Diskuse:Souhvězdí Malého medvěda

Článek týdne

Tento článek byl v 18. týdnu 2016 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Z hesla Souhvězdí Malého medvěda byla v období od 8. do 14. února 2016 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … se v souhvězdí Malého medvěda nachází jedna ze známých Zemi nejbližších neutronových hvězd Calvera, která nese jméno podle zloducha z filmu Sedm statečných?“

WP:Q – Vachovec 1

Úvod

• Nachází se v něm severní nebeský pól, ačkoliv v řádu několika stoletích mění svou polohu díky precesi zemské osy. → lépe zformulovat, já sice chápu, co se snažíte řící, ale čtenář by měl problémy: V současnosti se v souhvězdí Maleho medvěda nachází severní nebeský pól (jehož poloha se během staletí vlivem zemské precese mění). Vyřešeno
• Nejdůležitější hvězdou v něm je Polárka, která… Vyřešeno
  • Tato věta by měla asi uvozovat nový odstavec, zmiňující konkrétní objekty souhvězdí. Vyřešeno
  • Za slovem "Polárka" má být čárka, ne tečka. Vyřešeno
  • "Nejdůležitější", to je hodně subjektivní výraz. Raději bych použil "Nejjasnější" Vyřešeno
• zejména námořníky → zejména pro námořníky Vyřešeno
• Odkaz na Kochab patří do první věty, kde je zmíněn, ne až do druhé. Vyřešeno
• Za slovem "Pherkad" chybí čárka. Vyřešeno
• Planety → Exoplanety (s odkazem) Vyřešeno
• V pořadí velikosti patří Malému medvědovi 56. místo. → upřesnit: V pořadí velikosti patří Malému medvědovi mezi 88 souhvězdími 56. místo. Vyřešeno
• Kdo je Aratus? Vyřešeno
• Nejjasnější hvězdou v něm → Nejjasnější hvězdou v Malém medvědovi (na úvod odstavce se zájmeno moc nehodí) Vyřešeno
• větu Jedná se o cirkumpolární souhvězdí, které stále vidíme nad obzorem. bych přesunul za Sousedí se souhvězdími Draka, Žirafy a Cefea., než se začne rozebírat severní nebeský pól Vyřešeno
• Na začátku druhého odstavce je nejspíše chyba ke konci, kde je infpo o nejjasnější hvězdě polárce, ale zárověn i o Kochab, který mý být jen o něco málo jasnější. Předpokládám, že sem patří místo slova málo slovo méně. viz:

Nejjasnější hvězdou je Polárka (α UMi), která má pro lidstvo velký praktický význam v tom, že identifikuje polohu nebeského severního pólu. Byla tak velmi důležitá pro navigaci, zejména pro námořníky. Polárka je obří žlutobílou proměnnou hvězdou a nejjasnější cefeidou hvězdné oblohy. Kochab (β UMi) je hvězdou, která již opustila hlavní posloupnost. Je oranžovým obrem s hvězdnou velikostí 2,08m a je jen o něco málo jasnější než Polárka. Jivo (diskuse) 2. 5. 2016, 11:47 (CEST)

Úvod II

• První i druhý odstavec jsem si dovolil lehce přeformulovat.
• Třetí odstavec, konkrétně mytologii, je nutno přepracovat. Věci týkající se "dračího křídla" se dále v článku nevyskytují a nejsou tím pádem ani ozdrojovány (viz vložené šablony).

Historie a mytologie

• Neměla by tato sekce být někde níže, podobně jako v článku Souhvězdí Severní koruny? Chtělo by to nějak sladit, aby články na podobné téma dodržovaly určité konkrétní pořadí sekcí. Vyřešeno
• "Držící Jho" → To je co? Takto konkrétně se těžko něco jmenovalo. Snad přeformulovat na souhvězdí či hvězdy představující osobu držící jho.? Vyřešeno
• Tabulce MUL.APIN → V tabulce MUL.APIN Vyřešeno
• Ve variaci tohoto příběhu reprezentuje Arkase souhvězdí Honáka → Honáka opravit na Pastýře (Bootes) a přidat wikiodkaz. Vyřešeno
• Ještě dříve bylo za souhvězdí Malého medvěda považováno pouze sedm blízkých hvězd → Kterých 7 hvězd? Pouze "tělo" vozu, bez "voje" a Polárky? Nebo 7 nejjasnějších hvězd tvořících asterismus? Komentář
• Malý medvěd se skládá ze sedmi hvězd a latinské slovo sever septentrio je odvozeno od septem (sedm) a triones (voli), otáčející se voli. Volové představují sedm souhvězdí Velké medvědice.
  • Druhá věta je evidentní nesmysl, první věta je také velmi klopotná. Po nahlédnutí do zdroje zkusím navrhnout přeformulaci: Latinské slovo septentrio značící sever či severní oblasti je odvozeno ze slov septem (sedm) a triones (tahouni, voli). Sedm volů je představováno sedmi jasnými hvězdami Malého medvěda.
    • Aha. Až po druhém prostudování zdroje mi došlo, že toto tvrzení se netýká Malého medvěda, ale Velké medvědice (Velkého vozu). Pročež to nepatří do tohoto článku, ale do článku Souhvězdí Velké medvědice. Odstranil jsem. Vyřešeno

No, trošku se Maléhoo medvěda týká, protože běhají kolem pólu, a ten je a i několik let předtím byl v Malém medvědu, myslím píše to Říše hvězd z roku 1926. a kterou byl odkaz. A sever ukazoval na Malého medvěda.--Mirek256 14. 1. 2016, 19:40 (CET)--

