední slovo? Nic už nechceš upravit? --Silesianus 22. 6. 2010, 18:23 (UTC)

Myslím, že výborné! Díky! --Ozzy 22. 6. 2010, 18:34 (UTC)

Je to tu, ale svg mi nějak blbne. Nevím no. Pro dnešek končím, kdybys věděl, co je s tím svg, dej vědet, dík. Ahoj --Silesianus 22. 6. 2010, 18:42 (UTC)

Přidal jsem k tomu png kategorie a upravil popisky. Jinak ještě jednou díky. Co se týká toho svg, tak tam linkuješ externí soubor, který je ale umístěn u tebe na disku a není tudíž součástí svg:

librsvg-ERROR **: _rsvg_acquire_xlink_href_resource called for external resource: file:///C:/Documents%20and%20Settings/Petr/Dokumenty/Obr%C3%A1zky/bjh/537px-The_Last_Sortie_of_Yamato_-_track_via_USSBS.jpg base: (null)

Jinak zbytek, co se mi načetl, tak byl nějaký rozhozený, tak snad se to zpraví, až dáš ten podklad interně do svg. A nebo pak to svg smazat a spokojit se pouze s png. --Ozzy 22. 6. 2010, 19:19 (UTC)

No nevím, používám Inkscape a nepřišel jsem na to, jak to správně uložit. --Silesianus 23. 6. 2010, 06:23 (UTC)

Ten linkovaný soubor je The_Last_Sortie_of_Yamato_-_track_via_USSBS.jpg, tedy ten originál (pokud jsi ho neměnil). Takže by mohlo stačit, když otevřeš v textovém editoru to svg a onu referenci na soubor smažeš. --Ozzy 23. 6. 2010, 08:20 (UTC)

Dovolím si několik poznámek, ale jen za podmínky, že to nebudete brát jako osobní útok či donucovací prostředek k přepracování - to v žádném případě, můžete mé poznámky naprosto ignorovat a nijak nezareagovat. I tak je obrázek dobrý!

Místo "Tanega Šima" má být "Tanegašima" - jde o jednoslovný název ostrova Tanegašima 種子島, nikoliv Ostrova Tanega (či Taneko)
大隅海峡 se nečte "Ósumi Kajkó" ale "Ósumi kaikjó" přičemž "kaikjó" je obecný název pro úžinu či průliv - není vlastním názvem.
甑列島 (Košiki rettó), jinak také 甑島列島 (Košikidžima rettó) (rettó = souostroví) (pravda, v Tvém požadavku to bylo poněkud správněji, než ve výsledku).
トカラ（吐噶喇）列島 (Tokara rettó).

To je jen namátkou, co mi padlo do očí, jinak ostatní na první pohled vypadá dobře, k druhému pohledu jsem se ještě nedostal... --Kusurija 9. 7. 2010, 16:56 (UTC)

Ahoj a díky za kontrolu. Nějakou editovatelnou formu onoho obrázku má u sebe Silesianus, tak asi bude lepší říct jemu. Asi to tu i sleduje, ale zkusím mu napsat. Když už jsme u toho, tak „Bungo Suidó“ má být velké ebo malé „s“? Já to zatím vždy viděl s velkým, ale to bylo v angličtině. Díky a zatím… --Ozzy 18. 7. 2010, 18:29 (UTC)

Update --Silesianus 19. 7. 2010, 09:13 (UTC)

Tak s tím 豊後水道 jsem na vážkách, zda je to součástí názvu nebo ne. Jinak 水道 suidó je obecný název pro kanál (nebo vodní cestu), zdá se mi pravděpodobnější, že by to mohlo být s malým "s", ale jistě to rozhodně nevím. Pokud je název skutečně pouze 豊後 Bungo, jak je naznačeno v článku, pak by to mělo být malé "s", ale pokud je to součástí dvouslovného názvu, porom samozřejmě velké "S". Na angličtinu se moc dát nedá, ti píšou s velkým kdeco. Poláci to odpapouškovali taky s velkým, jestli to mají správně, netuším. Závažnější se mi zdá argument, že s velkým to mají i Španělé a Portugalci. Tak nevím. --Kusurija 19. 7. 2010, 17:08 (UTC)

Přepis

Hoj, pomohl bys mi zase s přepisem z japonštiny? Jedná se o 九二式重装甲車 (Typ 92 Jyu-Sokosha). Důležité je ten přepis Jyu-Sokosha (Džjú Sókoša??). Za případnou pomoc dík.

