Clemens August von Galen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bl. Clemens August von Galen
{{{název}}}
Lev z Münsteru
Narození 16. března 1878 hradiště Dinklage ve velkovévodství Oldenburg
Úmrtí 22. března 1946 v Münsteru
Svátek 22. březen (výročí úmrtí)
Pohřben Katedrála svatého Pavla (Münster)
Blahořečen 9. října 2005 (Benedikt XVI.)
Úřady biskup münsterský, kardinál
Uctíván církvemi římskokatolická církev
Coat of arms of Clemens August von Galen.svg

Blahoslavený Clemens August hrabě von Galen (16. března 187822. března 1946) byl německý šlechtic a kardinál, biskup münsterský (19331946).

Biskup Galen byl jedním z nejhlasitějších a nejostřejších kritiků Hitlerova režimu, jeho ostrá protinacistická vystoupení mu vynesla přezdívku Lev z Münsteru či Vestfálský lev. Kritizoval filosofické základy nacismu a jeho stěžejní díla, jakož i spoustu jeho zločinů. Opakovaně ostře vystupoval proti perzekucím katolické církve a „nepotřebných a škodlivých jedinců“. Jeho kázání proti nacistickým euthanasijním programům vyvolala takové pozdvižení, že nacisté nakonec veřejně ustoupili od jejich provádění (byť ve skrytu je v omezené míře prováděli dál).

Stejně ostře jako proti nacistickým zločinům vystupoval po válce proti zločinům páchaným spojeneckými okupačními úřady a jednotkami v Německu. Jeho vztahy s britskými okupačními představiteli se rychle zhoršily do té míry, že musel svá kázání distribuovat tajně, stejně jako tak činil za nacismu, a když jej Pius XII. jmenoval kardinálem, úřady mu zakázaly použít k cestě do Říma letadlo.

Zemřel krátce po jmenování kardinálem na perforaci apendixu, pohřben je v münsterské katedrále. V roce 2005 byl prohlášen za blahoslaveného.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hradiště Dinklage, rodiště Clemense Augusta von Galena

Clemens August von Galen se narodil ve starém šlechtickém rodu Galen, jakožto jedenáctý potomek významného politika strany Centrum, hraběte Ferdinanda Heriberta von Galena, a jeho ženy Elisabeth, rozené von Spee.

Vystudoval rakouskou jezuitskou internátní školu Stella Matutina. Po svém setkání a soukromém rozhovoru s papežem Lvem XIII. (1899) se rozhodl pro kněžskou dráhu. Teologii studoval nejprve v Innsbrucku a posléze v Münsteru, kde 28. května 1904 obdržel kněžské svěcení z rukou biskupa Hermanna Jakoba Dingelstada.[1]

Jako kněz nejprve pracoval pro svého strýce Maximiliana Gereona von Galena, který byl pomocným biskupem münsterské diecéze, později se přesunul do Berlína, kde působil nejprve jako kaplan a posléze jako farář při farnosti svatého Matyáše. Zde se s přátelil s tehdejším nunciem Pacellim. V roce 1933 byl navzdory nesouhlasu a protestům nuncia Orseniga zvolen a 5. září i jmenován biskupem münsterským. Biskupské svěcení obdržel 28. října 1938 z rukou kardinála Schulteho, spolusvětiteli byli biskupové Berning a Bornewasser.[1]

Třetí říše[editovat | editovat zdroj]

Jsou nyní zabíjeni, brutálně vražděni bezbranní nevinní; jsou utlačováni i lidé jiné rasy, jiného původu... Stojíme tváří v tvář neslýchanému vražednému šílenství národa!
— biskup Galen v kázání ze 3. srpna 1941

Biskup Galen byl jedním z nejhlasitějších a nejostřejších kritiků Hitlerova režimu, jeho ostrá protinacistická vystoupení mu vynesla přezdívku Lev z Münsteru. Již krátce po nástupu do úřadu podrobil zdrcující kritice knihu předního nacistického ideologa Alfreda Rosenberga Mýtus 20. století, za což byl poprvé perzekvován nacionálně socialistickým režimem. Opakovaně ostře vystupoval proti perzekucím katolické církve a „nepotřebných a škodlivých jedinců“. Jeho kázání proti nacistickým euthanasijním programům vyvolala takové pozdvižení, že nacisté nakonec veřejně ustoupili od jejich provádění (byť ve skrytu je v omezené míře prováděli dál).

Od roku 1941 měl omezen pohyb a byl neustále sledován. Mnoho předních nacistů požadovalo jeho likvidaci, proti tomu se ovšem postavil Goebbels, který poukazoval na obrovskou Galenovu popularitu v celém Vestfálsku a nedozírné propagandistické důsledky takovéhoto neuváženého činu. Už takto proti Galenově omezování opakovaně protestovali i vysocí důstojníci německých ozbrojených sil. Proto bylo rozhodnuto, že zatím není pro závěrečný zásah proti biskupovi ten vhodný čas. Byla však zatčena a popravena řada kněží a věřících, šířících opisy jeho protinacistických kázání.

Poválečné Německo[editovat | editovat zdroj]

Tak jako jsem bojoval proti nacistickým nespravedlnostem, budu bojovat proti jakýmkoliv nespravedlnostem, bez ohledu na to, od koho pocházejí.
— biskup Galen, kázání z 1. července 1945

Jeho bratrancem a dalším hlasitým odpůrcem Hitlerova režimu byl Konrad von Preysing, biskup berlínský, papež Pius XII. je po válce oba jmenoval kardinály. Galen se ovšem dostával na konsistoř s potížemi, protože spojenečtí úředníci, rozzuření jeho protesty a veřejnými vystoupeními proti zločinům páchaným v Německu spojeneckými okupačními jednotkami, mu nepovolili použít letadlo. Kardinálskou červeň dlouho neoblékal. Zemřel krátce po návratu z Říma na zánět dutiny břišní, vyvolaný perforací pozdě diagnostikovaného zapáleného apendixu.

Posmrtná úcta[editovat | editovat zdroj]

Hrob kardinála Galena

Kardinál von Galen byl pohřben v své Katedrále svatého Pavla v Münsteru. 9. října 2005 jej papež Benedikt XVI. prohlásil za blahoslaveného.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bvongalen.html