• Spolu s dalšími souhvězdími ve znamení zvěrokruhu Vah (Honák, Velká medvědice a Drak) → Zvěrokruh Vah je co? Vyřešeno
• Přidat odkaz na Hérakla. Vyřešeno
• V Inuitské astronomii, tři nejjasnější hvězdy souhvězdí, Polárka, Kochab a Pherkad, byly známý jako Nuutuittut což znamenalo nikdy v pohybu, ačkoli termín byl často používán v jednotném čísle a odkazovala pouze na Polárku → V inuitské astronomii, tři nejjasnější hvězdy souhvězdí, Polárka, Kochab a Pherkad, byly známy jako Nuutuittut což znamenalo nikdy v pohybu, ačkoli termín byl často používán v jednotném čísle a odkazoval pouze na Polárku. (inuitské s malým "i", "známy" krátce, odstranit dvojitou mezeru za "znamenalo" a "odkazoval", nikoliv "odkazovala") Vyřešeno
• V severních zeměpisných šířkách je Polárka vysoko na obloze a používala se k navigaci. → Tato věta se do sekce nehodí, buď úplně vypustit nebo přesunout do jiné sekce, např. do sekce "Hvězdy" k popisu Polárky. Vyřešeno

Charakteristika

• a je rozlohou na 56. z 88 souhvězdí. → a je rozlohou na 56. místě z 88 souhvězdí. Vyřešeno
• Kvůli jeho poloze na severní polokouli nebeské je celé souhvězdí viditelné pouze pro pozorovatele na severní polokouli. → přeformulovat, třeba na Kvůli své poloze v blízkosti severního nebeského pólu je celé souhvězdí viditelné pouze pro pozorovatele na severní polokouli. Vyřešeno
• vypadá, že mají tvoří tvar vozu. → jedno sloveso postačí Vyřešeno
• Polárku lze nalézt také tak, že se prodlouží čtyřikrát spojnice dvou hvězd, Alfy a Bety Ursae Majoris, které tvoří zadní kola Velkého vozu. → Z přiloženého obrázku vyplývá, že 5x, nikoli 4x. Otázka

to mají na en špatně, Kleczek, Pittich píší čtyřikrát, ale napsat jsem to bez číselného údaje. Mirek256 14. 1. 2016, 19:58 (CET)

Já se obávám, že toto mají na en-wiki správně a chyba je u Kleczka s Pittichem. Zkuste si to třeba odměřit na společné fotce obou Vozů, která je v článku, nebo na nějaké hvězdné mapě. --Vachovec1 (diskuse) 14. 1. 2016, 20:25 (CET)

• což je užitečné pro obyvatele měst → ??? (netuším, co si pod tím mám představit) Vyřešeno
• Se souhvězdím Draka sousedí Malý medvěd nejen na západě, ale i na jihu a východě (Drak Malého medvěda jakoby obepíná zespoda) Vyřešeno

Hvězdy

• Pouze označení pro lambdu a pí se používá dodnes, pravděpodobně díky jejich blízkosti k severnímu nebeskému pólu. → to se týká čeho? Třeba Polárka je pořád α UMi, pokud vím. Komentář
• Polárka = trojhvězda → v článku Polárka se uvádí, že Polárka je pětinásobná hvězda (α UMi Aa, α UMi Ab, α UMi B, α UMi C, α UMi D) Otázka
• Je baryovou hvězdou s nadbytkem barya. → Odkaz na článek o prvku (baryum), patří spíše ke slovu na konci věty. Dopředu by patřil odkaz na zatím neexistující článek baryová hvězda. Vyřešeno
• jeho hmotnost odhaduje na 1,3násobek sluneční. → jeho hmotnost se odhaduje na 1,3násobek sluneční. Vyřešeno
• větší než Sluncejaeho povrchová teplota je → větší než Slunce a jeho povrchová teplota je
• Je jasným bílým obrem spektrálního typ A3II-III → Je jasným bílým obrem spektrálního typu A3II-III
• Patří mezi proměnné hvězdy typu Delta Scuti → Opravit odkaz – článek Hvězdy typu Delta Scuti existuje. Vyřešeno
• Jedná se pulzující hvězdy → Jedná se o pulzující hvězdy Vyřešeno
• že hvězda spektrálního typu B3 hvězda opouští → 2x hvězda, věta takto nedává smysl
  • Gramatika opravena, ale všiml jsem si, že v předchozí větě je uveden spektrální typ A, tady B. Nutno sjednotit. Komentář
• Nedaleko Zéty nachází se hvězda 5,00m, Théta Ursae Minoris (θ UMi). → Nedaleko Zéty se nachází Théta Ursae Minoris (θ UMi), hvězda jasnosti 5,00^m. Vyřešeno
• a je oranžovým obrem spektrálního typu K5III, která se → a je oranžovým obrem spektrálního typu K5III, který se Vyřešeno

--Vachovec1 (diskuse) 10. 1. 2016, 14:59 (CET)

Jen poznámka k Polárce, pětihvězda je na české wikipedii bez zdrojů. na en, de či jinde ne. Např. zde je trojhvězda [1], zde také [2], takže asi je to hodně nejasné.--Mirek256 10. 1. 2016, 15:49 (CET)

No, hvězdy α UMi C a α UMI D lze bez větších problémů dohledat třeba na SIMBADU – [3]. Jako obvykle je tu však otázka: Jsou to pouze "vizuální průvodci" (jsou jen ve stejném vizuálním poli) nebo jsou součástí systému? --Vachovec1 (diskuse) 10. 1. 2016, 18:05 (CET)