Ahoj! Celé by to mělo být Kjúni-šiki Džú-sókóša, případně tedy Typ 92 Džú-sókóša. Asi to bude chtít ten článek přesunout ^_^ --Ozzy 17. 8. 2010, 09:02 (UTC)

Díky, přesunuto, jen by se to chtělo mrknout na ostatní tanky v Kategorie:Japonské tanky, zda tam nemá být místo Chi Či. --Silesianus 17. 8. 2010, 09:06 (UTC)

No, dal jsem si tu praci a poprehazoval jsem to. Pritom jsem nasel docela dobrou botu u pojmenovani tanku "Či-ro", ktery by mel byt spravne "I-gó". Tohle se ale opakuje imho ve spouste publikaci, ale neodpovida to japonskym znakum イ号. Zajimalo by me, jak a kde k tomu doslo. --Ozzy 17. 8. 2010, 12:39 (UTC)

Díky, dobrá práce. --Silesianus 17. 8. 2010, 12:42 (UTC)

Wakamija Maru

Srdečně zdravím. Byl by opravdu velký problém, kdyby se napsalo "z lodi Wakamija Maru"? Samotné Wakamija Maru, byť kurzívou, je pro řadu lidí nejasné, jestli to je nějaké plavidlo, nebo nějaké místo... A jak jsem již psal, ten nosič hydroplánů se tam stylisticky moc nehodí. Jan.Kamenicek 27. 8. 2010, 18:06 (UTC)

Zdravím! Když už, tak „lodě“ (jako „písně“). Mě to ale přijde takové zbytečné – nosič hydroplánů aspoň popisuje, co ta loď byla zač (i méně znalý si může o ní udělat nějakou představu) a bez toho se zase o tom, že to byla loď dozví, když klikne na link. --Ozzy 27. 8. 2010, 18:24 (UTC)

Používá se i skloňování dle vzoru kost, ale klidně napíšu "lodě". Pokud to není věcně špatně, tak to tam takhle dám. Díky. Jan.Kamenicek 27. 8. 2010, 18:40 (UTC)

Může být. Skloňovat loď podle kost by mě nikdy nenapadlo (vědomě, občas mi taky někde ujede lodi) --Ozzy 27. 8. 2010, 19:38 (UTC)

Ten co gou

Došla ti ta mapka k poslední plavbě Jamato? Teď si vůbec nevybavuju, jestli jsem ji poslal. --Silesianus 31. 10. 2010, 16:49 (UTC)

Ahoj! Depak, nedosla. Prosel jsem i spamy a nic... Muzes ji teda poslat? Dik a zatim...--Ozzy 1. 11. 2010, 07:04 (UTC)

Právní kontinuita olomoucké univerzity

Dobrý den,

v Diskusi na stránce wikipedisty Hustolesa probíhá debata o právní kontinuitě Univerzity Palackého (podobně na stránce Právnická fakulta Univerzity Palackého). Domnívám se, že se jedná o zásadní otázku, která je hodná pozornosti všech osob, jejichž alma mater je Univerzita Palackého v Olomouci.

Současně bych chtěl vyzvat všechny, jejichž alma mater je Univerzita Palackého v Olomouci, k práci na wikistránce Univerzity. Neskromně musím poznamenat, že díky mému přispění je současná anglojazyčná verze mnohem kvalitnější (s odhlédnutím od rozvětvení českojazyčné verze na fakulty) než česká. Rád bych viděl tu českou vzkvétat, a případně o nové informace, které se na ní objeví, rozšířil anglojazyčnou.

