Diskuse:Milan Kundera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Článek a Milanu Kunderovi má už několik jazykových mutací ale česká mezi nimi chyběla, což jsem se pokusila napravit. Je to první článek, který jsem pro Wikipedii vytvořila, takže asi nebude úplně bez nedostatků. Jakékoliv připomínky samozřejmě jen uvítám. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 82.99.161.250 (diskuse)

Váš první článek je bezvadný. -- Pastorius 22:22, 25. 5. 2005 (UTC)

Není počet fair-use obrázků omezen na jeden na stránku? JanSuchy 13:28, 28. 8. 2006 (UTC)

O tom nevím. Slyšel jsem je o návrhu na omezaní na dva. --Li-sung 13:30, 28. 8. 2006 (UTC)

Translation[editovat zdroj]

Hello! I'm Enric, user of the Catalan Wikipedia. I'm working on the article about Milan Kundera and there is a title, Kastrující stín svatého Garty, that I don't know what means. Could anyone translate it in English, French, Italian or Spanish? (even German would be right); please, put the answer in my discussion page. Thanks in advance. –212.49.165.10 14:06, 17. 9. 2007 (UTC)

I found it, don't worry! I'm Enric again ;-) --81.39.6.19 18:28, 17. 9. 2007 (UTC)


--- Divadelní hra Ptákovina je z roku 1966, nikoli 1969, jak je (či bylo) v článku uvedeno. UM

Copyvio[editovat zdroj]

Označil jsem to jako copyvio úplně celé, přestože je jasné, že jsou tam pasáže, které ze zdroje nepocházejí. Chce to celé smazat a napsat úplně kompletně celé znovu, protože vyzobávat to, co není copyvio je docela opruz. Zatím je článek v historii, tak můžete vyzobávat sami a vyzobané pasáže (i se jmény autorů) vkládat sem do diskuse. Později se tyto pasáže dají použít znovu. Po uplynutí lhůty bude článek smazán. Pokud bude zájem, mohu i poté z archivu vytáhnout některé informace. Miraceti 15. 10. 2008, 11:42 (UTC)

Vytáhl jsem sekci o Dvořáčkovi, která kompletně není copyvio, taktéž iw, infobox, kategorie. Poslední tři ani nepodléhají autorským právům, protože postrádají jakýkoliv tvůrčí charakter. --Cinik 15. 10. 2008, 11:49 (UTC)

Myslel jsem, že to bude zřejmé, ale evidentně není. Když něco navrátíte k životu přímo do článku, bude to stejně smazáno (protože bohužel copvyvio to bylo od prvního příspěvku). Akorát je to práce navíc. Připomínám, že je nutno uchovat jména autorů textů, nejlépe tak, že se uvedou v souhrnu editace, až se bude po smazání článek psát znovu. Miraceti 15. 10. 2008, 11:52 (UTC)

Myslím, že tak radikální postup není opodstatněný a dřív ani nebyl aplikován. Ale víte, co, pište si to sám. --Cinik 15. 10. 2008, 11:55 (UTC)
Ale asi by bylo dobré ještě dodatečně ověřit zdali on neopisoval z Wikipedie nebo zadlise nejedná o téhož autora --MiroslavJosef 15. 10. 2008, 11:58 (UTC)
Ta kniha, ze které je pořízen ten web, je o mnoho let starší než Wikipedie. O stejného autora nejde, tamějším autorem je chlap. Je to smutný případ. Miraceti 15. 10. 2008, 12:00 (UTC)
Děkan za vysvětlení - smutné je, že to uteklo ** Zdravím --MiroslavJosef 15. 10. 2008, 12:04 (UTC)

Dvořáčkovo udání[editovat zdroj]

Ben Skála navrhuje oddělit případ udání od hlavního hesla o Kunderovi. Už mě to taky napadlo, protože je to širší téma. Na druhou stranu i celý Kundera je encyklopedický důležité heslo, takže by to chtělo nejen smazat copyvio, ale napsat jej pořádně. Bohužel se na to necítím. --egg 15. 10. 2008, 18:01 (UTC)