• Dále je spektroskopickou dvojhvězdou… → tady by mohl být odkaz na článek Spektroskopická dvojhvězda Vyřešeno
• Třetí oranžová hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu K0 nachází se ve vzdálenosti 8100 AU. → Třetí oranžová hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu K0 se nachází se ve vzdálenosti 8100 AU. Vyřešeno
• V blízkosti Polárky nachází se Lambda Ursae Minoris → V blízkosti Polárky se nachází Lambda Ursae Minoris Vyřešeno
• Jedná se o polopravidelnou proměnnou hvězdou → Jedná se o polopravidelnou proměnnou hvězdu Vyřešeno
• Protože se nachází se poblíž nebeského pólu, lze hvězdu ze severní polokoule pozorovat po celý rok. → Protože se nachází poblíž nebeského pólu, lze ji ze severní polokoule pozorovat po celý rok. ("se" jen jednou, podmět lépe zájmenem) Vyřešeno
• Červený obr R Ursae Minoris je polopravidelnou proměnou hvězdou, její jasnost pohybuje mezi 8,5m do 11,5m v periodě 328 dní, zatímco S Ursae Minoris je dlouhoperiodická proměnná hvězda, která mění svou jasnost mezi 8,0m a 11m během 331 dní.[36] Nachází se jižně od Kochabu a Pherkadu.
  • její jasnost pohybuje → jejíž jasnost se pohybuje Vyřešeno
  • Nachází se jižně od Kochabu a Pherkadu. → Tím je míněno jak R Umi, tak S Umi? Pokud ano, měla by věta znít: Obě hvězdy se nachází jižně od Kochabu a Pherkadu. Vyřešeno
• Směrem k souhvězdí Draka nachází se → Směrem k souhvězdí Draka se nachází; směrem od čeho? Vyřešeno
• červený obr spektrálního typu M5III, který se také polopravidelnou proměnnou hvězdou Svoji jasnost mění rozmezí 4,44m do 4,85m v průběhu 43,3 dní.
  • Chybí tečka za "hvězdou" Vyřešeno
  • mění v rozmezí Vyřešeno
• T Ursae Minoris je další červený obr, je dlouhoperiodickou proměnou hvězdou typu Mira. → lépe T Ursae Minoris je další červený obr, dlouhoperiodická proměnná hvězda typu Mira. Vyřešeno
• která se náhle změnila svou jasnost → vypustit "se" Vyřešeno
• o 6 magnitud v roce 1992 a byl identifikována jako jedna z málo známých proměnných hvězd typu R Coronae Borealis.
  • Šlo by to upřesnit (zjasnila se/zeslábla + za jak dlouho, tj. během hodin, dnů, měsíců)? Komentář

v článku je o 6 magnitud.

• • a byla identifikována Vyřešeno
• v nichž jedna složka dvojhvězdy zastiňuje druhou hvězdu → v nichž jedna složka dvojhvězdy periodicky zastiňuje druhou hvězdu (zástin netrvá pořád) Vyřešeno
• mění jasnost v rozmezí → buď která mění jasnost v rozmezí nebo měnící jasnost v rozmezí Vyřešeno
• Jedná se těsnou dvojhvězdu → Jedná se o těsnou dvojhvězdu Vyřešeno
• V roce 2003 byla ještě o dvě magnitudy jasnější než je její obvyklá jasnost → "Obvyklá jasnost" je co? Jestliže se jedná o "vyhasínající" novu, je tím myšlena jasnost před vzplanutím? Komentář
• hvězda nachází se v galaktickém halu → hvězda se nachází v galaktickém halu Vyřešeno
• Calvera je zdrojem rentgenového záření, který má přezdívku podle zloducha z filmu Sedm statečných.
  • Calvera je zdroj rentgenového záření (aby to gramaticky dávalo smysl) Vyřešeno
  • Na původ názvu to rozhodně chce zdroj. Vyřešeno
• která má nejvyšší povrchovou teplotou, 200000 K dosud objevených bílých trpaslíků. → která má nejvyšší povrchovou teplotu (cca 200 000 K) z dosud objevených bílých trpaslíků. (číslovky nad 10 000 se obvykle píší s mezerami + další přeformulace) Vyřešeno
• Jeho atmosféra, složená z zhruba poloviny uhlíku, z poloviny kyslíku a z dvou procent neonu postrádá → Jeho atmosféru tvoří zhruba z poloviny uhlík, z poloviny kyslík a dvě procenta neonu. Atmosféra postrádá… Vyřešeno
• Jedná se o hvězdu s nízkou jasností 14. magnitudy, byla objevena pomocí družice Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) v roce 2011 → chybná návaznost; buď magnitudy. Byla objevena nebo magnitudy, která byla objevena Vyřešeno

Exoplanety

• 11 Ursae Minoris je oranžový obr spektrálního typu K4III, zhruba 1,8krát hmotnější než Slunce, stáří přibližně 1,5 miliardy let. Hvězda se již začala ochlazovat a zvětšovat svou objem, protože je hvězdou spektrálního typu A hlavní posloupnosti. → Nejdříve je uveden spektrální typ K, pak spektrální typ A. Vyřešit rozpor. Vyřešeno
• HD 150706 je Slunci podobná hvězda spektrální třídy G0V ve vzdálenosti 89 světelných let. Planeta má podobnou hmotnost jako Jupiter a obíhá hvězdu ve vzdálenosti 0,6 AU, studie byla publikována v roce 2007.[56] Další studie publikovaná v roce 2012, ukázala, že má společníka asi 2,7krát hmotnějšího než Jupiter, který hvězdu oběhne jednou za 16 let a nachází se vzdálenosti 6,8 AU od hvězdy. Tj. hvězda má dvě potvrzené exoplanety? Zmiňuje novější studie svou předchůdkyni? A rozebírá nějak závěry této předchozí studie?
  • Náhlednutí do zdrojů ukazuje, že novější studie vyvrací závěry své předchůdkyně. Konkrétně odkáži na sekci 4.1 novější studie. Tj. hvězda má jen jednu potvrzenou planetu, přičemž pro její parametry platí spíše závěry novější studie. Vyřešeno

