Charles-François de Rouvroy de Saint Simon
| Jeho Excelence Charles-François de Rouvroy de Saint Simon | |
|---|---|
| biskup agdeský | |
 Biskup Saint-Simon | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | narbonská (dnes montpellierská) |
| Diecéze | agdeská (dnes montpellierská) |
| Sídlo | Agde |
| Období služby | 9. dubna 1759 – 26. července 1794 |
| Předchůdce | Joseph-François de Cadente de Charleval |
| Nástupce | diecéze agdeská byla včleněna do montpellierské diecéze |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Biskupské svěcení | 6. května 1759 světitel Claude Charles de Rouvroy de Saint Simon |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 5. dubna 1727 |
| Místo narození | Paříž,  Francouzské království |
| Datum úmrtí | 26. července 1794 (ve věku 67 let) |
| Místo úmrtí | Paříž, .svg){kind=small} První Francouzská republika |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Národnost | francouzská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles-François de Rouvroy de Saint Simon (známý také jako Monseigneur de Saint-Simon, 5. dubna 1727, Paříž – 26. července 1794, Paříž) byl francouzský římskokatolický duchovní, v letech 1757–1794 poslední biskup agdeský. Během Velké francouzské revoluce byl popraven na gilotině, dva dny před koncem jakobínského teroru.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Charles-François se narodil v době starého režimu ve Francii do šlechtické rodiny de Rouvroy de Saint-Simon. Jejich rod patřil k předním šlechtickým rodinám ve Francii. Jeho otcem byl Louis François de Rouvroy a matkou Louise Gabrielle de Gourgues. Charlesovým bratrancem byl spisovatel Pamětí Ludvík, vévoda Saint-Simon.
Král Ludvík XV. jej navrhl 8. března 1759 jako nového biskupa jihofrancouzského biskupství v Agde. Papež Klement XIII. ho potvrdil sídelním biskupem v dubnu 1759. Biskupské svěcení přijal Charles-François ve svých 32 letech z rukou svého synovce Clauda Charlese, biskupa métského v květnu 1759.
Po změně společenských poměrů během Velké francouzské revoluce byl biskup Saint-Simon nucen přísahat věrnost republice na občanskou ústavu a měl nutit k témuž kněze ve své diecézi. Protože odmítl, byl vyhnán ze svého sídelního města a uchýlil se ke své rodině v Paříži. Po zhoršení poměrů v Paříži se pokusil o útěk z města, byl však zadržen revolučními gardami.
Revoluční tribunál biskupa Saint-Simona soudil 25. července 1794. Shledal jej vinným ze zločinů proti republice a odsoudil jej k trestu smrti. O den později, 26. července byl Charles-François de Rouvroy de Saint Simon popraven na gilotině.[1] O dva dny později, 28. července, byl gilotinován jeden z hlavních strůjců Hrůzovlády, Maximilien Robespierre. Agdeské biskupství bylo zrušeno, na základě konkordátu z roku 1801 bylo v témže roce včleněno do montpellierské diecéze.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles-François de Rouvroy de Saint Simon na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Charles François Siméon de ROUVROY [online]. geneanet.org [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles-François de Rouvroy de Saint Simon na Wikimedia Commons - Charles-François de Rouvroy de Saint Simon na Catholic hiearchy (anglicky)
