Dům U Turků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dům u Turků
Základní informace
Sloh Novorenesance, Art deco (po přestavbě)
Architekti Josef Schulz, Bohumír Kozák (přestavba)
Výstavba 18801881
Přestavba 19201922
Zánik 2017
Poloha
Adresa Václavské náměstí 47, Nové Město a Praha 1, ČeskoČesko Česko
Ulice Opletalova
Souřadnice
Dům u Turků
Dům u Turků
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Turků, někdy také zvaný U saského dvora, byl původně novorenesanční dům č. p. 1601 na rohu Václavského náměstí (č. o. 47) a Opletalovy ulice (č. o. 1) v Praze. Byl postavený mezi roky 1880 až 1881, později přestavěný kanceláří architekta Bohumíra Kozáka ve stylu Art deco. Stál vedle hotelu Jalta. V roce 2017 byla zahájena jeho demolice, nahradí ho moderní kancelářská budova.

Dům je někdy nesprávně nazýván jako Kozákův dům, přestože autorství, které v Kozákově případě spočívalo pouze v přestavbě fasády stavby, si architekt Kozák ve svých publikovaných spisech nikdy nenárokoval. Objekt nazývaný Kozákův dům skutečně existuje. Je situován v Růžové ulici 947/8 v Praze 1. Tento rondokubistický dům architekta Bohumíra Kozáka byl navíc v roce 1971 zapsán do seznamu pražských památek.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně novorenesanční stavba vystavěná na místě starší stavby roku 1880. Fasáda je připisována Josefu Schulzovi.

Dům původně sloužil jako rezidence manželů Benešových, v jeho vnitrobloku se nacházel domek pro služebnou. V roce 1920 zakoupila dům Česká chmelařská společnost a využívala jej jako kancelářské sídlo pro svoje úředníky.

V roce 1922 byla přistavěna dvě patra a upraveno průčelí (např. původní okenní dvojice při nároží byly nahrazeny průběžnými arkýři) podle návrhu kanceláře architekta Bohumíra Kozáka. Autorství stavby si ani po této úpravě fasády žádný z architektů ve svých publikovaných materiálech nenárokoval. V roce 1956 vznikl průjezd do hotelu Jalta (z Opletalovy ulice).

Plány demolice[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2009 investor Václavské náměstí 19, a. s., plánoval demolici domu. Ta měla začít v listopadu 2011 a od jara 2012 do roku 2014 na jeho místě měl být postaven nový objekt kancelářsko-obchodního centra.

Na podzim 2009 investor požádal Magistrát hlavního města Prahy o vydání závazného stanoviska k demolici objektů v Pražské památkové rezervaci a novostavby polyfunkčního domu na jejich místě. V červnu 2010 vydal magistrát jednohlasně souhlasné stanovisko k demolici domu včetně dvorních přístaveb hotelu Jalta a torza Akciové tiskárny s deseti podmínkami a stanovisko nabylo právní moci.[1] Klub Za starou Prahu zaslal památkové inspekci ministerstva kultury podnět, v němž upozornil na řadu procedurálních pochybení v magistrátním rozhodnutí, například že se magistrát nevypořádal s faktem, že Národní památkový ústav záměr investora předtím zamítl, a naopak do odůvodnění svého rozhodnutí doslova převzal několikastránkový rozbor záměru z návrhu investora, přičemž poslední verzi záměru magistrát s Národním památkovým ústavem vůbec neprojednal.[2]

O půl roku později ministerstvo kultury ve zkráceném přezkumném řízení bez možnosti připomínek ze strany účastníků řízení toto stanovisko magistrátu zrušilo. V rozkladovém řízení nakonec ministr kultury Jiří Besser na základě doporučení resortní rozkladové komise rozhodnutí ministerstva pocházející ze zkráceného přezkumného řízení zrušil, protože shledal, že zkrácené přezkumné řízení nebylo opodstatněné a mohlo by být soudně napadnutelné.[1] Proti demolici se vyjádřil Klub Za starou Prahu i např. Václav Havel.[3] Podle Klubu Za starou Prahu je demolice domu v rozporu s platným nařízením vlády o památkové rezervaci v hlavním městě Praze č. 66/1971 Sb. a je „nebezpečným precedentem“.[4]

Zároveň ale již v roce 2007 Útvar rozvoje hl.m. Prahy, příspěvková organizace, vypracoval analytické podklady na téma architektonicky cenných staveb a souborů na území Prahy, podle nichž dům na Václavském náměstí č.o. 47 není ani objektem zapsaným na seznam kulturních památek, ani objektem zapsaným na seznamu architektonicky cenných staveb.