Objekty hlubokého vesmíru

• Její centrum nachází se → Její centrum se nachází Vyřešeno
• objekt 11.magnitudy 2,5 stupně východněseverovýchodně Vyřešeno
  • mezi 11. a magnitudy vložit pevnou mezeru Vyřešeno
  • východoseverovýchodně Vyřešeno
• a vznikají v ní vysokou rychlostí hvězdy v porovnání s běžnou galaxií. → nevhodný slovosled: a v porovnání s běžnou galaxií v ní vznikají hvězdy vysokou rychlostí. Vyřešeno
• Je Seyfertovou galaxií a má dvě aktivní galaktická jádra, a je jedním z nejextrémnějších příkladů Seyfertovy galaxie.
  • Tady to bezpodmínečně chce vysvětlení, tj. krátce vysvětlit (do závorky nebo do poznámky) co to Seyferova galxie je, nebo založit alespoň pahýl Seyfertova galaxie.
  • přeformulovat: Má dvě aktivní galaktická jádra. Je jedním z nejextrémnějších příkladů Seyfertovy galaxie. Vyřešeno
  • Extrémní v jakém smyslu? Vyřešeno
• Byl v ní objeven jeden z nejjasnějších známých výtrysků radiového záření ve vesmíru v roce 1977.
  • To znamená co? V roce 1977 byl zaznamenán radiový puls z dané oblasti? Radiový puls těžko může být "jasný", leda tak "intenzivní". Jestliže je psáno "výtrysk", znamená to, že puls byl jen krátkodobý, nebo stále trvá? Vyřešeno

Meteorické roje

• Odkázat na článek Radiant. Vyřešeno
• Je nevýrazným meteorickým rojem → raději konkrétně, tj. Ursidy jsou nevýrazným metorickým rojem Vyřešeno
• Roj byl objevený v roce 1914 a radiant byl potvrzený → Roj byl objeven v roce 1914 a radiant byl potvrzen (trpný rod sloves) Vyřešeno
• Systematický výzkum roje začal Antonín Bečvář → "začal" je v tomto případě nevhodné sloveso, lépe "započal" Vyřešeno

Jiné odkazy

• Tuto sekci bych v současné podobě zrušil. Otázka

Obecně

• "asteroseismologie" → V Česku se používá pojem "hvězdná seismologie", ke kterému tu i máme článeček (no, skoro subpahýl). I google pro "hvězdnou seismologii" v češtině leccos najde, narozdíl od pojmů "asteroseismologie" či "astroseismologie". Vyřešeno
• U hvězdy nastal počátek záblesku heliové slupky. Jedná se velmi nestabilní proces. Po většinu doby probíhá pouze nukleosyntéza vodíku na vnitřní straně obalu hvězdy. Heliový popel z hoření se po dobu desítek až stovek tisíců let ukládá do slupky kolem jádra. Po překročení určité hustoty a teploty ale dojde k zapálení této slupky a helium se zde začne přeměňovat na uhlík a kyslík.[39] Tím dojde k zadušení vodíkového spalování, které se také přesouvá víc směrem k okraji. Vzroste tak zářivý výkon hvězdy. Obal hvězdy reaguje expanzí a ochlazením. → Výklad pojmu "záblesk heliové slupky" nepatří do tohoto článku. Vytvořil bych příslušný článeček (stačí pahýl) a odtud jen odkázal, čili nechal bych zde jen první větu (s odkazem). Komentář
• Do sekce Hvězdy by se hodil obrázek Polárky z Hubblu - [4]. Otázka

--Vachovec1 (diskuse) 10. 1. 2016, 18:49 (CET)

Dík za spolupráci, zítra opravím. :-)))) -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Mirek256 (diskuse • příspěvky)

Provedl jsem revizi splněných/nesplněných připomínek a sám jsem také něco opravil. S pozdravem --Vachovec1 (diskuse) 13. 1. 2016, 22:15 (CET)

Wp:Q – Mates

Pár nápadů opět:

• Jedná se o cirkumpolární souhvězdí, které stále vidíme nad obzorem. – tohle chce nějak změnit, souhvězdí stále nad obzorem nevidíme, spíš ono samo pod něj nikdy nezapadne; navíc ta cirkumpolarita odkazuje hlavně na jeho postavení v průběhu roku. A zároveň to je informace, která platí pouze v některých místech, předpokládám, že v zeměpisné šířce -24,5 tomu tak není. Asi bych celý ten dovětek odstranil, k cirkumpolárním souhvězdím je článek.

přeformuloval jsem

• Je oranžovým obrem s hvězdnou velikostí 2,08m a je jen o něco málo jasnější než Polárka. – zřejmě je to jen chyba formulace, ale předpokládám, že Severka není alfou pro nic za nic a ve skutečnosti je naopak ona jasnější než Kochab (a tedy poměr 2,02m a 2,08m je správně)

snad opraveno

• Kochab a třetí nejjasnější hvězda souhvězdí, Pherkad (γ UMi), mají přezdívku strážci pólu. – zaprvé, domnívám se že interpunkce je zde chybně, neboť se nemůže jednat o přístavek a zadruhé, osobně se mi moc nelíbí obrat "hvězdy mají přezdívku".