S přáním všeho dobrého Cimmerian praetor 6. 11. 2010, 20:52 (UTC)

Kaibókan

Hoj, je sice pěkné, že jsi tam vložil poznámku „Válečná loď“ ve významu ozbrojeného plavidla válečného námořnictva, nikoliv ve významu gunkan. Kaibókany byly válečnými loděmi ve smyslu gunkan pouze do roku 1942., ale jaksi chybí, co to ten gunkan je. --Silesianus 28. 11. 2010, 18:48 (UTC)

To je rozvedeno v sekci pojednavajici o kaibokanech do roku 1942. Gunkan je japonsky termin pro "valecna lod". Myslis ze by to krome te prislusne sekce melo byt uvedeno i v one poznamce? --Ozzy 28. 11. 2010, 18:51 (UTC)

No mě to nedává smysl, jestliže je gunkan termín pro válečnou loď, pak ti z poznámky vyjde „Válečná loď“ ve významu ozbrojeného plavidla válečného námořnictva, nikoliv ve významu válečná loď. Kaibókany byly válečnými loděmi ve smyslu válečné lodě pouze do roku 1942. --Silesianus 28. 11. 2010, 18:52 (UTC)

Ono je to s tou klasifikaci u Japoncu zabavne. Od roku 1912 napriklad mezi gunkan - tedy mezi to, co Japonci vnimali jako valecnou lod - nepatrily napriklad torpedoborce, protoze byly vyjmuty z kategorie gunkan. Jenomze kdyz vidis torpedoborec, tak te jako prvni napadne, ze to _je_ valecna lod. Muzes to brat jako ciste administrativni cleneni, jako jazykovou hricku (protoze jde o to, jak se jednotlive terminy prekladaji) a nebo jako silenost Japoncu... Enjoy! ^_^ Dal jsem do te poznamky aspon odkaz na ony sekci, ktera popisuje vyvoj kategorizace kaibokan. --Ozzy 28. 11. 2010, 19:02 (UTC)

potopení Koušingu

Zdar, to že Číňané stříleli na Brity opouštějící loď (tedy ještě plavící se) neodporuje tvrzení, že Japonci stříleli na Číňany v záchraných člunech (tedy již po potopení lodi). Obě střelby uvedl myslím i britský kapitán ve své výpovědi. Teď nemám čas to dohledat, snad zítra... --Silesianus 2. 12. 2010, 19:56 (UTC)

Ahoj, chtěl jsem ti k tomu něco napsat, ale byls rychlejší ^_^ Já mám po ruce Paina a Evans & Peattie a ani jeden z nich se o japonské střelbě nezmiňuje. Nezmiňuje se o ní dokonce ani jinak docela podrobný Neff. Jedinou zmínku o japonské střelbě jsem zatím našel pouze na anglické wikipedii. O čínské střelbě (která ano, není v rozporu s japonskou) píší Paine, Neff a history.cultural-china.com (tolik, co jsem v rychlosti nasel). Každopádně je to docela zajímavé a kontroverzní téma, asi by stalo za to sehnat tech zdroju co nejvic a nejak to pekne sepsat. Ja zitra nebudu mit moc cas a vubec cely pristi tyden na tom budu tak nejak vselijak ^_^ Zatim... --Ozzy 2. 12. 2010, 20:08 (UTC)

Mno, jen bych chtěl říci, že tu větu jsem tam nedal já, tak se za ní nebudu bít do krve. Ve zprávě kapitána Galsworthyho onen dotyčný praví I can positively say I did not see the Japanese fire on the Chinese in the water. The Chinese killed many of their own people. Třeba na Sinojapanesewar.com je výpověď důstojníka Tamplina, kde je mimo jiné uvedeno The Japanese officer informed me that he had been ordered by signal from the Naniwa to sink these boats. I remonstrated, but he fired two volleys from the cutter, turned back, and steamed for the Naniwa. No attempt was made to rescue the Chinese. The Naniwa steamed about until eight o'clock in the evening, but did not pick up any other Europeans.

Jen tak pro zajímavost soudobý článek z NYT popisující událost. --Silesianus 3. 12. 2010, 07:59 (UTC)

prozatímní revert

Srdečně zdravím

Vaši úpravu stránky s vyznamenáním Hvězda děda Vševěda jsem prozatím revertoval, neboť toto vyznamenání se uděluje za 7 hesel v sekci Zajímavosti počínaje založením tohoto vyznamenání, což je přelom let 2009/2010, kdy současně došlo ke zpřísnění kritérií pro uvádění hesel. Věřím však, že to není na dlouho, neboť tato meta již není daleko :-) Jan.Kamenicek 27. 12. 2010, 21:49 (UTC)

Ook! --Ozzy 28. 12. 2010, 10:33 (UTC)