Bělověžský národní park

Bělověžský prales
	Světové dědictví UNESCO
	Logo polské části
Smluvní stát	Bělorusko ; Polsko
Typ	přírodní dědictví
Kritérium	ix, x
Odkaz	33 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1979 (3. zasedání)
Změny	1992 – rozšíření; 2014 - rozšíření

Zdroje k infoboxuBělověžský národní park
	IUCN kategorie II (Národní park)
Základní informace
Vyhlášení	1932
Rozloha	105,17 km²
Poloha
Stát	Polsko
Souřadnice	52°46′0″ s. š., 23°52′0″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	Bělověžský národní park
Další informace
Web	www.bpn.com.pl
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Močál v Bělověžském národním parku s ostrůvky stromů.

Bělověžský národní park (bělorusky Нацыянальны парк Белавежская пушча, polsky Białowieski Park Narodowy) je běloruský a polský národní park. Na polské straně se rozkládá v Podleském vojvodství a na běloruské straně v Brestské a Hrodenské oblasti. Obě části na sebe plynule navazují, ale hranice mezi nimi je pro lidi i větší zvěř neprostupná. Předmětem ochrany je v tomto parku původní temperátní Bělověžský prales a populace zubra evropského a jiných divokých zvířat. Park je tzv. biosférickou rezervací UNESCO.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Park se nachází v nížině na řekách Narewka, Hwoźna a Łutownia, územím též protékají menší říčky Przedzielna, Sirota a Orłowka. Občas se zde vyskytují močály. Půdy jsou propustné písčité. Prales je smíšený s převahou listnáčů, pozoruhodné jsou staleté duby. V rezervaci volně žije mnoho zvířat, mezi nejzajímavější patří ještě nedávno značně ohrožení evropští zubři nebo kdysi vyhynulí zpětně vyšlechtění tarpani. Turisté se smějí pohybovat jen po vyznačených cestách, případně po lesní turistické úzkokolejce.

Okolní vesnice[editovat | editovat zdroj]

Z okolních vesnic je nejdůležitější Bělověž, dále jsou to Pogorzelce, Teremiski a Zamosze.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Vstupní brány do parku.
Bělověžský národní park v květnu.
Pohled do slunce.
Mrtvé tělo staletého dubu.
Častým jevem jsou vyvrácené mělcekořenící stromy, které zůstávají ležet na zemi.
Ležící kmeny jsou nechány na pospas času.
Kmeny zetlí asi za 70 let.
Močál.
Evropský zubr.
Novodobí tarpani.
Turistický úzkorozchodný vláček na trase Hajnovka-Topiło v polské části parku.
Mapa úzkorozchodných železnic v polské části parku.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělověžský národní park na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.