Diskuse:Univerzita Karlova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Noví prorektoři a AS[editovat zdroj]

Zdravím, nejsou náhodou noví prorektoři a předseda ASUK?

Datum založení[editovat zdroj]

Nemá být datum založení 7.4?(212.80.64.236 28. 12. 2008, 19:37 (UTC))

Ano, opraveno. --Kacir 28. 12. 2008, 19:45 (UTC)

Upravit[editovat zdroj]

příliš divoká a přitom kusá historie –wiki-vr 18:56, 9. 10. 2005 (UTC)

Pravopis[editovat zdroj]

Malý výtah z Pravidel českého pravopisu:

5. Psaní s a z

a) Ve slovech zdomácnělých se původní s vyslovované v češtině jako [z] píše z.

Např. analýza, azyl, báze, bazilika, buržoazie, dezerce, dezert, dimenze, emulze, epizoda, exploze, expozice, filozofie, fúze, gnozeologie, gymnázium, iluze, intenzita, invaze, izobara, izolace, kazeta, koroze, lyzol, nervóza, oáza, organizace, organizovat, pauza, penze, plazma, poezie, prézens, prezentace, prezident, provize, próza, revize, rezignace, rezistence, rezoluce, rezonátor, rezultát, senzace, torzo, tranzistor, trezor, univerzita, uzuální, verzálka apod.

b) Podle výslovnosti v nepřímých pádech se píše z v slovech jako dispenz, exkurz, impulz, komparz, konkurz, kurz, pulz, rekurz, reverz aj. a ve slovech od nich odvozených, např. dispenzární, impulzivní, komparzista, konkurzní, kurzovné, pulzovat, reverzibilní aj.

c) V některých slovech se píše s i z ve shodě s dvojí spisovnou výslovností, např. buzola i busola, dezén i desén, diskuze i diskuse, dizertace i disertace, kazematy i kasematy, plizé i plisé, renezance i renesance, rezort i resort, režizér i režisér aj.

d) Vyslovované [z] se píše jako z i s v příponě [-izmus] a v ostatních slovech zakončených na [-zmus]: romantizmus i romantismus, pluralizmus i pluralismus, mechanizmus i mechanismus, spazmus i spasmus, tenezmus i tenesmus aj.

e) Po předponě lat. původu kon- v slovech zdomácnělých, v nichž se počáteční kon- v češtině jako předpona nepociťuje, se píše z. Např. konzerva, konzervativní, konzervatoř, konziliární, konzistence, konzistoř, konzul, konzulát, konzultace, konzum, konzument, konzumpce. Jinak se píše s (ve shodě se spisovnou výslovností), např. v slovech konsekvence, konsenzus, konsonant, a v slovech od nich odvozených, např. konsekventní, konsonantický aj.

f) Při psaní slov s původními předponami des- a de- a v slovech od nich odvozených se řídíme spisovnou výslovností. Např. dezaktivace, deziderát, deziluze, dezinfekce, dezorientace; ale desant, paradesantní, designovat, designovaný, desublimace aj.

g) Jen s se píše v slovech s původní latinskou předponou dis-. Např. disharmonie, disident, disimilace, disociovat, disoluce, disonance, diskrepance aj.

h) Pouze s se píše v slovech pravopisně nepočeštěných, jako cirrhosis, laser.

Petrus, 26. ledna 2004

Tak to není přesné. Zapomněl jste na Pilipův dodatek. Vizte http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#filos -- Vít Zvánovec 04:13, 26. Led 2004 (PST)

Zdá se, že jsem to zakřikl. Za prvé je to nedůsledné: v textu dál stojí tučně "Univerzita Karlova" atd., takže přemístění je samoúčelná formální změna docela podobná tomu přepisování uvnitř textu. Především ale: podobu se Z nyní používá i UK sama, důvody vzal čert. Neměla by se jako primární pro název hesla brát podoba vlastního jména dotyčné instituce, osoby (opravdu se Zamenhof jmenoval Ludvík?) atd.?