přeformulováno

• Ve starověku bylo souhvězdí Malého medvěda považováno za dračí křídlo a tedy za součást souhvězdí Draka. – nejsem si úplně jistý zda ta reference toto explicitně říká, není k tomu lepší zdroj? Dračí křídlo ok, ale že by bylo součástí toho souhvězdí se tam nepíše. Píše se tam, že souhvězdí pojmenoval již Thalet kolem roku 600 př. n. l. A že souhvězdí někdy pojmenovávali strom.
• Dračí křídlo je na rozdíl od asterismu zvaného Malý vůz dnes již zapomenuto. – nešlo by dohledat, kdy přibližně toto označení vymizelo, nebo se nějak elegantně zbavit slovíčka "dnes"?

dnes jsem vymazal, jinak nevím

• Má β UMi nějakého souputníka, nejde k němu něco dohledat? Podle všeho by měl mít, když jde o hvězdu plnou barya.
• Patří mezi ně pravděpodobně též Zéta Ursae Minoris (ζ UMi),[1] bílá hvězda spektrálního typu A3V.[2] Hvězda se již začala ochlazovat, rozpínat a zjasňovat. Je pravděpodobné, že hvězda spektrálního typu B3 opouští hlavní posloupnost a stala se mírně proměnnou hvězdou. – spektrální typ A nebo B?

opraveno

• Nedaleko Zéty se nachází Théta Ursae Minoris – to chce psát přesněji; nejenže to nezní moc dobře (v reálu od sebe jsou vzdálené jakkoliv, jen ne zřejmě nedaleko :-)), ale ani to čtenáři nedá moc informací, kde ji případně hledat – udej směr.
• Do budoucna: pozor na překlady inverzních anglickýc vět alá: "Vzdálená jen 3,5 úhlového stupně od severního nebeského pólu, je Delta Ursae Minoris bílou hvězdou hlavní posloupnosti spektrálního typu A1V, zdánlivé hvězdné velikosti 4,35m" – takhle se to česky nedá říct. (v článku jsem zrovna tuto opravil)
• O epsilonu B se neví ani spektrální typ?

spektrální ty je uveden

• Protože se nachází poblíž nebeského pólu, lze ji ze severní polokoule pozorovat po celý rok. – je tahle informace o lambdě zrovna nějak výjimečná pro toto souhvězdí? Mimochodem, opět její poloha je pouze "v blízkosti"

upravil jsem, je opravdu blízko pólu

• Calvera ... " Byl identifikován jako izolovaná neutronová hvězda, jedna z nejbližších Zemi" – jak daleko?

to nikde neví, je velká nejistota, navíc na místě zdroje rentgenového záření se nic nenašlo

Tohle, co jsi tu popsal, by se podle mě klidně mohlo vepsat do poznámky (byť je pravda, že podrobnosti by měly asi být v článku o té hvězdě. --Mates (diskuse) 18. 1. 2016, 20:06 (CET)

• Nevím, jestli nevadí, když o hnědém trpaslíkovi řkíme následně, že se "jedná o hvězdu" – hm je to hnědý trpaslík ne hvězda.

opraveno

• Nechceš v sekci Exoplanety znovu zmínit i tu u Kochabu? Navíc bys k ní mohl přidat další info, např. jak a kdy byla objevena.
• První zmínka o souhvězdí Malého medvěda v řeckých textech pochází od filosofa Thalése z Milétu z 6. století před naším letopočtem. – nejsem si jist, ale není správně Thaleta?
• Nelíbí se mi, že není v článku nikde zmíněno, které hvězdy teda jmenovitě tvoří vlastní obrazec a kde se v obrazci nachází, zároveň mi i u ostatních hvězd trochu chybí informace, kde v tom souhvězdí je nalezneme.

Ale je tam mapka, kde je to hezky vyznačeno a poloha hvězdy patří do článku o hvězdě

Vím, že je tam mapka, která vydá za tisíc slov. Ale co když si ji někdo zrovna nedovede zobrazit? Alespoň ten základní sedmihvězdný obrazec by tam mohl být popsán.--Mates (diskuse) 18. 1. 2016, 20:06 (CET)

• Nesouhlasím s Vachovcem, že by se měla zmínka o odrazu souhvězdí v kultuře odstraňovat (jestli tím odstraněním sekce myslí něco jiného, omlouvám se).

Tolik za mě. --Mates (diskuse) 15. 1. 2016, 03:57 (CET)

Dovolím si zareagovat na některé body:

• „strážci pólu“ – asi by to skutečně mělo být bez čárek
• Zéta Ursae Minoris – spektrální typ A nebo B? – Toho jsem si všiml také, je to v mém seznamu výše.
• Thales/Thalés – jazyková příručka UJČ připouští jak „Thaleta“, tak „Thalese“, všechny tvary ale mají bez čárky nad „e“ – [5]
• Obecně proti sekci o odrazu souhvězdí v kultuře nic nemám, ovšem pokud by tam měl být pouze ten Adams, tak to raději nic a sekci v tomto případě vypustit.

--Vachovec1 (diskuse) 15. 1. 2016, 13:06 (CET)

OJJákovy postřehy

• Doplnit nezlomitelné mezery, lze použít WireVyřešeno--OJJ, Diskuse 17. 1. 2016, 14:37 (CET)
• Do úvodu rozhodně doplnit, že se mu říká také Malý vůz
• Nejjasnější hvězdou je Polárka (α UMi), která má pro lidstvo velký praktický význam v tom, že identifikuje polohu nebeského severního pólu... - lze vyškrtnout

Charakteristika

• zkratka souhvězdí, ve znění přijatém Mezinárodní astronomickou unií v roce 1922, je "UMi". - české uvozovky jsou „”.

Hvězdy

• Patří mezi ně pravděpodobně též Zéta Ursae Minoris (ζ UMi),[22] bílá hvězda spektrálního typu A3V.[23] Hvězda se již začala ochlazovat, rozpínat a zjasňovat. Je pravděpodobné, - která hvězda?

