Charles Maurras

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Maurras
Rodné jméno Charles Marie Photius Maurras
Narození 20. dubna 1868
Martigues
Úmrtí 16. listopadu 1952 (ve věku 84 let)
Tours
Povolání novinář, politik, esejista, básník, sloupkař, komentátor, politický teoretik a spisovatel
Žánr esej, poezie a Pamflet
Ocenění Řád Francisque
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Maurras (20. dubna 1868 Martigues16. listopadu 1952 Tours) byl francouzským nacionalistickým politickým myslitelem, novinářem, spisovatelem a literárním kritikem.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Charles Maurras se narodil v městečku Martigues v Provence a byl vychováván v tradiční katolické rodině. V dětství ohluchl a sluch se mu již nikdy nevrátil. Ve věku 17 let se se svou rodinou přestěhoval do Paříže.

V 1896 působil jako dopisovatel z prvních novodobých Olympijských her z Athén, kde přehodnotil své dosavadní názory a stal se monarchistou a nacionalistou.

V době Dreyfusovy aféry se začal politicky angažovat a jeho jméno se dostalo do povědomí širší veřejnosti. Vystupoval v táboře zastánců viny Dreyfuse, na téma Dreyfusova aféra publikoval řadu novinových článků a roku 1899 vstoupil do Francouzské akce (Action française), jejímž se stal posléze hlavním ideologem. Vedl také její stejnojmenný časopis, který se roku 1908 stal deníkem. Kritizoval v něm republikánské státního zřízení a podporoval restauraci monarchie a vyzýval k návratu k tradičním národním hodnotám.

Tombe de Charles Maurras. Cimetière de Roquevaire (Bouches-du-Rhône, Provence).

Před 1. světovou válkou podporoval vstup Francie do války, před 2. světovou válkou varoval před německým nacismem. Jeho postoj k Pétainově vládě ve Vichy byl však víceméně vstřícný, protože ji považoval do určité míry za naplnění svých ideálů. Během války kritizoval jak „kolaboranty v Paříži, tak „disidenty“ v Londýně“. Zajímavostí je, že jeho ideály byli ovlivněni jak Pétain tak i Charles de Gaulle.

V září 1944 by zatčen a odsouzen k trestu smrti za kolaboraci. Rozsudek byl posléze změněn na doživotí. Objektivnost procesu vyvolává dodnes v mnohých rozpaky. Ve vězení pokračoval ve své literární činnosti. Krátce před svou smrtí v roce 1952 byl ve špatném zdravotním stavu z vězení propuštěn.

Charles Maurras byl za svého života několikrát vězněn, napsal neuvěřitelné množství 147 knih a brožur a desetitisíce novinových článků. Maurras psal prý 12 hodin denně a krom toho vedl Francouzskou akci a její deník.

Maurrasovy politické názory[editovat | editovat zdroj]

Maurras byl zastáncem monarchistické formy vlády. Ostře odmítal republiku jako formu vlády, která je založena na hájení partikulárních zájmů a neprospívá zájmům celé Francie, považoval ji za systém chaosu, anarchie a afér. Psal kupříkladu: „Část Francouzů rozdělená podle vkusu a idejí, je reprezentována ve sněmovně. Existuje ale cosi, co tam reprezentováno není: to je Francie. Ani ve sněmovně, ani v senátu, ani na Elysejských polích, ani ve vládě – jsou tam reprezentovány pouze strany – není tam reprezentována Francie – ta Francie, která byla včera, ta, která bude zítra, ta, která stojí nad volbami“.

Charles Maurras (vlevo)

Ke konci 19. století bylo ve Francie jen minimum zastánců monarchie, pod vlivem Maurrassových názorů a Francouzské akce se jejich počet zvýšil na stovky tisíc.

Svůj monarchismus však Charles Maurras chápal pouze jako nástroj, nikoliv samotný cíl. Maurras by především integrálním nacionalistou a silným konzervativcem. Odmítal však nacionalismus liberální, stejně tak jako nacismus a mnoho prvků ideologie fašismu.

Zajímavé je, že Maurras, který byl, s výjimkou krátké doby před svou smrtí, kdy přijal katolickou víru, nevěřícím, výrazně podporoval katolickou církev jako instituci, která je spjata s francouzskou tradicí a svými postoji a hierarchií se mu zamlouvala. Odlišoval křesťanství, které u něj nevzbuzovalo sympatie, a katolicismus, který mu sympatický byl. Díky těmto názorům se dostal ke konci 20. let do sporu s Vatikánem.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

16. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Henri-Robert
19381945
Charles Maurras
Nástupce:
Antoine de Lévis-Mirepoix