Daňa Horáková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Daňa Horáková
Narození27. března 1947 (77 let)
Německo Grünbach (Sasko), Fojtsko, Sasko, Sovětská okupační zóna Německa
Povolánípolitička, spisovatelka, novinářka, překladatelka, filozofka a scenáristka
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
Manžel(ka)Pavel Juráček
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Daňa Horáková (* 27. března 1947, Grünbach u Falkensteinu, Sasko) je česko-německá novinářka a spisovatelka. V letech 2002 až 2004 působila jako ministryně kultury Spolkové země Hamburk.

Život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Daňa Horáková vyrůstala v Praze-Kunraticích jako dcera německé matky a českého otce. Studium filozofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy zakončila v roce 1971 disertační prací na téma „Eckhartova předehra k Heideggerovi“. Během studií v Praze byla členkou skupiny Milana Machovce, která v tehdejším marxisticko-ateistickém Československu iniciovala dialog mezi marxisty a křesťany.

V letech 1968 až 1969 studovala teologii na Union Theological Seminary v New Yorku. Školu absolvovala diplomovou prací o Dietrichovi Bonhoefferovi.

Po návratu do Prahy se zapojila do aktivit československého disentu, byla součástí kruhu přátel kolem dramatika a pozdějšího prezidenta České republiky Václava Havla. Ve svém bytě v Pařížské ulici č. 7 organizovala tzv. „salóny“ pro disidenty, kteří za normalizace ztratili zaměstnání a měli zakázáno publikovat. S Václavem Havlem řídila samizdatovou Edici Expedice, která šířila poezii, prózu ale i politické a filosoficko-teologické texty zakázaných autorů. Je signatářkou Charty 77.

V roce 1979 se provdala za scenáristu a režiséra československé Nové vlny Pavla Juráčka.[1] V rámci akce StBAsanace“ byla v témže roce donucena opustit republiku, spolu s Pavlem Juráčkem[2] odešla do tehdejšího Západního Německa. Svůj vztah a situaci popsala v knize O Pavlovi.[3]

Po odchodu z Československa žila nejprve v Mnichově, poté krátce v Berlíně, v roce 1993 se přestěhovala do Hamburku, kde dosud žije. První tři roky pracovala jako uklízečka, poté se prosadila jako novinářka. Byla šéfkou kulturní rubriky časopisů Bild, Bunte a novin Berliner Zeitung. V letech 2000 až 2001 působila jako zástupkyně šéfredaktora v týdeníku Welt am Sonntag.

V letech 2002 až 2004 působila jako hamburská ministryně kultury. Ve své funkci se zasloužila o vznik prvního německého mezinárodního muzea fotografie a spolurozhodla o výstavbě hamburské filharmonie.

V Německu vydala 10 knih, napsala 2 rozhlasové hry a scénář k celovečernímu filmu Tag der Idioten na motivy své novely Den plný pitomců. V Čechách touto novelou vydanou v Edici Expedice debutovala. Film v roce 1981 natočil německý režisér Werner Schroeter a byl za Německo nominován v roce 1982 na Filmový festival v Cannes.

V roce 2020 vyšel její vzpomínkový román O Pavlovi, který zvítězil v anketě Kniha roku Lidových novin 2020.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Česky[editovat | editovat zdroj]

  • Daňa Horáková: O Pavlovi, Torst 2020, ISBN 978-80-7215-592-7
  • Daňa Horáková: Den plný pitomců, Edice Expedice, Praha 1978, 2. vydání Torst, Praha 2014

Německy[editovat | editovat zdroj]

  • Dein Name ist Dein Schicksal. 3 svazky. Langen-Müller, Mnichov 1982.
  • Denkmäler in Deutschland. Was alte Steine uns erzählen. Lübbe, Bergisch Gladbach 1996, ISBN 3-404-60430-X.
  • Das Christophorus-Projekt. Von der Pflicht der Alten, unsere Kinder zu retten. Neuer Europa, Lipsko 2006, ISBN 3-86695-360-7.
  • Vorbilder. Berühmte Deutsche erzählen, wer Ihnen wichtig ist. Marix, Wiesbaden 2007, ISBN 978-3-86539-147-6.
  • Wenn Frauen jüngere Männer lieben. Und warum diese Beziehungen so erfüllend sind. Zabert Sandmann, Mnichov 2009, ISBN 978-3-89883-246-5.
  • Starke Frauen – verehrt, geliebt, verteufelt. Quadriga 2011, ISBN 978-3-86995-016-7.
  • Wie erkläre ich meinem Hund, dass er kein Mensch ist? Lau-Verlag, Reinbek 2012, ISBN 978-3-941400-42-9.
  • 101 Top-Dogs – Von verkannten Hunden bekannter Menschen und umgekehrt. Kynos-Verlag 2015, ISBN 978-3-95464-050-8.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VLASÁKOVÁ, Klára. Pravda je nakonec hojivá. Daňa Horáková napsala knihu o nelehkém vztahu s filmařem Juráčkem. Novinky.cz [online]. [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 
  2. MACHALICKÁ, Jana. Nechci soudit, ale pochopit, tvrdí manželka Pavla Juráčka Daňa Horáková. Lidovky.cz [online]. 2020-09-07 [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 
  3. GÖTH, Jindřich. RECENZE: Nedokončený Pavel Juráček odměňoval lásku fackami. iDNES.cz [online]. 2020-07-23 [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 
  4. JAROŠ, Jan. Horáková, Daňa: O Pavlovi. www.iliteratura.cz [online]. 2020-07-12 [cit. 2021-06-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]