No dobře, opravím to důsledně. Jak se UK opravdu jmenuje, je sporné. Relevantní je právní předpis je zákon č. 135/1920 Sb. z. a n., o poměru pražských universit, jehož § 1 al. 2 zní: "Jména obou pražských universit, ustanovená zákonem ze dne 28. února 1882, č. 24 ř. z.: "Česká universita Karlo-Ferdinandova" a "Německá universita Karlo-Ferdinandova" se zrušují. České universitě vrací se jméno "Universita Karlova". O jménu německé university rozhodne se zvláštním zákonem." Takže primární je zřejmě s. Za rozhodující bych bral přání authora většiny textu.
Ach bože - to už je opravdu splitting hairs, vytváření sporu jen proto, aby to mohlo být "sporné". Zákon určoval, po kom se instituce bude jmenovat; pravopis jejího označení se rozuměl samo sebou - jenže doba se změnila. Mně šlo o to, že UK má Univerzita na svých webových stránkách, v telefonním seznamu, nejspíš bych našel i nějaké razítko nebo oficiální dokument. Má akademickou svobodu, dnes už by se klidně mohla začít psát se s, kdyby po tom zatoužila; neučinila tak, tak proč by ji měla nutit Wikipedie? (A obávám se, že většina přispěvatelů do hesla by byla pro z).
Pečeť UK je na každé stokoruně. Píše se tam: sigillum universitatis scolarium studii pragensis. V čem se doba změnila? Ještě vysokoškolský zákon z roku 1990 používal pravopis se s. To, že nějaký IT napíše na web z není argument. Jinak jste chtěl officiální název; ten jsem Vám uvedl a je se s. A většinou jsem mínil authory podstatné části textu hesla. -- Vít Zvánovec 14:37, 11. Kvě 2004 (UTC)
Odkud vite, ze oficialni nazev je s pismenem s? V zakone č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) je pouzito z. Neni to zadne vymysl IT inzenyra ale v soucasnosti pouzivany tvar. --Jklamo 18:25, 6. 5. 2005 (UTC)
Myslím že nemá cenu reagovat na rok starý příspěvek a zvláště Wikipedisty, který oznámil definitivní odchod z české Wikipedie. viz Vít Zvánovec --Li-sung 18:34, 6. 5. 2005 (UTC)
Co se týká Zamenhofa (proč o tom diskutujeme zde?), je sporné, jak se vlastně jmenoval a jak to psát. Byl to ruský Žid. Máme to psát azbukou? V jidiš? -- Vít Zvánovec 15:55, 10. Kvě 2004 (UTC)
Protože jsem si na to zrovna vzpomněl a protože včera jel server hrozně pomalu. Azbukou asi ne, ta nemá h; ale když můžeme původní jména v Unicode udávat u Číňanů, proč ne tady? :-) Hm, prošel jsem interwiki a zdá se, že primární, "nativní" bylo Ludwik Lejzer; doplnil jsem to tam - ještě s otčestvem to vypadá dost divně, ale na lepší způsob jsem nepřišel. --Malýčtenář 12:10, 11. Kvě 2004 (UTC)

Ja sem byl v senatu UK a o psani s a z se tam parkrat diskutovalo.

Nicmene vysledek je ten, ze o pravopisu si muzete myslet co chcete, nicmene vysledek je, ze ve VSECH OFICIALNICH DOKUMENTECH je univerzita se Z a to je proste oficialni nazev.

odkazy na Wikisource s původními texty zakládací listiny a imunit jsou nefunkční.--Zp 17:58, 21. 9. 2005 (UTC)

Založení UK[editovat zdroj]

Zpochybňuji faktickou přesnost odstavce o založení UK. Z uvedeného textu totiž vyplývá, že UK byla založena již roku 1347 ačkoli se obecně soudí, že to bylo o rok později. Tato interpretace zřejmě vychází z článku z Hospodářských novin. Podle rozboru PhDr. Michala Svatoše z Ústavu dějin UK a Archivu UK je však jeho část nepravdivá. UK byla založena v průběhu let 1347-1349 několika nutnými a vzájemně navazujícími kroky. Papež Kliment VI. v roce 1347 pouze oznámil založení univerzity, vlastní založení univerzity však provedl až Karel IV. 7.4.1348 viz Zakládací listina UK. Bude-li mít někdo čas, bylo by vhodné uvést kapitolu o založení na pravou míru, díky. --Mirekk 20:03, 13. 5. 2007 (UTC)

Tady muze byt navic matouci jmeno papeze Klimenta a pojem »Klementinum«, jehoz prostory po vyznamnou cast sve historicke doby UK vyuzivala. Toto oznaceni se ale vztahuje na s Klementinem historicky uzce souvisejici kostel svateho Klementa a ne na tohoto papeze.
"Bude-li mít někdo čas, bylo by vhodné uvést kapitolu o založení na pravou míru, díky." - Podle me je celkove dobre udelana nemecka verze, ta by se dala aspon pro zacatek prakticky 1:1 prelozit. Rad bych to udelal, ale jednak taky ne hned, ale 'az na to bude cas' ;-), a pak by mi tam nekdo musel doplnit diakritiku - nemam ji a obzvlast u tak dlouheho textu se s ni nehodlam patlat rucne. -- 84.227.55.154 15:33, 1. 1. 2008 (UTC)


Rovnez pochybuji o tom, ze by se jednalo o nejstarsi univerzitu ve stredni Evrope. Podle Wiki, univerzita ve Veszprému vyhorela roku 1276... Hydrolog 19:27, 7. 7. 2007 (UTC)

