Přeskočit na obsah

Brádlerovy boudy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brádlerovy boudy
osada na staré fotografii
osada na staré fotografii
Lokalita
Charakterosada
ObecŠpindlerův Mlýn
OkresTrutnov
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel13 (2021)[1]
Katastrální územíŠpindlerův Mlýn
PSČ543 51
Brádlerovy boudy
Brádlerovy boudy
Další údaje
Kód ZSJ163082
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brádlerovy boudy (německy Bradlerbauden, polsky Bradlerowe Budy) je základní sídelní jednotka na katastrálním území Špindlerův Mlýn, která je tvořena skupinou horských bud. Nachází se v Krkonoších v nadmořské výšce 1156 m na louce mezi Dvorským potokem a Medvědím potokem pod Martinovou boudou.

Poloha a kontakt

[editovat | editovat zdroj]

Adresa: Brádlerovy boudy č.p. 87, 543 51 Špindlerův Mlýn

GPS: 50.7675844N, 15.5850094E

what3words: ///vteřiny.drobit.tahoun

Google Plus Code: 9F2QQH9P+32

E-mail: info@bradlerovy-boudy.cz

Web: www.bradlerovy-boudy.cz

Telefon: není zaveden

Mobilní telefon: není zveřejňován

Jednotlivé boudy

[editovat | editovat zdroj]

Osadu tvoří čtyři budovy, z nichž dvě nabízí ubytování[2]:

Již v 19. století zanikla Mléčná bouda (německy Molkenbaude), která byla nejvýše položenou a pravděpodobně také nejstarší z Brádlerových bud. Téměř u lesa ji postavil Franz Bradler z Volského dolu. V roce 1827 vyhořela a byla znovu obnovena. V roce 1882 ovšem vyhořela znovu a tentokrát už obnovena nebyla. Do 21. století se dochovaly pouze nepatrné zbytky základů.[3]

První zmínka o Brádlerových boudách pochází z roku 1637, což z nich činí jedny z nejstarších horských bud v Krkonoších. Původně sloužily chovu dobytka díky kvalitním horským pastvinám, vzniklým po vykácení lesa. Oblast byla součástí vrchlabského panství rodu Morzinů, přičemž ležela na hranicích s jilemnickým panstvím Harrachů. Boudy byly důležitým střediskem hospodářství – osadníci zde chovali dobytek a obchodovali s mlékem, máslem a sýry, které dvakrát týdně nosili do Harrachova.

V roce 1890 Vincenz Hollmann přeměnil jednu z bud na hostinec „Gasthaus zum Grossen Sturmhaube“, který se později stal známý jako Brádlerova bouda. Rodina Hollmannů vlastnila chatu až do konce druhé světové války, kdy byla rodina odsunuta. Během války byly boudy využívány i německou armádou, přičemž na jejich střeše byla vztyčena nacistická vlajka.

Po roce 1945 převzal správu boud Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV). Poválečným správcem byl turistický a sokolský činovník Josef Richter z Prahy, který se zasloužil o obnovení provozu boudy. V 60. letech byly boudy přejmenovány na Fučíkovy boudy a využívány ke sportovním soustředěním. Po roce 1989 byl obnoven původní název Brádlerovy boudy. Dnes jsou ve vlastnictví Klubu českých turistů (KČT) a současný nájemce Petr Bárta má nájemní smlouvu platnou do 1. dubna 2035.[10]

Dostupnost

[editovat | editovat zdroj]

Motorovým vozidlem, při sněhové pokrývce pouze rolbou nebo sněžným skůtrem, jsou dostupné z údolí Labe po cestě, která v Medvědím kolenu odbočuje ze silnice mezi Špindlerovým Mlýnem a Špindlerovou boudou a pokračuje dále k Martinovce.[2]

Pěší přístup je možný po turistických trasách:

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. a b Horská chata Brádlerovy boudy
  3. a b c Historie Brádlerových bud. www.bradlerovy-boudy.cz [online]. [cit. 2017-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-30. 
  4. a b Brádlerovy boudy - historie. www.kct.cz [online]. [cit. 2017-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-29. 
  5. STOLETÉ HOSPODY: U Brádlerovy boudy se dodnes bojuje o přežití
  6. Horská chata Brádlerova bouda (1.156 m), Špindlerův Mlýn - Brádlerovy boudy
  7. Budova č.p. 88 v katastru nemovitostí
  8. Budova č.p. 85 v katastru nemovitostí
  9. Historie krkonošských bud
  10. Brádlerovy boudy, Klub českých turistů, upraveno podle článku Jana Havelky, Turista 8-9/2011

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]