Dana Kalvodová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. PhDr. Dana Kalvodová, CSc.
Narození10. března 1928
Brno
Úmrtí31. října 2003 (ve věku 75 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípřekladatelka, učitelka, teatroložka a publicistka
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dana Kalvodová (10. března 1928 Brno – 31. října 2003 Praha) byla česká sinoložka, orientalistka a teatroložka asijských zemí, překladatelka z čínštiny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 10. března 1928 v Brně[1] a vyrůstala ve Slavkově u Brna[2] v rodině lékaře Oldřicha Kalvody.[3] Jejím strýcem byl výtvarný umelec Antonín Kalvoda.[2] Maturovala v roce 1947.[3] Poté vystudovala obor sinologie a orientalistika na katedře Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, kde roku 1952 získala titul PhDr.[4] Současně s tím po dobu několika semestrů navštěvovala ateliér Karla Svolinského a ateliér scénografie Františka Tröstera.[5]

Na své domovské katedře v letech 1953–1960 působila jako odborná asistentka.[3] Začala se specializovat na tradiční divadlo v Číně, absolvovala též studijní pobyt v Čínské lidové republice (1957–1958[5]) a po něm přidala zaměření na divadelní kultury regionů, zejména S'-čchuanu.[6] Později z politických důvodů kvůli kádrovým změnám byla nucena z pracoviště odejít[5][6] a poté v letech 1960–1969 byla odbornou asistentkou v oddělení dějin a teorie divadla na Katedry divadelní vědy FF UK.[5][7] Zde se začala zabývat i divadelní kulturou Japonska a později také Indie.[4][6] V roce 1964 získala vědeckou hodnost CSc.[4] V roce 1966 podnikla studijní cestu do Japonska.[5]

Jako první západní sinolog přeložila do evropského jazyka rozsáhlé čínské drama z konce 17. století a provedla také jeho strukturální analýzu ve srovnání s jinými díly téže formy.[4][5] V roce 1969 tuto svoji habilitační práci pod názvem Vějíř s broskvovými květy - Kapitoly ke studiu mingského dramatu obhájila, docentkou však vzhledem k tehdejší politické situaci jmenována nebyla (dočkala se až v roce 1990).[4] V roce 1978 podnikla další studijní cestu, tentokrát do Indie.[5] Na svých studijních cestách se bezprostředně seznamovala s dosud živými tradičními scénickými formami a na místě k nim obvykle pořizovala obrazovou dokumentaci vlastními kresbami a fotografiemi.[5]

Od roku 1960 až do roku 1980 vedla přednášky a semináře o divadelních kulturách Číny, Japonska a Indie.[3] Poté pracovala Katedře Asie a Afriky až do roku 1985,[7] kdy byla nuceně penzionována.[1][4] Po sametové revoluci došlo na její jmenování docentkou a v akademickém roce 1992/1993 se ještě vrátila na částečný úvazek na FF UK. V následujících letech příležitostně externě vyučovala také na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[4]

V roce 1970 jí bylo uděleno čestné členství v American Theatre Association – Asian Theatre Program.[3] V Japonsku jí v roce 1999 byla udělena cena Nadace herečky Jasue Jamamoto jako uznání celoživotního studia a šíření znalostí o asijském divadle.[5] Od roku 1982 byla členkou Sdružení překladatelů, od roku pak 1990 Obce překladatelů, od roku 1991 Obce spisovatelů a Asociace evropských sinologů, od roku navíc i Teatrologické společnosti Praha.[3]

Zemřela patrně v Praze[8] 31. října 2003 ve věku 75 let.[2][9]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Publikační činnost Dany Kalvodové představuje základní literaturu oboru teatrologie asijských zemí v Československu.[5] Stala se autorkou, spoluautorkou či editorkou čtrnácti publikací věnovaných divadlu v Číně, Japonsku, Indii a v dalších východních zemích, z čínštiny přeložila pět knih.[3] Zasloužila se o vydání prvních překladů deseti tradičních her z čínského originálu, připravila vědecké studie o dramatu z doby Mingů, o čínském regionálním divadle, sémiotické rozbory hereckého umění v Číně a Japonsku.[4]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

V češtině vyšly její překlady z čínštiny:[4]

  • Čchin Džao-jang: Hrdinka Cho Chua-siou (P, Nový Orient, 8/1950/51)
  • Jie Šeng-tchao: Strašák (P, Nový Orient, 4/1956)
  • Kchung Šang-žen: Vějíř s broskvovými květy (D, Praha, Odeon 1968, + Jindřich Černý [přebásnil verše])
  • Kuan Chan-Čching: Letní sníh a jiné hry (DD, Praha, SNLKHU 1960,+ Jana Štroblová, Jindřich Černý [oba přebásnili verše])
  • Kuan Chan-čching: Nechci stárnout (B, Nový Orient, 4/1963, + Jana Štroblová [přebásnila])
  • Kuo Mo-žo: Nálady (VB, Nový Orient, 2/1955)
  • Tin Ling: Nová víra / Jedné noci (VP, Nový Orient, 2-3/1952, 2/1955)
  • Wen Ťün-i: Tři přátelé (P, Nový Orient, 4/1950/51)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b HAYASHI, Lucie. Dana Kalvodová, první dáma asijské teatrologie, by oslavila devadesátku. Dance Context Taneční aktuality [online]. 2018-03-10 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Mourning the Passing of Dana Kalvodová. CHINOPERL. Journal of Chinese Oral and Performing Literature. 2004-01, roč. 25, čís. 1, s. ix–xiv. Dostupné online [cit. 2024-03-12]. ISSN 0193-7774. DOI 10.1179/chi.2004.25.1.ix. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g Osobnosti Slavkova u Brna. Kapitola Doc., PhDr. Dana Kalvodová, CSc.. Slavkov-Austerlitz [online]. Bedřich Maleček, 2021-05-11 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i Kalvodová Dana (Danuše). Databáze osobností českého uměleckého překladu po roce 1945 [online]. Obec překladatelů [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j Dana Kalvodová. Archiv Národního divadla [online]. Národní divadlo [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Dana Kalvodová. Databáze českého uměleckého překladu [online]. Ústav translatologie FF UK a Katedra anglistiky a amerikanistiky FF MU [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Kalvodová, Dana. Česká divadelní encyklopedie [online]. Divadelní ústav Institutu umění [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ KALVODOVÁ Dana 10.3.1928-31.10.2003. Generální heslář Biografického slovníku českých zemí [online]. Historický ústav AV ČR, 2015-03-01 [cit. 2024-03-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zemřela Doc. PhDr. Dana Kalvodová CSc.. Zprávy Divadlo.cz [online]. Divadelní ústav, 2003-11-05 [cit. 2024-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2003-11-14. Dostupné také na: [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KALVODOVÁ Dana (Danuše) – česká sinoložka a teatroložka asijských zemí. In: Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. Praha: Libri OCLC: ocm42676747. ISBN 978-80-85983-59-3.
  • FERIANČIKOVÁ, Katarína. Nečakaný odchod uprostred plného pracovného nasadenia. Fénix. 2003, roč. 4, čís. 3, s. 3–5. ISSN 1214-7311. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dana_Kalvodová&oldid=23816158“