Jednak zpochyňovat jen na základě wiki dosti obecně známý fakt, svědčí o nedostatku věrohodnost zrojů, druhak doporučuji zpochybnit proklamovaný fakt z článku Veszprém, neboť (odhadem dle maďarského článku) se asi jedná o chybu překladu, vyhořela jen vysoká škola - tedy neměla statut univerzity. --Li-sung 20:55, 7. 7. 2007 (UTC)
Tady by se ale dalo diskutovat o vyznamu pojmu »vysoka skola« a »univerzita«. Jsou lidi, podle jejichz nazoru napr. absolveni UK maji byt neco vic nez absolventi CVUT, protoze to neni »univerzita«, "jen" »vysoka skola« (nicmene do anglictiny se preklada jako "Czech Technical University") anebo i VSCHT, coz se mi zda ponekud zcestne.
Významy jsou dnes definovány zákonem a i v minulosti nějak byly. Název a skutečný status je něco jiného. ČVUT i UK mají je přiznaný stejný status univerzitní vysoká škola, a mají právo mít slovo univerzita v názvu. ČVUT i další podobné školy jej nepoužívají asi kvůli historické návaznosti (dříve se s technickými školami zacházelo jinak). --Li-sung 15:13, 1. 1. 2008 (UTC)
Kdyz se ale jeste vratim k tomu Veszprému: Dnes tam univerzita je (od r. 1949). Historii tehle skoly neznam, ale jestli ma nejakou kontinuitu na onu v 13. stoleti vyhorelou VS (shorela skolni budova a asi i s knihovnou a jinymi cennymi pomuckami - znamenalo to ale automaticky konec skoly jako takove?), tak se zase klade otazka, jestli to prece nelze zapocitat jako univerzitni historii? Protoze kdo mel tenkrat pod palcem udelovani tohoto statutu? Pak by tim automaticky trpely hendikep napr. univerzity dalneho vychodu, ktere nemely napojeni na evropskou kulturu a zdejsi mocenske pomery, nicmene jejich uroven ve forme odpovidajici tamni kulture urcite nizsi nebyla. -- 84.227.55.154 15:57, 1. 1. 2008 (UTC)
To jsou už dosti spekulace, ke kterým by byli potřeba nějaké věrohodné zdroje. Pro uklidnění snad stačí, že na maďarské Wikipedii v článku o univerzitě hu:Egyetem se Veszprém nevyskytuje. --Li-sung 16:33, 1. 1. 2008 (UTC)
On je ale vubec sporny cely ten vyraz »Stredni Evropa«, pro ktery sotva existuji pevne hranice. Nekdy se uvadi, ze UK je nejstarsi universita severne od Alp, pak by ale Veszprém byl spis vychodne od Alp; na druhou stranu by ale tenhle atribut na rozdil od »stredni Evropy« jednoznacne zahrnoval i Skandinavii (jak to tam bylo s univerzitami nevim. -- 84.227.55.154 15:04, 1. 1. 2008 (UTC)
Pevné nehranice nejsou snad ani pobřežní a přesto je třeba svět nějak rozdělit do regionů, takže Střední Evropa přes svou nejasnou hranici dává alespoň rámcovou představu. --Li-sung 15:13, 1. 1. 2008 (UTC)
Musí být uvedeno buďto nejstarší univerzita ve střední Evropě, nebo severně od Alp a západně od Rýna nebo nejstarší německá univerzita. Uvádět pouze "nejstarší univerzita severně od Alp není správně".Pavel.Boreš (diskuse) 11. 6. 2013, 14:38 (UTC)

Německá univerzita[editovat zdroj]

Dovoluji si upozornit na ruskou verzí této stránky: "Карлов университет стал первым немецким университетом вообще" Ivan Ryant (diskuse) 7. 10. 2012, 22:36 (UTC)

Ethnically Czech students made 16 – 20% of all students.[1] Pavel.Boreš (diskuse) 8. 10. 2012, 06:23 (UTC)

Odkazy[editovat zdroj]

  1. CHYSKÝ, Václav. Sedmdesátileté výročí insigniády z jiného pohledu [online]. March 2005, [cit. 2009-06-21]. [1]. (Czech) 

Karlo-Ferdinandova univerzita[editovat zdroj]

Navrhuji založit zvláštní článek Karlo-Ferdinandova univerzita. Tento výraz vede přesměrováním na Univerzita Karlova. Nemyslím, že je to zcela správně. Po likvidaci Rakouska-Uherska, v 1. ČSR, měli německy mluvící a píšící občané ještě (do roku 1945 ...) nástupnickou Německou univerzitu v Praze. Ta zvláštní stránku má, a je tam napsáno, že to byla původně (od roku 1882) ta Karlo-Ferdinanda. Takhle ale vznikají rozpory a skoro zmatky. Malý příklad: Franz Kafka dostal kategorii "Absolventi Univerzity Karlovy". Na této české univerzitě on ale nestudoval. Nevím, jak toto dilema vyřešit jinak. --Zbrnajsem (diskuse) 22. 7. 2017, 13:48 (CEST)

Zkusil jsem dilema aspoň provizorně vyřešit tak, že z redirectu jsem udělal rozcestník, protože situace byla jiná po roce 1882, po 1921, po 1939 a 1945. Věcně se mi zdá, že dvojice článků pro českou a pro německou univerzitu situaci dobře vystihuje (reformy 1882, 1921 i 1939 zachovaly značnou kontinuitu učitelského sboru i studentstva), jen ty oficiální názvy to komplikují. Nový článek Karlo-Ferdinandova univerzita by ten zmatek - obávám se - ještě prohloubil. U Kafky to byla prostě chyba, kterou jsem opravil. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 22. 7. 2017, 20:28 (CEST)