Je otázka, jestli založit heslo zatčení Miroslava Dvořáčka nebo podobného názvu nebo rovnou napsat článek Miroslav Dvořáček, ve kterém bude velká kapitola o zatčení.--Ben Skála 15. 10. 2008, 18:14 (UTC)

Podle mě první možnost je správná - zatčení Miroslava Dvořáčka, protože Dvořáček samotný je znám prakticky jen tímhle. --egg 15. 10. 2008, 18:36 (UTC)

Podle me je spravna druha moznost, tezko budu hledat heslo zatceni MD, ale MD mozna. Osobne se ale domnivam, ze to patri ke Kunderovi. Tato kauza je vyznamna jen tim, ze v ni figuruje Kundera v roli udavace. Pokud se prokaze, ze ho udal nekdo jiny je to zcela bezvyznamne. Pokud se prokaze, ze ho udal Kundera je to zajimave z hlediska minulosti Kundery a jiste to osvetli radu nejasnosti kolem zivota MK. Rozhodne by to velmi dobre vysvetlovalo proc mohl dale studovat i po vylouceni z KSC za protistranickou cinnost. Rozhodne bych to z hesla o MK nevyclenoval. Tim nechci rici, ze udani spiona je neco spatneho. --Vrba 16. 10. 2008, 20:23 (UTC)
Článek o zatčení má nyní 18 351 bajtů, není možné ho dát celý do článku o Kunderovi. Stávající situace je podle mě nejlepší, v článku Milan Kundera je to stručně s odkazem na hlavní článek. Jenom by to chtělo podstatně vylepšit jako celý článek Milan Kundera. Na článek o zatčení by mohly vést rediry z Miroslav Dvořáček, Udání Miroslava Dvořáčka apod.--Ben Skála 16. 10. 2008, 20:30 (UTC)
Dvořáček v onom dokumentu udává Jana Evžena Solmana. Jan Evžen Solman byl význačný český podnikatel, zakladatel továrny na kuličková ložiska, kterou i dnes známe pod názvem ZKL. Dcera Jana Evžena Somana žije i dnes v Praze. Potvrdila správnost adresy, nicméně vyloučila možnost, že by otec pracoval na ministerstvu techniky. Z dvojího zacílení udání lze dovodit, že Dvořáček J.E. Solmana neudal a dokument je typickým výtvorem státní bezpečnosti, který sloužil k vytvoření záškodnické skupiny z lídí, kteří se vzájemně neznali. Psal jsem o tom v Literárních novinách. Bylo by vhodné celou kauzu přepracovat v návaznosti na kauzu poslance Moravy a voleb do krajských zastupitelství. Dovolím si upozornit na fakt, že Dvořáček přerušil s Hradílkem veškeré styky. A měl proč. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 85.70.68.110 (diskuse)
Tento článek nemůže obsahovat jen jednostranné a tendenční líčení tzv. Kunderova přestupku. To téma musí být mnohem více a mnohem lépe zpracováno. To jsme starému pánovi Milanu Kunderovi dlužni. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 12. 2019, 16:15 (CET)[odpovědět]

Fotografie[editovat zdroj]

Mám trochu pochybnosti, jestli na té fotografii je opravdu Milan Kundera. Tuším, že byla převzata z francouzské verze, ale i tam se o ní vede diskuze. Osobně mám dojem, že se ten muž na fotce MK úplně nepodobá (srovnávám s ostatními fotografiemi z netu) a že je to spíš nějaký jiný člen jeho rodiny.