Historie a mytologie

Třeba ten 4. odstavec není moc hezky slohově zpracován, skáče se tam zleva doprava. Vyřešeno

• Přepsal jsem do méně chaotické podoby. --Vachovec1 (diskuse) 15. 1. 2016, 20:16 (CET)

Jiné odkazy

• Do toho pěkného článku to nezapadá, něco s tím udělat.

Toť vše. --OJJ, Diskuse 15. 1. 2016, 17:46 (CET)

Pár poznámek:

• Myslím, že asterismus Malý vůz je v úvodu již zmíněn.
• Tu navrhovanou větu bych určitě nevyškrtával. Spíš se naopak domnívám, že je to jedna z nejpodstatnějších informací celého článku. --Mates (diskuse) 15. 1. 2016, 19:52 (CET)

@OJJ, Mates:

• K prvnímu bodu jen poznámka: „Malý vůz“ je poprvé zmíněn v sekci Charakteristika (první sekce po úvodu). Přímo v úvodu zmíněn není.
• V druhém bodě plně souhlasím s Matesem.

--Vachovec1 (diskuse) 15. 1. 2016, 20:00 (CET)

WPQ: Jan.Kamenicek

Velmi pěkné. Zatím pár dotazů:

• Myslím, že Malý vůz není asterismus. Vyřešeno
• slovní spojení „vůz malého vozu“ není úplně srozumitelné; navrhuji spíše „kola malého vozu“, což se myslím běžně používá odedávna, viz např. [6]. Vyřešeno
• Jak je to s tím Bayerovým a Bodeho označením hvězd? V textu se píše, že dnes už se používá jen označení pro lambdu a pí, ale na mapách běžně vidívám označeny i alfa, beta a další. Viz též David E. Falkner: The Mythology of the Night Sky. Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 2. 2016, 00:11 (CET)

Zkusím odpovědět, nevím jestli je či není Malý vůz asterismus, ale google na to má hodně výskytů, tak asi ano [7]. S koly malého vozu máte na 100 procent pravdu a samosebou Bayerovo označení má i více hvězd Malého vozu, však se i nich v článku píše, týká se to jen těch, které zavedl Bode. tak jsem trošku změnil formulaci.--Mirek256 4. 2. 2016, 17:32 (CET)

Asi záleží na tom, co pod označením Malý vůz myslíme. Pokud máme na mysli jen těch 7 nejvýraznějších hvězd, pak asi ano. Pokud ho ale používáme jako synonymum pro Malého medvěda (což je podle úvodní věty také náš případ), pak tím názvem označujeme celé souhvězdí. V současné době si první a předposlední věta úvodní sekce odporují.

• Mohu poprosit o kontrolu zdroje spektrální třídy hvězdy Kochab? V hesle je jako zdroj uveden VAN LEEUWEN, F.. Validation of the new Hipparcos reduction, což se mi nezdá, zvláště když je tato část přeložená z anglické verze hesla, kde je však jako zdroj uvedena SIMBAD Astronomical Database. Vyřešeno
• Odkud je zdrojována informace, že Kochab je baryová hvězda? Vyřešeno
• Zdá se, že heslo je do velké části překladem z en.wiki. V takovém případě by to asi mělo být čtenáři dáno na vědomí, nejlépe pomocí šablony {{Překlad}}, která se obvykle umísťuje na začátek sekce Reference. Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 2. 2016, 17:43 (CET) Vyřešeno

Opravil jsem, u asterismu jsem napsal sedmi hvězd, baryum ozdrojoval Kalerem (píše se česky barium či baryum)? šablonu překlad jsem dalm spektrum zkontroloval též.Mirek256 6. 2. 2016, 06:46 (CET)

Baryum.

• “Lambda Ursae Minoris ... lze ji ze severní polokoule pozorovat po celý rok.” To vypadá, jako by se to týkalo jen této hvězdy, ve skutečnosti se to ale týká celého souhvězdí. Proto navrhuji informaci na tomto místě vypustit, a na jiném místě uvést, že Malá medvědice je tzv. cirkumpolární souhvězdí. Něco na toto téma by asi mělo být zmíněno i v úvodní sekci.
• „T Ursae Minoris je další červený obr, dlouhoperiodická proměnná hvězda typu Mira.“ Z uvedeného zdroje však spíš vyplývá, že tato hvězda již přestala být typickou dlouhoperiodickou proměnnou hvězdou jako Mira. Ze zdroje uvedeného na en.wiki pak zase plyne, že se stala polopravidelnou proměnnou hvězdou, viz http://arxiv.org/abs/1105.2198 . --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 2. 2016, 01:02 (CET)

Že je Malý medvěd cirkumpolární souhvězdí je uvedeno hned u úvodu, ale toto poznámku bude lepší škrtnout. s dalším si trošku nevím rady, ale podle simbad je Variable star of Mira Cet type....tak nevím. Co se barya týká, u nás se smí psát disertační práce kde se píše barium? Viz zde [8] název Studium atmosféry K obra (beta UMi), tím je myšlen Kochab. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity nezná český pravopis prvků? Ale jinak té práci nějak nerozumím. --Mirek256 7. 2. 2016, 07:51 (CET)

Ad typ Mira: Možná by bylo řešením uvést, že v daném katalogu je uvedena jako hvězda typu Mira (zdroj katalog), ovšem nové výzkumy ukazují, že její perioda se zkracuje (zdroj: [9]) a hvězda se změnila na polopravidelnou proměnnou (zdroj: [10]).

