Dekaisnea
 Dekaisnea | |
|---|---|
 Plodící dekaisnea | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
| Čeleď | kokylovité (Lardizabalaceae) |
| Rod | dekaisnea (Decaisnea) Hook.f. & Thomson, 1855 |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dekaisnea[1] (Decaisnea) je rod rostlin patřící do čeledi kokylovité (Lardizabalaceae). Zahrnuje 2 druhy, rozšířené ve východní Asii. Dekaisney jsou opadavé keře s rozměrnými zpeřenými listy a zelenavými bezkorunnými květy. Mají nápadně modré válcovité plody, které mají jedlou dužninu. Dekaisnea Fargesova se pěstuje i v České republice jako zajímavá okrasná dřevina.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dekaisney jsou opadavé jednodomé keře, dorůstající výšky až 5 metrů. Větve jsou nečetné a tlusté, s lenticelami. Zimní pupeny jsou vejcovité, na povrchu zašpičatělé, kryté 2 bradavčitými šupinami. Listy jsou lichozpeřené, rozměrné, řapíkaté, dlouhé 30 až 80 cm, složené ze 13 až 25 vstřícných, krátce řapíčkatých lístků. Lístky jsou vejčité až podlouhle vejčité, 6 až 14 cm dlouhé a 3 až 7 cm široké, tenké, na bázi zaokrouhlené až široce klínovité, na vrcholu zašpičatělé až dlouze zašpičatělé. Listy jsou na líci lysé, na rubu zprvu chlupaté a později olysávající. Květy jsou jednopohlavné, zelenavé, bezkorunné, uspořádané v řídkých, vrcholových, latovitých hroznech. Květenství jsou dlouhá asi 30 cm. Kalich je složen ze 6 kopinatých a dlouze zašpičatělých, až 2 cm dlouhých lístků. Samčí květy obsahují 6 tyčinek a drobné zakrnělé semeníky (pistilodia). Tyčinky jsou dlouhé asi 8 až 10 mm a na bázi jsou srostlé v krátkou trubičku. V samičích květech jsou 3 volné semeníky a krátké patyčinky (staminodia), srostlé do kruhu. Každý semeník obsahuje mnoho vajíček ve 2 řadách a na vrcholu nese podkovovitou přisedlou bliznu. Plody jsou válcovité, rovné nebo zakřivené, nicí, dužnaté a pukavé, 5 až 10 cm dlouhé a asi 2 cm široké měchýřky, za zralosti modré až modročerné. Obsahují mnoho semen obklopených bílou průsvitnou dužninou. Semena jsou plochá, obvejčitá až podlouhlá, asi 1 cm dlouhá.[2]
-
Květenství dekaisney -
Dekaisnea Fargesova v zimě -
Otevřený plod dekaisney
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod zahrnuje 1 nebo 2 druhy (podle pojetí). Je rozšířen v Číně, Bhútánu, sv. Indii, Myanmaru a Nepálu. Dekaisney se vyskytují ve smíšených lesích a keřové vegetaci na horských svazích a podél řek v nadmořských výškách 900 až 3600 metrů. Vyhledávají vlhká stanoviště.[2]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]V současné taxonomii se často uvádí druh Decaisnea fargesii jako synonymum D. insignis a rod tak podle tohoto pojetí jediného zástupce - Decaisnea insignis.[2][3]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- dekaisnea Fargesova (Decaisnea fargesii)
- Decaisnea insignis
Význam
[editovat | editovat zdroj]Dekaisnea Fargesova je v České republice celkem zřídka pěstována jako zajímavá okrasná dřevina neobvyklého vzhledu. Na podzim nese nápadné modré plody. Jejich dužnina je poživatelná, avšak nepříliš chutná.[4] Dekaisnea Fargesova je vysazena např. v Dendrologické zahradě v Průhonicích, v Oboře Průhonického parku nebo v Arboretu Žampach.[5]
Pěstování a množení
[editovat | editovat zdroj]Dekaisnea Fargesova prospívá na výsluní nebo v polostínu na vlhčím, chráněném stanovišti. Půda by měla být výživnější, humózní a stejnoměrně přiměřeně vlhká (nepřemokřená). Nesnáší sucho a na výslunném stanovišti prospívá jen při stálém dostatku vláhy. Mladé výhony mohou být poškozovány pozdními mrazy. Řez se provádí pouze u namrzlých jedinců, jinak není potřebný. Kvete v červnu na nových výhonech. Množí se výsevem semen nebo kořenovými řízky na teple. Semena je třeba po sklizni plodů propláchnout a ihned vysít.[4][6][7][8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c CHEN, Dezhao; SHIMIZU, Tatemi. Flora of China: Decaisnea [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Plants for a future: Decaisnea fargesii [online]. [cit. 2015-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Decaisnea na Wikimedia Commons 
Taxon Decaisnea ve Wikidruzích