Na Commons [1] je v popisu a kategorii uveden Ludvík Kundera, a ještě s otazníkem.--Ladin 13. 12. 2011, 06:32 (UTC)

Divadelní hry Milana Kundery[editovat zdroj]

Dobrý den, mám jenom jednu faktickou poznámku - divadelní hra "Dvě uši, dvě svatby" je ve skutečnosti Kunderova známá "Ptákovina", která se jen jednu dobu hrála pod tímto jiným titulem (tuším, že v letech 1969 až 1970 v Mahenově divadle v Brně). -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 88.100.143.47 (diskuse)

Stalinista[editovat zdroj]

Nechce se mi pátrat v historii, kdo tam tu perlu vložil, ale prosím všechny wikipedisty, aby se zdrželi hodnocení knih, které nečetli. Ve sbírce Monology není o Stalinovi jediné slovo, je to milostná poezie, navíc na svoji dobu dost skeptická. Chudáci učitelé, když musí při zkoušení poslouchat ty nesmysly, co žáci načerpali z wikipedie..--Hnetubud (diskuse) 12. 11. 2016, 21:12 (CET)[odpovědět]

@Hnetubud: Celkově by bylo fajn článek ověřit, trochu upravit styl a smazat tu šablonu na začátku. Při tak vysoké míře návštěvnosti by to rozhodně nebylo od věci. :-) --Dominikosaurus (diskuse) 13. 11. 2016, 11:35 (CET)[odpovědět]
Vyložené chyby jsem tam už nenašel, ozdrojováno je to na poměry české wikipedie celkem slušně. Ovšem, Kundera je jediný současný český spisovatel, který ve světě někoho zajímá, a jako takový by si jistě zasloužil i Dobrý článek. Bohužel wikipedisté se věnují výhradně svým koníčkům, takže dokud se mezi nimi nevyskytne nějaký Kunderův fanoušek, bude to utopie.--Hnetubud (diskuse) 13. 11. 2016, 13:02 (CET)[odpovědět]
Myslím, že pár wikipedistů, kteří se věnují literatuře bychom tu našli, takže zas taková utopie to být nemusí. Mimochodem, článek jsem si ještě jednou prošel a po krátkém uvážení odstranil šablonu Upravit. Při nahlédnutí do historie jsem zjistil, že tu byla snad od prvopočátků, kdy byl článek ještě malým pahýlem. --Dominikosaurus (diskuse) 13. 11. 2016, 15:30 (CET)[odpovědět]
@Dominikosaurus: Šablonu jsem vrátil zpět, omylem jsem to uložil před dopsáním shrnutí, mělo tam být, že to fakt není encyklopedický styl.--Rosenfeld (diskuse) 13. 11. 2016, 15:40 (CET)[odpovědět]
V takovém případě je vhodné do šablony přidat poznámku – např. {{Upravit|encyklopedický styl (přepsat nevhodné formulace typu „bývalí stalinističtí veršotepci“, „hořké poslední sbohem své vlasti“ apod.)}}, nebo využít třeba šablonu {{Sloh}}, aby bylo všem jasné, kde je problém. --Valdemar (diskuse) 13. 11. 2016, 16:05 (CET)[odpovědět]

Neencyklopedický styl?[editovat zdroj]

Myslím si, že poznámka o neencyklopedickém stylu už se týká jen květnatě naformulované části "Dílo". Ostatní části jsou podle mne docela věcné. Neměla by se šablona "upravit" přesunout už jenom do kapitoly "Dílo"? Jde o hodně sledovanou stránku a místo obecného znevěrohodnění bychom měli výhrady zúžit a postupně odstranit příčiny. --Svenkaj (diskuse) 7. 12. 2016, 20:08 (CET)[odpovědět]

ProPro Pro --Dominikosaurus (diskuse) 7. 12. 2016, 20:12 (CET)[odpovědět]
OK, přesunul jsem.--Rosenfeld (diskuse) 7. 12. 2016, 21:38 (CET)[odpovědět]

Dezinformace[editovat zdroj]

Kundera žije nevím, jak odstranit dezinformace o úmrtí z infoboxu https://www.lidovky.cz/domov/velvyslanec-ve-francii-fleischmann-falesne-zpravy-o-smrti-stareho-a-nemocneho-pana-nechapu.A200618_145423_ln_domov_rkj --37.48.50.46 18. 6. 2020, 16:15 (CEST)[odpovědět]

Odstraněno kolegou na Wikidatech. Díky za info. --Harold (diskuse) 18. 6. 2020, 16:40 (CEST)[odpovědět]
Podrobnosti o hoaxu např. zde. --Dirillo (diskuse) 19. 6. 2020, 07:57 (CEST)[odpovědět]