Úsilí o záchranu stavby[editovat | editovat zdroj]

Po oznámení záměru demolice budovy podali nejmenovaní odborníci dvakrát návrh na prohlášení za kulturní památku. Úředníci ministerstva pak údajně seznali, že dům vykazuje vysoké umělecké, urbanistické a architektonické hodnoty. Řízení trvalo od dubna 2012 a závěrem bylo zamítnutí návrhu, které nabylo právní moci 1. října 2012.[5]

Demonstrace 7. června 2011 přilákala asi tisíc účastníků. Dne 24. července 2013 se konalo další shromáždění občanů proti demolici domu na Václavském náměstí 47 v Praze pořádané Klubem Za starou Prahu. V srpnu 2013 byla zorganizována petice s cílem zabránit demolici domu, požadující projednání této věci zastupitelstvy hlavního města Prahy a městské části Praha 1. Byla založena stránka na facebooku s názvem Nebourejte dům Václavské náměstí 47, která monitorovala celou kauzu a proti demolici se stavěla.

V říjnu 2013 byl zbourán sousední dům bývalé tiskárny (Opletalova 1), který vlastní Flow East, tj. stejný majitel jako Dům U Turků. Společnost Flow East v České republice působí od roku 1990. Jen na území Prahy 1 vlastní a spravuje devět nemovitostí včetně šesti kulturních památek. Mezi objekty, které získala , zrenovovala a nyní provozuje, patří například původně středověké objekty palác Ericsson a Richtrův dům, nebo neobarokní budova Forum na Václavském náměstí či hotel Jalta.

Demolice[editovat | editovat zdroj]

Demolice Domu u Turků v červnu 2017

V dubnu 2017 vstoupil v platnost demoliční výměr povolující likvidaci domu na Václavském náměstí č. o . 47.[6] V polovině dubna 2017 demolice začala, skončila v srpnu téhož roku.[7] Budovu nahradí prosklená polyfunkční budova nazvaná Květinový dům. Ta se bude rozprostírat přes pozemek Domu u Turků i bývalé tiskárny v Opletalově ulici, která byla zbourána už v roce 2013. Bude obsahovat tři patra maloobchodních prostor a sedm pater kanceláří.

Novostavba[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2018 začala firma Zakládání staveb s vývrty pro kotevní prvky novostavby.[8] Podle publikovaných informací proběhne na parcele archeologický výzkum.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b čtk: Besser nechá zbourat dům na Václavském náměstí. Aktuálně.cz 26. května 2011. [cit. 2011-06-03]. Dostupné online.
  2. Kateřina Bečková: Ministerstvo kultury opět za jedna. Aplaus!!!, Blog.aktualne.cz, 29. 1. 2011
  3. čtk: Havlovi vadí demolice domu v Praze, píše Besserovi. Aktuálně.cz 1. června 2011. [cit. 2011-06-03]. Dostupné online.
  4. Protest proti demolici na stránkách Klubu za starou Prahu
  5. Dům na Václaváku památka není, rozhodli úředníci. Nahradí ho novostavba, iDnes.cz, 30. 10. 2012, ČTK
  6. Dlouho diskutované demolici domu na Václavském náměstí nestojí nic v cestě. Majitel má demoliční výměr (ihned.cz; 15.04.2017).
  7. Hotovo, parcela je volná. Z domu na Václavském náměstí nic nezůstalo. iDNES.cz [online]. 2017-08-19 [cit. 2017-08-19]. Dostupné online. 
  8. Krátké video zachycuje vrtání prvních kotevních děr dne 20180214.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]