Přeskočit na obsah

Brozany (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brozany
Pohled z jihozápadu
Pohled z jihozápadu
Základní informace
Slohrenesanční
Výstavbapočátek 15. století
Přestavbapo roce 1559 a po roce 1600
Další majitelépáni z Vřesovic
Zajícové z Hazmburka
Lobkovicové
Poloha
AdresaBrozany nad Ohří, ČeskoČesko Česko
UliceNa Zámku
Souřadnice
Brozany
Brozany
Další informace
Rejstříkové číslo památky18198/5-1943 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brozany jsou tvrz označovaná také jako zámekBrozanech nad Ohříokrese Litoměřice. Postavena byla na počátku patnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem renesanční přestavby ze druhé poloviny šestnáctého století a mladších úprav. Tvrz je chráněna jako kulturní památka.[1]

Brozany patřily od třináctého století mělnickému proboštství, jehož správci sídlili na dvorcikostela svatého Gotharda a od počátku patnáctého století na tvrzi, jejímž purkrabím byl roku 1410 Beneš Slaboně. Během husitských válek okolí ovládl pražský svaz a v květnu roku 1421 ustanovil hejtmanem litoměřického kraje Hynka z Valdštejna a na Kolštejně. Později králové Zikmund a Jiří z Poděbrad Brozany často zastavovali. Ze zástavních držitelů jsou známi Boreš z Oseka (1452–1456) a od roku 1464 Mikuláš Rachmberk, kterého v roce 1480 vyplatil král Vladislav Jagellonský, ale již o dva roky později vesnici zastavil Litvínovi z Klinštejna. Od něj panství roku 1486 získal Vojtěch Tvoch z Nedvídkova, po kterém je v roce 1500 zdědili Zdeněk z Valdeka, Bohuslav Žleb ze Střízkova a bratři Purkhard a Oldřich Čichalovcové z Čichalova. O dva roky později od nich statek koupil Jindřich z Vřesovic a na Libčevsi. Součástí prodávaného majetku byly také vesnice Hostěnice a Rochov.[2]

Brozanská tvrz na obrázku z doby před požárem

Po Jindřichově smrti v roce 1515 Brozany zdědil jeho syn Jaroslav z Vřesovic, který se stal hejtmanem Litoměřického kraje a od roku 1529 také zemským hejtmanem. Když roku 1531 zemřel, zdědil panství jeho mladší bratr Jiřík z Vřesovic, který měl pět synů.[2] Samotné Brozany si v roce 1543 rozdělili Zikmund a Jakub, který však vzápětí svou polovinu prodal bratrovi Jindřichovi a ten celý svůj podíl Janu Zajícovi z Hazmburka na Budyni.[3] Jan Zajíc svou polovinu zastavil Jaroslavovi Beřkovskému ze Šebířova, ale později ji vyplatil a v roce 1558 prodal Kryštofu Zajícovi z Hazmburka. Zikmund mezitím nechal po roce 1559 přestavět starou tvrz na renesanční zámek a vykoupil také podíl Zajíců z Hazmburka, protože jeho syn Jan Václav[3] v roce 1601 prodal celé Brozany Janu Zbyňkovi Zajícovi z Hazmburka.[2]

Vstupní průčelí

Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka nechal po roce 1600 zámek zvýšit o jedno patro, přistavět dva arkýře a rozšířit sgrafitovou výzdobu. Nákladný životní styl ho přinutil postupně rozprodávat rodový majetek, ale Brozany od něj již roku 1604 získala jako věno jeho manželka Polyxena z Minkvic, která je před svou smrtí v roce 1616 odkázala nezletilým synům Janovi, Mikulášovi a Jaroslavovi. Jejich poručníci však zadlužené panství v roce 1617 prodali za padesát tisíc kop grošů Polyxeně Pernštejnské z Lobkovic a získané peníze použili ke splacení dluhů.[2] Zajícové z Hazmburka tak dostali pouze zbraně, zbroje, knihy a šaty, které jim byly odvezeny do Prahy. Jan se stal vojákem a díky své udatnosti dosáhl hodnosti podplukovníka, zatímco Jaroslav se stal dvořanem Ferdinanda III., ale obnovit vliv svého rodu se mu nepodařilo.[3]

Brozanský zámek byl roku 1631 během třicetileté války dobyt a spolu s vesnicí vypálen. Vlastníci žili na roudnickém zámku a brozanské sídlo sloužilo pouze úředníkům a k hospodářským účelům. Po požáru v roce 1880 byla stržena dvě horní patra a sgrafita zakryta obyčejnou omítkou. Po roce 1948 byla tvrz znárodněna a v 50. letech byla upravena pro potřeby místního jednotného zemědělského družstva.[2]Později až do konce 90. let objekt využíval litoměřický Okresní národní výbor, respektive okresní úřad pro potřeby civilní ochrany.[4] V 21. století tvrz převzal do své správy městys Brozany nad Ohří. Po předchozím historickém průzkumu byly v roce 2002 zahájeny opravy zchátralého zámku.[4] Od roku 2005 je opravená tvrz přístupná v návštěvních hodinách.[5] V roce 2017 tvrz navštívilo 193 návštěvníků.[6]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Tvrz je tvořená patrovou budovou s nepravidelným půdorysem, valbovou střechou a novodobými přístavky. Severní, východní a jižní průčelí jsou doplněné polygonálními rizality. Přízemní prostory jsou zaklenuté valenou klenbou, zatímco místnosti v patře mají ploché stropy. Před budovou se nachází studna a z opevnění se dochoval můstek přes šíjový příkop.[7]

Interiéry tvrze

[editovat | editovat zdroj]

V renesančních interiérech tvrze je umístěna expozice, popisující historii Brozan a příslušníků šlechtických rodů, kteří tuto tvrz vlastnili. Prostory tvrze jsou obcí využívány při různých slavnostních příležitostech, jako jsou svatby, vítání občánků apod.[4]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-21]. Identifikátor záznamu 128893 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Brozany – zámek, s. 53. 
  3. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Brozany tvrz, s. 420–422. 
  4. a b c Historie tvrze [online]. Brozany nad Ohří: Úřad městyse Brozany [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  5. Historická tvrz, Brozany nad Ohří [online]. České středohoří [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-23. 
  6. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 26. Dostupné v archivu. 
  7. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Brozany, s. 131. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]