Kniha Jana Nováka jako "důkaz"[editovat zdroj]

Při revertu doplnění o knize Jana Nováka jako o novém důkazu o Kunderově udavačství jsem do resumé chybně napsal Milan Kosatík. Samozřejmě Pavel Kosatík. Ten se v dnešní (22. 6. 2020) TV o této knize (napsána bez kontaktu s Kunderou) vyjádřil dosti pochybovačně, ale citovat přesně neumím, proto jsem jen revertoval. Zejména mám pochyby, zda se jedná o nový důkaz. Počkal bych, až vyjdou nějaké seriózní recenze knihy, pak se rozhodněme, zda ji jako zdroj používat. --Svenkaj (diskuse) 22. 6. 2020, 20:19 (CEST)[odpovědět]

Přesně tak, ta vyjádření (J. Nováka i P. Kosatíka) v ČT působila, že by přístup autora k vylíčení kontroverzně prezentované "předemigrační" etapy Kunderova života bylo možno vyložit jako tendenční (přesný obsah rozhovorů v dnešních Událostech bude dohledatelný na internetu v archívu ČT). Navíc tam k tomu byl ještě příspěvek zpravodaje ČT z Francie o tom, že jeden francouzský autor rovněž napsal Kunderův životopis, který nyní vychází, a byl tam na kameru ukázán dopis (či spíše lístek) M. Kundery s textem, že onomu autorovi děkuje a schvaluje jeho přístup k tomuto tématu. Lze předpokládat, že se snad někdo v ČR ujme překladu oné francouzské knihy. Pokud se tak stane, bude vhodné oba životopisy porovnat a teprve pak případně něco z nich využít.--Dirillo (diskuse) 22. 6. 2020, 20:43 (CEST)[odpovědět]

Recenze biografie[editovat zdroj]

V pátek 26. 6. 2020 vyšla v Lidových novinách rozsáhlá recenze Radima Kopáče „Kundera aneb Bylo nebylo“, doplněná celostránkovou ukázkou textu. Je věnována knize Jana Nováka „Kundera: Český život a doba“. Radim Kopáč oceňuje čtivost knihy a „...obří kus práce...“, vyčítá však autorovi jednostrannost pohledu: „...Tady zaujal Novák výchozí pozici pro svou práci: v podezření. V kontinuálním podezření, že s Kunderovým životem je něco jinak...Novák je zaujatý životopisec, má a priori jasno. A to zaujetí je negativní....“ V další části kritiky též zmiňuje autorovo „lačnění po senzaci“.

Doporučoval bych proto, aby, pokud bude po vydání kniha Kundera: Český život a doba používána jako zdroj, bylo vždy zdůrazněno, že jde o stanovisko autora biografie (které může být jednostranné a nemusí být shodné s názory jinými). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 26. 6. 2020, 10:14 (CEST)[odpovědět]