Ad baryum: Uvedený odkaz mi nefunguje, tak jsem tu práci vyhledal jinak a pokud je to ta samá, tak nejde o dizertaci ale o diplomku. Diplomky bývají často různé kvality, těžko říct, co na to studentce řekli vedoucí a oponent práce, ale je to rozhodně špatně. Viz též např. Akademický slovník cizích slov. Studentka to pravděpodobně mechanicky převzala z angličtiny. Protože u diplomek nelze moc spolehnout na správnost a kvalitu (mj. různé univerzity mají různou kvalitu, studenti práce obvykle nevypracovávají z důvodu snahy něco kvalitně vyzkoumat, ale prostě proto, že bez nich školu nezavrší – a podle toho to pak vypadá – a také někteří vedoucí a oponenti si často z finančních důvodů berou ohromná množství prací, která prostě nemohou zvládnout kvalitně vést či oponovat, atd. atd.), tak na Wikipedii se diplomky za použitelný zdroj obvykle nepovažují. Osobně je používám spíš k tomu, že v nich na konci bývá užitečný seznam literatury. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 2. 2016, 15:16 (CET)

Upravil jsem, ale už pomalu budeme mít o souhvězdí lepší článek než na en, kromě červených odkazů, a mého pravopisu.--Mirek256 7. 2. 2016, 16:29 (CET)

Název souhvězdí

Souhvězdí Ursa Minor se správně česky jmenuje Malá medvědice, nikoliv Malý medvěd. Na stránce o tomto souhvězdí se uvádí, že cituji "V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ursa Minor na anglické Wikipedii." Já si jednak pamatuji, jak se správně souhvězdí Ursa Minor česky jmenuje a dále čerpám z materiálů astronomie. Správný český název souhvězdí Ursa Minor je Malá medvědice. Našel jsem na Vašich stránkách odkazy i na jiné weby, které také nesprávně toto souhvězdí nazývají Malý medvěd. No ono není divu, že tomu tak je, když používají na svých stránkách stejný překladač. 83.208.174.182 29. 2. 2016, 22:03 (CET)

To se zde již řešilo, skutečně se jmenuje souhvězdí Malého medvěda, klidně si zavolejte na nějakou hvězdárnu, rádi Vám odpoví.--Mirek256 1. 3. 2016, 04:23 (CET)

Na hvězdárnu ani nevolejte, koukněte se sem :-). --Mates (diskuse) 1. 3. 2016, 08:58 (CET)

Domnívám se, že v astronomické literatuře se vyskytují obě varianty, tj. Malý medvěd i Malá medvědice. Proto bychom měli uvést obě. První by ale chtělo ověřit, která z nich je běžnější, ta by potom měla být použita v názvu hesla, jako první na začátku hesla a dále se používat v celém hesle. Ta druhá by potom měla být uvedena v úvodu jako vyskytující se alternativní varianta názvu.

Níže uvedu pár publikací, kde jsem název ověřil. Tento seznam obsahuje jen, co jsem narychlo sehnal, a není vůbec reprezentativní. Budu rád, když seznam rozšíříte o co nejvíce dalších položek, a to nikoliv výběrově publikacemi podporujícími tu či onu variantu, ale systémem padni komu padní. --Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 3. 2016, 00:58 (CET)

Malý medvěd

knižní publikace

• RÜKL, Antonín. Souhvězdí. [s.l.]: Aventinum, 1996. Kapitola Ursa Minor, s. 206. 
• RÜKL, Antonín. Obrazy z hlubin vesmíru. [s.l.]: Artia, 1988. Kapitola Ursa Minor, s. 104. 
• HLAD, Oldřich. Hvězdná obloha 2000.0. [s.l.]: Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1988. Kapitola Seznam souhvězdí, s. 47. 
• KLEPEŠTA, Josef; RÜKL, Antonín. Souhvězdí. [s.l.]: nakladatelství ARTIA v Praze, 1971. S. 246. 
• HLAD, Oldřich; PAVLÁSEK, Jaroslav. Přehled astronomie. [s.l.]: SNTL, 1990. S. 330. 
• KLEZCEK, Josif. Naše souhvězdí. [s.l.]: Albatros, 1978. Kapitola Malý medvěd, s. 95. 
• PITTICH, Eduard; KALMANČOK, Dušan. Obloha na dlani. [s.l.]: Obzor, 1983. Kapitola Malý voz, s. 174. 
• JEANS, James. Zázračný svět hvězd. [s.l.]: Dělnické nakladatelství, 1948. Kapitola Okresy severní, s. 134. 
• Naše souhvězdí [CD-ROM], Josip Kleczek - Kapitola souhvězdí nadepsána Malý medvěd, uvádí též Malý vůz, v textu v jiné kapitole jednou i Malá medvědice, jinak vždy Malý medvěd. (A Velkou medvědici synonymně jako Velký vůz, snad v zájmu největší srozumitelnosti ...).
• Jak souhvězdí dostala svá jména, odkaz na google books [11]
• Slovník zkratek [12]
• Časopis matice moravské 1877 [13]

astronomické časopisy

• řada článků v časopise Povětroň (vyd. Astronomická společnost v Hradci Králové)
• (prosím doplňte)

online zdroje

• Česká astronomická společnost: osm různých textů
• Katalog souhvězdí [online]. Štefánikova hvězdárna Praha. Dostupné online. 
• řada textů na webu Astronomia (vydavatel Západočeská univerzita v Plzni)
• http://hvezdnouoblohou.wz.cz/malymedved.php http://www.hvezdnenebe.eu/maly_medved.html weby amaterské jednoho autora, kvalitně zpracované
• http://www.treking.cz/astronomie/maly-vuz-souhvezdi.htm
• (prosím doplňte)

významná neastronomická literatura

• ROSICKÝ, Václav. Medvěd. In: Ottův slovník naučný. [s.l.]: J. Otto, 1901. Dostupné online. S. 13. Autor encyklopedického hesla byl astronom.
• PETRLÍK, Kristian. Alignement. In: Ottův slovník naučný. [s.l.]: J. Otto, 1888. Dostupné online. S. 872.

