V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Dagmar Havlová (podnikatelka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dagmar Havlová (2017)
Dagmar Havlová
Dagmar Havlová s manželem na pohřbu švagra Václava Havla
Dagmar Havlová s manželem na pohřbu švagra Václava Havla
Narození 1. února 1951 (66 let)
Bratislava
Manžel(ka) Ivan M. Havel
Rodiče Dionýz Ilkovič
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Dionýz Ilkovič
manžel Ivan M. Havel
švagr Václav Havel
švagrová Olga Havlová
švagrová Dagmar Havlová

RNDr. Dagmar Havlová, CSc., rozená Ilkovičová (* 1. února 1951 Bratislava) je slovenská matematička, podnikatelka a švagrová Václava Havla, žena jeho bratra Ivana. Jedná se o jmenovkyni Dagmar Havlové, druhé manželky Václava Havla. Jejím otcem byl známý slovenský fyzik Dionýz Ilkovič, v letech 1953–1961 ředitel Fyzikálního ústavu Slovenské akademie věd, který vyřešil rovnici pro polarografické difuzní proudy.

Majetkové spory[editovat | editovat zdroj]

V médiích byla Dagmar Havlová nejčastěji zmiňována v souvislosti s majetkovými spory o pražské nemovitosti Palác Lucerna a Barrandovské terasy. Tyto nemovitosti získali bratři Václav a Ivan Havlovi v roce 1992restituci. Později Ivan Havel věnoval svůj podíl právě své manželce Dagmar.

Václav Havel prodal v roce 1997 svůj podíl v Paláci Lucerna za 200 milionů korun společnosti C.H.R., dceřiné společnosti Junkem ovládaného Chemapolu, která jej o dva roky později prodala Dagmar Havlové za pouhých 145 milionů korun. C.H.R. v roce 2001 zkrachovala.

Správce konkursní podstaty dospěl k názoru, že právě prodej Lucerny významně přispěl k pádu společnosti – Dagmar Havlová navíc ve skutečnosti zaplatila jen část peněz, zbytek tvořily zápočty pohledávek. Odprodaná část Lucerny tak byla zahrnuta do majetku, z něhož měly být uspokojovány nároky věřitelů. Havlová odmítla spolupracovat a následně byla obžalována z porušení povinnosti v řízení o konkurzu. V únoru 2004 byla v plném rozsahu zproštěna obžaloby, verdikt potvrdil v dubnu téhož roku odvolací soud.

V případě Barrandovských teras naopak Dagmar Havlová svůj podíl odprodala své švagrové, herečce Dagmar Havlové.[1]

Biofarma Košík[editovat | editovat zdroj]

Dagmar Havlová vlastní Biofarmu Košík v Košíku-Tuchomi v okrese Nymburk s chovem romanovských ovcí, pěstováním zeleniny a se sýrařskou výrobou.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Dagmar Havlová uzavřela smlouvu se sochařem Davidem Černým o instalaci jeho díla, žertovné plastiky Kůň z roku 1999, představující svatého Václava sedícího na břiše svého mrtvého koně (původně se nacházející na dolním konci Václavského náměstí). Socha je v současné době nainstalována v pasáži paláce LucernaPraze na Novém Městě. Součástí smlouvy je i dohoda, že dílo má viset v Pasáži Lucerna do té doby, dokud nebude v zemích Koruny české obnovena konstituční monarchie, neboť Dagmar Havlová je známa svými sympatiemi pro obnovu monarchie.

Zúčastnila se také několika expedic na základnu Eco Nelson do Antarktidy na ostrov Nelson, pod vedením Jaroslava Pavlíčka.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bibiana Beňová, První dáma zatím terasy na Barrandově neopraví, Mladá fronta DNES 19.09.2001

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]