Začíná mně být špatně z toho soustavného vytahování údajných temných míst v minulosti některých lidí. Ano, i u Milana Kundery to může být tendenční, záměrně tendenční. Místo toho, abychom měli radost, že se M. Kundera stal světovým autorem (kolik jich český národ má?), tak ho mnozí zavlékají do jakési škvíry nebo kam. Proto souhlasím s kolegou Svenkajem. Knihu Jana Nováka jsem sice nečetl, ale ani ji nebudu číst (mám jiné biografie ke čtení). Novák ale rozhodně měl být objektivnější. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 6. 2020, 11:00 (CEST)[odpovědět]
Ve věci recenzí na Novákovu monografii jsem zaznamenal, že mezi nejlépe hodnocené patří – sice dlouhá, ale zajímavá – Slačálkova recenze. Pokud vznikne heslo o knize, bude vhodná k zapracování.--Kacir 29. 6. 2020, 03:21 (CEST)[odpovědět]
Bohužel vášnivé diskuze, které se okolo toho strhnou ukazují, že ani strana hájící "svatého" Kunderu není tak úplně v pořádku v tom se srovnat s minulostí. Už samotné odmítání potlačování samotné myšlenky nebo zmínky a snaha potlačit nesouhlasné pohledy neukazuje na objektivnost. Ale fanatizmus a lpění na dogmatickém obrazu osobnosti. Pan Kundera může existovat jako největší spisovatel a zároveň jako osoba která věřila a asi i věří ideálům komunizmu. Wiki by rozhodně neměla podporovat kult něčí osobnosti\modly . --Mr.martin.prokop (diskuse) 9. 7. 2020, 09:55 (CEST)[odpovědět]
Kundera ve Francii nemá s komunismem nic společného. Napsal jste zde úplný nesmysl, kolego. Nemáte o něm ani ponětí. --Zbrnajsem (diskuse) 9. 7. 2020, 10:34 (CEST)[odpovědět]
Nemá? Nebo by jste nechtěl a nepřipouštíte aby měl? Co myslíte, že by se stalo, že proti tomu část kulturní a politické společnosti tak až hysteriky vystupuje?--Mr.martin.prokop (diskuse) 9. 7. 2020, 10:55 (CEST)[odpovědět]
Vy nemáte o Kunderovi ponětí, a mne o ničem nepřesvědčíte. Většina Čechů bohužel také nemá žádnou představu, protože Milan Kundera už dávno píše jenom francouzsky. Jeho význam pro světovou literaturu je nepopiratelný. Hysterie mnoha lidí v Česku sice existuje, ale to není nic nového (a netýká se jenom Kundery). Ani nikde jinde. Stačí, když tu hysterii někdo vyvolá. --Zbrnajsem (diskuse) 9. 7. 2020, 11:25 (CEST)[odpovědět]
Už první souvětím to jak lpíte na dogmatu bez ohledu kde nebo v čem může být pravda, potvrzujete. A ukazujete že hysterie je i na Vaší straně viz to ...nepřesvečíte... Hysterie není to, že někdo vznese a veřejně napíšete pochybnosti. Spíš je to ukázkou, že společnost je takových tématech silná. Pan Kundera tak může být a je nepopiratelně největším spisovatelem. Jenže stejně tak může být tím kdo věřil v nějaké takové levicové ideály. Bohužel tohle řešit "pozdě" jak z pohledu věku spisovatele tak některých kritiků a obhájců je naprosto zbytečné a neefektivní natírání minulosti na černobýlo. Které je samo o sobě principiálně špatné. Které někdy můžeme pozorovat i okolo Charty77. Takové to dělení na byl a nebyl. Které někteří lidé berou jako šablonu podle, které by někdo měl , nebo neměl vystupovat v kulturním a společenském životě. Ano pan Kundera mohl být levicově orientovaný a akcie, vláda, společnost se už nehroutí. Stále tu sou pochybnosti, které jsou vyvraceny nic se také nehroutí. My už nejsem za času Obrození, ani První republiky se samotnou existencí takové pochybnosti se lze dobře srovnat. --Mr.martin.prokop (diskuse) 9. 7. 2020, 12:12 (CEST)[odpovědět]
Pane Prokope, dávejte si pozor na gramatiku. Jsem si jist, že Milan Kundera by nenapsal „natírání minulosti na černobýlo“. Natolik ještě určitě česky umí. Jeho francouzština je ovšem obdivuhodná. Nevím, co tím Vaším povídáním tady sledujete. Nevypadá to tak, že něco konkrétního, takže je to celkem zbytečné. --Zbrnajsem (diskuse) 9. 7. 2020, 13:01 (CEST)[odpovědět]
Sleduju? Že pokud pan Kundera byl idealistický komunistou, tak by jste to neměl cenzurovat. Že pokud někdo napíše i jednostrannou biografii, tak by jste informaci o tom neměl cenzurovat. To je pointa. A když vezmu historii slovníkového tématu Milan Kundera místo encyklopedického výkladu je tu ideový výklad. Jako třeba ten Váš --Mr.martin.prokop (diskuse) 9. 7. 2020, 13:15 (CEST)[odpovědět]