Malá medvědice

knižní publikace

• (prosím doplňte)

astronomické časopisy

• BOČEK, Miloš. Malý průvodce velkými objevy. Povětroň. 2005, roč. 13, čís. 2, s. 21. Dostupné online.  (Kromě tohoto článku Google search v různých číslech časopisu celkově žádné výsledky nedal, nacházel jen Velkou medvědici)
• (prosím doplňte)

online zdroje

• Česká astronomická společnost: čtyři různé texty
• GRYGAR, Jiří. ŽEŇ OBJEVŮ 2007 (XLII.) - DÍL A [online]. 2009-06-28. Dostupné online. 
• dva texty z Hvězdárny a planetária Brno: [14] a [15]
• dva texty na webu Astronomia (vydavatel Západočeská univerzita v Plzni)
• (prosím doplňte)

Citace z Naše Souhvězdí Josipa Kleczka: Podle řecké báje Arkas, syn arkadské princezny a boha Dia, byl přeměněn v medvěda v okamžiku, kdy vrhal oštěp na svou matku, proměněnou v medvědici., Známe i jiné dávné báje o tom, jak vznikala souhvězdí Velkého a Malého vozu. Jsou to prý medvědi, kteří se starali o malého Dia, když se skrýval na Krétě před svým otcem Chronosem. Paul E (diskuse) 4. 3. 2016, 13:04 (CET)

Zřejmě je potřeba si zvyknout na to, že latinské pojmenování se ustálilo na Malé medvědici, zatímco české spíše na Malém medvědovi. Není to jediný případ. Souhvězdí Kraba se zase v naší zemi suchozemských krys jmenuje Rak. :-) --Chun-mee (diskuse) 13. 4. 2021, 01:27 (CEST)

Co je Polárka

V článku se mnohokrát opakuje pojmenování α UMi jako Polárka. Pokud text pojednává o současnosti, moc divného na tom není, pro novověk je to ustálený název. Ale horší je to v sekci Historie a mytologie. V antice totiž byla díky precesnímu pohybu blíž severnímu světovému pólu jiná jasná hvězda - β UMi (Kochab), což si pak Arabové paličatě zachovali a Turci to pak vhodněji změnili na δ UMi. V raně dynastickém období starého Egypta kolem 28. století př. n. l. za Polárku bezvadně sloužila zas α Dra (Thuban). --Chun-mee (diskuse) 13. 4. 2021, 01:27 (CEST)

@Chun-mee: v čem je konkrétně problém? Že tu nemáme článek polární hvězda (vizte en:Pole star), takže automaticky a mylně pokládáme rovnítko (severní) polární hvězda = Polárka/Polaris/α UMi? Polárka je prostě novodobý název pro hvězdu α UMi. Ale Polárka/Polaris není totéž, co (severní) polární hvězda. I když je Polárka v současnosti severní polární hvězdou, tak jak správně poznamenáváte, v minulosti jí nebyla a v budoucnosti zase nebude. Ale pořád to bude Polárka/Polaris. Thuban, Vegu či jinou hvězdu kvůli tomu na Polárku nikdo přejmenovávat nebude. Thuban je mimochodem v sekci Historie a mytologie zmiňován. --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2021, 02:12 (CEST)

@Vachovec1:Problém je v tom, že ve středověku a v antice byla stella polaris - Severní hvězda - Severka sloužící pro navigaci úplně jiná hvězda, takže označovat tak α UMi v textech pojednávající o této době je jednak věcně chybné a jednak anachronismus. Ano, bylo by vhodnější mít dva články, jeden o α UMi (Phoenice, Cynosura) a druhý o Polárce (stella polaris), což je spíš titul než jméno, jakkoli je pro dnešní dobu pevně spojený s α UMi. --Chun-mee (diskuse) 13. 4. 2021, 09:39 (CEST) Jenže - dnes je mezinárodní jméno Polaris spojené s α UMi natolik, že je to vpodstatě preferovaný protože slovní název α UMi, co tu Cynosuru zastínil... To mylné ale z hlediska IAU patrně standardní rovnítko bych nekladl (severní) polární hvězda = Polárka/Polaris/α UMi ale (severní) polární hvězda Polárka/Polaris = α UMi. --Chun-mee (diskuse) 13. 4. 2021, 10:00 (CEST)

Hm, přečetl jsem znovu část en, de a cs Polárky a pak novýma očima zas souhvězdí UMi. Text mi v zásadě nenpřipadá nepřijatelný, potíž je spíš v tom, že kdybych ho chtěl nějak elegntně zpřesnit, asi bych sám musel nastudovat zdroje podstatně víc... --Chun-mee (diskuse) 13. 4. 2021, 16:04 (CEST)

Tak nikdo nezpochybňuje, že název Polaris/Polárka je odvozen od antického stella polaris, tedy "polární hvězda", hvězda označující nebeský pól. Kdysi byl takovou stellou polaris Thuban, v dávnější minulosti třeba Vega, a v budoucnosti se v pozici severní polární hvězdy tyto hvězdy opět vystřídají. V současné astronomii je ale Polaris (Polárka, s velkým "P"), oficiálním astronomickým názvem pro hvězdu α UMi – [16]. Čili nevidím problém v tom označovat α UMi takto i pokud se bavíme o vzdálenější minulosti. Nemělo by se ale vkládat rovnítko mezi Polárka (s velkým "P") (= Polaris / α UMi) a polárka (s malým "p") (= polární hvězda). --Vachovec1 (diskuse) 13. 4. 2021, 20:12 (CEST)