Chroustovice (zámek)
| Zámek Chroustovice | |
|---|---|
 Hlavní průčelí od vstupní brány do areálu (rok 2006) | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, rokoko |
| Výstavba | 2. polovina 17. století |
| Přestavba | 1779–1780 |
| Stavebník | František Karel Libštejnský z Kolovrat |
| Další majitelé | Kinští, Thurn-Taxisové |
| Současný majitel | Pardubický kraj |
| Poloha | |
| Adresa | Chroustovice,  Česko |
| Souřadnice | 49°57′12,94″ s. š., 15°59′36,54″ v. d. |
  Chroustovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 50488/6-872 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Chroustovice je barokní zámek upravený v 18. století rokokově. Nachází se v okrese Chrudim v jihovýchodní části městysu Chroustovice (asi 15 km východně Chrudimi a 15 km západně od Vysokého Mýta) v areálu s čestným dvorem, hospodářskými budovami a zahradou, který je od roku 1964 kulturní památkou.[1] V areálu sídlí odborné učiliště, není veřejnosti běžně přístupný.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V místech chráněných rameny řeky Novohradky byla v roce 1406 tvrz, která patřila Ferdinandovi z Chroustovic. V 15. století se majitelé střidali, v 16. století získali Chroustovice bratři Albrecht a Slavata z Chlumu a Košumberka a po připojení ke košumberskému panství tvrz přestala být samostatným panským centrem. Když se v roce 1577 stal majitelem Chroustovic Zachariáš Slavata z Chlumu, nechal na místě již zpustlé tvrze postavit čtyřkřídlý renesanční zámek.
V roce 1663 koupil chroustovické panství František Karel Libštejnský z Kolovrat (1620–1700), který v roce 1676 nechal zámek zbourat a na jeho místě pak nechal postavit nový barokní zámek. Osoba architekta není doložena, vzhledem k podobnostem jím pravděpodobně byl tentýž italský architekt, který už pro stejného stavebníka stavěl i zámek v Rychnově nad Kněžnou. U zámku vznikl také park ve francouzském stylu. Po roce 1721 se majiteli stala rodina Kinských a zámek byl upraven nejprve kolem roku 1760 královéhradeckým architektem Františkem Kermerem (1710–1786), a nedlouho poté nechal hrabě Filip Kinský (1741–1827) zámek v letech 1779–1780 znovu přestavět rokokově: bylo zbořeno celé východní křídlo, před jižním zahradním průčelím vznikla terasa se schodišti do parku a před hlavním severním průčelím vznikl mezi novými hospodářskými budovami čestný dvůr.
V roce 1823 získal panství kníže Karel Thurn-Taxis (1792–1844) a zámek byl pak využíván jako letní sídlo. V roce 1861 zámek vyhořel a severní průčelí při opravě dostalo v letech 1863–1864 novobarokní podobu. V roce 1919 odkoupil zámek v rámci pozemkové reformy československý stát.[2]
Od dvacátých let 20. století slouží zámek zdravotnickým a školským účelům: nejprve tu byla pobočka košumberské tuberkulózní léčebny, za okupace tu byl Dívčí výchovný ústav, v němž pracovaly i řádové sestry – boromejky. V roce 1947 zámek opět vyhořel a po jeho obnově v něm vznikl nejprve Zvláštní chlapecký domov pro mentálně postiženou mládež, potom Zemědělský domov pro mládež vyžadující zvláštní péči a v roce 1955 Zvláštní učňovská škola internátní. Od roku 2001 je majitelem objektu Pardubický kraj a působí v něm příspěvková organizace Odborné učiliště Chroustovice.[3] Jeroným de Capece
.jpg)
Popis
[editovat | editovat zdroj]Areál chroustovického zámku ohraničuje na severní straně silniční komunikace, z jižní strany ho obtéká říčka Novohradka. Je to komplex většího počtu budov, doplněný francouzskou zahradou; na tu původně navazovala ještě obora a bažantnice. Jednotlivé části vznikaly v různých slohových obdobích.
Hlavní objekt zámku je trojkřídlý, s vnitřním nádvořím, jehož východní stranu ohraničuje mřížové oplocení se schodištěm vedoucím k parku. Před severním průčelím je čestné nádvoří, které je po stranách obklopeno vždy dvěma symetricky vystavěnými budovami předzámčí. Souběžně se zámeckým křídlem nádvořím protéká pod budovami předzámčí vodní kanál napájený z Novohradky. Na severní straně čestného dvora u hlavní místní komunikace je empírová vjezdová brána.
V jižním průčelí obráceném k parku je terasa se dvěma schodišti. Park je symetricky upravený ve francouzském stylu, jeho osa vychází ze středu zámeckého průčelí a za můstkem přes Novohradku na ni navazuje alej vedoucí původně k bažantnici.
Další zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Nedaleko zámeckého areálu jsou u hlavní komunikace v Chroustovicích další zajímavé památky:
- kostel sv. Jakuba Staršího, barokní jednolodní stavba z roku 1774,[4]
- fara z roku 1783,[5]
- pískovcový silniční rozcestník z konce 19. století.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Historie - Oficiální stránky městyse Chroustovice. www.obec-chroustovice.net [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Odborné učiliště Chroustovice – Historie. chroustovice.cz [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Jakuba Většího - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
- ↑ fara - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
- ↑ rozcestník - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. S. 537.
- VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 273–275.
- WIRTH, Zdeněk. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Vysokomýtském. 1. vyd. Praha: Alois Wiesner, 1902. 246 s.
